Atanone
komentáře u knih
Pražské židovské pověsti a legendy
Vratislav Václav Tomek
Četla jsem sice na několikrát,ale zato s chutí a potěšením. Díky autorovi jsem se dozvěděla o pověstech židovské Prahy. Plusem knihy je to,že je tenoučká a skladná,takže se krásně nosí v tašce,když potřebujete s sebou na úřady nějakou duševní stravu. Zároveň je toto bohužel také jejím mínusem,klidně bych si dala těch legend mnohem víc.
Procesy, které vzrušily svět
Václav Pavel Borovička
Zajímavá témata,pro mě asi nejzajímavější prces Jany z Arku a následné teorie o tom,že možná nakonec hranici přece jen unikla. Zase jsem se něco dozvěděla,můžu srovnat s jinými zdroji. Trošku jsem bojovala s formou,ale to bude spíš melancholií podzimu,které asi nesvědčí kniky o faktech
Nutné zlo
David Dun
A to já zase půjdu proti proudu,co se týče hodnocení.
Takže - pro mě napínavé od začátku do konce.Děj se prakticky nezastaví a nezpomalí ani když jiskření mezi hlavními hrdiny přejde do pořádného ohňostroje. Navíc je v příběhu hodně indiánské mystiky a až vydechnu po té jízdě,budu mít ještě dlouho nad čím přemýšlet.
Pár kapitol před koncem jsem začala přemýšlet,jak se z té pasti,co si autor nalíčil,hodlá dostat,ale očekávaný "deus ex machina" byl aspoň snesitelný- až do poněkud idealistického "amerického" konce.Ale co naděláte,psal to Američan,kniha měla pobavit a konec konců je dobře,že aspoň někdo věří v systém.
Kniha obsahuje bonus v podobě tilockých přísloví,která uvádí jednotlivé kapitoly. Jsou velmi moudrá,ale já pro odlehčení uvedu jedno veselejší: "Neexistuje dobrý způsob, jak nakládat se skunkem"
Pahorek
Ray Rigby
Na tuhle knihu jsem málem zapomněla - a není se co divit. Je to další z příběhů,u kterých jsem ráda,že jsem je četla,ale pochybuji,že bych se k nim někdy chtěla vracet,protože si nedovedu představit,že bych měla s jeho postavami znovu projít celou tu hroznou cestu.
Některé knihy se nedají posuzovat z hlediska toho jak byly napsány ( a tahle má podle mě vysoké hodnocení),ale o čem a proč.
Nevím,jestli je příběh skutečný,nebo fiktivní,ale myslím,že co se týče kreativity lidí ve způsobech jak někoho zničit,fikce vždy jen uboze pokulhává za skutečností.
Pohádka máje
Vilém Mrštík
Za celou mou školní docházku mě nikdo nedonutil číst povinnou četbu-ani doporučenou-natož si vést nějaký čtenářský deník. Ale vždy mi to nějak prošlo. Takže jsem se k Pohádce dostala až po střední.
Má romantická duše při čtení jásala. Ale ta Helenka.. Panebože!!! To nešlo..tedy abych byla přesná-ta nešla..Chudák Ríša. Já měla z knihy duševní rozpolcenost. Na jednu stranu mi při čtení jel hlavou film s krásnou a čistou přírodou a na druhou stranu jsem zahořkle uvažovala nad tím,že taková bezbranná kuřátka vždycky vyzobou ty nejlepší kluky..a pak je na té vařené nudli utahují a utahují až je úplně utáhnou.
3x Fantomas
Pierre Souvestre
Jé,jak já jsem se kdysi u téhle knížky krásně bála !! Byla tajemná a strašidelná a strašně napínavá.. a pak nesehnatelná. God bless e-books,naštěstí ji mám alespoň virtuálně a je na mém dlouhatánském seznamu knih,ke kterým bych se chtěla vrátit. Jestli se dožiju. Ne že bych byla až tak stará,ale ten seznam je zatraceně dlouhý.
Jak získávat přátele a působit na lidi
Dale Carnegie
Dejte někomu nůž a použije ho proti vám,dejte ho jinému a bude s ním krájet mrkev.
Tato kniha dává návod,vysvětluje,učí.Je na nás,jak ji použijeme.
Mohlo by to vypadat,že je to návod na to,jak manipulovat lidi kolem. Můžeme to i zkusit a možná to chvíli bude procházet,ale pokud k tomu nepřidáme pořádnou dávku sebereflexe a taky pokory,lidi nás stejně brzy prokouknou.
Mně osobně kniha trochu nastavila zrcadlo a trochu otevřela dveře. nevím,jestli jsem víc oblíbená,ale uvědomila jsem si,za kolik problémů ve vztazích s lidmi,si můžu sama.
Sedmikráska
Jaroslav Durych
Krásná poetická kniha. Četla jsem ji před lety,mladá a zamilovaná. Mladá už sice nejsem,ale zamilovaná pořád,tak si říkám,že by možná stálo za to se k ní vrátit.
I když dnes bych možná už byla trochu cyničtější-hlavně k postavě hlavního hrdiny,který se sedmkrát zamiluje do "jiné" dívky,aby potom,když zjistí,že je to tatéž dívka,měl pocit,že je vlastně věrný..Tak vidíte-jsem cynická. A cynici potřebují takovéto knihy jako sůl..abysme nezhrubli,abysme se nenechali přesvědčit,že láska už není.
Léto na krásném bílém koni
William Saroyan
Muž bez fantazie je problém. Ale muž s fantazií je úplná pohroma. Přála bych si,aby mi pan Saroyan vyprávěl pohádky před spaním..
Návrat Keltů
Martha Sills-Fuchs
Knihu jsem koupila náhodou v antikvariátu,protože jsem potřebovala čtení do vlaku a ppokud možno nic těžkého. Ke svému úžasu jsem zjistila,jaký pokládek mi spadl do klína. Četla jsem ji na jeden zátah a sama sebe jsem přistihovala,jak u ní nadšeně kývu hlavou,když jsem se dozvěděla odpovědi na některé otázky,na které mi do té doby nikdo neodpověděl.
Moje babička ještě měla zrní uskladněné na modrém plátně,což mi vysvětlila tím že "se to tak dělá". Nikdo mi taky nevysvětlil, proč děti nosí čáp. Nebo proč přináší štěstí dát si na Štědrý den pusu pod jmelím. Nebo proč je pátek 13 smolný den.
Jste zvědaví? Přečtěte si tuhle knihu.
Učitel lásky
Robin Schone
Občas člověk dělá divné věci. Normálně nečtu nic,co zavání erotickou literaturou,navíc pokud autor (či autorka-to většinou) zjevně očekává,že ji člověk vezme vážně. O tuhle knihu jsem zakopla náhodou a poté,co jsem jukla tu a tam,jsem ji přečetla celou a nejen to,dokonce jsem se u ní docela bavila. A místy jsem se i nahlas zasmála.
Určitou naivitu hlavní hrdinky přikládám době,ve které se děj odehrává,protože chování jejího manžela bylo více než průhledné. No ale to by potom zase nebylo o čem psát,že...
Elizabeth rozhodně není žádná domácí puťka a jedná podle zásady,že každý problém má řešení. A Safyre? Která z nás by si nepřála potkat takového mužského? Ty,které potkaly,ví své..a těm,co nepotkaly lze jen doporučit,aby to nevzdávaly,protože každý problém má řešení.
Dávám 4,ale s dalšími knihami téhle autorky asi chvilku počkám..
Interview s upírem
Anne Rice (p)
Tak jsem ji dočetla. Roky jsem ji odkládala,možná právě proto,že se mi moc líbil film (i přes tu glorifikaci upírů,ale to je holt boom poslední doby,že když chlap není upír nebo vlkodlak,nestojí za nic) .Asi jsem se bála,že budu zklamaná. tak jsem kolem ní spíš jen kroužila.
Nakonec první kniha,kterou jsem od Riceové přečetla,byla Hodina čarodějnic a druhá Ramses prokletý. Vy,kdo jste je četli,asi víte,kde je problém. Hodina čarodějnic mě naprosto dostala. Brilantně napsáno a spisovatelka si se mnou dělala,co chtěla. Ramses je druhá strana mince. Nemám ráda romantické knihy a když už,tak snad jen ty dobré. Tahle nebyla ani to. Takže jsem se logicky bála otevřít Interview,abych nebyla zklamaná.
Pro mě je tato kniha někde mezi těmi dvěma zmíněnými... tak 50:50.
Co se týče děje,ano! Vtáhlo mě to a i přes výhrady jsem vydržela do konce.
Co mi ale vadilo bylo nekonečné patlání v citech. Louis-Lestat,Louis-Claudie,Louis-Armand. Ale bohužel pokud bych se snažila tyto pasáže přeskakovat ( a že jich bylo), scvrkla by se mi kniha na pár stránek. Jelikož jsem nejdřív viděla film a logicky mi tudíž v postavě Louise naskakuje Brad s psíma očima,řekla jsem si "budiž" a dotáhla to do konce.
Pokud bych nahlédla knihu z té lehce erotizující strany,asi bych ji viděla jako příběh o citovém hledání mladého submisivního bisexuála. Možná kdyby mi bylo 20, připadala by mi Louisova rozervanost a jistá neschopnost nějakého činu,nebo rozhodnutí, přitažlivá. Dvacet mi už bohudík není a jediné co bych mu mohla doporučit by bylo přestat se patlat v sobě a jít dělat něco užitečného. Bohužel s vyhlídkou nesmrtelnosti by se po této větě (až by si ji pořádně promyslel a procítil) dostal do ještě hlubší deprese.
Může to vypadat,že knihu haním. Ani náhodou. Četla se dobře a v tomto případě si myslím,že zfilmování jí paradoxně pomohlo.
Královna temnot
Françoise Hamel
Přiznám se,že ze stylu psaní jsem byla unavená. Neustálé opakování některých vět bylo docela únavné a nemyslím,že by to něčemu přispívalo. Měla jsem pocit,že čtu několik kapitol trvající sáhodlouhovětu. Ono to celé bylo takové divoké. Barvité.Temné.Rychlé.Děsivé jako obrazy Hieronyma Bosche. Doteď si nejsem jistá,jestli se mi to pařížské hemžení líbilo,nebo mě děsilo. Asi obojí.
Dlouho se mi už nestalo,abych měla z nějaké knihy tak negativní pocity. Popravdě řečeno se cítím jako bych velikou rychlostí proletěla stokou. Možná to byl autorčin záměr,jistě se ty události daly popsat jiným způsobem a mě to vede k přemýšlení o autorce a k tomu,proč někdo vůbec napíše knihu tak plnou ošklivostí. Jistě- je to působivé. A ten příběh bezesporu ošklivý byl. Ale místy mi to přišlo,že se v tom autorka krapet vyžívala.
Pokud si z toho mám vzít aspoň něco pozitivního,tak přesvědčení,že lidská hloupost,hamižnost a zloba neznají hranic. Topografických ani časových.
„ Stále víc a víc lidí prahne po čarodějnictví „
Kdyby všichni chlapi světa
Jacques Rémy
(audiokniha)
Příběh o solidaritě lidí,kterým není jedno,že někde na druhém konci světa někdo potřebuje pomoct. To by mělo být poselství pro každého z nás.
Knihu každopádně doporučuji.
Tajný deník Hendrika Groena
Hendrik Groen
Audiokniha.
Nedoposlouchala jsem. Nedokázala jsem v knize najít nic,kromě bezútěšnosti a smutku. Možná k tomu přispěl sarkastický přednes pana Jiřího Žáka,možná fakt,že jsem před pro mě nedávnou dobou ztratila oba milované rodiče.
Snad se ke knize vrátím někdy později,zjevně jsme se nepotkaly ve správnou dobu
Čaj s nápadníkem
Marjan Kamali
Neromanticko-romantický příběh,který voní po kurkumě,mátě a šafránu a je osvěžující jako chuť granátových jablek (které mám moc ráda). Příběh o hledání svobody a vlastních kořenů, o lidech,kteří jako by pořád pili čaj a rodinná soudržnost pro ně je to hlavní na světě.
Příběh,který postrádá erotické scény a přesto je naplněný láskou – matek a dcer,otců a synů,manželů ,manželek a přátel.
Přinutil mě přemýšlet nad tím,kolik věcí mě dnes popuzuje aniž bych si kolikrát uvědomila,že před 30 lety jsem o nich mohla jen snít... A než si půjdu udělat čaj-protože po přečtení této knihy na něj mám permanentní chuť- ještě se chci podělit o dvě věty,které mě v knize zaujaly svou jednoduchostí a hloubkou:
"Bůh není fanatik"
"Matky neumírají"...... ( a já dodávám,že ani otcové)
Král Šumavy
Rudolf Kalčík
Tož pro nás "předrevolučňáky" asi klasika. Vážně nemůžu dát *5,ale na druhou stranu- na dobu,ve které kniha vznikla,to je dobrý a napínavý příběh. Dokonce jsem tam našla několik buřičských a těžce "nesocialistických" myšlenek.
Film jsem viděla několikrát,knihu jsem četla poprvé. Okamžitě mi při čtení naskočila vzpomínka na dobrého kamaráda,který se v rámci povinné vojenské služby dostal na rakouskou "čáru" . Říkal mi tehdy,jak to bylo pro něj strašné trnout,aby se ve službě k něčemu nepřimíchal,protože by se musel v okamžiku rozhodovat,jestli nebude střílet a tím pádem riskovat,že třeba ten druhý je ozbrojený a že bude terčem on - a navíc za svou nečinnost pak vyfasuje prokurátora,nebo jestli bude střílet a pak bude žít s vědomím,že třeba někoho zabil.
