Atanone komentáře u knih
Docela mě překvapilo,že u této knihy není zatím žádný komentář.
Četla jsem ji před pár lety a ráda bych jí svými "hvězdičkami" trošku popostrčila nahoru.
Je to velmi milé dílko pro ty,co nikam nespěchají. Příběhy obyčejně neobyčejných žen.
Pro mě je kniha srdeční záležitost i kvůli Annii Girardot,kterou jsem jako herečku milovala a která byla ve svých rolích právě taková,jako ženy z jejích povídek-krásná dáma a nebo obyčejná utahaná ženská s hromadou nákupních tašek. Ale vždy svoje a vždy "za sebe"
Docela napínavá historická detektivka
Knihu jsem přečetla poté,co jsem viděla film-dle teorie,že kniha bývá většinou lepší, a to se potvrdilo.
Navíc je mi velmi sympatické,že se nebojí příběh ukončit a nepsat pokračování. Konec přece patří k ději,ne?
Transylvánská sága mě totálně dostala. nemá smysl,abych komentovala i ostatní knihy,jen bych se opakovala.Bohužel jsem ještě dvě knihy nesehnala,tak snad jednou...
Jsem holt z té generace,co vyrostla na knihách o upírech,kteří nemůžou dovnitř,pokud je nepozvete a lžou vám,aby se dostali k žíle. Zatímco moderní trendy jsou romantičtí pánové,kteří by vám ani za mák neublížili,slunce jim nevadí,z česneku si dělají srandu-nebo pomazánku.
Vlada paní Nowakové můžete milovat a zároveň se ho bát. Je to,co je,ale zachoval si cit pro čest a spravedlnost.Je především chlap. A zároveň vlk. A vlk není pes,může vám dát svou důvěru,může vás milovat,ale zůstane vlkem.
Tak nějak autorku podezřívám,že tyto knihy nenapsala,ale prožila. Všechny se mi četly krásně jedním dechem a nechtěla jsem,aby to skončilo.Myslím,že ona také ne.
A to přesto,že se nebojím toho,když má kniha konec a dlouhé knižní série,které jsou teď tak "in" mě děsí.
Bůh nikdy nezavře dveře,aniž by neotevřel okno
Nádherný a silný příběh hlavně o síle víry a naděje. O síle ducha. O pokoře-ne té ušlápnuté,ale skutečné.
Toto je kniha,kterou nelze hodnotit,snad jen "poslat dál". Proto byla napsána. A to jsem udělala.
„Znáte mou devisu, pistolníci! Aspoň jedna denně!!! Nuže, na vaše zdraví!"
Jako malá jsem tuhle knížku dostala od svojí kmotřičky (krstnej) a vůbec mi nevadilo,že je slovensky. Jedna z mých oblíbených dětských knih-na vazbě je to pořádně znát
Moje první kniha od tohoto autora. Má to spád,děj i nápad,líbí se mi zpracování.
V komentářích ostatních čtenářů jsem se dočetla,že tato nějak vybočuje z jeho běžného stylu,takže se poohlédnu po další,abych si to ověřila.
Co se téhle týče-"u mě dobrý"
Velmi užitečné počtení pro nás ženy a navíc napsané zábavnou formou
Knížečka poskytuje základní informace,nicméně mě přitáhla k zájmu o runy a věci s nimi spojené,z těch prvotních informací vlastně čerpám dodnes
Co čtenář,to názor- na rozdíl od valdy mě věcnost knihy bavila,nejsem zase takový odborník na problematiku,ale v mých očích to knize přidávalo na hodnověrnosti.
Místo v mé knihovně si zaslouží
Jako "náctiletá" jsem nedokázala pochopit jak mohl stejný autor napsat "Jak je důležité míti Filipa" a tyhle krásné hořkosmutné pohádky. Teď už to chápu..aspoň si to myslím.
Prostě mě ty záhady baví.
Všechno je propojeno a všechno souvisí se vším.Navíc jsou legendy a historická fakta i s autorovými teoriemi podané čtivě a zábavně. Mnohé i uvěřitelně.
Pro mě bonusek v malé odbočce k panu Meyrinkovi a jeho Golemovi (kterého jsem nedávno četla) a Staronové synagoze- údajnému úkrytu Golema (jak pro změnu poutavě popisuje ve své knize „Pražský kabalista“ pan Halter)
Kniha je další bonbónek z Levných Knih ( ať vzkvétají k radosti nás knihomilců). Zařazuji do své knihovny a určitě se k ní vrátím
Krásný dárek od kamarádky,původně jsem knížečku chtěla dát vnučkám,ale nakonec jsem se projevila jako pěkně sobecká babička..no-proč to neříct?-BÁBA !!
„Chcel by som byť taký báči,
čo sa všetkým ženám páči,
aby na mňa stáli v rade
a bolo by po paráde.“
Milý pán Lasica,pre mňa ste aj budete najmilší báči na svete. Bodka.
p.s. ...a ďakujem veľmi pekne za tie Čerešne
Připadala jsem si trochu jako na horské dráze-to vám totiž v té rychlosti okolní svět splývá a ledacos přehlédnete. ...Jako například jsem neměla vůbec šanci dlouho přemýšlet,jestli mě pan spisovatel trochu netahá za fusekli,protože jsem musela rychle číst dál,abych věděla,jak to dopadne. Nekonečno zvratů a dějových kotrmelců..Postavy k zamilování. Krvácející hrdinové plovoucí v ledové vodě.Kolem nich žravé příšery.Úžasný pes.Konspirace...
A nakonec i docela vážná konfrontace politiky dvou světových velmocí,které obě (co se dějin týče) mají veliké ale VELIKÉ máslo na hlavě..No ale kdo ho dneska nemá,že...ani to naše malé není zrovna malé. Úplný závěr knihy po té divoké párty působil jako studená sprcha.
Jen se musím připojit k připomínkám o sluchově postižených. Jelikož jsem pracovala v chráněné dílně s lidmi,kteří slyšeli omezeně a nebo vůbec ne,vím z vlastní zkušenosti,že na to aby mohli dobře odezírat,musí člověk mluvit opravdu pomalu a ne moc složitě, ideální je zjednodušovat věty jak to jde. Takže buďto mí obdivuhodní neslyšící kolegové jsou úplné máčky,nebo jsou v Americe jinší kujóni..
Další z knih,u které mě překvapuje,že tu není komentář,takže honem spěchám,abych ji trochu "zviditelnila"
Četla jsem ji krátce po střední a musím se přiznat,že mi strašidelné připadaly spíš obrázky,než obsah. Přesto ale jsem ji přečetla s chutí a líbila se mi. Vzpomínám si na krásné popisy krajiny z Turgěněvovy povídky a líbila se mi i povídka o Ďáblově domě od Tolstého.
Úplnou náhodou jsem o ni zakopla v elektronické podobě,takže doufám,že si ji s odstupem let přečtu znova
No..já nevím. Jistě,pozitivní myšlení,ano,úžas..ale přece jen si myslím,že přílišné pnutí způsobuje křeč. Pro mě je to něco jako přejít z jednoho skleníku do jiného. Nahradit jedno veliké "cosi" jiným "cosi" a očekávat,že mi to dá křídla...
Navíc-když si představím,že by tuto knihu následovali všichni,pochybuju,že bych v takové společnosti chtěla žít.
Každopádně jsem si vzala něco mouder na cestu a půjdu si dál pomalounku po svém
Je pár důvodů,proč oceňuji,že do nás kdysi ve škole lili ruštinu po hektolitrech. Jedním z nich je i to,že si Vysockého verše můžu přečíst v originále. ne že by tato kniha byla špatná,naopak a ono je to někdy problém přeložit a zachovat původní poetiku..ale přece jen :) Přečetla jsem a dovedlo mě to zpátky k jeho hudbě- a neopakovatelnému podání
Vedle Stříbrného jednorožce moje nejoblíbenější.
Nemohla jsem se dočkat jak to všechno diopadne a přitom jsem nechtěla,aby to skončilo.