Atisa komentáře u knih

Zaujal mě hned úvod, kde autor popisuje, jak na knize pracoval. velmi oceňuji, že prostudoval mnoho zdrojů a dokonce i několikrát navštívil Izrael, aby byla kniha co nejpřesnější. Zároveň je moc fajn, že do ní zahrnul také tři vsunuté kapitoly ohledně reálií židovského, římského světa a také o životě samotného Ježíše od jeho narození. Zrovna tedy z Ježíšova života před oním dnem ukřižování jsem se nic moc nového nedozvěděla. To mi přišlo dost jako přepis Bible. Ale určitě i toto má důležité místo v této knize pro úplnost jejího pochopení pro kohokoli, kdo knihu čte. Na mě nejvíce zapůsobila závěrečná část knihy o utrpení Krista. Takto si to člověk běžně o Velikonocích vůbec nepředstaví. Určitě doporučuji jako čtení pro postní dobu.

1 24.03.2023

Tematika kněžství mě zajímá, proto jsem se na přečtení této knihy těšila. Ovšem zklamala mě. Celou dobu jsem čekala na nějaký stěžejní děj, ale bohužel jsem se nedočkala. Kniha se skládá z drobným příběhů jedné indiánské vesnice, kde většina jejích obyvatel již přešla na křesťanství. Aspoň formálně, protože se vždy celá shromáždí na mši. Je sem poslán mladý kněz Marek, který si postupně k nedůvěřivým Indiánům nachází cestu. Pro mě však kniha byla příliš zkratkovitá, nedokázala jsem se do děje tolik vžít, tolik si jej představit. Marek byl kněz, ale většinu knihy řeší dost povrchní záležitosti, kvůli kterým vlastně ani nemusel být knězem. Hodně mi tam chybělo něco hlubšího, vyobrazení hlubšího poslání kněze než opravovatele fary. Kněz ani kdokoli z knihy se snad za celou dobu nikdy nemodlil k Bohu, ani k němu žádným způsobem nezvolal. Když už se někdo modlil v nějaké vypjaté situaci, tak k indiánskému božstvu. Závěr je takový absurdní vzhledem k úvodu. nepopírám, že mi možná uniklo nějaké zásadní poselství této knihy.

2 11.03.2023

Nejprve jsem si myslela, že kniha ve mně příliš emocí nezanechala, protože jsem se se žádnou postavou nijak výrazně neztotožnila. Ale pak jsem si uvědomila, že Leni byla podobný ročník jako moje babičky. Klidně se něco takového mohlo stát i jim. A v tu chvíli jsem se na toto dílo začala dívat úplně. Nicméně stejně nejsem úplně cílová skupina. Nejvíce jsem si při čtení knížky uvědomovala, že když nějaký režim oficiálně skončí, vůbec to neznamená, že by se myšlení všech lidí lusknutím prstu změnilo. Lidé se tak rychle nemění.

10 02.03.2023

Deník uprchlice napsala žena, která hned na začátku války uprchla se svou dcerou z Ukrajiny. Autorka nemá příliš zkušenosti s psaním, takže kniha není nijak náročná na čtení. Některé myšlenky jsou zajímavé. Je to dobrý vhled do situace ukrajinských uprchlíků. Ale přišlo mi, že osudy některých lidí se v průběhu čtení nějak ztratí. Přitom se zdálo, že pro Oksanu to byli tak důležití lidé. Myslím, že by stálo za vysvětlení, co se s nimi stalo. Zaujala mě kapitola, kde autorka popisuje, že se cítí coby uprchlice jako exotická opička, na kterou se musí každý podívat. Chyběl mi však nějaký hlubší popis toho, kým se tu stala, jak se tu cítila. V knize oceňuji i malý vhled do ukrajinské historie a popis významných ukrajinských měst. To by člověka i nalákalo k návštěvě, kdyby tam ovšem nebyla válka.

4 26.02.2023

Tuto knihu jsem si zvolila do čtenářské výzvy, protože se odehrává v 16. století. A musím říct, že její přečtení pro mě opravdu byla výzva. Pokud vás zajímá filozofie, mohla by vás tato kniha zaujmout. Na mě byla příliš zdlouhavá, klidně by mohla být rozsahem poloviční. Giordano Bruno stále chodil z jedné univerzity na druhou podle dost podobné šablony. Něco trochu zajímavějšího se začalo dít až od poloviny knihy. V množství postav a jejich propletenosti jsem se ztrácela. Zaujal mě však tehdejší institut kletby, kdy takto prokletí lidé, vlci, odcházeli do lesa, kde museli žít. Příběhy takových lidí by mě zajímaly. Velmi oceňuji závěrečné slovo autora, kde krátce vysvětluje, jak to bylo ve skutečnosti.

22.02.2023

Pro mě jako neznalce kávy, který nemá v plánu číst nějaké sáhodlouhé publikace o tomto tématu, toto byla ideální kniha. Navíc má moc hezké ilustrace. I přes svou délku jsem se dozvěděla spoustu zajímavostí a získala určitý přehled o kávě.

03.02.2023

Tato kniha se mi moc líbila. Vyvolala ve mně silné emoce, jelikož mám také malého syna. Je to kniha o lásce, o lásce milenecké, ale také o nedostatku lásky v rodině. Při čtení jsem si uvědomila, jak moc je láska v rodině důležitá a co se stane, pokud je jí málo. Příběh je krásně promyšlený s překvapivým závěrem. Na konci knihy nám dochází, proč se kniha vlastně jmenuje Advent - příchod spasitele. V poslední kapitole totiž přichází jakési vysvobození od zla. Kniha je psaná ve valašském nářečí, což pro mě na začátku bylo trochu složitější pro porozumění, ale rychle jsem si zvykla. Příběh začíná pozvolna, nejprve radostněji, ale postupně přicházejí pochmurnější okamžiky. Všimla jsem si však, že jsou střídány kapitolami oddychovějšími, což hodnotím velmi kladně. Také se mi velmi líbily autentické popisy přírody Beskyd, popisované prožívání průběhu ročních období, ať už v hospodářství, tak také v církvi. Je až překvapující, že příběh se odehrává ve třicátých letech minulého století, neuplynulo tedy ani sto let. A přitom je to tak velmi odlišná doba od té naší. Ráda bych si přečetla i pokračování životních osudů hlavních postav, škoda, že Jarmila Glazarová nic takového pravděpodobně nevydala.

6 31.01.2023

Zaujalo mě, že tuto tenkou knížečku o příběhu Máří Magdalény napsal právě Tomáš Kašpar, který se jinak ve své tvorbě věnuje zcela jiným tématům, spíše "odhalování" spiknutí v naší společnosti. Nicméně tato kniha se mi líbila. Příběh byl hezky promyšlený. Nevím, jestli autor čerpal i z dalších zdrojů o tehdejší době, jestli tedy můžu věřit tomu, jaké tehdy byly zvyklosti, ale věřím, že ano. Zaujalo mě postavení žen v té společnosti a oslovení "ženo", které znamenalo, že si té ženy oslovující váží, což nebylo běžné. Jediné, co nepůsobilo dobře, byl styl psaní. Nemyslím si, že by postavy myslely tak, jak bylo v knize popisováno, i s dohlednutím ke všem příčinám a důsledkům. V textu mě dostalo několikrát zmíněné rehabilitování Ježíše. Vůbec mi tam taková slova neseděla.

24.01.2023

Kniha nebyla špatná, určitě vám po přečtení něco dá. Ale podle mě název byl zvolený špatně. O roli ženy v církvi se něco krátce píše na začátku a na konci knihy. Uprostřed je takový přehled svatých žen napříč historií. V ničem však autor nejde příliš do hloubky, nakousne spoustu témat, ale moc jsem se nedozvěděla, proč zrovna tato témata, co je ta nit, která celou knihu spojuje?

1 23.01.2023

Snad moje první opravdová fantasy kniha. Film jsem viděla v kině, knihu jsem si následně dala do "Chystám se číst" a přečetla až nyní na základě čtenářské výzvy. Zařadila jsem ji do kategorie knih obsahujících mapu. Celkově je pro mě těžké knihu nějak hodnotit, není to prostě můj žánr. Dost mi tam vadilo, že Bilbo a trpaslíci zažijí tolik situací, o kterých autor píše, že z nich není možné uniknout, a stejně se jim to podaří. Ale na tomto principu je zřejmě založený žánr fantasy.

Rozhovory s pěti zajímavými lidmi. Kniha mě nadchla. Některým lidem jsem rozuměla více než jiným, ale od každého z nich si něco odnáším do života. Nejvíce mě motivovali pro četbu Písma svatého. Doporučuji.

1 01.01.2023

Zaujalo mě, že Marie Svatošová tuto knihu napsala za deset dní. Myslela jsem si, že bude o příbězích podivuhodných "náhod". V první polovině však snad píše jen obecně různá zdůvodnění, proč náhody neexistují. To mi přišlo jako dost omílání toho stejného dokola. Více mě bavily její osobní zkušenosti s (ne) náhodou. Kniha je sice útlá, ale nedá se přečíst na jeden zátah, je potřeba se nad jednotlivými kapitolkami, které spolu nesouvisí, zamýšlet.

26.12.2022

Tuto knihu jsem si četla s pětiletým synem. Tak malé děti určitě z této knížky nemůžou pochopit vše. Řekla bych, že je to vhodné pro o dost starší děti a klidně i dospělé. Mně osobně se to líbilo moc. V knize je 28 příběhů (nejen) osob, pro které bylo významné narození Ježíše, Spasitele. Příběhy těchto postav se dají klidně použít jako osnova pro adventní povídání s dětmi jakéhokoli věku.

25.12.2022

Mě tato kniha zase tolik neoslovila. Některé části ano. Ten úvod byl pro mě dost ostrý, obrovská dětská úmrtnost apod. To se mě velmi dotklo. Většina knihy byla však taková docela stručná, že jsem se do knihy moc nedokázala vžít. Někdy jsem se i nudila. Ale je to zřejmě dáno i žánrem. Překvapilo mě, že kniha sice je o mamince Markétě, ale zároveň je také hodně o jejím synovi Donu Boscovi.

23.12.2022

Skrze tuto knihu jsem pochopila smysl celého svého života.

11.12.2022

Silný příběh. Přečetla jsem jej v adventní době, kam se krásně hodí a určitě tuto knihu stejně jako Stín Otce od stejného autora na advent doporučuji. Jan jako "hlas volajícího na poušti". Jan jako vzor askeze. Přála jsem si více pochopit, proč Jan byl tím Hlasem, což si myslím, že se povedlo. Ale proč život v takovém osamění, to je pro mě další otázka k přemýšlení.

1 11.12.2022

Myslím, že tato kniha ve mně zanechá hlubokou stopu. Příběh, který známe stručně z Bible, autor přepsal do románové formy. Odteď už se do celého sledu událostí dokážu mnohem lépe vžít a mnohem více chápu všechny souvislosti a kontext doby. Až mě mrzelo, že už kniha končí, určitě si chci přečíst autorovy další knihy. Tato kniha rozhodně v naší domácí knihovničce nesmí chybět.

5 21.11.2020

Taková průměrná kniha o permakultuře. Nenadchne, neurazí.

31.10.2019

Kniha jako taková mě až tolik nezaujala, ale je zajímavé, že jsem si z ní stejně odnesla, jak je důležité všechno zcela odevzdávat Bohu. Občas si vzpomenu na hlavní hrdinku, jak to dělala.

2 31.10.2019

Knihu nebudu hodnotit z hlediska počtu hvězdiček, protože autor je z jiné církve než já. I přesto však ve mně Bůh díky této knize zapůsobil a daroval mi pokoj, který mi dlouho chyběl.