Atlantis komentáře u knih
U novodobých fantasy knih je problém vytvořit zábavný svět. Buď bývá přeplácaný, plný podivností a celkově nesmyslný (viz Levá ruka boží), nebo mnohdy bývá naopak příliš všední. Jiskra v popelu se strefuje přesně doprostřed. Můžete zde vysledovat paralely s naším světem, ale zároveň je dostatečně jiný, abyste byli pořád v napětí. Příběh je v jádru relativně klasický a jsem zvědavý, jak se bude dál vyvíjet. Hvězdu strhávám za prostřední část (kolem druhé zkoušky), která se na můj vkus dost táhla a obsahovala více vztahových patálií, než by mi bylo milé.
Přesně takového Asterixe chci číst. Příjemný humor, dostatečně smysluplná zápletka a hlavně vtipy na danou zemi, které nejsou na sílu a i když o dané oblasti (tentokrát Švýcarsko) máte jen všeobecné ponětí, vtipy si užijete a minimálně se pousmějete. Prostě klasický "starý" Asterix s Obelixem tak, jak je máme všichni rádi.
Noc nožů jako samostatná kniha nefunguje. Na to je příběh příliš slabý, zmatečný a celkově nevýrazný. Jako doplnění Malazského světa jde ale o vítané oživení, i když na úrovni fanfikce.
Schválně, jestli z popisu tohoto dílu poznáte, o jaký žánr literatury se bude jednat.
Tak dlouho spolu žili. Tak blízko, a přesto tak daleko. Nikdy o sobě nepřemýšleli jako o milencích, nikdy ani jednoho z nich nenapadlo, že by je něco spojovalo. Ale přece toho bylo tolik. Tolika příkořími si spolu prošli. A pak jednoho dne. Seděli vedle sebe. Vdovec a vdova, ale oba ještě při síle. Jeho syn se ve vedlejším pokoji zotavoval ze zranění a oni měli chvilku jen pro sebe. A pak se to stalo...
Tak co, uhádli jste zombie horor? Že ne? Jak je to možné? Copak vám to výše zmíněný popis tohoto dílu naprosto jasně neukázal?
Vážně tohle chcete číst ve svém post-apokalyptickém komiksu? Já ne.
Tento díl jsem dočetl doslova před několika dny. Nepřeháním, nejde o žádný pokus znít vtipně, popřípadě pohanit tento komiks. Několik málo dní stačilo k tomu, abych naprosto zapomněl, co se v tomto dílu stalo. Až na jednu scénu. Jednu jedinou zajímavou scénu a tu jsem si ještě teď byl zkontrolovat do knihovny, jestli se opravdu stala ve čtrnáctém díle, nebo už dříve. A to je v knize za více než dvě stovky zatraceně málo.
Uhtred se nám začíná poměrně velice rychle vyčerpávat. A to jak po fyzické stránce, tak po té dějové. Válečníci bouře nenabídnou vůbec nic nového. Nenarazíte opravdu na nic, co jsme v této sérii dosud neviděli. A nejhorší na tom je, že to přiznává i sám autor. Postavy totiž velice často pronášejí věty typu: "Je to úplně stejné jako XY" nebo "Tady už jsme bojovali s YZ". První polovina je úplná vata, kterou když přeskočíte, nepřijdete naprosto o nic. Nepřeháním, schválně vyzkoušejte.
Tento díl jsem dočetl asi před dvěma dny a fakt, že už teď si nedokážu vzpomenout, co se v něm stalo zásadního, svědčí o mnohém. Nuda.
Ledový drak je menší příběh, který ale v sobě skýtá značný potenciál. Není úplně pro děti, na to je příliš drsný a navíc je vidět, že Martin prostě neumí psát v malém měřítku, ale i tak si těch několik málo stran užijete.
Prohnilé město je o malý kousek horší, že Šest vran. Možná jde jen o můj osobní názor, ale měl jsem pocit, že tentokrát nejsou sázky až tak vysoko a Kazova parta se prostě chce jenom pomstít a jediný problém je v tom, jak udělat aby byla pomsta co největší.
Nic to nemění na faktu, že jde pořád o skvělou fantasy se zajímavým světem a těším se na chystaný třetí díl.
Nové osazenstvo mi zatím k srdci nepřirostlo. Uvidíme, jak se bude situace vyvíjet dál.
Velice zajímavý díl, který přinesl vítané "oživení". I když se mi epizodka s kanibaly zdála jako zbytečný filler, neurazila.
Slušný díl, který svojí kvalitou nijak nevybočuje z řady.
Klidnější díl, ale o to efektivněji funguje jako dojezd osmičky.
Slabší, výrazně slabší, ale i tak jde o vtipné čtení. Tedy až na část s doprovodným komentářem. Ta se mi nelíbila u prvního dílu a nebaví mě ani teď.
Parádní detektivka z neotřelého prostředí. Některé scény jdou doslova až na kost (opravdu doslova) a hlavně máte pocit, že se celou dobu děj hýbe a že se něco děje.
Průměr po všech stranách. Mladý samuraj není špatná kniha, ale je taková obyčejná a předvídatelná. Po přečtení prvního dílu mne nic netáhne k tomu, abych sáhl po dalším.
Supermořce a Ploutvokluka nemám rád, ale tenhle komiks byl překvapivě svěží a příjemně vtipné čtení. I když je parodie na superhrdiny dnes už klišé, Spongebob ji zvládá s nečekanou grácií.
Další zdařilý díl, kdy se nám Rick pomalu ale jistě propadá do temnoty. Nechci spoilerovat, ale jedna zásadnější scéna z tohoto dílu mi přišla až příliš grafická.