Awča komentáře u knih
Osvěžující čtení.
Děkuji za možnost legálního stažení zdarma.
Světlušky v horách
Noc se vetkala do čtverce
autobusového okna
spolucestující v dřímotách
utaženého prostoru
nad náma
černota s ukazateli
"Ale tajné dveře,
namalované jako vždy na zdi,
jsou zavřeny nedbale:
čouhá z nich přivřený rukáv
bundy v barvě černé labutě,
Proto je těžké uvěřit, že neexistuješ."
Nepříliš obsáhlá sbírka veršů ukrajinského autora, kterou jsem četla v rámci Čtenářské výzvy 2023.
Děkuji za možnost legálního stažení zdarma.
Ke knize mě přitáhla krásná obálka, a navíc se hodí hned do dvou témat letošní výzvy :-)
Ač jsem spíše adult než young, četlo se mi celkem dobře, mělo to spád, zvraty, netušila jsem, kam se příběh bude vyvíjet.
Zajímavé bylo střídání vypravěčů. Můj nejoblíbenější byl Finn.
Příběh byl vemi zajímavý, přesto místy rozvleklý. Přiznám, že pokud bych neposlouchala jako audioknihu (výborně zpracovanou), asi bych dost pasáží přeskočila. Marian se hledá, doba je těžší něž za války, kdy byl nepřítel jasný, zde má mnoho podob, a ona se snaží jednat podle svého svědomí (a mínění) pro mír a dobrou věc. V osobním životě nemá tak pevný postoj, je dobrodružka a příliš nehledí na city a mínění jiných. Což při čtení hlavní hrdince dost ubírá čtenářovo sympatie.
Od autorky jsem četla V lesích, její styl se mi líbí. I tato kniha má zajímavou zápletku, ale jak již zmiňují předešlí čtenáři, je toho pak už nějak hodně. Hodně postav, jmen, popisů, hodně vztahů, není zde moc vývoje irské rodiny, stagnace. Brzy se dá vytušit, kdo by v tom asi mohl mít prsty, ale úleva z odhalení zde není.
Četba to byla dobrá, napínavá, ale další knihu autorky až za chvíli, v těchto časech potřebuji něco víc povzbuzujícího.
Pěkná zápletka, vražda člena posádky uprostřed vesmírného boje.
Vyskytovalo se zde hodně postav, a také technického popisu, což pro mě trošku snižovalo požitek ze čtení.
Jinak ale zajímavá kniha, stojí za to.
Celkem dobrý příběh. Ale než se rozeběhne, tak si čtenář počká. Autorka nás zasvěcuje do práce FBI, spolupráce s místními složkami, sběru a analýze důkazů, což je sice velmi zajímavé, ale zabere to čtvrtinu knihy a čtenářova pozornost je zahlcena jmény a postupy a chápu, že ne každý ve čtení vytrvá.
Případ je zvláštní, mezi ústřední dvojicí to jiskří, část příběhu je vyprávěna očima pachatele, bavilo mě to, ale asi bych krátila množství postav, aby to mělo větší švih.
Další díl si ráda přečtu.
Příjemná průměrná detektivka. Četla se dobře, případ byl zajímavý. Ale bylo to takové ploché, žádné strhující momenty, nic mě nepohánělo číst dál.
Letní oddechovka, nic míň, nic víc.
Po chvilce čtení jsem zjistila, že jsem knihu již jednou četla, ale děj jsem si přesně nepamatovala, měla jsem za to, že jsem z nedostatku času a hnána zvědavostí prostě velmi přeskakovala.
Do příběhu jsem se začetla snadno, ale pak to začalo váznout. Už jsem chápala své dřívější já, proč jsem přeskakovala věty ba i odstavce.
Zápletka byla zajímavá, ale poměrně dost překombinovaná, nadsázku beru, ale tady to prostě příběhu uškodilo, méně sladký konec by knize také prospěl více.
I tak je to velmi dobrá kniha a nelituji ani jednoho přečtení, jen mám asi na tohoto autora vyšší nároky.
To byla ale divná kniha.
Zápletka v podstatě zajímavá, ale napsané úplně bez emocí. Hlavní hrdinové byli ploší, nudní, nečitelní, ani k obětem si člověk neměl šanci vytvořit nějaký vztah... Vyšetřování takové celé nijaké.
Ke konci už jsem přeskakovala.
Od autora jsem četla ještě Muž bez psa, to bylo jíné kafe!
Četla jsem bezprostředně po Temné hmotě, měla jsem si nechat odstup.
Začátek byl napínavý, ale svým způsobem rozvláčný. Zvědavost mne poháněla, co že za tím je, kdo za tím stojí, že jsem odstavce hltala a přeskakovala.
Ale jak píše Wladimirski, konec byl takový *SPOILER*... ekologický. Pokračování si nechám ujít.
Kniha pokračuje na výborné úrovni stejně jako předchozí díl.
Bylo to napínavé čtení. Škoda, že Sonja nemá více prostoru, již jsem si na ní zvykla. Ale linka Franka, s minulostí a dcerou je také velmi zajímavá.
Rozuzlení je takové nadsazené, ale jinak opět čtivá kniha se kterou jsem strávila pěkné dva dny.
Početla jsem si, setkala se s oblíbenými postavami.
Jen mi to přišlo zbytečně překombinované a brutální.
Kniha se mi líbila, postavy mě bavily, hlavně Edmunds.
Příběh mi přišel napínavý, i když jsem tu a tam nějakou zdlouhavou pasáž přeskočila.
Zápletka byla zajímavá, lehce přitažená za vlasy, ale u knihy jsem strávila příjemný čas, dávám plný počet a vrhám se na Loutkáře.
Četla jsem prvně v době dospívání a neuveřitelně se mi líbila, dodnes si pamatuji ten pocit, který ve mě zanechala. Čtení po letech je ošidné, ale líbí se mi stále.
Zajímavě spletený příběh. Hlavní hrdinka mi místy lezla na nervy, ale ne tak, abych knihu odložila. Četla se dobře, vracet se k ní sice nebudu, ale další kousky od autorky si ráda přečtu.
Příběh je fascinující, na začátku stál jistě dobrý úmysl-zvýšení porodnosti, který se stal záminkou k přebudování celé společnosti.
Pomalý rozjezd knihy mi dal možnost vcítit se do nekonečných hodin a dní hrdinky, pro kterou byly vzpomínky na minulost únikem z reality, které byla nucena se přizpůsobit.
Velmi působivé, jen ten konec byl jako přílepek z jiné knihy.
Těším se na seriál.
Knihu jsem četla bezprostředně po přečtení předchozího dílu, možná to byla chyba a chtělo to větší odstup. Příběh je opět napsaný čtivě, ale u hlavních postav mi chybí vývoj, Mia se stále plácá v problémech, Holger také, tím pádem vše působí temněji než by muselo. Nadsazené zápletky mi nevadí, ale zde už to bylo na hranici uvěřitelnosti. Kniha nebyla špatná, ale v porovnání s předchozím dílem je opravdu slabší. Další si přečtu ráda, ale nechám tomu čas.
Čtivý kousek, autor se trochu posunul, resp. upustil od některých témat, která již byla spíše na škodu hlavnímu příběhu a kvůli kterým jsem již ani posledního Servaze nečetla. Začátek knihy se odehrává na počátku Servazovo kariéry, bylo zajímavé sledovat, jak se za léta posunuly policejní metody, at již v technické rovině nebo způsob výslechů. Zápletka byla, jako vždy, zajímavá. Pár veletočů na závěr, prostě typický Minier.
Co mě rušilo, byly názvy kapitol. Jak z minulého století nebo z dětské knihy, vůbec se sem nehodily. Váhala jsem, ale nakonec plný počet hvězdiček, kniha mě bavila.
Moje první setkání s autorem. Pro mě osvěžující - obvykle čtu pro oddech detektivky, fantasy apod. Obecně nemusím příběhy, které se proplétají ve dvou dějových rovinách, a i když to zde bylo zajímavé, přistihla jsem se, že jsem spíše zvědavá na novodobý děj něž na Mendela. Vůbec jsem netušila, jakým směrem se děj bude ubírat. Závěr-možná vypointovaný až příliš precizně, ale krásně to příběh završilo.