aydam komentáře u knih
Od předchozí je tato depresivnější. Dráčka nelze nemilovat. Doslov má smysl si přečíst.
Hodně slabé, bláznivé, překombinované. Tohle se nepovedlo.
Drsný, napínavý příběh statečného Billyho a vyšinutého psychopata.
Největším neštěstím týraných dětí bývá, že nepřestávají doufat, dokud nepohasne poslední paprsek jejich života.
"Nejsmutnější vzpomínky jsou právě ty, které postrádají nádherné okamžiky tehdejší přítomnosti."
"Člověk se cítí svobodně jedině tehdy, pokud na světě najde místo, kde může bez obav provádět cokoli podle svých představ a choutek."
Teninké, leč úderné.
"Když ses opil, klopil jsi oči a přece jen jsi mi říkal, že mě máš rád, že nechápeš, proč jsi obvykle tak drsný. Byl jsi stejně tak obětí násilí i vlastního násilnictví.
Jednou večer jsi ve vesnickém baru přede všemi řekl, že bys měl radši jiného syna než mě. Několik týdnů se mi chtělo umřít."
Návrat do doby, kdy ji mamka předčítala před spaním. Jsem rád, že jsem si ji ukořistil v antikvariátu.
Moc pěkný příběh s mnohými ponaučeními.
Pár výtek bych k některým heslům měl, přesto je to milá kniha.
Drsný syrový příběh.
Na Radka jsem měl chuť zakřičet, aby se už konečně probral z té své naivity.
Dojemný příběh o zakázané lásce dvou milenců z různých společenských tříd. Při četbě navštívíte spoustu exotických míst a budete svědky mnoha milostných vzplanutí. Intimnosti jsou zde barvitě líčeny, avšak nesklouzává to k trapně našroubované a zbytečně rušivé vulgárnosti.
"Cožpak se žena nezmění v malé děvčátko pokaždé, když spěchá do náruče muže?"
"Říká se, že krásné vzpomínky přežvykováním nic nezískají."
"Možná, že smát se z plných plic jde jen s mužem, s kterým jste se právě milovaly."
"Doopravdy rád vás má jenom ten, před kterým můžete ukázat svou převahu, aniž zraníte jeho ješitnost nebo vyvoláte jeho zášť."
Láska prochází nejen žaludkem, ale i postelí, kterou okupují dva lidé v různou dobu.
Kapitoly z pohledu Tiffy se střídají s kapitolami Leonovými.
Kniha se nečetla špatně, ale místy jí dochází dech. Hrdinům je kolem sedmadvaceti, ale občas se chovají jako čtyřicátníci.
Myslím, že si za nějaký čas řeknu: Spolubydlící?, jo aha, to bylo to lístečkování.
"Jak to vypadá v ložnici? Přiškrceně vykřiknu. Vypadá to, jako by tu někdo nablil duhu a kaliko, každý povrch je pokrytý barvami, které k sobě od přírody nejdou."
"Nemůžete na muže ve sprše jen tak vypustit spoře oděnou ženu. To se nedělá. Není to fér."
"Je léto, jsem single, lišky mrouskají na zápraží, holubi na okapech vrkají... Život. Je. Fajn."
Moc pěkný a bohatě ilustrovaný příběh pro děti. Každé (bájné) zvíře nemusí mluvit a být infantilně pojmenované.
Po letech jsem na ni narazil při stěhování. Páni, co jsem se jí naprohlížel.
Od knihy se nedalo odtrhnout. Velice napínavý příběh u kterého do poslední chvíle nevíte, jak se bude odvíjet. Konec byl překvapující.
Lidí, kteří nám hodně ublížili nebo kterým jsme ublížili my, se nikdy nezbavíme.
Povedený příběh dvou sedmnáctiletých kluků, kteří se náhodně střetnou ve velkoměstě. Pro oba to bude léto plné lásky, oprav, druhých pokusů i naděje, protože, "Co když?".
"... myslím, že jsem ten kluk, kterýho hledáš. Doufám, že to není divný. No nic, zdravím. Jsem Ben."
"Je děsivé, jak snadné je představit si budoucnost po jeho boku. Je děsivé, jak mi ho každá minuta připomene. Celý New York mi ho připomíná."
"Jsem hrozně rád, že tohle vesmír zařídil."
"Vesmír jen hodil míč do hry, Arthure. To my jsme to zařídili."
A jéje! Sovička padlá na hlavičku, veverka si něco šlehla, spousta barev, tvrdé desky... To prostě chceš!