Babo komentáře u knih

I druhý díl se mi líbil stejně jako první .
Achnaton , který se postavil tisícileté tradici uctívání mnoha různých bohů a bůžků projevil jistě velkou odvahu .Bylo to přelomové, stejně jako zobrazování skutečnosti třeba v sochařství .
Ano,byl svým způsobem fanatik a je na každém jak takový přístup hodnotí a v jeho době to nutně muselo vyvolat zděšení a odpor .
Druhý díl končí jeho smrtí , tak jsem zvědavá jak autor zachytí dobu vlády jeho jediného syna.

4 31.05.2017

Jen na chvíli se vrátím z nádherných zahrad Vasetu a Mennoferu se vzpomínkou na nádherné chrámy , neskutečné sochy v nadživotní velikosti , životodárný Nil ,abych poděkovala faraonovi Ajemu , že promluvil ústy Andrease Schrameka a vdechl život těm,kteří jsou již tisíce let na druhém břehu .
Ta chvíle bude jen tak dlouhá než sáhnu po druhém dílu (už jsem sáhla ) :-))))

7 17.05.2017

Asi jsem už opravdu moc stará,abych se dokázala vžít do myšlenek čtrnáctileté dívky.
Námět je to jistě zajímavý , ale způsob jakým je autorkou zpracovaný mi prostě nesedl .
June nevěřím její myšlenky , snaží se být za každou cenu originální a to mi prostě nesedí .Příjde mi to příliš "papírové" , tedy nereálné .

3 05.05.2017

je mi líto, ale tato knížka mě nepřesvědčila. Opět dvě roviny a i když se autorka snažila čtenáře přesvědčit o propojenosti , myslím, že to byly dva samostatné příběhy i když částečně se stejnými aktéry.
Příběh z 2.světové války se mi líbil, ale rádoby detektivka ze současnosti nebyla ani detektivka ani psychologický román. Ze všeho tak trochu, ale jako celek nic moc.

3 01.05.2017

Děkuji autorce za několik příjemných hodin ve společnosti žen,které nefňukaly když se dostaly do tíživé situace.
Děkuji za možnost navštívit New York na začátku minulého století ,kdy obchodní domy byly něčím novým a schopná , pracovitá žena měla šanci změnit svůj život .
Druhá linka děje se odehrává v současnosti , říkala jsem si co je to teď za módu ,propojovat dvě časové linky , ale v tomto případě se kruh pěkně uzavřel .
Kniha se mi moc líbila.

6 25.04.2017

Je to vcelku úsměvná knížka a chce se mi říct , jak já jí rozumím .
Myslím,že málokterá žena si myslí,že zhubne přejídáním se a povalováním se na pohovce.
Přejídání se je stejná závislost jako třeba kouření .Prostě hlava ví ,ale,,,,,
Spíš než téma se mi líbil styl psaní . Je to takový písmenkový sitcom .
Rozhodně to není skutečný , převratný návod jak zhubnout .
Prostě kdo nechce řešit světové problémy,ale občas se usmát ,tak ať si knihu přečte i přes nízké hodnocení .

4 24.04.2017

Všechny knihy Torey L.Hayden jsou důkazem jak složitá je lidská , respektive dětská psychika.
A u dítěte jakým byla Sheila to platí dvojnásob.
U Spratka jsem pochybovala o tom,že je dobré pro dítě ,aby se stalo závislým , v tomto případě , na učitelce.
Je ovšem otázka jestli by výsledek byl nakonec stejný jako v tomto případě.
Asi krátkodobá bolest je lepší než lhostejnost.

3 19.04.2017

Zdá se,že láska bez podmínek dokáže zázraky.

6 17.04.2017

Dávám 3 hvězdičky i když jsem knihu nedočetla.
Začalo mně hrozně iritovat neustálé přesvědčování jak strašný je život s alkoholikem ,ale jak těžké je odloučit se od něho . Nevím jestli autorka přesvědčovala sama sebe,nebo varovala všechny zamilované slečny a ženy.
Žena,která se rozvedla s mužem kvůli pití se znovu bezhlavě zamiluje do alkoholika a má s ním čtyři děti , tak to mi jí opravdu není líto a ani ji nechápu. Jak to může udělat právě těm dětem to mi fakt hlava nebere.
Takže kdo snad dosud věřil , že je možné alkoholika změnit , tak ať si tuto knihu přečte a má ji neustále na nočním stolku . Změnu vždy musí chtít jen a jen ten závislý.A v této knize je to zas a znovu psáno .

2 14.04.2017

Byly chvíle kdy jsem si myslelal, že knihu nebudu číst. Vlastně ani nevím proč. Že by proto,že mi končila výpůjční doba ?:-))) Nakonec jsem si ji prodloužila a udělala jsem dobře. Tento "2". díl se mi líbil ještě víc než Kořeny.
Autor se snaží být objektivní a předkládá nám důvody proč se jednotliví hrdinové chovají jak se chovají.
Nic není černobílé .Chápala jsem pohled bílých plantážníků , kteří vyrůstali v době a zemi ,kde otroctví bylo součástí jejich životů a považovali ho za normální .
Stejně tak chápu beznaděj,zoufalství a nakonec nenávist černochů.
Jak tato kniha ukazuje , ještě zoufalejší bylo postavení bílých s kapkou černé krve. Vlastně nepatřili ani na jednu stranu .
Královna se nakonec rozhodla přes svůj vzhled bělošky pro své černošské předky a tehdy nalezla klid. Myslím,že jí ani nic jiného nezbývalo.
Je to silný příběh a můj obdiv patří ženě,která přes všechna úskalí a trápení přivedla na svět děti ,které pochopily ,že nářky nad nespravedlností světa nic nevyřeší a že je jen na nich jaký bude jejich život .

3 13.04.2017

Poslední díl by mohl být i tím prvním. Autorčiným úmyslem,ale zřejmě bylo vidět v babičce vězněných dětí bezcitnou a krutou ženu až do úplného konce.
Jestli tomu tak opravdu bylo , je na každém čtenáři nebo spíš čtenářce .
V každém případě je zajímavé uvědomit si a zamyslet se nad tím , že každý starý člověk byl kdysi mladý , se svými sny a plány .
A jak se říká kdo je bez viny ať hodí kamenem.
Pro mě tato pentalogie byla potvrzením, že fanatická víra v Boha přináší spíš neštěstí a bolest.

5 29.03.2017

Mám dojem,že vše už řekli všichni ti co knihu hodnotili přede mnou.
I tak chci přispět svojí troškou do mlýna.
Cathy , která se opět ujala vyprávění na mě začala působit nerozhodně a trochu zmateně. Neumím si představit, že bych zůstávala žít v domě s lidmi u kterých nikdy nevím jak se vlastně zachovají . Neustálé namlouvání si , že Bart už není zralý pro psychiatrickou léčebnu , že znovu nalezený strýček,který se vynořil odněkud z kláštera , kde prožil většinu let a jak sám říkal spokojených let , je opravdovou hrozbou pro normální život.
Spousta naznačených a nikdy vyřešených záhad , tak těch je v této knize opravdu hodně.
A jak už někdo psal,ke konci to už byla tak trochu nastavovaná kaše.Naštěstí si to zřejmě autorka uvědomila a tak celé to trápení ukončila .
Nerada bych,aby si někdo říkal , proč že jsem knihu četla když mám tolik připomínek.
Celý ten příběh nebyl špatný . Jen některé věci mi tam přišly tak nějak navíc a zbytečné ,ale jako celek doporučuji .
Teď už mě čeká poslední díl , abych se dozvěděla jak to všechno začalo.

6 27.03.2017

Třetí část je jiná . Pro mě o něco slabší než první dvě .Autorka vyměnila vypravěče . A tak pohled dívky a následně ženy vystřídaly pohledy dvou chlapců .
nejsem psychiatr a tak se jen mohu dohadovat jestli by se takhle mohl příběh odehrát.
Není to ale kniha faktu , jen román a jako takový se mi líbil. Jsem zvědavá na pokračování .

6 21.03.2017

Po přečtení 2.dílu mohu jen zopakovat , že se mi kniha moc líbila. Ano , byly chvíle kdy jsem skřípala zuby a to tehdy , kdy stále dokola Chris miloval Cathy a Cathy milovala každého muže, který jí přešel přes cestu .
Jako celek ale nemám připomínek .Je to čtivé , bez hluchých míst .Těším se na pokračování .

7 17.03.2017

Tak jsem dočetla první díl a co napsat. V knihovně mají jen pár výtisků a když jsem jela do pobočky , kde nebyly půjčeny další díly, paní knihovnice se na mě podívala , jak to napsat , tak trochu lítostivě ? Přezíravě ? Nevím ,,,a když řekla, že knihy chtěli vyřadit , napadlo mě, že to bude asi pěkný škvár . Omlouvám se autorce .
Nevím samozřejmě jaké budou další díly , ale tento se mi líbil moc . Někdo by si mohl říct , jak je možné číst víc jak 300 stránek , kdy děj se odehrává v jedné místnosti a na jedné půdě a přesto být poutavým a zajímavým čtením .
A Květy z půdy takové opravdu jsou .
Psychologicky vykresléné postavy jsou opravdu uvěřitelné .Ano, dá se pochybovat jestli 12letá dívka uvažuje tak jak je popsáno ,spíš to beru jako vzpomínka na šílené 4 roky vězení .
Takže to zkrátím a doporučuji ke čtení .

8 09.03.2017

Přesto že jsem knihu dala do přečtených,ve skutečnosti jsem ji nedočetla .
Najednou mi začal vadit hlavní hrdina , rozervaný alkoholik , ke kterému bych možná kdysi dávno vzhlížela ,ale v dnešní době ten odpor k někomu kdo musí být pod parou , aby fungoval , tak to už mi nějak nejde.
Taky mi začalo vadit , že Simmelovi hrdinové jsou psaní tak nějak přes kopírák .
Ovšem jeho hluboké myšlenky týkající se stavu světa, ty tam jsou pořád a pořád platí.
Možná mi jen nesedl tento příběh a rozhodně to neznamená,že se budu jeho knihám vyhýbat.

3 07.03.2017

Kniha se četla moc dobře. Asi nemá smysl hodnotit chování hlavní hrdinky,která mi občas šla na nervy . Určitě bylo zajímavé nakouknout na porodní sál , nebo do soukromí .
Je vidět , že má autorka 5 dětí a dokáže naprosto bravurně popsat každodenní problémy , které musí nutně vznikat v soužití sourozenců.
Těším se na pokračování a doporučuji k přečtení .

4 23.02.2017

Autorka opět nezklamala. Poutavý příběh odehrávající se z převážné části v Číne za druhé světové války. Samozřejmě se mohl odehrát kdekoliv. Kromě zajímavostí z života číňanů jde především o psychologický román . A ty já mám opravdu ráda.

3 21.02.2017

Myslím,že vše je napsané v komentářích přede mnou.
Ano je skvělé a obdivuhodné,že si autor dal tu obrovskou práci,aby zachytil historii svých předků.
Pro nás Evropany je to možnost celou tu temnou historii otroctví v Americe prožít očima potomka jednoho z nich.
O utrpení násilým odvážených černochů na otrokářských lodích jsem již něco četla a proto mě tato část nepřekvapila a mnohem víc mě zaujal popis života v Gambii ,Zvyky kmene , ve kterém Kunta Kinte vyrůstal , o tvrdé ,pro nás v dnešní době nepředstavitelné výchově. O tom jak se z chlapce stal muž. O úctě ke starším , o víře v Alláha .
Stejně zajímavá byla část , ve které je popisovaný život v uličce otroků , výcvik kohoutů ke kohoutím zápasům .
Určitě si přečtu i pokračování a budu se snažit pochopit proč se v dnešní době nedočteme o cílevědomosti,pracovitosti a schopnosti nepromarnit život černých obyvatel , tak jak to dokázal autor a jeho předci .

4 14.02.2017

V knize vidím kontrast americké a čínské mentality . Nejsem sice ani američanka ani číňanka ,ale je to napsané tak,že věřím , že tak nějak se chovají.
Protože je mi bližší přemýšlení a chování Olívie , tak se nějak nedokážu ztotožnit
s myšlením a chováním Kwan .
Kniha se ale čte dobře a tak nelituji , že jsem jí věnovala čas.

3 25.01.2017