Babo komentáře u knih

Ani slaný, ani mastný. Původně jsem si chtěla v knihovně půjčit Ranhojíče, ale protože byl vypůjčený ,rozhodla jsem se pro tuto knihu , abych zjistila styl psaní. Nebyla to dobrá volba. Námět byl sice zajímavý, ale jako celek mě opravdu nezaujal a posledních 150 stránek jsem jen prolítla .
Ale toho Ranhojíče přece zkusím . :-)))

2 12.08.2016

Jak se říká za dobrotu na žebrotu , nebo také každý dobrý skutek bude po zásluze potrestán .
Tak by se mohla cítit jedna z hlavních hrdinek tohoto románu nerománu . Jen ale v případě , že by nešlo o takovou nespravedlnost .
Kniha nás seznamuje s hrůzami války trochu z jiného pohledu.Oběti jsou zde především ženy a dívky , které aspoň na chvíli mohly mít pocit, že našly útočiště před běsnícími Japonci .
Pro mnohé to byla jen iluze , z které byly brutálně vytrženy.
Hlavní hrdinka se ze všech sil snažila o jejich záchranu a v okamžiku kdy snad mohla mít pocit,že se situace uklidňuje , objeví se článek , který ji označuje za viníka smrti a mučení několika desítek mladých žen.A tak i když přežila válečné běsnění , pochybnosti o tom,zda mohla zachránit víc lidských životů ji nakonec zlomí.
Je to další román , který ukazuje jak se z člověka stane zrůda bez citu a svědomí a že oběti nejsou jen vojáci , ale i civilisté

3 08.08.2016

Vlk samotář je první kniha od Jodi Picoult a určitě ne poslední. Už to,že v knihovně je těžké dostat se k jiným titulům je znamením,že její romány jsou žádané.
Tato kniha mě zaujala nejen tématem života vlků ,ale především těžkou volbou,před kterou byla celá rodina postavená 'vlkem samotářem"
Autorka odlupovala jednu vrstvu za druhou ,stejně jako kuchařka odlupuje z cibule jednu vrstvu za druhou a postupně nás seznamovala s příběhem docela obyčejných lidí ,řešící neobyčejný problém.
Povýšit své přání nad přání člověka dosud žijícího velice aktivně a nyní upoutaného na lůžku bez minimální šance ani nemohu napsat na normální život,ale spíš živoření . Být tak sobecký , že ze strachu,že neunesu bolest z odchodu milovaného otce a nechám ho uměle udržovat přístroji ?
Myslím,že je to jedno z nejtěžších rozhodnutí před jaké může být člověk postaven.
A je na každém jak toto dilema nakonec vyřeší a obhájí především sám před sebou.

9 31.07.2016

Druhý díl byl , jaký vlastně ?
Perly už moc nešly na odbyt, ale autor měl potřebu příběh Camerona , Kate a jejich dětí nějak uzavřít.
Napadení Austrálie Japonci se přímo nabízelo.Osobní příběh Elvie a Jamieho byl pro mě docela nepochopitelný.Bylo to trošku kopírování vztahu Camerona a Kate. Myslím,že zbytečně.
Drama druhé světové války bylo dostatečně napínavé V každém případě se kniha četla dobře a určitě si přečtu další knihy Colina Falconera.

3 25.07.2016

Když jsem knihu začala číst,říkala jsem si,že jsem asi sáhla vedle. Tedy vedle,prostě po dalším dobrodružném románu . Samozřejmě lov perel není žádná nudná práce, a jde skutečně o dobrodružství ,ale autor namíchal mix přece jen trochu složitější.
Touha najít tu nejkrásnější perlu je asi vlastní každému lovci a aby nešlo jen o nebezpečí v mořských hlubinách , je potřeba přidat nebezpečí přicházející od lidí.
A i tvrdí muži se zamilovávají a je potom jen na objektu jejich lásky , jestli budou žít šťastně až do konce , nebo půjde o lásku nešťastnou.
V tomto případě opravdu o happyend nešlo . Moc jsem hlavním hrdinům nerozuměla ,ale kdyby šlo o rozumné jedince, potom by nebylo co psát.
Kniha se čte dobře ,takže ji dodporučuji.

4 25.07.2016

Tak jsem Tasmánské tygry shodila z 90 % na 86 ,ale nemohu jinak .Hlavní hrdinka je tak trochu brouk Pytlík v sukních a i když ráda čtu příběhy žen , které se nezaleknou životních nástrah , tak co je moc to je příliš. Je to takové klubko , které po rozmotání najednou odhalí veškerá tajemství .A že jich je :-)))
Uvědomila jsem si , že jen málokdy si spisovatel zvolí za hlavní hrdinku ženu ,ale v tom asi problém nebude . Prostě něco tomu chybělo, nebo přebývalo a já nevím co.
Ale jako oddychovka dobrý .

1 20.07.2016

Odkládám knihu nedočtenou. Nějak nejsem schopna vcítit se do problémů hlavní hrdinky.
Nedokážu pochopit člověka , který aspoň podle toho co o svém životě napsala , měl bezproblémový život, milující rodinu a přesto , snad z nudy spadla do závislosti na drogách.
Možná kdybych četla dál , tak bych něco našla a pochopila ,ale moc tomu nevěřím.
Jen se mi potvrzuje , že takové experimentování je opravdu nebezpečné .
Četla jsem už několik podobných románů a co mi z nich zbylo je , že jakákoliv závislost je neštěstí nejen pro postiženého ,ale i pro jeho blízké. Ta bezmoc , že není pomoci musí být hrozná.

Kdo čeká příběh pedofila,bude zklamaný.
I když v americe se člověk stává plnoletý ve 21 letech , nemyslím,že v 18 letech kdy zřejmě došlo k prvnímu intimnímu styku hlavního hrdiny s nevlasní dcerou , by se jednalo o podobnost s Lolitou .
Jistě podle zákona to bylo špatně ,ale s Nabokovem bych tento problém nespojovala.Zřejmě to mělo působit jako lákadlo.
Měla jsem spíš dojem,že autor řešil problém alkoholika .A tento zakázaný vztah byl jedním z důvodů proč se bývalé dětské hvězdičce nedařilo úspěšně bojovat s tímto démonem .
Nebyl jediný , ale to už tak u Simmela bývá.
Příběh je bohatý na zvraty , někdy uvěřitelnější někdy méně.
Všichni lidé bratry jsou se mi líbila víc.To je ale věc názoru ,,,,

4 11.07.2016

Tak jak píše Kusma kniha nedosahuje kvality ságy Nového Zélandu ,ale čte se dobře. Nejzajímavější je popis života na plantážích ,samozřejmě představa bílého písku a tyrkysově modrého moře Karibiku To patří k blížícím se prázdninám. Přesto nevím jestli budu číst druhý díl.

1 29.06.2016

Kdysi jsem se ve škole učila o vítězném únoru , o vítězství lidu a nepřemýšlela jsem o souvislostech. Teď už jsem četla mnoho knih o brutalitě tohoto vítězství . Od té doby se na mnoha místech světa ukázalo,že negramotní , nevzdělaní pokud se dostanou k vládě , teče krev proudem.
Bohužel ti příliš vzdělaní , bažící nejen po majetku ale i moci , nejsou o moc lepší.
Zlatá střední cesta nikde.
trilogie na mě působí jako záminka postihnout sto let dramatických událostí , které hýbaly nejen Evropou , ale především Ruskem. Osobní příběhy byly hodně podobné ,l děj se lišil právě jen historickými událostmi.

3 21.06.2016

Pro mě byl druhý díl slabší než první. Dokonce o tolik,že jsem chtěla dát jen 3 hvězdičky ,ale nakonec dávám 4. Tentokrát mě autorka nepřesvědčila o promyšlenosti charakterů hrdinů ,ale problém nesmyslnosti válek mě nakonec přesvědčil , že kniha stála za přečtení.
Válka o Sevastopol , opět tisíce mrtvých kdysi mladých nadějných mužů , jejich nekonečné utrpení a strádání v nelidských podmínkách . Rozpolcenost hlavní hrdinky , angličanky nyní žijící v Rusku , zamilované do podivínského hraběte Milující sestra mladého anglického vojáka . Neuvědomuji si , že bych kdy narazila v knize na tento problém. Na čí stranu se přidat. Fleur to ale takhle nevidí, miluje bez ohledu na čí straně zrovna její bratr nebo přátelé stojí.
A to je to nejsmutnější. Panovníci naverbují vojáky , pošlou je proti sobě a i když by za normálních okolností mohli být přáteli a často i byli , tak najednou stojí proti sobě a jde jen o to ,kdo bude rychlejší a dožije se dalšího dne. Ani tyto masakry lidstvo nezměnily .
V dnešní době,kdy už nestojí tváří v tvář není naděje , že by odhodili zbraně a šli na drink.

2 11.06.2016

Skvělá kniha . Autorka má dar živě popsat jakoukoliv situaci .Slovy vládne stejně jako malíř štětcem. Popisuje přírodu tak živě,že jsem měla dojem , že se dívám na film.Jaro je jarem,třeskutá zima je zima jaksepatří .Příběh plyne vcelku poklidně projížďkami na koni,plesy a první zlom přichází jako blesk z čistého nebe. Potom už se poklid mění ve skutečné drama.
Drama nejen tisíců vojáků a koní ,ale především hlavních hrdinů.
Jedinou vadu vidím v tom,že konec je tak nějak rychlý a další díl je o skoro čtyřicet let později.

4 03.06.2016

Kniha se četla velice dobře. Bylo to jako procházka krajinou. Možná jsem čekala trochu víc napětí a překvapuje mě,že tam nebylo. Porody většinou proběhly bez problémů a i když ne,autorka se nesnažila vybičovat emoce. Postupně nás seznámila s nelehkým osudem porodní báby , tak nějak poklidně. Nastínila problémy soužití bělochů s černochy i život chudých horníků .

12 26.05.2016

Třetí díl dočten. Nebyl špatný,ale přece jen mi už trošku připadal jako zbytečný,taková uměle nastavovaná kaše. Ale rozhodně nelituji , že jsem ji četla.

1 22.05.2016

Skvělé pokračování, občas mi běhal mráz po zádech, když i přes mé doufání,že autorka nemůže dopustit špatný konec (prostředek?) ,tak se tak nestalo.
Je to kniha , která se krásně čte,ale ta skutečnost,kterou prožívali první osadníci rozhodně nebyla pohodová. A tak můj obdiv patří všem statečným ,pracovitým a odhodlaným předkům .
Je mi jen smutno z utrpení původních obyvatel . I oni chtěli žít obyčejný život. I oni milovali a chtěli pro své děti to nejlepší.
Neměli ale šanci.

3 18.05.2016

Už jsem četla několik knih o osídlování Austrálie a vždycky si říkám jestli to mohlo být jinak. Myslím vzhledem k původním obyvatelům. Je to jejich tragédie . Žili si klidně se svými legendami , ve svojí zemi .Nedělám si samozřejmě iluze , jednotlivé kmeny mezi sebou bojovali stejně jako v americe nebo africe. Ale byl to jejich boj a síly byly vyrovnané.Potom připluli evropané a tak jako vždy s naprostou samozřejmostí si tuto zemi přivlastnili.žádné kompromisy , žádné dohadování se.
Zbraně a rum . Dnes je to úžasná země , s přátelskými lidmi . Jen ti původní obyvatelé zmizeli v rezervacích a z lásky k alkoholu se nevzpamatovali.
Kniha všechny tyto problémy zmiňuje a moc dobře se čte . Je to historie nejen Austálie , ale i Evropy

6 16.05.2016

Tak prostý a přesto nevšední příběh. Je jako obálka této knihy,něžný,dýchající poklid a plný lidské moudrosti .I přes dobu ve které se děj odehrává a přes veškerou tragédii doby , není obrazem hrubého násilí a válečného běsnění. I smrt se zdá pokračováním života .

3 13.05.2016

Kniha dočtena a co říct. Už to,že má 98% hodnocení mluví samo za sebe. Kniha je opravdu skvělá.
Autorka dokázala,že i mě štouru ,přesvědčila a pokud nebudu hledat mouchy , že je příběh uvěřitelný.
A jak napsala Liduka i na poslední stránce,kdy už si člověk říká,tak všechna tajemství jsou odhalena , tak prásk a ještě jedno se vynoří.Až jsem se tomu musela smát.
Na tomto spletitém příběhu mě mimo jiné zaujalo , že vlastně většina postav (až na jednu)
byla laskavá a se srdcem na pravém místě. I ve chvílích kdy bych to nečekala.
A možná právě toto celý děj posouvalo tím správným směrem .
Nechci psát víc,aby každý kdo se rozhodne prožít hodně zajímavý a neotřelý příběh , mohl prožívat ta překvapení sám za sebe.

12 06.05.2016

Dřív jsem na knihy pro ženy pohlížela tak trochu s despektem a říkala jsem si,že já přece čtu náročnější literaturu než je přeslazená limonáda.
V poslední době jsem zjistila,že ani knihy pro ženy takové nemusí být . Vždy záleží na autorovi .I když samozřejmě chápu,že čtení pro muže to není.Napětí není v akci ,ale v proplétání se osudových okamžiků .
A Tamara McKinley patří mezi ty, kteří mají fantazii , píše příběhy bohaté na lidské osudy a hlavně její styl není ohrožující hladinu cukru.
Krajina snů se mi líbila i když závěr byl přece jen trochu přehappyendován ,ale jako celek pěkný.
Na hlavní hrdinku bezezbytku platí pořekadlo "co tě nezabije,to tě posílí."

3 02.05.2016

Kniha se čte dobře,nápad je jistě zajímavý,ale zřejmě proto,že nejsem milovník detektivek a sahám po nich jen když nevím co zrovna číst , tak nejsem objektivní "kritik" a za sebe mohu říct , že nijak nevybočuje . Sériový vrah čím se může lišit ? Způsobem vražd . A čím se může lišit pátrání ?
Jednotlivými střípky , které nakonec doplní mozaiku a pachatel je odhalen .
To co skuteční pozůstalí prožívají žádná detektivka nemůže zachytit. Není to ani jejim smyslem,já vím.:-))))

27.04.2016