bábuška komentáře u knih
Vychází hodně knih které jsou psány ve dvou časových liniích, toto je i v této knize. Opět se jedná o veliké rodinné dědictví a jednoho neznámého dědice. Pohybujeme se mezi nejbohatšími španělskými rodinami, na straně druhé mezi těmi, kteří jsou živi z práce svých rukou. Proto chování je v obou případech různé. Nejprve mně zaujala romantická obálka knihy, ovšem s obsahem knihy měla málo společného.
Kniha se mi nelíbila, přestože byl popsán podrobně život po třicetileté válce i krušné putování po Německu hlavní postavy Magdaleny s dcerou.
Některá témata jsem četla i od jiných autorů, ale o jiných jsem četla až v této knize, bohužel dost zkratkovitě, jako by autor nevěděl, nebo nevědět směl. Ale i tak jsem s knihou spokojená a ta pátá hvězdička je dána proto, že mám pana Vašíčka ráda.
Hodně jsem se dozvěděla jak a kde se mohou vyskytovat různí "Hejkalové, Bludičky, Meluzíny" a jiná pekelná stvoření, které známe z různých vyprávění a pohádek, ovšem od autora zasvěceného je to úplně jiné podání. A také že se obdobné jevy vyskytují nejen v Evropě, ale i v Americe, Číně a Austrálii. Místy jsem se vracela, abych to lépe pochopila, ale bylo to poučení velice zajímavé. Kdo má rád záhady, tomu doporučuji.
Objemný román z konce předminulého století nás zavádí do oblasti Durynského lesa, krásné přírody v létě, ale krutých zim, a boje s bídou vesnických obyvatel. Obyvatelé celé vesnice většinou pracují jako skláři, od tmy do tmy, ale jsou šizeni překupníky, kteří z jejich namáhavé práce bohatnou. Jde o příběh tří sester a jejich smutný život po otcově smrti, musí však překonat mnoho překážek, než zvládnou do té doby mužskou práci a společnými silami dokáží ještě mnohem víc. Příběh pohodový a čtivý.
Povídky sice detektivní, ale i postižený "hrdina" ukáže část své duše, o níž je přesvědčen, že je dobrá. To si vlastně myslíme většinou i my o sobě. Trochu rozporuplná kniha.
Putujeme po Čechách křížem krážem a těch zajímavých zastavení je tolik....
Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře s posvátnou geometrií celé stavby Jana Blažeje Santiniho,
městečko v severních Čechách Český Dub, které údajně vzniklo na "ztraceném klášteře" , váže se i k blízkému hradu Lemberk s blahoslavenou Zdislavou z Lemberka,
vzpomeneme zadumaného mystického Karla Hynka Máchu,
navštívíme několik tajuplných léčivých studánek,
zastavíme se v Jindřichově Hradci v kostele sv. Jana Křtitele, s jeho nekřesťanskou výzdobou kostela, s bájnými osobami a zrůdami,
projdeme mezi tajemnými menhiry a dolmeny a jejich pravěkými poselstvími,
vzpomeneme Jakuba Krčína z Jelčan, o jeho údajné smlouvy s ďáblem a jeho prázdnou hrobkou.
Nakonec mi nedá, abych vzpomněla na Akta X komunistického režimu, začínaje vykonstruovaným Čihošťským zázrakem a potupnou vraždou faráře Josefa Toufara a posléze hledáním pokladů uschovaných po prchající německé armádě.
V této knize je mnoho dalších záhad, musela bych citovat celou knihu. Dozvíme se z ní
i vzpomínky dávno zasuté, i lecos nového. Je čtivá a mohu doporučit.
Po každé válce zůstává každý život obráceený naruby. To se stalo i dívce Eleanor, během války pracovala jako sestra na frontě, bratr zahynul a otec se nervově zhroutil. Přišli o domov, otec musí do ústavu pro nervově nemocné, zůstává jim pouze vzdáleně příbuzná teta a ta nutí Eleanor, aby se provdala a tím získala jistotu vlastního zabezpečení a také o zabezpečení otce v ústavu. Je to doba chaotická, ulice jsou plné lidí bez práce, hlavně žen s malými dětmi a Eleanor hledá cestu jak těmto postiženým pomoci. V knize je popsána svízelná cesta za pomocí potřebným, problémy s otcem v ústavu a ještě se jí připlete do cesty láska, která nemůže dojít k naplnění. Celé perepetie jsou čtivé, tamnější doba je dobře vystižená a končí k spokojenosti.
Hlavní hrdinka Viola; nerozumí si s matkou, spokojená není se svou pěveckou kariérou, manželství se jí úplně rozsypalo. Překvapivě zdědí po svém dědečkovi o kterém nikdy neslyšela, vinohrad a dům. Ze zvědavosti se rozjede na jižní Moravu, dům je v havarijním stavu ale vinařské zařízení je v dobrém stavu, a protože nemá chuť vrátit se do starého života, zatne zuby a přes všechny překážky (a těch je opravdu mnoho) dá se do budování vinařství, tak jak ji prosil v poslední vůli dědeček. V knize jsem se dozvěděla něco o náročné práci na vinohradu, rovněž i při zpracování hroznů, boji s nepříznivým počasím. Erotických pasáží tam bylo mnoho, ty jsem přeskakovala, proto jsem byla s příběhem spokojená, i konec dospěl k mé spokojenosti.
Kdo má rád romantické příběhy se zaměřením na lásku k přírodě, toho pohladí na duši popis ranního oparu nad řekou, přílivy a odlivy v ústí řeky do moře, zpěv ptactva. Neméně krásný je příběh staré výtvarné umělkyně Jaunty, která se zabývá ve svých posledních dnech života na vzpomínání, co ve svém životě tajila do posledních dnů. Dojemný příběh je i její vnučky Gabrielly, vynikající sopranistky, která své umění rovněž tajila po mnoho roků. Hezké čtení.
Román z anglického venkova v současnosti. Ani ten, kdo je majitelem panského sídla nemusí být boháč, ale má starosti jak udržet obydlí, aby mu nespadlo na hlavu. Příběh je plný přátelských obyvatel i nájemníků, trochu problémů s láskou, ale je to příjemné počtení.
Nové vydání dvou knih, které jsem dříve nečetla, V první části sdílíme osud mladých dívek Kamily a Laděny, lásky i zklamání, i školní problémy, tak, jak to v raném mládí bývá. Ve druhé knize se setkáváme s přítelkyněmi Kamilou a Ilonou, již dospělými mladými ženami, ale ani později není jejich život klidný a pohodový. U Kamily se objeví rakovina a léčení trvá několik roků. Ilona prožívá nepěkné dlouhé roky s mužem násilníkem, kdy v té době ještě nevyšel zákon o domácím násilí. V mnoha pasážích jsem se vžívala do jejího utrpení a sdílela s ní tu bezmoc. Obě knihy byly dobře napsané a dobře se četly. Trochu jsme se vrátili do minulých let.
Zase jsem se po letech vrátila ke známé knize. Trocha tajemna a fantazie neuškodí a taky mám pana Součka ráda a v paměti.
Ač kniha o mnoha stránkách, četla se velice dobře a rychle. Příběh Tary, dívky z vyšších kruhů, která opustí rodinu a prochází dobrodružnými příběhy, jak v cikánské tlupě, tak cestou po moři z Irska do Austrálie, kde chce začít nový život na farmě své tety. Už při březích Austrálie loď ztroskotá a Tara zůstane osamocena na pevnině, sama se dvěma osiřelými dětmi, tříletou Hannou a desetiletým Jackem. Čeká je náročná cesta do středu ostrova, jen písek, prach, hejna much a stálé horko. Ani na farmě Tambora je nečeká spokojené doputování, její ovdovělá teta ponechá správu farmy v rukách Tadda Swena, který vede hospodářství ke zkáze, protože ji chce získat pro sebe. Tara vezme hospodářství do vlastních rukou, odhalí správcovy podvody, farma je zadlužena a nakonec Tara najde v této pustině lásku k mužnému Ethanu Kuzterovi.Krajina střední Austrálie je pěkně popsána a dost nového jsme se o ní dozvěděli. Příjemné počtení.
Jedna svatba z donucení a po ní nešťastné manželství; až po mnoha letech naplnění setkání těch dvou. Setkáváme se s běžným životem v Austrálii, krásný je popis pro nás tropické květeny, různého ptactva i nočních zvířátek. A tam nalézají nový domov utečenci v roce 1935 z kosmopolitní Šanghaje, hojně obydlené Angličany, po válce Japonska proti Anglii následují sběrné tábory. A tady vzniká láska dívky Lilly k ruskému houslistovi Rudimu Vastinovi . Anglická rodina takové spojení netoleruje a tak jejich dcerka je vychovávaná
rodinou Lilliny sestry. Jdou léta a až u vnučky Flory se projeví hudební talent po dědečkovi, stane se z ní vynikající houslistka a získává po něm i vzácné staré housle. Celý příběh mi připadal trochu zmatečný, dost jsem si musela domýšlet, ale celkem se hezky četl. Austrálii nám pěkně přiblížil.
Je to první knížka této autorky ,která se mi dostala do ruky, ale byla jsem mile překvapena. Zprvu mi chvíli trvalo, než jsem se naladila na autorčin písemný projev, ale pak jsem byla pohlcena dějem tak, že jsem knihu přečetla během dvou dnů. Střídání děje kolem bombardování pardubických chemiček s myslí amerických letců, poté s nezištnou pomocí postižených obyvatel při odklízení sutin a nakonec tichá a tajená pomoc okolních obyvatel z vesniček i okolních lesů parašutistům i partyzánům celého pardubického okolí. Ústřední děj se zaměřuje na rodinu Vojtovu, jejich blízkých přátel a jejich vnučky Sophie a její nešťastné a zabíjející lásky. Náznakem zahynul i její milovaný George v sestřeleném bombardéru nad Jindřichovým Hradcem. Mějme všichni v paměti tyto tragické události.
Snad každý má nějakého 'kostlivce ve skříni' , bohatší vrstvy zvlášť. Tak je tomu i v tomto příběhu, který je sice staršího vydání, ale stále velice čtivý. A pokud jde o dědictví, je těch starajících se, čím dál více, neštítí se pomluv, vyděračských dopisů, dokonce i o ukládání o život. Hlavní dědička Olivie má ale pohotového ochránce v Jasperu Sloanovi a společně se jim podaří rozplést zamotané klubko těch, kteří je ohrožují.
Jsem sama překvapená, že mi tato kniha "unikla", vyšla v roce 2001. Tato autorka je výborná a tak mě ani tento román nezklamal. Příběh ruských židovských emigrantů, s malým nadaným chlapcem se v roce1979 ocitají v Tel Avivu, posléze V New Yorku, kde malý Michail pokračuje ve studiu hry na klavír. Fenomenální paměť a více než hudební nadání jej předurčují k vynikající kariéře. V dospělosti pak v něm bojují vášnivé city ke dvěma ženám, z nichž jedna se stane jeho manželkou, ale milenky se nevzdává, ta pak tragicky zahyne v Kambodži. V jedné z kapitol pak zavítáme i do Prahy, kterou Michail přirovnává k pohádkovému snu, koncertuje v Rudolfinu, objevuje krásy města, navštíví i pražské synagogy a starý židovský hřbitov. Tato kapitola mě mile dojala. Příběh je rozdělen do tří částí, v té první mi připadá, jako by autorka dělala reklamu všem proslulým módním domům a nejdražším restauracím jak ve Vídni, Londýně, Paříži. Věnuje se tomu, co si z našich protagonistů obuje i obleče, jaké značky má doplňky. To mě překvapilo. Jinak
příběh krásný, až na pár tiskových chyb na konci knihy.
Trochu mi mi to připomíná gotický román; rozdvojená osobnost hrdinky Lucie na mně působila občas strašidelně, ale to je asi vzeměpisné poloze příběhu běžné. Ale příběh jako celek se četl pěkně, osoby v něm vystupující působili pravdivě a živě, i popis krajiny vzbuzoval příjemný pocit.