bábuška komentáře u knih
Druhý díl této ságy byl rozhodně zajímavější, válka zamíchala osudy všech postav, t.j. obyvatel celého domu. Bída a hlad se dostala i do tohoto domu, postihla i provoz továrny, bavlna i vlna musela být nahrazena výrobou tkaniny z papíru, válka trvá už čtvrtý rok , ztráta na životech narůstá. Tento díl byl rozhodně čtivější.
Román z doby před první světovou válkou, kde je zachycen život t.zv. vyšší společnosti, muži jsou v rodině vládci a věnují se získávání stále více a více peněz, ženy se věnují parádě, klepům a "dobročinným" spolkům. Na druhé straně vidíme chudobu a dřinu ve fabrikách za ninimální mzdu. V tomto prvním dílu ságy se věnujeme spíše rodině Melzerově a dění v jejich domě. Pohodové čtení.
K této knize mě dovedla zvědavost, ale nijak mně nezaujala, až konec byl takový přímo drastický až nevěrohodný. Ale snažila jsem se dočíst.
Čtyřicátá léta v Paříži, veliká honba za židovskými obyvateli. Ale našli se takoví, kterým nevadilo že jsou osočováni jako kolaboranti. Takový je i mladý architekt Lucien Bernard, pomáhající v různých ukrytech poschovávat jak dospělé osoby, tak i děti. Příběh je to zajímavý a dobře se čte.
Příběh válečného zpravodaje, který po návratu do Sydney rozkrývá při po náhodné vraždě mladé dívky špinavé čachry mezi nejvyššími politiky. Zažívá pronásledování postižených, surové mučení, jen aby se nedostaly na veřejnost podvody v nejvyšších kruzích. Kniha velice čtivá, podobný děj se může odehrávat kdekoli, kde politik baží po moci za každou cenu.
Hodně drsný příběh (spíš mužské čtení) ale i z mého pohledu velice zajímavý a čtivý. Pouze na konci knihy při požáru lodi Windemere na př. str. 342 "vybuchly kotly", str. 350 "rozpalte kotly", nebo "kotly vybuchnou", a j. Nemohu posoudit správnost překladu, ale mým očím to nelahodí. Hodnotím kladně.
Jsem ráda, že jsem měla knihu pouze zapůjčenou z knihovny (a doporučenou). Byla jsem zklamaná, ale dočetla jsem. Je zcela možné, že v úplné bídě člověk udělá lecos, ale vždy jde o sílu vůle; vadila mi spousta vulgarit. Plusem je pěkný sloh autorky.
Odpočinková kniha o putování po vlastech českých, bez obavy jaká je cena benzinu. kolik stojí týdenní pobyt v lázeňském zařízení a to třeba i několikrát do roka. Přeji všechny ty radosti poměrně zdravé mladé důchodkyni. Psáno lehkým a humorným jazykem , pobavila jsem se.
Krásný příběh. Dočetla jsem již třetí knihu podobného zaměření od téže autorky a mám pocit, že je čím dál kvalitnější. Tentokrát se střídá první dějová linie v období 1. světové války s hrdinkou Eve, a druhá dějová linie z období po 2. světové válce s dívkou Charlie. Oba příběhy se splétají a jsou živé svou syrovostí v nebezpečných pasážích; rovněž nám
byl přiblížen osud vesnice Oradour, o čemž nám byl její osud u nás znám jen povšechně. Skutečně krásná kniha, kterou mohu každému doporučit.
Poměrně drobná kniha, ale co je v ní tajemství, lásky, nenávisti, a to vše jen proto. že ani členové jedné rodiny nedokáží jeden před druhým říci co jej trápí. To vše nese v sobě dětská dušička, které nikdo nerozumí po celých dlouhých třicet let, až vše skončí matčiným odcházením. Škoda promarněných let mezi sestrami Lily a Jess. Nečekala jsem, že mě kniha náhodně vzatá do ruky, tolik zaujme a potěší.
Plnit si své dětské sny, to se podaří hrdince knihy Lauře až v dospělosti, kdy má dvě odrostlé děti. První část knihy mě nijak nezaujala, až později začala být více zajímavá. Pobyt v krásné přírodě, mezi volně žijícími delfíny na Novém Zélandu, nakonec nabídka studia mořské biologie v Melbourne, to vše Lauru převědčí začít nový spokojenější život společně i s dětmi. Druhá část knihy byla rozhodně zajímavější a nakonec jsem byla velice spokojená.
Knihu jsem přečetla, i když mi místy připadala nepravděpodobná. I když v táboře Osvětim byl hodně krutý, mohl Christopher ukrývat ve své kanceláři malé děvčátko? Samozřejmě se mu to nakonec nepodařilo, ale je neuvěřitelné, že jako mladý, nezkušený, sotva nastoupivší, měl takové možnosti, jako by byl nejvyšším sturmführerem.
Příběh mě vcelku nezaujal.
Přestože se jedná o román, spíše o ságu rodiny Toliverů, velice poctivě je popsáno období Severu proti Jihu, i jak někteří majitelé otroků se pomalu přiklánějí k jejich osvobozování. Kladnou postavou je pro mně Jessika, nejprve vnucená Silasu Toliverovi za manželku, postupem doby pevnou oporou pro rozrůstající rodinu i ostatní přátele.
Čekala jsem asi trochu víc od této autorky, děj ze současnosti byl nejvíc o problémech Kateřiny a Patrika, kdy on místo studia si většinou hrál na počítači bojové hry, Kateřina financovala domácnost a nebyla schopná tuto situaci řešit. Část románu, kde hlavní postavou je Kateřinina babička Margot se odehrává ve čtyřicátých letech v Bretani, kde jako Židovka se ukrývá na panství mladého majitele. Krásný je popis přírody a moře, stejně tak i nalezených starých akvarelů. Ale dočetla jsem.
Překvapivě zajímavá a velice čtivá kniha. Je psána trochu kronikářským stylem, ale pro nás starší plná vlastních vzpomínek, plná obdivu k osobní statečnosti dvou venkovských bratrů, které nezlomila zlovůle těch, se kterými byli nuceni se setkávat. Ale i tak se setkali s pár lidmi s dobrým srdcem, jako byl jejich přítel, statečný farář Hřib i jejich malá přítelkyně Marcelka, která je doprovodila až na poslední cestu. Nemohu odolat, abych nepřipoměla několik slov z citátu Karla Čapka: " Kdo je slušný, byl slušný vždycky, kdo byl věrný, je věrný i teď. Kdo chtěl dobré, bude zase chtít dobré. Ani vůle se nemění. Nedívej se do tváře, která se změnila, nikdo se nestane krásnějším tím, že změnil tvář." Děkuji ze srdce panu autorovi.
Román je výsekem čtyřicátých let minulého století, další roky jsou zhuštěné do vyprávění babičky vnučkám o létech okupace. Líbil by se mi víc, kdyby byl obsažnější. Málo bylo popsáno o osudu sestry dvojčete Ester, druhá ze sester Soňa zvládla porodit dva synky jako neprovdaná. A přestože mezi předky se údajně vyskytl i židovský předek, oproti jiným knihám nebyla ani zmínka, byla-li rodina nějak pronásledována, či ne. Byla jsem touto knihou dost zklamaná.
Příběh rodiny z Hané, která miluje svou zděděnou půdu a má jediné přání, aby v poválečných letech pokračovali jejich synové na rodném pozemku. Jaké je zklamání rodičů, když starší syn má zcela jiné představy, hlavně co se politiky týče, ani mladší syn nemá zájem o rodinné dědictví, stejně ale se hroutí celý systém hospodaření na venkově, zakládají se JZD a majitelé rodné půdy přicházejí o všechny své sny. Smutné osudy.
Ve třetí části jsme se ocitli o pár roků dál, Hilda se ujala šéfování, provdala se za francouz-ského vinaře a narodila se jim dvojčátka. Je to láska veliká, ale Hilda upřednostňuje práci v kavárně, Jean-Jacques svou vinici, následují hádky až vše málem končí rozvodem. Starší bratr je právník, rodina je obdařena dvěma dětmi, mladší se stal hercem, čímž udělal radost svému otci, ktrerý měl svou Kavárnu za druhý domov pro všechny umělce. Rodina je rozšířena o neteř Luisu, provdanou za houslistu, jedna z jejich dcerek je obdařena vynikajícím hudebním nadáním. Kavárna prosperuje, až je zaskočí nařízení města o kompletní renovaci celého objektu, který byl poškozen při bombardování během války. Touto situací celá trilogie končí, ale poněvadž všichni členové rodiny oplývají silnou vůlí, můžeme si domyslet, že vše zdárně překonali. Dočetli jsme zajímavý osud obyčejných obyvatel jednoho německého města v poválečném období. Celá trilogie byla hezky čtivě napsána, jsem spokojená.
I druhá část trilogie mě velice zaujala, dcera Hilda by ráda zvedla popularitu rodinné kavárny, ale chybí suroviny, i její rodiče mají obavu se získáváním nedostatku mouky, cukru, másla, na černém trhu. Lístkový systém je nedostatečný, ale rodina se pere s osudem jak to jen jde. I život mladé Židovky Julie, která byla v podkroví domu po celou dobu války ukrytá, si mohla vydechnout, dokonce se vrátila ke své práci v Městském divadle. Synové i otec se vrátili ze zajetí a příběhy se rozvíjejí dál. I tato druhá část knihy je velice zajímavá, stojí za to, ji číst.
První část trilogie začíná těsně po válce, kdy je Německo v troskách a přeživší obyvatelé Wiesbadenu hledají v troskách zbytky bývalého života. Z rodiny Kochovy zůstala matka Elsa a dcera Hilda, otec a dva synové jsou nezvěstní. Román je psán čtivě, ničím nepřikrášlován, těším se na druhý díl.