bábuška
komentáře u knih
Kéž bych ti to dokázala říct
Hannah Beckerman
Poměrně drobná kniha, ale co je v ní tajemství, lásky, nenávisti, a to vše jen proto. že ani členové jedné rodiny nedokáží jeden před druhým říci co jej trápí. To vše nese v sobě dětská dušička, které nikdo nerozumí po celých dlouhých třicet let, až vše skončí matčiným odcházením. Škoda promarněných let mezi sestrami Lily a Jess. Nečekala jsem, že mě kniha náhodně vzatá do ruky, tolik zaujme a potěší.
Rok delfínů
Sarah Lark (p)
Plnit si své dětské sny, to se podaří hrdince knihy Lauře až v dospělosti, kdy má dvě odrostlé děti. První část knihy mě nijak nezaujala, až později začala být více zajímavá. Pobyt v krásné přírodě, mezi volně žijícími delfíny na Novém Zélandu, nakonec nabídka studia mořské biologie v Melbourne, to vše Lauru převědčí začít nový spokojenější život společně i s dětmi. Druhá část knihy byla rozhodně zajímavější a nakonec jsem byla velice spokojená.
Najdi Rebeccu
Eoin Dempsey
Knihu jsem přečetla, i když mi místy připadala nepravděpodobná. I když v táboře Osvětim byl hodně krutý, mohl Christopher ukrývat ve své kanceláři malé děvčátko? Samozřejmě se mu to nakonec nepodařilo, ale je neuvěřitelné, že jako mladý, nezkušený, sotva nastoupivší, měl takové možnosti, jako by byl nejvyšším sturmführerem.
Příběh mě vcelku nezaujal.
Sen o Somersetu
Leila Meacham
Přestože se jedná o román, spíše o ságu rodiny Toliverů, velice poctivě je popsáno období Severu proti Jihu, i jak někteří majitelé otroků se pomalu přiklánějí k jejich osvobozování. Kladnou postavou je pro mně Jessika, nejprve vnucená Silasu Toliverovi za manželku, postupem doby pevnou oporou pro rozrůstající rodinu i ostatní přátele.
Hluboká modř moře
Marie Lamballe (p)
Čekala jsem asi trochu víc od této autorky, děj ze současnosti byl nejvíc o problémech Kateřiny a Patrika, kdy on místo studia si většinou hrál na počítači bojové hry, Kateřina financovala domácnost a nebyla schopná tuto situaci řešit. Část románu, kde hlavní postavou je Kateřinina babička Margot se odehrává ve čtyřicátých letech v Bretani, kde jako Židovka se ukrývá na panství mladého majitele. Krásný je popis přírody a moře, stejně tak i nalezených starých akvarelů. Ale dočetla jsem.
Mlýn
Michal Vaněček
Překvapivě zajímavá a velice čtivá kniha. Je psána trochu kronikářským stylem, ale pro nás starší plná vlastních vzpomínek, plná obdivu k osobní statečnosti dvou venkovských bratrů, které nezlomila zlovůle těch, se kterými byli nuceni se setkávat. Ale i tak se setkali s pár lidmi s dobrým srdcem, jako byl jejich přítel, statečný farář Hřib i jejich malá přítelkyně Marcelka, která je doprovodila až na poslední cestu. Nemohu odolat, abych nepřipoměla několik slov z citátu Karla Čapka: " Kdo je slušný, byl slušný vždycky, kdo byl věrný, je věrný i teď. Kdo chtěl dobré, bude zase chtít dobré. Ani vůle se nemění. Nedívej se do tváře, která se změnila, nikdo se nestane krásnějším tím, že změnil tvář." Děkuji ze srdce panu autorovi.
Jménem mojí sestry
Barbora Linke
Román je výsekem čtyřicátých let minulého století, další roky jsou zhuštěné do vyprávění babičky vnučkám o létech okupace. Líbil by se mi víc, kdyby byl obsažnější. Málo bylo popsáno o osudu sestry dvojčete Ester, druhá ze sester Soňa zvládla porodit dva synky jako neprovdaná. A přestože mezi předky se údajně vyskytl i židovský předek, oproti jiným knihám nebyla ani zmínka, byla-li rodina nějak pronásledována, či ne. Byla jsem touto knihou dost zklamaná.
Páté jablko
Lenka Chalupová
Příběh rodiny z Hané, která miluje svou zděděnou půdu a má jediné přání, aby v poválečných letech pokračovali jejich synové na rodném pozemku. Jaké je zklamání rodičů, když starší syn má zcela jiné představy, hlavně co se politiky týče, ani mladší syn nemá zájem o rodinné dědictví, stejně ale se hroutí celý systém hospodaření na venkově, zakládají se JZD a majitelé rodné půdy přicházejí o všechny své sny. Smutné osudy.
Dcery naděje
Marie Lamballe (p)
Ve třetí části jsme se ocitli o pár roků dál, Hilda se ujala šéfování, provdala se za francouz-ského vinaře a narodila se jim dvojčátka. Je to láska veliká, ale Hilda upřednostňuje práci v kavárně, Jean-Jacques svou vinici, následují hádky až vše málem končí rozvodem. Starší bratr je právník, rodina je obdařena dvěma dětmi, mladší se stal hercem, čímž udělal radost svému otci, ktrerý měl svou Kavárnu za druhý domov pro všechny umělce. Rodina je rozšířena o neteř Luisu, provdanou za houslistu, jedna z jejich dcerek je obdařena vynikajícím hudebním nadáním. Kavárna prosperuje, až je zaskočí nařízení města o kompletní renovaci celého objektu, který byl poškozen při bombardování během války. Touto situací celá trilogie končí, ale poněvadž všichni členové rodiny oplývají silnou vůlí, můžeme si domyslet, že vše zdárně překonali. Dočetli jsme zajímavý osud obyčejných obyvatel jednoho německého města v poválečném období. Celá trilogie byla hezky čtivě napsána, jsem spokojená.
Osudová léta
Marie Lamballe (p)
I druhá část trilogie mě velice zaujala, dcera Hilda by ráda zvedla popularitu rodinné kavárny, ale chybí suroviny, i její rodiče mají obavu se získáváním nedostatku mouky, cukru, másla, na černém trhu. Lístkový systém je nedostatečný, ale rodina se pere s osudem jak to jen jde. I život mladé Židovky Julie, která byla v podkroví domu po celou dobu války ukrytá, si mohla vydechnout, dokonce se vrátila ke své práci v Městském divadle. Synové i otec se vrátili ze zajetí a příběhy se rozvíjejí dál. I tato druhá část knihy je velice zajímavá, stojí za to, ji číst.
Nová doba
Marie Lamballe (p)
První část trilogie začíná těsně po válce, kdy je Německo v troskách a přeživší obyvatelé Wiesbadenu hledají v troskách zbytky bývalého života. Z rodiny Kochovy zůstala matka Elsa a dcera Hilda, otec a dva synové jsou nezvěstní. Román je psán čtivě, ničím nepřikrášlován, těším se na druhý díl.
Rozpůlený dům: Příběh sudetské rodiny
Alice Horáčková
Velice čtivý příběh obyvatel krkonošských hor, tvrdý, ale milovaný. Je mým domovem už přes čtyřicet roků a zžila jsem se s ním od prvých chvil. Osudy jsem prožívala s popisovanými osobami a Benecko i přilehlé okolí jsem měla neustále před očima. S příjmeními osob tohoto příběhu se setkáváme dosud. Knihu by mělo číst a vzpomínat co nejvíce obyvatel tohoto kraje.
Kód růže
Kate Quinn
Náročná kniha co do počtu stran, ale autorka opět zaujala svým příběhem. Tři náhodně se setkající dívky z nichž se stanou přítelkyně, společná práce na přísně utajovaném pracovišti při šifrování tajných informací, svou houževnatostí se stanou vynikajícími na kryptografickém pracovišti, z nichž jedna pro závist a obavu z vlastní zrady dosáhne toho, že je umístěna do psychiatrického ústavu. Ovšem další dvě dívky jí po válce pomohou zachránit a udavače po zásluze potrestat. Velice kvalitní četba.
Anastázie
Colin Falconer (p)
Knihu bych rozdělila na více částí. V té první si zavzpomínáme na osudy nešťastné carské rodiny kolem roku 1918, zejména s její setkání s novou "rudou inteligencí". Další části už jsou autorovou fantazií, jak v Šanghaji, Německu či v Anglii, kde údajně přeživší nejmladší carská dcera Anastázie po úplné ztrátě paměti přežívá jako nejchudší z nejchudších. Setká se i s opravdovou láskou k americkému novináři, ale to už je pokračování pohádky, která může být pravdivá, nebo podle fantazie čtenáře jinak ukončená. Příběh odpočinkový.
Přes zákruty řeky
Aimie K. Runyan
Kniha nepříliš silná, tím i osudy mladých sourozenců během války popsány ne příliš rozvinutě. I setkání amerického vojáka s jednou ze sester je trochu nepravděpodobný, i když je z toho láska. Proplétají se další osudy starší sestry a jejího manžela, a kniha končí už v tomto století, kdy v Americe starý muž vzpomíná a za pomoci dcery začíná pátrat po své první lásce z válečných let.
Neviditelná zranění
Věra Fojtová
Knihu jsem kdysi někomu půjčila, ale už se mi nevrátila. Koupila jsem si ji tedy znovu
a komentář není nutné měnit.
Srdce v kleci - Román o něžném rváči Janu Nerudovi
Otomar Dvořák
Hvězdiček bych dala víc, kdyby to bylo možné. Příběh krásný o rozervané duši mladého Jana Nerudy, ale přesto dal nám hodně. Prošli jsme jeho osudem zároveň s osudy českého národa v určitém období, setkali se s jeho přáteli nám známými, jinošskou nerozhodnost v lásce k Aničce Holinové a zarputilost ve vztahu ke Karolině Světlé. Jeho srdce bylo částečně nestálé, ale největší jeho láskou byla jeho maminka. Osudy národa jsme prožívali s ním, až do jeho stáří, přátelé odcházeli tak, jak jim svíčka dohořela a tak se loučíme i s knihou, která nám byla podána výborným vyprávěčem, autorem panem Otomarem Dvořákem.
Životice: Obraz (po)zapomenuté tragédie
Karin Lednická
Malá vesnice na území Slezska, Polska, obyvatelé více národností a mezi nimi řevnivost a nedobré vztahy. A nakonec pro všechny mnoho bolesti v období konce války. Smutné osudy dospělých i dětí, připomíná podobné osudy obyvatel Lidic a Ležáků.
Bílá Voda
Kateřina Tučková
Mnohastránkový román o víře, pokoře a zlu. Autorka propracovala námět jako vždy dokonale, od Vyhnání přes Žítkovské bohyně stále silnější. I když se kniha četla těžce co do počtu stran, nemohla jsem ji odložit, připomínala střípky osobních vzpomínek, i když nemohu říci že bych byla hluboce nábožensky založená. Rodina Havrajů, jejich touha po moci i shromažďování majetku je obrazem kléru jako takového. Nemohu posoudit, je-li tomu tak stále. Paní Tučková, díky.
Nacistova dcera
Max Czornyj
Hezký příběh, i když začátek mi trval trochu déle, než jsem pochopila. Nejsou zde ani popisovány žádné krutosti, když, tak mírně. Osmdesátiletá Greta vzpomíná na dětství, ale vzpomínky už se jí pletou, provází jí při tom terapeutka Alicja a konečné rozuzlení je tak překvapivé, že stojí za to, knihu si přečíst.