Bakela komentáře u knih
"Víno už pít nebudu. Mám vyčištěné zuby. A víno na zubní pastu je jako nudlová polévka ke snídaňové kávě."
Styl, forma, vyvrcholení, skvělé! Ale Emma mě naprosto vytáčela a vůbec jsem se s ní a jejími úvahovými pochody nesžila. Její zaslepenost a přesvědčenost o fungujícím manželství mě neskutečně štvala. Ale i přes to dávám 3,5 hvězdičky, víc se přikláním ke 4, protože se těším na druhý díl.
Snad mě překvapí.
Podle anotace mi připomíná autobiografického Skafandra a motýla. Toho vřele doporučuji, ale Jednou ano, dvakrát ne si asi nikdy nepřečtu. Po přečtení recenzí rozhodně ne.
Kniha mě zaujala svým námětem a po přečtení Domu ozvěn jsem měla velká očekávání. Avšak čekalo na mě velké zklamání. Zbytečně zdlouhavé, rozmělněné s opakujícími se frázemi. Kdyby kniha měla o 200 stran méně, možná bych byla nadšená. Takhle jsem rozpačitá a zklamaná tak, že nemám chuť číst vůbec. Ale i přes to se příběh četl lehce a styl Erskinové se mi líbí. Proto dávám 3 hvězdičky, ale bude trvat dlouho než se vrhnu do její další tvorby.
V muži jménem Ove vidím tak trochu muže v mé blízkosti a nebo v mým mužích trochu Oveho? Možná proto mi nejednou vykouzlil Ove úsměv na tváři. Autetičnost příběhu pomohla k hlubokému prožitku ze čtení. Čtení příhod muže jménem Ove patří k nejlepším zážitkům letošního léta!
1 lomeno nekonečno. Naděje, víra, hledání. Žádná tučná nula.
Příběh se rychle rozvíjel a nenechával mi prostor k nudě a ani chvilce nepozornosti. Úvahy Diany měly na mě silnou zpětnou vazbu. Na téma víry je nahlíženo z poněkud odlišné perspektivy než jen příklad Bůh a člověk.
Ztracená růže mě potěšila, potěšila a uklidnila zároveň. A věřím, že najdu cestu k opětovnému čtení a aby mě podržela svou myšlenkou i v budoucnu.
Ztracená růže mě dostala. Až je mi líto, že jsem si ji koupila v Levných knihách a ne za plnou cenu! Tato kniha za to stojí!
Na tuto knihu jsem se dlouho těšila a bych řekla pravdu, zklamala mě. Dlouhé souvětí mě ničila a rozvláčnost celého příběhu mě nudila. Stejně jako Koka ve svém komentáři, nešlo neporovnávat se starším skvělým příběhem Waltariho Sinuheta.
Abych Faraonovu písaři nekřivdila, některé pasáže a úvahy mě opravdu dostaly.
Každý chce vlastní dobro, i když je placeno slzami jiných.
Asi jsem se zbláznila, protože se pouštím do čtení v originálním čtení! Torey je skvělá spisovatelka a snad příběhu svou (ne)znalostí neublížím..
Detektivky nečtu ani klasické, ale toto bylo jiné kafe! Kvůli tomuto příběhu jsem málem zapomněla vysednout z vlaku a v práci jsem přehlédla, že přišel vedoucí. Příběh se četl jedna radost, i když někdy jsem se opravdu musela pořádně soustředit. I když vešno víte, nakonec vás závěr stejně příjemně překvapí. Doporučuji!
Silné téma, ale na pár stránkách působí příběh prvoplánově, psané horkou jehlou.
Skvělá kniha na cesty, pro mě rozhodně. Cesta vlakem mi utekla rychle a zároveň jsem se s panem Werichem hodně nasmála!
Kdyby byla o polovinu kratší, tak by to byl skvělý příběh. Jenže z těch 500ti stran jsem část opravdu přetrpěla, až jsem si říkala, že snad nedočtu. Což se mi u romantiky nestalo nikdy, i když byla slabší!
Při čtení jsem téměř zapomněla, že se jedná o komiks,poměr textu a obrazů byl absolutně vyvážený! A i díky tomu mě příběh chytil a nepustil po celou dobu čtení.
Při čtení mi občas přeběhl mráz po zádech.. Člověk by řekl, jak v některých událostech cítíme závan budoucnosti...Během čtení jsem si nemohla pomoct a pasáže, věty, citáty, co mě zaujaly jsem si musela podtrhnout a při občasném listování se k ním vracet. Vřele doporučuji!
Když jsem přečetla Řeku bohů, zamilovala jsem se na první čtení. Poté jsem měla velký problém přečíst si nějakou jinou knihu od Wilbura. Bála jsem se, že mě Smith zklame. Ale bylo to naopak! Mé výtisky všech 4 dílů Řeky jsou značně ohmatané, po doporučení je četla celá má rodina i máma, která v životě snad nepřečetla román celý!
Úžasný příběh! Detaily mě ovšem úplně strhávaly. Od nečekaných momentů po promyšlenosti opravdu do hloubky! A dostávala jsem při čtení hlad, ta jídla která se tam objevila i s Dannyho tátou byla opravdu lákavá!
Škoda jen mi dosti prvky připomínal Svět podle Garpa.S ostatními knihami nemůžu porovnat, ty jsem zatím nečetla.
Od hlavního hrdiny spisovatele, mihla se tam i myšlenka jízdy po příjezdové cestě s vypnutými světly a motorem nebo to že v závěru píše knihu kterou právě čteme:-/
Všechna říkadla stále umím. Na některé knihy zkrátka nelze zapomenout a Špalíček je jedna z nich. Doteď je pohádka O Jiříkovi a jeho třech psech,jednou z mých nejoblíbenejších pohádek a možná proto je kniha v tom místě povolená. Ale alespoň vždy, když se mi zasteskne, pohádku hned najdu
Dlouho jsem nečetla lepší romantiku! Není tam mnoho milostných scén, o to víc je sympatičtější čtení. Hlavní hrdinka Chandra je vychována prakticky jako kluk a o to těžší je vrátit do reality, do role ženy. Musí překonat nejen neznalost ženských povinností a chování, ale i zkreslený pohled na vztah mezi mužem a ženou díky otci. Celkově děj se mi zdá atypický. Zapamatujete si jej. Nesplyne s mnoha, mnoha romány červené knihovny.
Vzhledem k tomu, že je to první novější kniha, co jsem od dobrodruha Wilbura četla, musím přiznat,že mě malinko zklamala. Nevím, jestlil na pana Smithe nakladatel tlačil, kniha je tradičně trošku širší, ale některé scény psané na sílu(400 stran-žádný problém).. Některé pasáže mě opravdu rušily a zavazely. Námět však zaujal,Italsko-etiopská válka opět postrčila mou zvědavost a já si zjišťovala víc informací. Námět opravdu poutavý. Čtivý příběh, roztáhlý o sto stran navíc.
Tato sbírka byla moje první setkání s Milošem Urbanem a musím říct, že mě jeho tvorba oslovila. A to nejen u těchto povídek, ale hned v zápětí Santiniho jazyka! Jeden z mála současných českých autorů, které čtu.
Fiktivní deník Zeldy Fitzgeraldové, manželky spisovatelské hvězdy 20.let minulého století F.S. Fitzgeralda, mě téměř donutil myslet si, že je vše pravda. Tato kniha mne pohltila a vzhledem k tomu že jsem nic od Francise nečetla, probudila ve mě i zvědavost. Jak o jeho díla, tak jejich život. Přes fikci k realitě.