Bara Zelenkova
komentáře u knih
Ostře sledované vlaky
Bohumil Hrabal
Hrabal můj první a jsem spokojená, příjemně překvapená.
Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti
Ransom Riggs
Velice zajímavá kniha. Četla jsem až po zhlédnutí filmu a ten také nebyl špatný. B
Válka s Mloky
Karel Čapek
Váhala jsem po prvních stánkách, ale pak jsem se chytla a začalo mne to bavit. Velice vizionářské dílo, klasika která snad zestárla jenom stylem psaní.
Vzkaz v láhvi
Jussi Adler-Olsen
Nevím jestli jsem na to šla správně, že jsme vybrala knihu patřící někam doprostřed celé série. Domnívám se ale, že je každý díl vždy uzavřený detektivní příběh, který spojuje vyšetřovací tým. Carl, Asad a Rose to jsou hrdinové oddělení Q. Všichni mají nějakou životní potíž a to je na nich velmi sympatické. Příběh se pomalu rozjede, ale od samého počátku je cítit napětí, které se stupňuje a ke konci je to již pořádná jízda. Styl nepostrádá lehký humor. Určitě doporučuji. B
Rodina
Marcela Remeňová
Dočetla jsem třetí díl Osmisvěťanské ságy „Rodina“. Bylo pro mě potěšením objevování dalších osudů hlavních hrdinů předešlých dvou knih „Seznámení“ a „Včelí lid“. Autorka zachovala svůj velmi osobitý styl vyprávění z několika úhlů pohledů a u „Rodiny“ ho dovedla ještě o kousek dál. Vše je dokonale a precizně skloubeno - celý děj a i jednotlivé zápletky do sebe krásně zapadají a bavilo mě, když autorka někdy velmi nenápadně - jenom náznakem, krátkým flashem, několika větami nebo jenom pár slovy připomněla situaci, nebo postavu z minulých dílů. Text je zase o něco propracovanější, krásně plyne a výborné jsou taky dialogy. Postavy jsou opravdové, uvěřitelné a mají svoje klady i chyby. Procházejí dějem, vyvíjí se, mění…Lea je chvílema tak milující a dívčí, že snad i zapomenu na její super schopnosti, ale pak jí dění popostrčí a ona se neohroženě postaví i proti nejsilnější potens Morganě a zachrání tím všechny kolem. Harry zůstal svůj, nafoukaný sólista, arogantní a drsný žák svého nenáviděného učitele pana Connora, ale hluboko uvnitř je v něm předci jenom kousek hodného kluka, který v té nevypjatější situaci povyskočí a zachová se správně hrdinsky, a dokonce čeká na poděkování. Ben, podivín, bolesti hlavy z něj můžou udělat měkkotu, ale neudělají. Lea ho snad trošku nečestně, ale v zájmu vyššího principu sice opustila a někdy se v něm nevyzná, ale zdá se, že ho stále miluje. Je to s těma city ke dvěma mužům prostě složité. A pak je tady výborný James, v něčem možná podobný Harrymu, pro mě vychází jak velký sympaťák i když se v minulosti zachoval jako sobec a zdrhnul z boje. A objevuje se i několik nových postav, hlavně Amanda a s ní návrat do reality současného světa. To mě na Osmi světech baví. To prolínání světů, situací - z reality někam na vzdálenou planetu a zase zpět - ale všechno je nepředvídatelné, napínavé, žádná pohádka na způsob Arabela a Rumburak. Mohla bych psát dlouho… ale ať nevyzradím víc, než je nutné. Rodinu doporučuji. Mladá autorka dokazuje, že první kniha nebyla náhodný výstřel a jsem přesvědčená, že další díl (neplánovaný) mě nezklame. Těším se, opravdu. Bára
Seznámení
Marcela Remeňová
Před krátkou dobou jsem dočetla Včelí lid (2. díl Osmi světů) a tak se jenom krátce vracím i k Seznámení. Kniha mě bavila, četla jsem rychle a myslím, že to bylo i tím, že autorka střídala vypravěče. Bylo pro mě zajímavé sledovat příběh a odkrývat různé situace z více úhlů pohledu. Až po přečtení Včelího lidu jsem ale naplno docenila, co všechno se povedlo mladé autorce vytvořit. Tolik fantazie, napětí ale i emocí, že pořád žasnu. Teď čtu 3. díl Rodina a obdiv trvá. 16 let – 3. kniha – to je něco a vše chytře a poctivě napsané. Mám před sebou všechny tři knihy – modrá, žluto-oranžová a červená. Moc hezká sbírka - už se těším na čtvrtou. Barča
Včelí lid
Marcela Remeňová
K Včelímu lidu jsem se dostala až nedávno. Četla jsem první díl Seznámení a ten se mi moc líbil. Teď po pauze jsem zjistila, že je na světě již třetí díl Rodina – to je fofr od mladé spisovatelky. Koupila jsem hned obě knihy najednou. Nejdřív jsem si myslela, že budu muset první díl číst znova, abych si připomněla, jak to vše začalo, ale pak jsem již byla zvědavá a do Včelího lidu se pustila hned. Po pár stránkách jsem byla v textu jako doma, vše se spojilo a já hltala každou stránku. Dnes jsem dočetla, dám si malou pauzu a pak hurá do Rodiny. Ta má krásný obal. Ale zpátky k Včelímu lidu - je to naprosto úžasně napsaný. Tolik děje, napětí, postav (skvěle vykreslených), které se mění, rozvíjí, a i když jsou to hrdinové ovládající nadpřirozené schopnosti, mají lidský rozměr - pochybují o sobě, o svých rozhodnutích. Je pozoruhodné jak je Lea ve svém vnitřním světa rozervaná, silná a slabá, nezná svojí minulost, neví kým vlastně je nebo byla, nezná svůj pravý původ, city dělí mezi dva muže, ale pak, aby zachránila své blízké ale i neznámé Osmisvěťany, probudí v sobě takovou sílu, energii, kterou zničí to, co jim ubližuje. Nekompromisně a bez váhání. Harry – další super hrdina – ale žádný dobrák – naopak nájemný vrah - ironizuje co se dá, na ničem mu zdánlivě nezáleží, cigárko, klídek, vše jenom pro prachy a aby byl opravdu nezávislý, tak jeho jediný přítel je robot Angelika. Ale pozor, najednou je v nebezpečí Lea a on vyrazí a zachraňuje. A váhá jenom chvilku. Ale pak nezapomene svým typickým sarkazmem vzpomínat na pohodlný život v luxusním bytě a nadávat si za to, že se nechal zblbnout. A příběh - vše je nádherně logicky spojené. Když už jsem si pomyslela - tak jak z tohoto spisovatelka vyklouzne, dostalo se mě naprosto přesného řešení. Baví mě, že ty zápletky, dějové posuny nejsou vůbec žádná papírová šustění, ale dokonale vymyšlená dějová linka. Vlastně několik linek, jedou vedle sebe, občas se protnou, pak zase rozdělí, každá se ubere svou cestou, aby se pro čtenáře v ten nejpřekvapivější čas zase sešli. Vše velmi přesně a umně načasované. Včelí lid mě opravdu bavil. Uvidím, jak to bude s Rodinou. Nepochybuji, že asi líp. Když tak nad tím přemýšlím, tak si žádná pauza nebude – jdu do Rodiny.
