Barbara182 komentáře u knih
Pěkně napsaný romantický příběh o dvou lidech, které spojila tragédie. Aly Martinezová umí skvěle a hodně realisticky líčit emoce postav a její knihy se dobře čtou a ani tady tomu nebylo jinak. Sice jsem od začátku tušila, že onen požár nebude úplná náhoda, ale upřímně jsem čekala, že se to bude řešit mnohem dřív (třeba pojišťovna nebo někdo). Místo toho přišla autorka s ještě jiným překvapivým odhalením (na ty si celkově hodně potrpí :-). Za sebe bych řekla, že jde o zatím nejlepší knihu od Aly Martinezové (proto čtyři hvězdičky), a odpustila jsem jí i místy až cukrkandlové momenty nebo lehce přestřelené rozuzlení na konci (to už je takové její hobby nereálně proplétat osudy nebo přicházet se zvraty jako z nějaké telenovely :-), protože se to prostě dobře četlo, postavy jsou sympatické a člověk těžko odolá, aby jim nefandil a nepřál jim štěstí.
Skvěle napsaná knížka o složitosti rodinných vztahů a nedorozuměních, která mnohdy vzejdou ze špatné komunikace. Líbilo se mi, že je kniha vyprávěná nejen z pohledu Lucy, ale i z pohledu její tchyně, úžasně to totiž ukazovalo, jak někdy naše jednání působí na druhé úplně opačným dojmem, než bychom chtěli. A ano, asi jsem měla raději tchyni Dianu :-) Až mi jí bylo chvílemi líto, jak byla mezilidsky neohrabaná. Jinak kdyby byla kniha vyprávěná jen z pohledu Lucy, byla by hodně depresivní, takhle to bylo aspoň vysvětleno, ozvláštněno, rozhodně dobrá volba. Čtení jsem si užila a dost dlouho jsem podezírala nesprávného člověka, což je u detektivek jedině dobře :-)
Další autorčina velice povedená kniha, zpočátku sice malinko depresivní s onou neutěšenou domácí situací hlavní hrdinky, ale jakmile jsem se začetla, chtěla jsem vědět, jak to vlastně všechno bylo a jak to dopadne (i když spousta věcí byla nasnadě a nijak nepřekvapila). Moc pěkně napsáno, přeskakováním mezi vzpomínkami, kdy sledujeme nerozlučné kamarádky Štěpánku a Zu od jejich prvního setkání na základní škole, a současností autorka šikovně udržovala napětí a pozornost, že se mi nechtělo knihu odkládat :-)
Další ze slow burn romancí, za mě už několikátá od autorky a musím říct, že když nečtete knihy v řadě za sebou (to by možná mohlo být lehce monotónní), je radost je číst a vždycky si to užívám. Navíc zjišťuju, že příběhy ze sportovního prostředí, kde hlavní hrdinky tvrdě dřou na fyzičce, jsou pro mě svým způsobem motivační a tak trochu mě nutí začít taky něco dělat se svou kondicí :-). Kniha se mi líbila (a to ani nejsem fanynka fotbalu!) a myslím si, že kdyby se ji autorka rozhodla napsat ještě delší, nechala bych se od ní vodit za nos prakticky kamkoliv a spokojeně bych slintala blahem :-), protože knížky Mariany Zapaty jsou tak dobře napsané, že se vždycky ponořím do příběhu a nic jiného neřeším :-).
Technika, kterou Sal používala, aby zapomněla na své poblouznění svým bývalým idolem a nejslavnějším fotbalistou světa, že si ho představovala na záchodě, mi ze začátku přišla trochu divná, ale postupem času jsem se tomu jejímu intenzivnímu: „Kadí. Kadí. Kadí.“ od srdce smála :-). Líbilo se mi, že do knihy propašovala i narážky na nerovnoměrné finanční ohodnocení mužů a žen a vůbec na rozdílný přístup k nim, co se týče třeba i jejich osobního života a milostných avantýr. Byť je to taková pohádka pro dospělé či dospívající, je fajn dát příběhu větší hloubku (a proto mám knihy Mariany Zapaty ráda, že to nejsou vyložené prostoduché příběhy :-)
Třetí díl Medvědínské série je opět skvěle napsaný, občas vyoudí úsměv na tváři, občas uroníte slzičku, ale rozhodně se je nad čím zamýšlet. Autor přidal nové postavy v podobě manželského páru z Hedu, kde otec od rodiny Johny je hasič, jeho žena porodní asistentka, kluci hrají hokej, prostě další hrozně sympatická rodina, ti mi okamžitě přirostli k srdci. A i když rozhodně nejde o snadné čtení, miluju, že Backman umí svým stylem psaní vyvolat u čtenářů tolik emocí, tahle série se mi od něj zatím líbila ze všech knih nejvíc.
Při čtení jsem se opět dobře bavila, řekla bych, že tahle série je pro mě guilty pleasure, protože je vlastně jedno, co se odehrává v ději, hlavně když se postavy špičkují :-) Jinak to bylo o trochu méně zabávné než předchozí díl kvůli tomu, že se autorka víc věnuje i ostatním postavám (byť i jejich příběhy jsou zajímavé). A úplně se mi nelíbilo odkrývání dalších a dalších tajemství Bryceiny nejlepší kamarádky Daniky (je to jako nekonečná studnice :-( nebo odhalování dosud skrytých vazeb mezi postavami, u kterých byste to absolutně nečekali (ještě kousek a bude to připomínat telenovelu :-( A mínusové body dávám i za ten hodně otevřený konec - jak dlouho teď budeme muset čekat na pokračování, no? :-)
Moc dobrá detektivka, líbil se mi už první příběh "Sucho" a i tahle kniha od autorky byla neuvěřitelně čtivá a napínavá, dotýká se řady témat (nebezpečí kyber světa pro mládež, anorexie...), jen jsem si nemohla pomoct, ale tím, jak už to nebylo pro Falka tak osobní, tak tomu malinko něco chybělo, ale opravdu jen malinko :-) Jinak super kniha.
Navzdory tloušťce knihy, jde o opravdu dobrý špionážní román, který mě po pozvolnějším začátku slušně vtáhl do děje. Líbilo se mi, že autor v knize líčí poměrně reálné hrozby (doufejme, že se jimi nikdo neinspiruje). A byť bylo občas trochu těžší sledovat několik souběžných dějových linií/vyšetřování, kniha se mi líbila a jsem ráda, že jsem se do ní pustila.
Knihu tu někdo v komentářích u jiného Sparksova románu vychvaloval, a tak jsem se jí rozhodla dát šanci, ale příliš mě nenadchla. Kniha je napsaná čtivě, ale zhruba od poloviny jsem se do ní musela nutit, protože tyhle příběhy rozdělených milenců mě prostě nebaví. Čekala jsem asi trochu něco jiného a upřímně pod pojmem "osud je rozdělil" si představuju spíš něco jako válku nebo zkrátka opravdu něco, co nemůžou ovlivnit :-( Těžko se někdo může považovat za stíhaného osudem, když to bylo jeho rozhodnutí. Zkrátka za mě příběh slabota, navíc dost předvídatelná a přehnaně "tragická", nemluvě o tom, že jsem měla i problém celé té velké lásce uvěřit (jakože po pár dnech známosti je z toho lovestory na celý život?). Od Sparkse mám svých pár oblíbených a u těch asi zůstanu.
Skvěle napsaná kniha, děj mě pohltil, i když jsem zamilovanému páru mladá židovka a katolický kněz zrovna nefandila. Autorka skvěle popsala hrůzy antisemitismu v Itálii, což není až tak obvyklé zpracování, a také hrdinství lidí, kteří se mu snažili vzdorovat (vč. katolických kněží). Moc hezký příběh, byť kvůli tématu ne úplně lehký ke čtení.
Bylo to čtivě napsané jako celá série Hunger Games a nechybělo tomu napětí, ale přiznám se, že mi prostě Snow coby hlavní postava nepřirostl k srdci a podobně to bohužel bylo i s Lucy Grey. Díky skvělému stylu jsem knihu dočetla až do konce, ale nemůžu se ubránit dojmu, že je to vlastně tak trochu zbytečné dílo :-(
K téhle knize jsem se vracela po letech a musím říct, že je to pořád pěkné čtení, romantické, odpočinkové, u kterého člověk může vypnout a nechat se unášet dobrodružstvím hlavních hrdinů. Opět jsem Christině a Edmondovi držela palce, aby si svoji lásku vyvzdorovali proti všem, a pak jsem stejně tak trnula u jejich syna Sebastiana a něžné Laury :-) Moc pěkná série, která neomrzí, i když se musím přiznat, že Christinino a Edmondovo dobrodružství už pro mě nebylo zdaleka nebylo tolik plné napětí, protože jsem ho četla ze všech nejvíckrát a tudíž si ho taky nejlépe pamatovala, ale to je čistě moje chyba :-) Pána hor rozhodně doporučuji všem milovnicím historických romancí, jen upozorňuji, že je cudné a žádných otevřených popisů milostných scén se tu nedočkáte, jde tu víc o vztahy než o sex.
Další z klasických dobrodružství zaklínače Geralta, řekla bych, že laděním knihy se autor vrátil k prvním dvěma "povídkovým" počinům, takže se to četlo lépe (bylo to méně beznadějné a depresivní). Za mě osobně mu ale pořád nemůžu odpustit, jak ukončil Paní jezera, a tudíž jsem si to nějak nemohla naplno užít...
Páté pokračování vřesovských rytířů opět nezklamalo, líbilo se mi, že autor trochu víc rozvíjel i rovinu osobního života ústřední dvojice hrdinů, obléhání a bitevní vřava už je u téhle série standard :-)
Další pokračování Vřesovských rytířů nezklamalo, krásně středověké čtení, nechyběly bitvy a sem tam i nějaký ten úskok, prostě pro mě osobně pohodové čtení, ke kterému se v budoucnu ráda někdy znovu vrátím :-)
Zpočátku mi chvíli trvalo než jsem se začetla, protože pro mě byl trochu matoucí velký počet postav, z jejichž perspektivy se děj vypráví, ale pak mě to chytlo a četla jsem s nadšením a radostí :-) Hlavně na začátku mi to dost připomínalo prostředí seriálu Panství Downton, všechna ta hierarchie služebnictva a jejich povinnosti a privilegia :-) Hlavní hrdinka Marie mi byla sympatická od začátku a líbilo se mi, že autorka přimíchala do děje i trochu toho tajemství z její minulosti, které se postupně rozplétá a odhaluje. Určitě se pustím i do pokračování, protože mi po dočtení tak nějak chybí společnost vlastně všech zúčastněných postav :-)
Čtivá kniha plná emocí a zvratů, líbí se mi, že autorka řeší restituce uměleckých děl odcizených během první/druhé světové války trochu z jiného úhlu. Dvě dějové linky mi vůbec nevadily, napínavé byly obě, jen ta Sophiina z první světové války byla samozřejmě smutnější. Moc dobrá kniha, skvěle napsaná, doporučuju :-)
Knížku jsem si koupila kdesi ve výprodeji hlavně kvůli krásné obálce :-) O to příjemnější pak bylo překvapení, když jsem ji konečně začala číst a zjistila jsem, že je skvěle napsaná, postavy jsou na červenou knihovnu nezvykle propracované a mají hloubku, příběh není hloupě banální, je to zkrátka zábavné, chytré, romantické čtení, které jsem si neskutečně užila :-) Vřele doporučuju :-)
Jedna z mých nejoblíbenějších knih od paní Körnerové, četla jsem už poněkolikáté a pořád mě příběh dokáže strhnout :-) Líbí se mi, jak autorka postupně odhaluje, jak se vlastně věci mají, a že přidala nad rámec běžné červené knihovny nepěknou psychickou poruchu i spoustu tajemství, přetvářky a lží. Kniha díky tomu má co nabídnout i při opakovaném čtení a rozhodně se jen tak neomrzí :-)
Nádherná kniha, četla jsem ji už nejméně třikrát a vůbec nechápu, že jsem na ni při vytváření svých seznamů předtím zapomněla, protože se k ní v budoucnu určitě znovu vrátím, přestože mě pokaždé dojme, až roním slzy :-)
Moc hezký příběh o lásce a nejspíš i minulých životech (pokud tedy Marianne nebyla skutečně blázen, ale tomu prostě věřit odmítám :-), díky hlavnímu hrdinovi, který si to zažívá na vlastní kůži, se navíc dozvíte i něco o léčbě těžkých popálenin a rozhodně budete o knize přemýšlet ještě dlouho po tom, co ji dočtete.