Barbastelle komentáře u knih
Velmi milá prvotina. =) Autorka má moc pěkný styl vypravování.
Po Alchymistovi to byla druhá kniha od Coelha, kterou jsem přečetla. Možná proto jsem si ji tak oblíbila, protože pro mě přinášela další, zatím autorem pro mě nevyřčené myšlenky. Tady jsem se s nimi setkala poprvé. Pohltilo mě to! Asi u Coelha záleží na tom, co čtete dříve, ale já to doporučuji!
Přestože už pár let nemám Pipiny roky, je to stále můj vzor! Kéž by takových lidí jako Pipi bylo více!
Poprvé jsem tuto knihu četla jako malá. Už tehdy v ní bylo něco kouzelného.
Jak asi dle názvu očekáváte, knížka je plná smíchu, úsměvů a milých okamžiků. Pokud si chcete přečíst něco pro dobrou náladu a pozvednutí koutků, nelze jinak, než Smíška doporučit.
Navíc se můžete pousmát nad vtipnými obrázky.
Když jsem byla malá, byla mým vzorem Pipi Dlouhá Punčocha. S příchodem dospívání jsem si našla další vzor - Alici. =)
V knize je tolik neotřelého přístupu k životu plného fantazie, že vás to musí uchvátit. Máte chuť cestovat, smát se, hledat v sobě nápady jak se na všechno dívat jinak... Kouzelné.
A hlavně je inspirující! Chtěla bych takové lidi, jako napsal Fulghum, potkávat kolem sebe.
Myslím, že jde o nejlepší díl celé trilogie. Vše do sebe začíná zapadat nejen příběhově, ale i celou filosofií knihy. Philip Pullman je zkrátka nejen Autor, ale i Filosof. A vše zvládně propojit nenápadným a nenásilným způsobem. Ráda bych upozornila na to, že starší vydání (z roku 2003) je přeloženo jiným překladatelem a myslím, že je i lepší než ten překlad novější. Hodně to přidává knize na výjimečnosti, protože je to kniha pěkná nejen příběhově, ale i jazykově.
Nejdřívě mě nadchlo, že je ještě čtvrté pokračování série, ale kniha jako taková už pokulhává v závěsu za předchozími třemi. I tak se ale pěkně čte a mohu ji jako nenáročnou a napínavou četbu doporučit.
Ǔžasná a okouzlující knížka. Sally Lockhartová navíc přímo vybízí, aby se s ní čtenářky identifikovaly. Je to asná postava - emancipovaná, samostatná, přiměřeně tvrdohlavá.=)
Kniha je tajemná, poutavá... Autor vám dokáže viktoriánskou Anglii nejen skvěle popsat, on vás do ní svým příběhem přímo přenese.
Tygr ve studni mi přišel jako nejnapínavější z celé série. Krásně tajemný, měl spád, měl svě děsivé prvky, které tu narůstají s tím, jak se všechny děsy stávají reálnými.
Kniha (a tedy celá série) patří k mým nejoblíbenějším. Všem určitě doporučuji, ale musím se zastat starého překladu vydání z roku 2002, přijde mi mnohem lepší, psané v hezčím jazyce.
Moc pěkná a napínavá knížka. Stojí za přečtení, má v sobě určitou mystiku, která mě jako malou pohltila. Bohužel se jí další díly série nemohou ani zdaleka rovnat.
Díky vepsaným komentářům Rona a Harryho je to velmi vtipné, a tak i čtivé. Dobré pro nadšence!
První Zeměplocha a moje první Zeměplocha též. Díky ní mě Pratchettovský humor konečně pohltil. Díky ti, knížko!
Je to pohlucující. Nemohla jsem se od čtení odtrhnout, nadchlo mě to. A kdo váhá, ať se hlavně nelekne rozsahu - ono se to přečte skoro samo, ani nebudete vědět jak.
První knížka od Murakamiho, kterou jsem přečetla - ten japonský pohled mě fascinuje.
Nebylo to špatné, ale mně Odkaz Dračích jezdců zkrátka neučaroval.
Ten nápad pro příběh je úžasný! A provedení v Gaarderových rukou nemůže být jiné než skvělé.
Tahle kniha mě dojala...=) A takovým pěkný nenásilným způsobem. Je v ní krásně popsaný vztah rodiče k dítěti.
Četla jsem tuto knížku poprvé asi ve dvanácti letech a už tehdy mě zaujala. Začátek mě uchvátil a nutil přemýšlet, od určité fáze mě to přestávalo bavit - nápady vyprchávají a čtivost se zhoršuje. Nicméně je to moc pěkné. A rozhodně poučné a inspirující a to je skvělé!