Barbora216 komentáře u knih
Na knihu o KKK jsem se velice těšila, ale byla pro mě zklamáním. Měla jsem vůbec problém ji dočíst. Fakta jsou sice zajímavá, nicméně kniha byla zmatená, autorka skákala od jednoho k druhému, ztrácela jsem se v tom, jestli zrovna mluví o minulosti či současnosti a celkově mi to přišlo takové nepřehledné. Námět super, některá fakta byla velmi zajímavá, ale zpracování mi vůbec nesedlo.
Hezká knížka, četla se příjemně, Otčenášek má specifický styl psaní. Ale i přes to kniha ve mně moc emocí nevzbudila. Často čtu knihy s tématikou války a často mi ještě dlouho leží v hlavě - Romeo, Julie a tma však není tento případ.
Příběh vyprávěný jednoduše, ale o to je silnější. Nevím ani co napsat, všechno co se dělo je k neuvěření. Určitě si knihu přečtu znova.
Skvělý skvělý! Louisa je prostě úžasná a paní spisovatelka ještě víc. Ta knížka ve mně vzbudila spoustu emocí a od první stránky jsem nemohla přestat číst. Možná tím, že jsem s přítelem zažila příběh jak přes kopírák, včetně New Yorku:-) Nádherý, chtěla bych mít skutečnou Louisu v životě a i knižně mi bude moc chybět. Prostě krásnej příběh!
Moc krásná kniha. Dá se přečíst rychle, ale já jsem se snažila si užívat každé slovo a se čtením nepospíhat, protože takhle krásných, i když smutných příběhů není moc. Doporučuji:)
Pro mě rozhodně nejlepší kniha od Petra Šabacha. Smála jsem se od začátku do konce. Parádní vyprávění, škoda, že ty knížky nejsou delší, vždycky mě to mrzí, že mám za chvilku dočteno.
Tuhle knihu jsem četla ještě snad dřív, než mi bylo 15 let. A četla jsem ji dohromady třikrát. Vlastně celou ságu jsem četla třikrát. I když se může zdát, že jde o jednoduchou červenou knihovnu, kniha má v sobě něco navíc. Něco, díky čemu jsem nemohla přestat číst, cítila to stejné co hlavní postavy a prožívala každý krok s nimi. Vždycky, když jsem musela přestat číst, byla jsem zklamaná, že to je vlastně jen výmysl a stejně jsem doufala, že jednou prožiju něco podobnýho. :-)
Kniha byla dobrá, námět zajímavý. U čtení jsem se celkem bavila, ale něco zvláštního z knihy to ve mně nezanechalo. Asi bych znova nečetla.
Miluju filmy jako Pelíšky, Pupendo a další inspirované Šabachovými knihami. Jsou to moje srdcovky, tak jsem si řekla, že si musím přečíst i toho Šabacha. :) A je to rozhodně klenot český literatury. Jsem vždycky nadšená, když objevím nějakého českého autora (i klasika, ke kterému jsem se zatím nedostala) a můžu si říct, jak je ta čeština nádherná a jak fantastický smysl pro humor máme. To, že se příběh odehrává za minulého režimu jsou jen další body navíc. Rozhodně pět hvězdiček.
U této knihy nevím pořádně co napsat. Rozhodně mě kniha ovlivnila víc než jsem si myslela a i teď po letech si při některých situacích na slova autora vzpomenu. Některé pasáže mi přišly naprosto fascinující, ale některé jen bláboly. Tak jako tak je to kniha, která ve mě zůstala a pro ty, kteří raději žijí ve sladké něvodomosti, nedoporučuju, mohlo by vás to rozrušit. :) Ale ti, kdo rádi zjišťují, jak vlastně svět funguje (nebo jak je možné, že to funguje), těm bych knihu rozhodně doporučila. I když kniha není literární skvost, je pravděpodobné, že objevíte nějakou pasáž, která vás fakt dostane a nebudete na svět už koukat stejně.
Miluju knihy s válečnou tématikou, přečetla jsem jich už docela dost a většinou jsem byla hodně nadšená, ale tahle kniha pro mě byla nejen zklamání, ale taky docela utrpení číst. Vůbec mě to nebavilo, musela jsem se do toho nutit. Proč jsem se do této knihy tolik nutila bylo hlavně proto, že má tak dobré hodnocení a byla mi několikrát doporučována. Ale za mě ne, příběh mě nebavil, odpuzovaly me některé nechutné scény z války (což mi jindy nevadí, nevím proč tady ano) a knihu jsem v polovině odložila.
Obraz Doriana Graye - tak tato kniha se mi velmi líbila. Měla jsem ji přečtenou asi za tři dny. Originální a skvělé téma a ještě výborně napsané. Moc se mi líbila.
Miluju takovéhle české knihy, myslím si, že vyprávění z dob klukovských let čeští autoří umí úplně perfektně. Povídání o svém dětství, o dospělých a jejich životech očima malého kluka, o nevinných hrách.. to mě vždycky chytne za srdíčko. Jako bych se ocitla na stejném místě a prožívala všechno společně s hlavním hrdinou. Otu Pavla si přečtu pokaždé, když se budu chtít vrátit do dětských let, odpočinout si od starostí dospělého života a vydat se alespoň v knize do přírody. Krásné.
S elegancí ježka jsem četla, když mi bylo třináct, stejně jako jedné z hlavních hrdinek. Musím říct, že mě v tu dobu rozhodně chytla a stala se na několik let mojí nejoblíbenější knihou. Možná to bylo tím, že mě vždy fascinovala francouzská a japonská kultura, možná to bylo úvahami jak třináctileté slečny, tak domovnice. S třináctiletou dívkou a jejím myšlením, jejím náhledem na život jsem se v tu dobu naprosto ztotožnila, připadalo mi, jako by mi mluvila z duše. K úplné dokonalosti tomu přidalo haiku, které bylo na začátku kapitol. Troufám si říct, že mi tato knížka možná změnila život. Kdyby ne, tak alespoň díky této knize jsem se zamilovala do knih obecně a čtení, což mi vlastně život udělalo hezčím. :) Několikrát jsem se k ní vrátila a vím, že si ji brzy zase přečtu.
Tuto knihu by asi neměl číst ten, kdo se chce nějak umělecky obohatit. Příběh tam není téměř žádný, ale knížka je napsána překvapivě velmi čtivě a přitažlivě. Četba mi zabrala snad jen pár hodin. Je to fajn čtění pro zpestření večera, ideálně pro čtenářku, která je večer sama doma, se sklenkou vína. :-)
Příjemná knížka, je to milé oddychové čtení. Příběh se četl lehce, děj odsýpal a několikrát jsem se i výborně pobavila. Občas se mi zdálo, že některé situace jsou příliš přehnané a příběh zbytečně prodlužovaný a koncem už jsem se těšila, až zase budu číst něco jiného. Bylo to ale moc příjemné čtení a k panu Hartlovi se zase někdy vrátím - ideálně na další dovolené.
Na tuto knížku jsem se na základě zdejších hodnocení moc těšila. Ale byla jsem trochu zklamaná. Určitě se jedná krásný příběh, má skvělou myšlenku, ale chvílema jsem měla pocit, že je to napsaný moc jednoduše, občas jsem se v ději ztrácela, zdálo se mi, že by tak skvělý námět mohl být zpracovaný o něco lépe. Ale konec mě určitě překvapil, jak mi celá kniha připadala lehce nadprůměrná, tak konec to o moc vylepšil. Dala bych 75 %.
Za mě lehce zklamání. Od Jodi jsem přečetla snad už vše, ale tahle kniha je, bohužel, slabší kousek. Na konci chybí moment překvapení - překvapení tam sice je, ale žádný velký aha moment, který vás položí, jak to Jodi v jiných knihách umí. Tohle překvapení tak nějak nevyzní. Určitě silné téma, ale vyprávění od konce mu ubralo hrozně moc. Oproti jiným spisovatelům - skvělá kniha, oproti jiným knihám Jodi - slabší.
Kniha se mi líbila, přišlo mi zajímavé, že je to psané formou dopisů. Na druhou stranu mi to svým způsobem bránilo v plynulém čtení, nedokázala jsem u toho vydržet hodiny jako u jiných knih. Příběh byl krásný, o lásce, přátelství a zároveň o druhé světové válce - moc dobře to k sobě sedělo, nicméně příště bych si ke čtení knihu psanou formou dopisů nevybrala. Ale na krátké čtecí pauzy například do autobusu ideální, příběh byl moc milý.
Hezké čtení, je to taková romantická oddychovka. Vlastně ani nevím, jesli autorka chtěla něco dvěma příběhy říct. Možná "jdi za srdcem, ale někdy radši poslouchej rozum"? :-D Nebyl to žádný srdcervoucí příběh, ale kniha se četla dobře, odpočinula jsem si u ní, takže splnila účel.