barcasknihou
komentáře u knih

Knihu mi poslala sama autorka a tímto jí chci hrozně moc poděkovat.
Tahle kniha má jeden z nejlépe promyšlených světů, co jsem kdy četla. Taky je to napsané kouzelným jazykem, kde si autorka hraje se slovy. Nutí vás to číst dál a dál. Stránky mizí pod rukama ani nevíte jak.
Protože je ten svět docela velký, tak mapa nesměla chybět a je naprosto boží.
Hlavní hrdinka Convallaria má velkého ducha, ví co chce a jde si za tím. To se mi na ní moc líbilo. I přes historii její rodiny se nikdy nevzdávala a šla si za svým snem. To ji bohužel přivedlo do nepříjemných situací, se kterými se musí vypořádat a není to vůbec lehké. Soucítila jsem s ní a postupně jsem si ji začala čím dál tím víc oblibovat. K tomu se váže další postava příběhu Épine, který bude v Convallariině životě sehrávat velkou roli. I on mi svým charakterem sedl a je to zajímavá postava.
Byl tam náznak takového jiskření mezi hlavními hrdiny, které se doufám prohloubí v dalším dílu.
Skončilo to extrémně napínavě, takže potřebuji více z tohoto světa.
Jestli jste ještě Trnitou kletbu nečetli, tak to jděte hned teď napravit.
Začínám přicházet na to, že knihy od českých autorů jsou vážně skvělé.


Po prvních 40 stranách jsem to chtěla odložit a už se k tomu nevracet, tak moc nechutný a psycho myšlenky hlavního hrdiny jsem vážně nečekala. Ale udržovala mě čtivost a zvědavost jak to celé dopadne.
Tak za prvé. Tahle kniha je nechutná! Hlavní hrdina James je psychopat, slizoun, sadista, manipulátor a prostě totální magor. Neviděla jsem na něm nic atraktivního a neskutečně mě štvalo, jak oslovoval naší hlavní hrdinku Wendy, drahoušku. Ne, fuj! A tohle tam je fakt pokaždé, co se vidí.
Za druhé. Wendy. Oficiálně je tahle holka nejhloupější pipina vůbec. V knižním světě není nikdo tak moc hloupý, jako je ona. Na to, že už je dospělá, tak uvažuje a chová se jako puberťačka. V průběhu knihy přehlíží všechny zvrácenosti, nechutnosti a odporné věci, které jí James dělá. Tady je jasný příklad stockholmského syndromu. O čemž se v knize taky zmiňují. Což je funny.
Jejich vztah jsem vážně moc nechápala. Znají se pár dní a hned je to světová láska. Ona je hrozně hloupá a on extrémní psychopat. Ale musím říct, že sexuální scény fungovaly dobře. A i jsem se hodněkrát zasmála.
Zápletka je super a něco takového jsem od příběhu čekala. Některé věci jsou dost předvídatelné. I když to takhle může znít, že se mi kniha nelíbila, tak opak je pravdou. Líbilo se mi to. Bylo to čtivé a napínavé. Ten příběh byl fajn, až na nějaké nechutnosti a Wendy s Jamesem mě někdy hrozně štvali.
Nemůžu vám tohle doporučit, ale já se skvěle pobavila a trochu znechutila. Takže jestli tohle máte rádi, tak je tahle kniha přesně pro vás.


Tohle si musíte přečíst! Enemies to lovers, fake dating a svatba ve Španělsku. Ideální kniha na léto, plná romantiky, humoru a nádherných momentů. Totálně nejvíc boží čtení, které vás pohladí po duši. Dostala jsem od toho přesně to, co jsem očekávala.
Oba hlavní hrdinové jsou mega sympatičtí. Aaron je nejvíc sexy (totální Henry Cavill) a Lina je skvěle prdlá, zábavná hrdinka s velice zajímavými myšlenkami, u kterých jsem se mohla potrhat smíchy. Hlavně při scéně s rozbitou postelí.
Je to sice plné klišé, které známe z jiných knih nebo filmů, ale i tak je to tak moc dobré! Nejdříve jsem se bála té tloušťky, přišlo mi to na romantickou knihu trochu moc dlouhé, v průběhu čtení ale zjistíte, že tam není ani jedna část, která by vás nebavila. Furt se tam něco děje.
Vtipných hlášek a situací je tam hodně, až jsem se smála nahlas. První polovina mě bavila asi o trochu víc, to se děj odehrával v New Yorku. Kde se Lina s Aaronem pořád pošťuchovali a Lina se psychicky připravovala na svatbu své sestry. A taky na to, že s ní pojede i Aaron (kolega z práce) jakožto její falešný přítel, kterého nemá moc v lásce.
To co se odehrává ve Španělsku je jedna velká jízda. Linina rodina je hodně upovídaná a vlastně ještě víc trhlá něž ona sama. Setkáváme se i s Danielem, což je Linin ex, se kterým měla dost špatnou zkušenost. Jo a je to blb. To je asi jasný všem.
spoiler!!!
(U sexuálních scén, jsem měla teda problém. Stalo se mi to už u Hypotézy lásky. Prostě nazývat dámský pohlavní orgán k*ndička, číča, nebo nějak jinak je pro mě hrozně nechutný. Taky to jak Aaron oslovoval Linu kotě, kotě! Ne ne, nic pro mě.)
Líbilo se mi to asi i o dost víc než Hypotéza lásky. Moc se těším na další knihy od autorky. Hlavně na The American roommate experiment, kde je hlavní hrdinkou příběhu Rosie, Linina nejlepší kámoška. Doufám, že u nás vyjde.
Moc doporučuji všemi deseti !


(SPOILER) To jak skončil třetí díl jsem hodně oplakala. Věřila jsem ale, že se to nějak vyřeší a bude se mi další díl líbit, tak jako ty předchozí. Bohužel tohle byla tak moc velká nuda. První půlka byla totálně bez jakýchkoli zvratů, které by mě překvapily. Rose dělala a myslela na to samé dokola. Nutila jsem se ke čtení. Než jsem se prokousala 200 stranami, tak to trvalo 2 měsíce!
V momentě, kdy se tam objevil Dimitrij, jsem byla jakože aaaaahh. Pak to ale rychle opadlo v moment, kdy se ukázala jeho Strigojská tvář. Totálně jiný člověk, úplně se mi znechutil. Jejich nepřirozený, toxický vztah jsem nedávala. Nejmíň 7x jsem si tam napsala poznámku Já chci zpátky starého Dimitrije, prosím!
Hlavní akce přišla tak na posledních cca 70 stranách a to jsem teda oplakala spoustu situací.
Hlavní důvod, proč se mi to nelíbilo je, že nejvíc nesnáším Lissu, ta mě tam tak moc sr*la. Taková kr*va. Nejde to jinak napsat. Omlouvám se. Silně doufám, že v dalších dílech tam toho prostoru bude mít míň.


Nechutné. Hrůzostrašné. Těmito slovy bych popsala tuto knihu. Hodně propagovaná kniha, která vám slibuje, že je to nejděsivější a nejlepší thriller roku. Ano, popisy jednotlivých vražd a způsoby jak si vrah "pohrával" s obětmi jsou hodně nechutné. Ale je to vážně tak moc dobré, jak se všude píše?
Kopírak, jak vrahovi přezdívají, kopíruje vraždy slavných sériových vrahů, což nejdříve zní vcelku působivě a lákavě. Já, jakožto velký fanda true crime, už znám všechny tyhle známé vrahy a mám toho hodně naposlouchaného a nakoukaného. A jestli jste taky zločinožrouti, tak bohužel v průběhu čtení zjišťujete, že čtete popis vraždy a místa činu, který už znáte. Přišlo mi, že autorce asi chyběla fantazie, nevymyslela nic nového, jenom okopírovala vraždy, které už někdo udělal. Chvilkami mi to přišlo až přehnané a ne uvěřitelné. Myslím si, že v tomto století, v dnešní době, se všemi možnými technologiemi, moc nejde nemít vůbec žádné důkazy, když člověk zabije okolo dvaceti lidí.
Od začátku jsem měla tip, kdo by mohl být Kopírákem a měla jsem z části pravdu. Je to hodně otřepaná zápletka, kterou jsem viděla už ve spoustě kriminálkách. Byl tam možná jenom tak jeden wau moment, který mě dost překvapil, ale to bylo tak vše. První polovina byla nudnější, takže jsem si chvílemi i nutila číst.
Za mě je to průměr.
Rozhodně to nebyla ztráta času, ale četla jsem lepší.


Není to kniha, která mi vytřela zrak a budu jí doporučovat kudy chodím, ale bylo to fajn čtení. Ta atmosféra táboráků, pláže a mořských plodů. Naladilo mě to na léto a hned bych jela někam k moři.
Líbily se mi pohledy do let kdy byla hlavní hrdinka Belly mladší. Takže šlo dost vidět, že jediná holka v partičce tří kluků to vážně nemá jednoduché. Oblíbila jsem si Jeremiaha, Susannah a i Belly mamku. Na druhou stranu mě teda hrozně rozčilovala Steven, Taylor a Conrad. Fakt byli někdy na proplesknutí. Conrad obzvlášť, nafoukanej, hloupej idiot. A Belly ta byla někdy hrozně bez sebevědomí a neustále básnila o Conradovi. Ten jejich vztah mi tam vadil.
Emocionální citlivá část, co se týče nemoci jedné postavy, je tam skvěle popsaná a podaná, takže se asi pustím do dalších dílů, abych věděla jak to dopadne.
Kdyby jste si chtěli přečíst něco od Jenny Han, tak bych spíš doporučila její další sérii Všem klukům, ta mě bavila víc.


Naprostá nádhera! Tenhle díl mě hodně bavil. Od začátku jsem si Francescu zamilovala, protože se v předchozích dílech moc neobjevovala, tak jsem na ní byla dost zvědavá a naprosto si mě získala. Tenhle díl je o dost jinačí než předchozí a to se mi na tom taky moc líbilo. Francesca je vdova a bratranec jejího zesnulého manžela, Michael, je do ní až po uši zamilovaný, od první chvíle, co se poznali. Chemie mezi nimi je úplně úžasná a i jejich přátelský vztah je skvělý.
Michael je takový ten záletník a svůdník všech mladých dívek. Takže je dost žádaný ve společnosti a všechny matky chtějí své dcery provdat za urozeného hraběte.
Francesca si chce po letech najít manžela, protože velice touží po dítěti. Všem je nám jasný jak to skončí. Četlo se to samo a pořád jsem se u toho uculovala. Druhá polovina byla trochu slabší. Začali se tam pak mezi nimi dít docela divný, nepříjemný věci, hlavně co se týče sexu. Ale zasmála jsem se. Sice by to šlo skloubit trochu jinak. Ale konec byl naprosto krásný a dojalo mě to.
Jo a musím ještě zmínit Violet, matku všech sourozenců, ta je prostě úžasná a je to moje hodně oblíbená postava. I kvůli ní je to pak o dost lepší čtení.


Srdcerváči jsou srdcovka a tyhle doplňkové knížky jsou skvělé oddechovky. Vánoce jsou samozřejmě svátky klidu, pohody a trávení času s rodinou a nejbližšími. Pro Charlieho je to velká výzva, protože trpí poruchou příjmu potravy a má psychické problémy. Jeho příbuzní jsou jako osiny v zadku a moc nehledí na Charlieho city. Hodně se toto téma tady řeší. Máme tu kapitoly z pohledu Tori a Olivera, což jsou Charlieho sourozenci. Můžeme alespoň vidět jak Charlieho stav vnímají oni. A jde vidět, že i když tímto trpí jeden člověk v rodině, tak tím trpí dá se říct i ostatní. Je to krásně napsané a Tori i Olivera jsem si zase o něco více oblíbila.
Moc doporučuji.


Nádherné komiksové zpracování příběhu o Alexandrovi a jeho matce. Děj se odehrává v Alexandrově dospívání, kdy se ještě učil ovládat svou schopnost a Griši byly v nebezpečí. Osobně si myslím, že by si Temnyj zasloužil i celý román a nejenom komiks, protože se mi to moc líbilo.


Jako skoro každého z vás, i mě srdcerváči okouzlili. Celou tu sérii naprosto zbožňuju, takže mi v knihovně nesměla chybět tato krásná ročenka. Je tam hezký přehled o všech postavách z komiksů a ty ilustrace jsou nejvíc nádherný.
Super oddechovka na pár minut.


Od autora jsem četla jeho knihu Není úniku. Tenkrát se mi to líbilo, ale nebyla to zase nějaká extra pecka. Co se musí autorovi nechat, dokáže napsat nesnesitelné hlavní hrdinky. Protože i v této knize Poslední slovo, je hlavní hrdinka, kterou byste nejraději vzali lopatou. Kdybych knihu neposlouchala jako audio, rozhodně bych ji odložila a už se k ní nevracela.
Jednoduše, tahle kniha byla o ničem. Má to vážně slibný začátek. Hlavní hrdinka, samotářka Emma, která žije jenom se svým psem na samotě u pláže, je velká čtenářka a její jediný soused ji doporučí knihu. Hororový román od jistého H. G. Kanea. Ona si ji následně přečte a je to jedna z nejhorších knih, kterou četla. Ohodnotí ji na Amazonu jednou hvězdičkou, protože menší hodnocení dát knize nemůže a napíše negativní recenzi. Po té ji přijde zpráva, reakce samotného autora knihy. Ten není nadšený z její, podle něho neadekvátní recenze a žádá jí, aby jí smazala. Ona si ale stojí za svým a recenzi rozhodně mazat nehodlá. Následně se v noci začnou dít znepokojující věci.
Překombinovaná kravina, u poslouchání jsem si jenom přála, aby byl konec. Jediný na kom mi záleželo, aby to celé přežila, byla fenka zlatého retrívra.
A tak jako Emma ohodnotila knihu od H. G. Kanea jednou hvězdičkou. I já hodnotím Poslední slovo jenom jednou hvězdičkou.
Doufám, že si na mě autor nepřijde a nebude mě chtít zabít katanou, jako tomu bylo v knize. Hrozná blbost, tohle není film od Quentina Tarantina.


Jak obálka, tak i anotace knihy mě na první dobrou zaujaly a musela jsem si ji hned pořídit. No a když jsem viděla, že audioknihu namluvil Martin Stránský (ten chlap má dokonalých hlas, bože!), tak bylo jasno.
Ctižádostivá vyšetřovatelka a okouzlující zabiják spolu začnou vyšetřovat sériové vraždy. Je to brutální, napínavý, žhavý a neskutečně vtipný. Říkám vám, že takhle dlouho jsem se fakt nezasmála. Detektiv Scarllet byla pro mě trochu hloupoučká slečinka, která se moc nepředvedla, co se týče vyšetřování, ale strašně mě bavila. Šarmantní zabiják Henry byl jednoznačně v knize nejlepší postavou. Milostná zápletka byla super a já vážně moc doufám, že další díly budou na stejné vlně.
Tenhle příběh jsem potřebovala a rozhodně si kniha dám ještě jednou. Co tady musím ještě zmínit je překlad některých slov. Třeba věta “A kruci prdel!,, mě odrovnala. Musela jsem si to pustit asi 5x. Neskutečně jsem se smála.
Nečekejte, že tahle kniha bude nejvíc promyšlený thriller, který jste kdy četli. Děj je dost předvídatelný a to, kdo je vrah mi bylo jasné od prvních pár kapitol.
Knihu/audioknihu vám moc doporučuji. Já jsem si ji moc užila.
Asi bych měla dát rereading Hadrového panáka, protože jsem nečetla poslední díl a taky si to už nepamatuju.


(SPOILER) Miluju ten svět. Miluju ty postavy, ale hlavně miluju ten příběh. Třikrát jsem u toho bulela, několikrát se zasmála, naštvala a culila. Můj nejoblíbenější díl z této série je třetí, ale tenhle mu silně šlape na paty. Je to mega nabité akcí a zvraty. Z některých věcí jsem byla upřímně v šoku a nečekala jsem to. Hrozně se mi líbí autorčin styl psaní. Vždycky vám nějak nastíní, co se dělo v předchozích dílech, takže je nemusíte číst hned po sobě a nejste úplně ztraceni. Přeci jenom šest dílu je hodně.
Rose je totálně úžasná a jde vidět jak se od prvních dílů posunula dál a je o dost vyspělejší.
Lissa mě, překvapivě, neštvala tak moc jako v předešlých dílech. Já jsem ji fakt nesnášela, ale pomalu si získává moje sympatie.
Adrian mě v nějakých situacích drásal nervy, ale dalo se to pochopit. Některé situace musely pro něj být nepříjemné.
A samozřejmě nakonec můj Dimitri. Já ho naprosto miluju!!! Jako strigoj byl příšernej a úplně se mi znechutil, ale když se změnil zpátky na dhampýra, bože můj!! Zbožňuju ho čím dál tím víc a doufám, že se s Rose dají zase nějak dohromady.
Do posledního dílu se mi chce hrozně moc, ale nechci opouštět tenhle skvělý příběh. Budu ho odkládat, co nejdéle to půjde.


Tuhle knihu jsem četla cca před 7 lety, seriál jsem viděla hned po dočtení a je to stejná srdcovka jako Upíří deníky nebo Teen Wolf. Až na to, že tohle je tak trochu něco jiného.
Příběh se odehrává ve světě, kde každý ví o tom, že upíři existují. Některým se to líbí a jejich moc a společnost velice rádi vyhledávají. Zato některým to jde proti srsti a samotné upíry nesnáší a odsuzují ty, kteří s nimi mají co dočinění.
Naše hlavní hrdinka Sookie je tak trochu jiná, umí číst lidem myšlenky. Díky tomu si o ní lidi myslí, že je cvok. Když se ale jednoho dne objeví v její práci upír Bill, změní se jí celý svět, protože jemu myšlenky číst nedokáže. Jejich vztah je jako horská dráha. Je to někdy až komické číst. Já nejsem moc fanoušek Billa, mám jiného oblíbeného upíra. V téhle knize jsem si hodně zamilovala taky Sookiina šéfa Sama.
Městečko Bon Temps už není, tak bezpečné místo jaké kdysi bývalo, stane se zde několik brutálních vražd žen. Všichni jsou otřeseni, nikdo na to není zvyklí. Tím to se rozjíždí celá kniha. Je to nabité akcí, tajemnem, erotikou a upírama.
Jestli máte rádi upíry, tak je tahle kniha přesně pro vás.


Jeden policista. Jeden vrah. Který je však který?
Od začátku mě kniha neskutečně vtáhla a bylo vážně těžké ji odložit. Kniha je čtivá a každá kapitola je napínavě zakončená, nutí Vás to prostě číst dál. Hned jsem měla tip kdo je kdo, ale pokaždé tam byly malinké náznaky, že by to tak nakonec nemělo být. Do poloviny je kniha vážně skvělá, ale v moment, kdy se odhalí zločinec to jde jenom z kopce. Můj tip byl správný a myslím si, že to nebylo zase tak těžké uhodnout. Autor si se čtenáři mohl hrát více, z tohohle příběhu by se dalo vyždímat úžasně nepředvídatelný thriller. Což se bohužel nestalo.
V průběhu knihy se vracíme do minulosti, kde hlavní hrdinka popisuje jaké měla zkušenosti s jejím mladším bratrem. Nebylo to s ním lehké, protože se vydal kriminální cestou a ona ho většinou tahala z průšvihu.
Druhá polovina byla hrozně překombinovaná různými ne moc uvěřitelnými akcemi. Už mě to vůbec nebavilo a konec za mě hroznej.
Byl by to skvělý thriller, kdyby to bylo zpracované trochu jinak.


Od autorky jsem četla její knihu Balada mrtvého světa a ta se mi moc líbila. Byla jsem dost zvědavá, jaké bude její další dílo.
Kniha byla psaná krásným jazykem a svět byl skvěle vykreslený. Hlavní postavy Siva, Dítě Mraza se zajímavou magickou mocí a Belek, prokletý Bogobor zbavený vlastní vůle, který se mění na nebezpečnou nestvůru nucenou zabíjet. Oba byly sympatičtí a jejich vztah mě od začátku moc bavil, byla mezi nimi chemie a přála jsem jim to. Historie obou postav je zajímavá, ale především ta Belekova. Postupně se dozvídáme, za jakých okolností byl prokletý a jak šel jeho život po spoustu staletí.
Siva a Belek se seznámí za zajímavých okolností, při kterých utvoří dohodu. Mají před sebou nebezpečnou dobrodružnou cestu, musí porazit bogoústou Jedwigu a zachránit svět. Vyskytuje se tu spoustu nebezpečných a strašidelných tvorů z mytologie, kteří jim jsou někdy překážkou. Zápletka a vyvrcholení děje byly určitě zajímavé, ale...Bohužel musím říct, že mě ten příběh vůbec nevtáhl. Nemohla jsem se začíst. Chvilkami jsem se i nutila. Nebylo to vůbec špatné, ale čekala jsem, že mě to chytne a nepustí, což se nestalo.
Kniha má krásnou obálku a mám ji ve spolupráci s @megaknihy


“Stejný příběh vypráví každý úplně jinak. A jediná verze, ve které jsme hrdiny je ta naše.
Na tohle čtení jsem se moc těšila, má to všechno, co mám ráda. Magii, piráty, dobrodružství a bohy. Zní to dohromady hrozně skvěle, ale bohužel mi to nesedlo. Bylo to pro mě docela utahané a v nějakých částech nudné. K hlavním hrdinům jsem si nevytvořila žádný vztah a bylo mi jedno, jaký bude jejich osud. Vyprávění z pohledu pěti postav mi ze začátku knihy dělalo trochu problém. Musela jsem se kolikrát vracet, abych se podívala koho pohled zrovna čtu.
Svět a magie v něm je skvěle promyšlená a tenhle aspekt se mi hodně líbil.
Někde jsem četla, že je tato kniha pro mladší čtenáře a asi to tomu tak odpovídá. Uvidím, jestli se pustím do dalších dílů. Skončilo to docela zajímavě.


Moc krásná kniha, s úžasnou ilustrací uvnitř a s boží obálkou. Bohužel obsah nebyl zase až tak zajímavý. Čekala jsem od toho asi něco jiného. Chtěla jsem více poznat svět Hobitů a jeho historii, což se z části povedlo, ale bylo to na mě až moc nudné. Dlouhé popisy jak vznikaly a z jakých slov jsou složená jména hobitů mě vážně moc nezajímaly.
Zajímavé z téhle knihy jsou určitě hobití kmeny. Část s Glumem, to jak získal prsten a co následovalo potom. Taky i část s drakem Šmakem, ale to bylo vážně tak celé, co mě vážně zaujalo.


Velmi silný příběh, který má skvělý děj a postavy. Vybrala jsem si grafický román, protože se mi moc nechtělo pouštět do knihy.
Kniha byla dost chválená, takže když vyšel tento příběh ztvárněný graficky, hned jsem kupovala. Chtěla jsem něco rychlého na přečtení a komiksy mám moc ráda. Bohužel jsem udělala asi chybu. Grafika je krásná, příběh, postavy, všechno je super, ale neměla jsem z toho takový ten mrazivý pocit. Na konci jsem si myslela, že budu brečet, ale nic. Myslím si, že kdybych se pustila nejdřív do knihy, tak udělám líp. Takhle mi ten příběh nedal to, co jsem očekávala.
Možná je tohle pro čtenáře, kteří četli knihu a chtějí si připomenout tento nádherný, ale hodně smutný příběh.


Poslední díl této série je o Gregorym, nejmladším mužským členem rodiny Bridgertonů. Gregory se dost odlišuje svými povahovými rysy od ostatních bratrů. Je to velký romantik a chce si najít lásku svého života. Je to takový ten typ, co se zamiluje na první pohled, i když je to spíše poblouznění než láska. Je hodně spontánní, co si usmyslí to hned udělá, aniž by nad tím dlouho přemýšlel. Částečně mi jeho povaha vyhovovala, ale za mě je to nejméně sympatický bratr z celé rodiny. Autorka píše čtivě a vtipně, ale tenhle díl byl už hrozně vleklý a dá se říct, že i dost nudný. Prvních sto stran mě bavilo, ale pak to začalo být takové nijaké, chemii jsem moc z hlavních postav necítila a zápletka byla za mě až moc dramatická. Oproti předchozím dílům to bylo až moc akční a drsné.
