Barza komentáře u knih

Syn to přečetl jedním dechem, ale spíše proto, že četba byla menším zlem než anglická slovíčka. První díl nemáme. Mě kniha celkem bavila, ačkoliv nejsem cílová skupina. Asi ve 2/3 knihy jsem pojala podezření na pachatele. Ačkoliv jsem typovala správně, v závěru mě přesto překvapilo rozuzlení. Doporučila bych knihu spíše dětem 8-10 let.

Koupila jsem knihu, protože to byl 1.díl a doufám, že to syna bude bavit a inspiruje ho to ke čtení. Nejsem cílová skupina, ale jako motivaci pro synovo čtení (kdo to přečte dříve?) jsem knihu přečetla. Příběh je psán čtivě, vtipně, současným jazykem. Příběh je sice fantasy, ale napasovaný na naši realitu (čaroděj téměř nesmí kouzlit, každé kouzlo musí být zaprotokolováno, vyplnit formulář, ale prošťouchnout ucpané potrubí kouzlem je rychlejší něž volat instalatéra), dospělý čtenář najde četné paralely se současným životem. Děti jistě ocení celkem krátké kapitoly. Jsem zvědavá, co knize řekne syn. Nebránila bych se dalšímu dílu.

15.09.2022

Nejsem cílová skupina. Ve vyprávění se střídají oba hlavní protagonisté a každý líčí vývoj situace ze svého pohledu, což mi přišlo zajímavé. Ale oba často odbíhají od hlavní linie příběhu, což bylo docela matoucí. Rozuzlení zápletky bylo nečekané, ale důkazy k usvědčení vraha nebyly dostatečně zvýrazněny (proč zabil?). Celkově mě kniha nenadchla a jistě ji číst znova nebudu.

1 15.09.2022

Mám ráda historické romány a romány z historického prostředí. O době, kdy žily královny z příběhů této knihy něco vím, proto jsem byla zvědavá, co se dočtu. Samozřejmě si člověk musí uvědomit, že příběh se stát mohl, ale také nemusel. Nicméně kniha přináší pohled na dobu ze zcela jiného, neobvyklého úhlu, z pohledu dívky/ženy, která si přes (a nebo právě pro) svou urozenost nemohla až tak vyskakovat. Jaká nedorozumění mohla vznikat a ovlivnit vlastně i chod celého království (neinformovanost o manželském životě, partneři spolu nemluví o svých touhách, přáních, potřebách,...). Kniha se mi četla dobře, byla srozumitelná. Prolínání postavy Kunhuty a jejích myšlenek ve dvou příbězích dává do kontrastu dva ženské osudy a pohledy na tehdejší svět. Obě měly svou pravdu a žádnou nelze jednoznačně označit jako tu "špatnou a nepřející", jak se můžeme dovědět z hodin dějepisu. Nic není černo-bílé, vše má ještě mnoho odstínů šedi, tak jako ve skutečném životě. Rozhodně knihu doporučuji!!!

15.09.2022

Knihu dostal syn k vánocům, abychom u něj podpořili chuť číst. Za syna hodnotím velice kladně, že kapitoly jsou celkem krátké (6-8 stránek). Na druhou stranu se v nich občas téměř nic nestane, takže děj se vleče. Když jsem však nad knihu sedla sama a přečetla ji téměr naráz, bylo to mnohem lepší, děj dostal trochu spád. Kniha je (skrytě) v podstatě nadčasová. Ukazuje, jak snadno je možné ovlivnit mínění ostatních dávkováním a cenzurou předávaných informací (přesně jak vidíme dnes v jednostranně zaměřeném zpravodajství "západních" i ruských médií v době válečného konfliktu na Ukrajině nebo ve otázce očkování proti coronaviru), jak se z původně dobré myšlenky stane omezující ideologie (nejlepší bojovníci jdou bojovat proti zlu, jen málokdo si uvědomuje, že jsou vlastně obětováni bez naděje na úspěch/přežití, a všichni úkol považují za velikou čest). To ovšem dětský čtenář samozřejmě takto nevnímá. Možná není na škodu na základě příběhu rozvinout diskusi, co si o tom či onom dítě myslí, co ho napadá, jak by se samo zachovalo - není to vždy snadné. Takže já v knize našla i podprahové souvislosti. Příáběh je zajímavý, napínavý, ale trochu se vleče. Syna čtení sice úplně nenadchlo, ale snad to dočteme. Ještě nás čeká druhý díl.

25.03.2022

Na knihu pro mládež jsem sice stará, ale předčítala jsem ji dceři, když byla nemocná. Musím říci, že se nám oběma líbila. Jak v diskuzi píší ostatní, děj má spád, je napínavý. Z pohledu dospělého se sice několikrát opakuje podobná situace (tma, strach, útok pláště, útěk, škrábání v sebeobraně,...), ale to nepředstavuje nějaký závažný problém. Jednoznačně z příběhu vyplývá, že všichni nejsou stejní (ani vzezřením, ani povahou, ani životními podmínkami), přesto se k sobě mohou chovat přátelsky a s respektem.

1 25.03.2022

Knížku jsem dostala od kolegy. Velice mi vyhovovalo, že je psána téměř heslovitě, tedy krátké kapitoly stihne člověk přečíst mezi přestupy v MHD. Sama si celkem zakládám na gramaticky i slohově správné češtině. Proto se mi jazyková sonda velice líbila. Už při studiu medicíny jsem si všimla, že někdy se používají slova původem z latiny a někdy z řečtiny. Zde jsem se dověděla, přes jaké další jazyky se některé výrazy dostaly až do češtiny. Jak máme někdy trochu posunutý jejich význam. Kniha je nejen plná zajímavých poučení, ale chvílemi se jeden neubrání smíchu, zejména když má podobnou osobní zkušenost ("žádné léky neberu"= jenom antikoncepci, kapky do očí, insulin). Takže za mě milé čtení a zřejmě se k němu časem ještě vrátím. Autor musel vynaložit mnoho času a sil, aby problematiku takto detailně prozkoumal, klobouk dolů !!!

25.03.2022

Sice je kniha určena pro čtenáře od 14 let, takže jsem přestárlá, ale stejně se mi to moc líbilo. Čtivé, děj se nevleče, chvílemi je i napínavý. Motivovalo mě to vyhledat si info o rodokmenu rodiny Sklodowskych i Curie a překvapilo mě, kolik příbuzných získalo Nobelovu cenu (Mariin bratranec pracoval v Petrohradě v laboratoři Mendělejeva, její dcera se vdala za amerického diplomata, který získal Nobelovu cenu míru, starší dcera s manželem šla v matčiných šlépějích a rovněž získali Nobelovku, Petrův bratr se s ním podílel na objevu piezoelektrického jevu). Jak tu v diskusi někdo správně poznamenal, proti skutečnosti jsou v knize drobné rozdíly (Mariin otec těžce nesl ztrátu manželky a vyhazov z diplomacie, proto propadl alkoholu, v knize zchudl díky riskantní investici - což na výsledku, že otáčeli každou korunu, nic nemění). Knihu jsem půjčila 14-leté sousedce a ta se od ní taky nemůže odtrhnout.

4 25.03.2022

Po knize jsem sáhla až v dospělosti, předčítala jsem ji synům před spaním. Za nebezpečné chování kuguára si vlastně lidé mohli sami. Když byl v zajetí, moc jsme mu fandili. Když se začal mstít, byly už naše pocity rozporuplnější, ale naše sympatie si udržel. Závěr byl trochu zbrklý. Kniha se nám i tak líbila.

1 15.01.2022

Před několika lety jsme byli s dětmi v Archeoparku Velké Pavlovice, pak jsme viděli filmy Osada Havranů a Na veliké řece. Kluci si filmy sice už moc nepamatovali, ale já měla příběh o to barvitější. Předčítala jsem klukům před spaním nejprve Bronzový poklad a moc nás mrzelo, jak skončil. Ale i to k životu patří a v době kamenné se život s lidmi jistě nemazlil. Nyní došlo na Minehavu. Jak píše špulo, z pohledu 47 let, je příběh občas lehce naivní, ale i tak velmi čtivý a nám se moc líbil.

2 15.01.2022

K této knížce jsem se dostala až v dospělosti, kdy jsem ji četla před spaním svým synům. Koupila jsem ji před časem při výprodeji starých svazků z knihovny. (V dětském oddělení jsem byla naposledy asi před 5 lety a nepříjemně mě překvapilo, že z edice KOD tam téměř nic neměli, proto jsem je začala skupovat po bazarech.) Předčítání vždy končilo nářkem: né, to je nefér, jěště kousek, teď je to zrovna nejnapínavější. Čtení to bylo napínavé, přímočaře jednoznačné a líbilo se nám všem.

2 15.01.2022

Ke knize jsem se dostala až v dospělosti, předčítala jsem ji synům před spaním. Trochu se mi pletlo, na které straně konfliktu která postava zrovna je, zejména když někteří mění své pláště, jak vítr fouká. Ale nakonec to bylo čtivé a klukům se to taky líbilo.

15.01.2022

Po knize Bílý indián o první cestě českého botanika Albrechta Vojtěcha Friče do Jižní Ameriky (mimochodem rovněž doporučuji!!!) jsem se zájmem a zvědavostí sáhla po Zloději snů. Jméno malíře Bohuslava Kroupy mi bylo do té doby neznámé. Kniha je psána velice čtivě, napínavě. Čte se o to lépe, že v ní čtenář vidí krajana, skutečně žijící osobu. Předčítala jsem synům před spaním a vždy byli nespokojení, že nemohu skončit v tom nejnapínavějším. Při čtení jsme si o příběhu i povídali, jak se kdo a proč zachoval apod. Navíc jsme se dověděli o dalším zajímavém Čechovi ve světě, který byl u nás ne zcela doceněný. Rozhodně doporučuji!!!

3 03.12.2021

Kdysi jsem četla "plnou" verzi, nyní se synem komiksové zpracování. Krásné obrázky. Pro mě příliš zkráceno, osekáno, ale jinak by se to do komiksu nevešlo. Synovi se líbilo. Rozhodně to patří k téměř povinnému čtivu každého dítěte.

1 03.12.2021

Po knihách od Vlastimila Vondrušky sahám ráda. Napínavé čtení, jen si člověk musí dávat pozor na jména. Určitě doporučuji!

4 03.12.2021

Přečetla jsem, abych odhalila, zda je to vhodná četba pro mé syny. Tak pro děti rozhodně ne. Za sebe mohu říci, že chvílemi je to čtení vskutku napínavé, ale chvílemi se hlavní hrdina plácá od nikud nikam. Jak je psáno v úvodním popisu, neví, co se sebou. Věřím, že v důsledku prožitých válečných útrap bylo pro mnohé těžké žít po válce v míru. Ke knize se vracet nehodlám.

03.12.2021

Nejprve jsem si nebyla jistá, zda bude čtení syna bavit (on předčítal), ale během četby jsme se spolu mnohokrát smáli. Dobrý nápad na jednoduchý příběh, kde vše dobře skončí jako ve správné pohádce. Pěkně použitý jazyk.

1 11.03.2021

Tento sešitek z edice Dálky našla někde na půdě má tchýně. A protože ví, že jsem knihomol, dala mi ho se slovy, ať ho kdyžtak vyhodím. Nejprve jsem si osvěžila své vědomosti o našem významném cestovateli, botanikovi a etnografovi, Albrechtu Vojtěchovi Fričovi. Věděli jste třeba, že už před svým 18 rokem byl jedním z nejuznávanějších kaktusářů v Evropě? Škoda, že u nás zůstal nedoceněný, mnoho jeho etnografických exponátů skončilo ve Francii a v Rusku, kde byl o jeho sbírky velký zájem. Pak jsem knížečku předčítala synům před spaním a o Fričovi jsme si povídali. Snad si kluci zapamatují, že i Češi mají cestovatele celosvětového významu. Napínavý příběh napsaný velmi kultivovaným jazykem vypráví o Fričově první cestě do Jižní Ameriky. I když si z ní nepřivezl tolik věcných artefaktů, jak původně zamýšlel, přesto byla cesta velmi užitečná, protože ho obohatila o cenné zkušenosti, které využil při dalších svých cestách. Na jeho první cestě ho doprovázel najatý poloindián Camilo, který ho v kritickém okamžiku okradl a opustil, a Indián Kuračo, který Fričovi několikrát zachránil život a Frič se od něj mnohému naučil. Respekt domorodců si Frič vydobil nejen svým chováním (přistupoval k Indiánům jako k sobě rovným) ale také tím, že sám v závěru své první výpravy zdolal (ozbrojen jen nožem) jaguára.

1 11.03.2021

Žádný zdlouhavý úvod, hned na první stránce skočíte rovnýma nohama do děje. To se nestává často. Příběh se lehce a rychle čte až do konce a je plný nečekaných zvratů. Sice už jsem na tuto knížku pro odrostlé děti přestárlá čtenářka, ale i tak mě bavila.

1 19.02.2021

Asi jsem byla zrovna natvrdlá, ale trvalo mi, než jsem ztotožnila chlapce a učitele. Je ale pravda, že s dětskou fantazií a několika plyšovými medvědy je možné prožít mnohá dobrodružství i v panelákovém bytě. Když z medvědů sestavíte družstvo parašutistů, nemůžete se moc divit, že někteří skončí na balkónech pod vámi. Když vybudujete z medvědů požárnickou jednotku, je samozřejmě nutný řádný výcvik, aby byla jednotka akceschopná. Že při tom může v koupelně zcela snadno vzniknout potopa, je nasnadě.

16.02.2021