Blanchidlo
komentáře u knih

Zpočátku mě chvílema vyloženě vytáčelo, jak se Helga neustále každému obětovala na úkor sebe sama. O to větší jsem měla radost, když se na konci objevila vzpoura Zlaté rybky :) Řekla bych, že ironický vtípek na téma, že bohudík se ženy dopoledne nemusí starat o domácnost, protože tu mají až ve druhé směně po svém placeném zaměstnání, je i v dnešní době více než aktuální, bohužel. Smutná realita. Jinak je kniha velice čtivá :)

Z počátku mi chyběl kapitán Exner, jakmile se ale objevil, byla to obvyklá smršť a lahoda pro duši :) Detektivky s Exnerem mám velice ráda!


Z knihy jsem rozpačitá. Bohužel jsem si vytvořila domněnku, že mi tato kniha pomůže zbavit se panického strachu ze smrti blízkých a jak známo, vytvářet si domněnky je cesta do pekel :) Tedy zbavení se strachu se nekonalo.
Vlastně mi to přijde jako smutný a drahý "podvod" na pravidelné čtenáře blogu, z mého pohledu se totiž jednalo o vybrané články z blogu v tištěné podobě, pospojované pár novými příběhy či myšlenkami. Obecně se v knize opakuje zhruba 5 hlavních myšlenek stále dokola, a to je, za 450 Kč, velmi málo muziky za velmi hodně peněz :(
Když se oprostím od tohoto zklamání, smekám před autorkou, jak se dokázala s celou situací vypořádat a má můj velký obdiv. Velmi silná to žena.


Z téhle knihy mám rozporuplné pocity. Prakticky jsem vydržela jen proto,že jsem v Holešově studovala a byla to pro mě nostalgie. Vsuvky s historickými daty mi nedávaly smysl, konec knihy nijaký.


Vydržela jsem do strany 25, dál už má trpělivost s "dívkou s mojí inteligentsí, která by se měla duševně vzdělávat" nesahala a knížku jsem zavřela.


Kdybychom dokázali fungovat tak, jak autorka navrhuje, byl by to ráj na Zemi. Obávám se ovšem, že na to jsme až příliš svázaní právě našimi strachy a potřebami jistoty - jak sama autorka píše, právě strach a potřeba jistoty nás brzdí v rozletu. Má pravdu, ale myslím si, že není úplně jednoduché je překonat...Naprosto souhlasím s autorkou v tom, že nemoci jsou fyzickým projevem duše/psychiky a že západní medicína, věnující se pouze tělu, je nedostatečná...samozřejmě je skvělá na akutní stavy typu infarkt, ale na chronické stavy je krátká.


Ačkoli mám jinak Duba moc ráda, jeho Doktoské příběhy mi nesedly, nedočetla jsem.


Tak profláklá detektivka a tak moc mě nebavila! U čtení jsem se trápila. Severští autoři detektivek mi obecně příliš nesedí.


Četla jsem ještě na základce, spolu s Džínovým světem. Vždycky jsem byla knihomol a tohle byl skvělý výchovný manévr mých rodičů - při čtení mi vstávaly vlasy hrůzou na hlavě a věděla jsem, že tohle nikdy nechci zažít. Nedávno již jako dospělá jsem viděla film, ale kniha je podstatně drsnější. Jsem zvědavá na pokračování - Můj druhý život.


Četla jsem ji ještě na základce v zimě a vím, že jsem se u toho dost bála :) Dnes mám moc ráda rozhlasovou hru, ačkoli je zkrácená. Těším se, že si ji přečtu znovu a sama jsem zvědavá, jestli se budu bát míň :-D


Četla jsem před maturitou a stejně jako vše válečné na mě silně působila. Vzhledem k věku, ve kterém deník psala, obdivuji její odvahu a nadhled.


Kniha mi velmi připomíná vyprávění mého dědy, který v pohraničí pracoval jako učitel. Přísahám a slibuji dává nahlédnout do poválečného pohraničí, kde se chod nemocnice po skončení války budoval za pochodu.
Knihy Oty Duba mám ráda, působí na mě hřejivě, ačkoli jsou příběhy často nelehké. Kéž by dnešní lidé měli aspoň čtvrtinu zásadovosti Dubových hrdinů, hned by bylo na světě veseleji.


Škoda, že jich bylo tak málo :( Parádní a nápadité bajky s pěknými ilustracemi.


Krásná knížka pro děti, vhodná i pro dospělé jako pohodová četba :) Jediné, z čeho je mi smutno, je pravopis. Tolik chyb v I a Y v knížce pro děti je ostuda. Nicméně příběh to byl hezký a doplněný moc příjemnými ilustracemi, velmi dobře se četlo :)


No, dost silně mi to připomínalo knihy Patrika Hartla, které mi taky nesedí. Nakonec jsem skokovou metodou pročetla hlavní dějovou linku a přeskakovala u toho kapitoly z minulosti, protože mě zajímalo, proč vlastně stoletý stařík vylezl z okna a zmizel.


Nedočetla jsem ani první kapitolu. Pan obhájce mi přišel nesmírně nafoukaný a pokrytecký ...


Nádherný, léčivý příběh, překrásné ilustrace a hladivý, hebký papír. Přečteno jedním (zatajeným) dechem a vím,že ji budu číst znovu. Tentokrát beze spěchu a v poklidu,abych si vše mohla prožít a popřemýšlet si. Tahle kniha hladí :-)


Vzhledem ke svému námětu se nevyhne porovnávání s Harry Potterem. Svým způsobem podobná zápletka - výjimečné dítě, záporák, kouzelné místo, kde hlavní hrdin(k)a pobývá, nezvyklý způsob dopravy, atd. A přesto jsou knihy naprosto rozdílné. Nikdyuš mě nadchlo! Prvních cca 80 stránek jsem se úplně nebavila, ale pak nastal zlom a já se od knihy nedokázala odtrhnout. Moc se těším na další díly, povedená kniha :)


Nakonec jsem vytrvala a přečetla všechny díly trilogie. První dva mě příliš nenadchly, hlavně těžkopádnými větami, kdy jsem často nevěděla, co tím chtěl vlastně básník říct. Poslední díl byl milým překvapením. Z něj jediného jsem cítila autorčino osobní zainteresování a sedl mi nejlíp. Pokud Vás téma zajímá, vřele doporučuji nenechat se odradit prvními dvěma díly, které jsou sice zajímavé, leč podání je na nižší úrovni. Tento by Vám mohl být odměnou :)


Ach ano. Název i obal vypadají jako červená knihovna, ale nenechte se zmást, je to silný příběh. Heidi se nevzpamatovala ze smrti manžela a její matka ji pošle do Francie do starého rodinného sídla. Během tamějšího pobytu vypluje na povrch spousta tajemství, hlavní hrdinka si několikrát sáhne na dno, ale vše končí krásně, jako ve správné červené knihovně :)
