Bláža9 komentáře u knih
Tuto knihu jsem měla v hledáčku, když vyšla, ale pak jsem na ni úplně zapomněla. Při nákupu jiné knihy mi ji nabídli za zvýhodněnou cenu, tak jsem neváhala a jsem opravdu ráda, že mi ji nabídli :-) Životopis L. Graham je psaný velmi čtivě, jen jako asi většina čtenářů jsem vyrostla na Gilmorkách a také bych ocenila víc informací ze zákulisí seriálu. Pokračování Gilmorek je tu rozepsáno podrobněji, ale to jsem ještě neviděla. Tak se k tomu jednou vrátím, až to bude v TV. Jen jsem trochu nepochopila, proč tam psala, že nechce žádné plastiky, a že by ráda dokázala stárnout s grácií, když je evidentní, že je těžce napichaná botoxem :-/
Z druhého dílu série jsem byla nadšená, a proto jsem se nemohla dočkat pokračování. Ale musím říct, že mě to trochu zklamalo...nějak jsem měla pocit, že se v podstatě děj knihy točí v kruhu, kde se nic moc nového neděje. Asi je to dáno životním posunem hrdinek a dobou, ve které se děj odehrává, ale přesto mi tam chyběl nějaký hlubší prožitek, který jsem našla v Příběhu nového jména. Na druhou stranu konec knihy mě zase navnadil na to, že si čtvrtý díl určitě přečtu a jsem velmi zvědavá, jak to všechno dopadne...
Kniha nebyla špatná, ale pro mě patří k těm slabším od Joy Fielding. Možná je to dáno i tím, že už to byla několikátá kniha od této autorky, a tak jsem některé dějové linky předpokládala a relativně od začátku jsem tušila, kdo za únosem stojí. Navíc mi tam chyběl ten úžasný popis vnitřních pocitů hlavní postavy, jak to autorka umí...
Přestože znám od Backmana lepší knihy, jde o velmi důstojné zakončení této série.
Pro mě je to nejslabší kniha od autorky. I když jsem měla chuť na nějakou oddychovku, tak mě knížka příliš nezaujala a byla na můj vkus až příliš mimo realitu...
První polovina knihy byla výborná, ale postupně trochu ztrácela na čtivosti. Uvítala bych také obsáhlejší konec, ale celkově se mi kniha líbila a určitě nutí k zamyšlení...Byla to moje druhá kniha od J. Picoultové a určitě ne poslední, protože její styl psaní se mi velmi líbí.
Výborná oddechovka, u které jsem se s chutí zasmála :-)
Pro mě určitě jedna z nejlepších knížek od J. Fielding :-)
První polovina knihy se mi moc líbila a četla se sama, ale časem mě docela přestávala bavit a přiznám, že konec jsem přečetla, jen abych to už měla za sebou a mohla se vrhnout na novou knihu a to se mi stává velmi výjimečně :-( Byla to moje druhá kniha od Simmela a musím říct, že Láska je jen slovo se mi líbila mnohem víc. Ale určitě si od tohoto autora ještě něco přečtu ;-)
Kniha je pěkná, zejména se mi líbily pasáže, kdy tetička Margie vyprávěla o biologii a historii a je zde několik velmi hezkých myšlenek. Neubránila jsem se ale určitého srovnání s knihou od P. Coelha - Veronika se rozhodla zemřít a ta mě zasáhla mnohem víc. I když konec byl opravdu hezký a jednotlivé příběhy skončily tak, že mě donutily se zamyslet, pro mě za 4...
Jako špatné to nebylo, ale ani to není kniha, která by ve mě něco zanechala...
Knížka není určitě špatná, ale taky se přikláním k názoru, že je spíše pro čtenáře, kteří se o téma holocaustu teprve začínají zajímat. Tím jak je každý příběh psaný jen na pár stránkách, se jedná spíše o stručné nahlédnutí do života daných přeživších. Na druhou stranu jsou zde popsány nejrůznější situace, které židé v době války museli prožít.
Velmi mě zajímají knihy zabývající se muslimskými tématy, proto jsem se rozhodla si tuto knihu přečíst i přes ne zrovna dobré hodnocení. Nemůžu říct, že by mě zklamala a ani jsem neměla pocit toho, že by jí chyběla pokora. Spíše jsem to brala tak, že popisuje svůj život podle toho, jak to cítila. Ale jestli mi na knize něco vadilo, byla to její plytkost...
Kvůli velkému počtu postav jsem měla na začátku problém se do knihy začíst, ale postupně se mi tento styl psaní začal líbit...Navíc mám velmi ráda prolínání současnosti a minulosti. Příběh byl napínavý a moc se mi líbilo, že nešlo jen o klasickou detektivku, ale příběh Elsy tomu dodal to NĚCO navíc...Byla to první a určitě ne poslední kniha od této autorky :-)
Pro mě těžké zklamání. Čekala jsem od ní úplně něco jiného. První část ještě relativně šla, ale poté jsem se s tím tak těžce prokousávala, že jsem to nakonec vzdala a to se mi stává opravdu výjimečně...