Blondebookdevil komentáře u knih

Snad první kniha od Greena, která se mi moc líbila a rychle jsem ji přečetla. Mám vůči němu spoustu předsudků, ale přesto si ho pořád půjčuju, protože vím, že psát umí. A konečně jsem spokojená. Jak je ale možné, že některé knížky jsou otřesné a některé báječné?
Ihned na začátku jsem si oblíbila Azu, naprosto jsem chápala její myšlenkové pochody a poruchu. Někdy k tomu nemám daleko, takové ty její hryzavé myšlenky, ona jestli má použít dezinfekci, já zase potřebuju všechno víckrát zkontrolovat, srovnávat. Brr. Pak Daisy, která nezavřela pusu, ale skvěle to s Azou zvládala, což nebylo nic jednoduchého. Zápletka nebyla nic moc, za to srážím jednu hvězdu, ale jinak spokojenost.
"Podívat se na tebe může každý, ale je dost vzácnost najít někoho, kdo vidí stejný svět jako ty."

3 03.07.2018

Znáte ten pocit, když máte božskou knížku a chcete ji celou rychle přečíst, ale zároveň máte potřebu si ji šetřit? Tak se cítím právě při čtení Sebastiana Fitzeka, který se mi pokaždé určitým způsobem dostane pod kůži.
Balíček byl pro mě něčím odlišný, ale zároveň pořád stejný, a to úžasným autorovým rukopisem. Krátké kapitoly, nečekané zvraty, a pohrávání si s naší myslí. "Je to sen? Je vrah tady ten? Určitě. Sakra, tak to bude tady ten!" Bohužel se mi nepodařilo si balíček odložit a šetřit. Otevřela jsem ho a tím se stal tikající bombou v mých rukou.
Těší mě, jak vstřícně a laskavě přistupuje Sebastian ke čtenářům - čte všechny zprávy, komunikuje, otiskuje je do svých knížek. I to je část toho, proč je mi sympatický a stal se zároveň mým nejoblíbenějším spisovatelem.❤️
P. S. Dělejte už někdo něco s tím, aby byly přeloženy všechny jeho knihy, vždyť je to strašná škoda.

3 10.06.2018

Je docela zvláštní číst od Hraběte něco jiného než poezii. Každopádně to bylo smutné, krásné a plné cigaretového kouře.
"... ale já myslím, že to není zbytečný všímat si věcí, který vypadaj jako kus nenapsaný básničky."
... Voněla mlhou a maturitou...❤️

3 01.06.2018

Tak, nějak jsem se konečně překousala přes první knížku, ke které se ne a ne dostat. Můžu říct, že se mi četla dobře, protože se mi do rukou dostalo vydání přeložené z němčiny. Na druhou stranu - kecy a kecy a žádné vyšetřování, možná až posledních 50 stran. Ale za tu plynulost a příjemné strávení u knihy si 3* zaslouží.

3 28.05.2018

Moje první setkání s touto českou autorkou a jsem příjemně překvapená!
Příběh se četl moc dobře, dvě časové linie se pěkně prolínaly a obě hlavní postavy jsem si zamilovala. Co mi přišlo nejděsivější a hodně realistické, byly pasáže Tereziných rodičů. Rok 1952 se mi odvíjel před očima jako hollywoodský film. Zápletka s Pandou byla zajímavá a konec mě překvapil, určitě dám autorce šanci s další knihou.

2 04.02.2021

Témata v této knize jsou těžká, temná a je jich až mnoho na jeden příběh, ovšem mladá autorka se s tím popisovala skvěle. Rychle jsem se do ní začetla. Ať už jste tohle nebo něco podobného prožili na vlastní kůži anebo se s anou potýkal někdo z vašeho okolí, začne to celé dávat jasný pravdivý obraz. A tak trochu přemýšlím, jestli si tím autorka také prošla.
Hlodavé myšlenky: kolik to mělo kalorií? má voda opravdu nula kalorií? instagramové účty co mají v názvu "ana" a vzájemně se podporují při shazování kil... Je to šílené a až realisticky bolavé. Výborné.

2 04.02.2021

Dárek - 5⭐️/5
Čtení jakékoliv nové pecky od Sebastiana je vždy skvělý čtecí zážitek. Dárek nebyl výjimkou.
Tento příběh nás zavede k životu analfabeta Milana Berga, kterému jednoho dne obrátí svět naruby projíždějící auto, na jehož zadním sedadle ukazuje jakési děvče vzkaz. Jenže co je na něm napsáno a co po něm dívka žádá, Milan netuší. Neumí totiž číst a psát.
S pomocí své přítelkyně Andry se vydávají na stopu záhadného auta a vzkazu a Milan zjišťuje, že vzkaz nezahlédl náhodou. Vše bylo do detailů promyšlené. Co to má společného s Milanovou poruchou, tragédií v rodině a jak může zachránit unesenou dívku?
Chvílemi jsem se neorientovala ve jménech a postavách, protože autor nás zamotává v labyrintu, z něhož zná cestu jen on sám. Po druhé polovině knihy už mohl čtenář více odhadovat, jak se příběh bude vyvíjet a kdo za jakou chybou v minulosti stojí. Všechno pěkně zapadlo do sebe a já tleskám, protože takovéhle zvraty neumí jen tak někdo. Doporučuji!

2 28.12.2020

(SPOILER) Tohle bylo takové rychločtení, že jsem toho až zalitovala. Jenže to ani jinak nešlo. Stránky mi ubývaly pod rukama a já postupně nabývala dojmu, že čtu nejnapínavější a nejlepší díl z této série. Opět se setkáváme s hlavní postavou Matthewem, který stále rozklíčovává informace o Tupilaku a tajné misi. Jak je do toho zapojen jeho otec, obyvatelé Nuuku a kam zmizela Tupaarnaq, na kterou nemůže přestat myslet? Nepomáhá mu ani to, že krajinou obchází tajemný quivittoq, který děsí město nejen svým vzhledem a údajným stářím, ale i vraždami, jež jsou mu přičítány. Matt tomu začíná přicházet na kloub, jenže jeho známé quivittoq také likviduje a on nemá k ruce Tupaarnaq. Pak ho policie obviní právě z děsivých vražd...
Také si myslím, že je nemožné pochopit souvislosti a vynechat některý díl, i když jsem četla všechny postupně, bylo třeba vzpomínat, co zmíněná postava kdysi udělala apod. Všema deseti doporučuji tuto sérii z Grónska, musím říct, že jsem se do jeho prostředí naprosto zamilovala. Dejte tomuto spisovateli také šanci, snad napíše brzy něco dalšího.

2 05.11.2020

Skvělá, svižná duchařina protkaná špetkou hypnóz a minulých životů. Četla se mi opravdu dobře a musím si od tohoto autora přečíst něco dalšího.

2 23.05.2020

Moje první zkušenost s Barbarou Erskinovou a rovnou na výbornou. Je pravda, že jsem nedokázala číst svým obvyklým rychlejším tempem, a proto mi trvalo přečíst knížku něco přes týden, a to ze dvou důvodů: bohatý jazyk a stylistický způsob + nahuštěnost na stránkách (to není výtka, nemám ráda plýtvání papírem.)
Čtenář je zde postaven před klasický koncept: rodina zdědí starý dům a přestěhuje se do něj. V domě -překvapivě- straší, duch týrá děti, nechává po sobě divné stopy a samozřejmě si je jeho existencí jistá jen žena, v našem případě Joss, zato její manžel, hlava rodiny, o tom nechce ani slyšet. Je Joss v těhotenství přecitlivělá nebo přece jen Belheddon skrývá něco víc?
Autorce se podařilo skvěle skloubit dvě věci - historii mnoha rodin a domu, trochu si přikrášlit anglickou historii a do toho zakomponovat moderní duchařský příběh, který však není ani přinejmenším přitažený za vlasy. Mrazivé pasáže přicházejí nečekaně a opravdu děsí. Takový pamlsek pro knihomoly, co si užívají tajemno s historií, promyšleno do detailů, jasný plný počet. :-)

2 06.05.2020

Takže abychom si to shrnuli. Kdo odhlasoval, že to bude 2. nejvtipnější kniha roku? Nejotravnější? Nejtrapnější? To určitě.
První polovina knihy fajn. Měla našlápnuto na 3 až 4 hvězdy. Ale co se to pak pokazilo? Mám dojem, že všechno. Tak například:
"Óčko." To slovo se mi těžko píše, natož čte, jak v knize bylo asi jen dvěstěkrát.
"zahihňala jsem se" - stopadesátšestkrát, a to si dovoluje Simonově milence přezdívat Hihňa, když sama hlavní hrdinka se hihňá o stošest.
"párek-nazdárek se otřel o moji mušličku." To s dovolením ponechám bez komentáře.
"sténala jsem jako děvka v kostele." (wtf)
Stupidní chování Caroline u Tahoe, kde před partou přátel hysterčila, protože se s ní Simon hned ve vířivce nevyspal. Romantický pobyt na jihu Španělska, kde Caroline v pronajatém domě rozechvívala jak postel, tak záclony a dokonce i moře - cituji: "které bylo modré. Ehm ehm."
Asi 7 divokých kol doma v San Francisku během jedné noci, a to po nějakém hodně zvláštním způsobu pečení, kdy Caroline připravovala zřejmě několik dezertů najednou, protože jinak si neumím vysvětlit, proč měla při milování na zemi, ve vlasech a po celém těle mouku, med, marmeládu, na čele rozinku a on ve vlasech těsto.
Tohle je opravdu velké ne, další kniha určitě ne. Kolem a kolem, spíše mě rozčilovala, a když budu chtít sáhnout po něčem oddechovém a se špetkou erotiky, nejspíš to bude Keeland & Ward, ale tahle autorka už nikdy.

2 19.04.2020

Vybrala jsem si ji, protože Dopisy na konec světa bylo čtení, které mě chytlo za srdce. Jenže tohle nebylo ničím zajímavé, jen popis událostí, žádné vyvrcholení, krom toho, že Angie hledala svého strýce. I tak byly zajímavější pasáže z minulosti, o těžkém dospívání Marilyn, přesto pro mě nebylo pochopitelné její jednání v dospělosti a zatajování základních informací před svou dcerou.

2 16.03.2020

Prévert je jasným důkazem toho, že poezie nemusí být veršovaná, jeho volný proud myšlenek jde přímo ke mně a dotýká se mého srdce.

2 07.03.2020

Kromě toho, že se kniha odehrává na odlehlém ostrově Grónska, tak vás autor vtáhne i popisy grónské přírody, kultury a politiky. (A lovení tuleňů, za mě nepříjemná scéna.)
Když se našla mumie zamrzlá v ledu, o které se myslelo, že je několik set let stará, čekala jsem, co se z toho vyvrbí. Bavila mě více dějová linka z minulosti, možná i proto, že pro příběh byla důležitější. Vrah nešel nijak uhádnout, ale vše se vysvětlilo a nejsem zklamaná. Další díl by mohl být o něco zajímavější, pokud se má zaměřit na osobní životy Matthewa a Tupaarnaq, už teď se těším.

2 07.02.2020

Na 2. díl ze série se seržantkou Fitzroyovou jsem se chystala asi od února loňského roku, ale to čekání na pořadí v knihovně se vyplatilo! Jednoznačně je tento díl lepší než ten předchozí, který byl pro mě na 3,5-4* a o této knize jsem byla skoro od začátku přesvědčená, že dostane plný počet.
Na konci prvního dílu jsme se dozvěděli, že Brian Howley utekl a jeho kořist Clara je stále nezvěstná. Do toho se Brian chystá pomstít samotné Ettě a zasahuje její nejcitlivější místa. Líbily se mi pasáže z minulosti Briana, co dělal jeho otec a proč se z něj stalo to, co se stalo... Sběratel. Etta není nejsilnější postavou z příběhu - nemá žádný charakteristický rys, víc zajímavá byla její nová kolegyně Stormová. Poslední stránky jsem jen zuřivě otáčela, Saul byl zajímavou postavou a do konce jsem nevěděla, na čí stranu se přidá. Jsem nadšená, budu očekávat další knihu autorky. (Taková drobnost - nemohu si přidat knihu do výzvy, protože se nedá nikde dohledat autorčin věk... Viz téma č. 1 a 20. :D)

2 04.01.2020

iPohádka není jen tak ledajaká pohádka. Vypráví nám totiž o království, které je připojené k internetu. Celý příběh se dá samozřejmě během odpoledne přečíst, ale zaručuji, že se u toho pobavíte a možná budete i trochu napnutí.
Báječné na tom je, jak si Kovy hraje se slovy a přetváří je v hříčky - Pohádkozon, Rodičinder, Pověstitter, Ksichtoknížka... v tom vidím však malé minus, a to, že menší děti těmto výrazům nemohou rozumět, chvíli trvalo i mně když jsem se nad tím zamyslela. Každopádně pohádka má spád, je napínavá a určitě se u ní zasmějete. A kdo je Kovyho skalním fanouškem, nejvíc ocení vyzváněcí tón "Ha-Halina, Halina, to je prostě borka..." :D

2 19.12.2019

Mám tu několik věcí.
1) První Sebastianova knížka. Už tehdy si nastavil krátké kapitoly a utíkající tempo příběhu. V tomhle ohledu skvělé.
2) Konec... (spoilery) Jakože cože? Tak byl Viktor schizofrenní, nebo nebyl? Proč ho zavřeli na psychiatrii? Zabila jejich dceru jeho žena? A existovala Anna vůbec? A proč se všichni na ostrově tedy chovali tak podivně?... Konec by šel napsat možná o něco lépe, srozumitelněji, a neříkám to jen proto, že jsou dvě hodiny ráno. :D
3) Děkuji každému překladateli a nakladatelství, že vydává Sebastianovy věci. Jen tak dál!

2 18.07.2019

Sarah Addison Allen je kouzelnicí ve svém oboru. Jsem přesvědčená, že v každé knížce naservíruje v malých dávkách lásku, chutné a neobyčejné jídlo a příběh obestřený tajemstvím, který se pomalu rozplétá. Zatímco u Dívky, která sahala po hvězdách to bylo o postavách - dětech a jejich rodičích, zkrátka hlavně o minulosti; tak Zahrada kouzel nám představuje Severní Karolínu zase v jiném světle - kouzelnou zahradu s hlavním elementem, jabloní, jež po lidech mete jablka, která když ochutnáte, bude se vám zdát o největší události vašeho života. Claire mistrně vaří a zapéká nejrůznější dobroty z nezvyklých ingrediencí, a to především z bylin z její zahrady (např. levandulový chleba). Její sestra Sydney, která se svou malou dcerou Bay přijede do Bascomu po deseti letech, zde nachází lásku a pochopení. Evanelle je stará dáma, a obdarovává lidi věcmi, které jsou jim dřív nebo později nějak k užitku. Osud lidí v tomto městě je malými cestičkami propleten a dokonce je na konci napínavý zvrat, při kterém se mi tajil dech.
Tato spisovatelka je nadaná a je mou oblíbenou, protože její sloh je nezaměnitelný. Je obrovská škoda, že u nás vyšly jen dvě z jejích knih, dokonce existuje pokračování Zahrady kouzel, (First frost), kde se zaměřuje na Bay jako teenagera. Uvažuji, že udělám na Megaknihách nákup jejích knížek v angličtině.
Zkrátka si u Sarah můžu být jistá, že to nebude žádná slátanina a každý příběh mě pohladí na duši.

2 06.07.2019

Stejně jako spadne Adrienne dědictví Ashburn house do klína, tak se mně ocitla tato kniha v domácí knihovně.
Na úvodu se dozvídáme, že mladá dívka zdědila po pratetě, kterou skoro neznala, odlehlý dům za vesnicí. Její prateta nebyla mezi lidmi příliš oblíbená, spíše se jí báli. A obyvatelé vesnice jsou k nové majitelce také mírně odměření.
Ale Adrienne je silná a odhodlaná přijít tajemství domu na kloub. Nejprve je to vyhazování pojistek, poté podivné vzkazy vyryté po stěnách a stolech, odrazy v zrcadlech a klapání kostí. Aby toho nebylo málo, Adrienne kromě kocoura nemá internet, mobil, auto... Zkrátka nic, co by ji zachránilo při napadení děsivou zombií.
Musím uznat, že pasáž, kdy se mrtvola zakousla Adrienne do kotníku, mi přišla přitažená za vlasy. Já vím, duchařina, ale tohle bylo i na mě už moc. Posledních 30 stran to ale vygradovalo a i s koncem mě usvědčilo v tom dát plný počet hvězdiček, protože knize se nedá upřít dusná a tíživá atmosféra. Jediné, co mi vadilo, byly kapitoly navazující těsně za sebou (například začínaly na konci strany.) Zcela jistě si ale pořídím další knihu od této australské autorky a těším se, co děsivého si pro nás přichystá...

2 28.06.2019

Tohle byl jeden z těch příběhů, od kterých se nedokážete po přečtení úplně odpoutat. Hlavou mi běhají Laureliny dopisy, které píše zesnulým lidem - (Kurtu Cobainovi, Amy Winehouse,...) a také některé výroky a moudra. Stephen Chbosky to vystihl celkem přesně - tahle kniha mi nejprve zlomila srdce a pak ho naštěstí zase složila dohromady. Po celou dobu čtení můžeme jen odhadovat, co tak hrozného se přihodilo, že Laurelina starší sestra May spáchala sebevraždu a proč si to Laurel vyčítá. Jako v každém moderním young adult románu se zde objevuje homosexuální pár, tentokrát jsou to kamarádky hlavní hrdinky a samozřejmě crush a idol - starší kluk Sky. Hádanka se rozplétá, věci se dávají zase dokopy a mně je z tohohle celého skoro do pláče. Doporučuji.

2 05.06.2019