Bomartina komentáře u knih
Pokud někdo od této knížky čeká návod na to, jak toho procestovat co nejvíce za co nejméně peněz a udělat si přitom spoustu úžasných fotek, které mu budou všichni "kamarádi" na Facebooku závidět, tak bude zklamaný. Ale pokud rádi objevujete nové myšlenky a zkoumáte různé úhly pohledu, pak by vás Líný cestovatel mohl zaujmout. Spojuje totiž tak nesourodá témata jako fungování mozkových hemisfér, putování žebravých mnichů, užívání halucinogenů a atentát na Heydricha. Obsahuje odkazy na další knížky, které si chci rozhodně taky přečíst.
Informace o zvířatech jsou fascinující, bohužel to, jak autoři brojí proti evoluční teorii, je na mě trochu moc.
V tiráži má kniha uvedený lichý počet stran - 231, takže si ji přidávám do výzvy.
Není tak obsáhlá jako jiné Hodgkinsonovy knihy, které jsem četla, ale shrnuje jeho příběh s podnikáním v knihkupectví/kavárně, a i když pasáže týkající se živnostníků v Británii jsou pro nás nepodstatné, tak spousta problémů, se kterými se musel vypořádat, je asi univerzálních - jako třeba postoj zaměstnanců: "Cože, šéf po nás chce práci za tu mizernou almužnu, co nám platí? Vždyť se to tu jmenuje U Lenocha!"
Kniha, kterou zmiňoval Pavel Knébl v závěru svého Putování pro nic za nic, hlavně Hru na dobrovolnou skromnost. Zároveň jsem k tomu četla Zelenou svatozář Erazima Koháka, takže se mi hezky propojilo praktické (a taky velmi poetické) Nevrlého pojetí s teoriemi o tom, jak (a jestli vůbec) žít na této planetě co nejlehčeji.
Fiestou jsem se prokousala s vypětím vůle, zato Stařec a moře člověku spraví chuť.
"Když se o vás muži ucházejí, stačí udělat jednoduchou věc. Ignorujte všechno, co říkají, a pečlivě si všímejte toho, co dělají."
Tohle vtloukat holkám do hlavy už od školky!
Kniha pro všechny, kteří nevládnou angličtinou nebo nemají čas či zájem procházet všechny zdroje a podívat se na všechny dokumenty k tématu ( a že jich je!). Je to ucelený text o důvodech, proč se stát veganem - jak říká nadpis: kvůli zvířatům (v první části knihy), kvůli vlastnímu zdraví (poměrně obsáhlá druhá část knihy, která uvádí na pravou míru mýty o stravování) a v neposlední řadě i z důvodů ekologických. Nechybí příklady úspěšných veganských sportovců a citáty známých osobností.
Vím, jak Palahniuk píše, přesto jsem v nějakém záchvatu masochismu po téhle knize sáhla. Podtitul "Povídky, co nelze odečíst" je opravdu trefný, některé zvlášť nechutné obrazy už asi nikdy z hlavy nedostanu. V zájmu svého duševního zdraví jsem ani celou knihu nedočetla. Proč nám to ten člověk dělá?!?
I když na první pohled mě obálka spíše odradila ("Né, odehrává se to ve vesmíru, to nechci!"), když jsem se začetla, připomněla jsem si, proč jsem kdysi začala koukat na Star Trek - bavily mě na tom ty vztahy :-)
Knížek o běhání je spousta, tady dávám body za to, že jsem se několikrát smála i nahlas, a taky za recepty. Zapisuju si za uši hlásku, že nejhorší počasí je vždycky za oknem.
Je to více než jedna love story, v knížce je spousta dalších zajímavých motivů. Bylo zvláštní připomenout si ten úsvit internetu před 20 lety.
Když jsem ji měla rozečtenou, doporučovala jsem ji hned několika lidem. Teď ale autorovi nemůžu odpustit ten konec...
Moc hezká knížka o svatojakubské cestě; potěšilo mě, že na rozdíl od většiny autorů popisuje Severní cestu a ne tu profláklou Francouzskou a nešetří humorem a sebeironií. Navíc je přeložená tak dobře, že se čte jedním dechem.
Moc zajímavý nápad, jak zabudovat dějiny filosofie do čtivého románu. Chtěl-li autor naprosto znejistit čtenáře, tak v mém případě se mu to povedlo: po přečtení mám v hlavě více otázek než na začátku.
Několikrát jsem se zasmála i nahlas, a to se mi už dlouho při čtení čehokoli nestalo!
Nenáročná věc pro mozek, který v tomhle horku stejně jede na minimum... A díky tomu, že první kapitola začíná otázkou "Znovu kokršpaněl?" se dá zařadit do čtenářské výzvy.
Dvacet let mi ta knížka ležela doma, pamatuju si, že jsem ji začala číst někdy v té době, kdy jsem ji dostala k 15. narozeninám, ale nemohla se nějak prokousat ani k druhé kapitole. Tentokrát jsem se hecla, je to jenom 200 stránek, to dám!
Tenhle příběh je ale bohužel opravdu tajemný, doufám, že alespoň autor věděl, co tím výtvorem chtěl sdělit, protože mně to zůstalo ukryto. Navíc postavy byly tak nesympatické a prostředí tak hnusné, že tuhle knížku ani nechci mít nadále doma a tak ji posílám knihobudkou k někomu, kdo ji třeba ocení.
Taková všehochuť, knížka obsahuje fakta (některé věci se ale za těch 10 let od vydání změnily) i rady, které platí a budou asi platit pořád. Do toho i vtipné hlášky, některé všeobecně známé a některé pro mě nové. A jako bonus na konci krásné fotky a zajímavé příběhy z východní i západní polokoule.
Pro děti to až tak není, myslím, že ty slovní hříčky pochopí až bystřejší náctiletí a dospělí. Pro pobavení třeba v čekárně u zubaře dobrý :-D
I irské pohádky obsahují klasické prvky - sličná panna, urostlý jinoch, dobro vítězí. Jedna z nich navíc vypráví o oživlých mrtvolách, je to taková pěkná věc ke čtení na Halloween.
V rámci čtenářské výzvy jsem se dostala k této knížce, o které jsem věděla, že podle ní byl natočen slavný film se známou taneční scénou, ale to bylo asi tak vše. Taková neznámá známá věc. Může to být zajímavé čtení na dovolenou na Krétu, kdy si člověk porovnává, co z toho autorova vyprávění přetrvalo dodnes. (SPOILER: Doufám, že veřejné vraždy mladých vdov už tam neprovozují...)