boxas komentáře u knih
Souhlasím s názorem, že tato kniha se nedá odložit. Jenže z jiného důvodu, než že od ní nedokáže člověk odejít. To jsem si totiž myslela první třetinu knihy, druhá část je však tak rozvláčná a se začátkem málo související, že pokud čtenář knihu odloží řekněme na 3 týdny, tak má problém vzpomenout si, kdo je kdo. Pak se "vlak" sice zase rozjede, ale konec je vzhledem k předcházejícímu ději nelogický. A ještě jedna poznámka: překlad vyžaduje opravdu velkou, VELKOU trpělivost od čtenáře! Především 3. osoba sg. přítomného času je fakt místy nesnesitelná!
Díky čtenářské výzvě jsem se zase vrátila do dětství.
Elon Musk bezesporu skvělý je, o tom není žádných pochyb!
Ale je i skvělá kniha o něm???
O tom bohužel pochyby mám. Podle mě je to lehce nadprůměrný (a jednostranně oslavný) životopis muže, který je od průměru tak daleko jako Mars od Země.
Elon Musk je člověk, na kterého tato planeta nikdy nezapomene.
Jméno autora jeho životopisu jsem zapomněla už teď.
Nějak si s touto knížkou nevím rady. Není vyloženě špatná, ale ani to není kniha, ke které bych se z jakéhokoliv důvodu ještě někdy vrátila. Autor jako by se snažil nějak propojit nejděsivější události minulého století, což mu nemám za zlé, ale výsledek je podivný. Mnoho věcí pouze nadhozeno, zvlášť v druhé polovině knihy, málo dotaženo, tak trochu podle úsloví Mnoho psů, zajícova smrt. Nebo ještě jinak. Je to, jako když Pejsek s Kočičkou dělali dort. Dali tam vše, co považovali za dobré, ale výsledek byl nestravitelný. Zkrátka je toho tady moc - arménská genocida, hnusní, chlípní Turci, prznící malé statečné (a pragmatické) holčičky, francouzští kolaboranti, holocaust, Mao... a do toho všeho sexualita, homosexualita, bisexualita a taky masturbace a znásilnování a literatura a Lebensborn a samozřejmě také vyhlášené recepty vegetariánky paní Rózy...
Nějak se mi v tom všem ztratilo, proč se to vlastně jmenuje Himmlerova kuchařka, když to byla vlastně jen velice krátká epizoda dlouhého života hrdinky. Aby se líp knížka prodávala???
Stará, ale fakt dobrá! Kdo má rád poklidné vyprávění o drsné severské přírodě, detailní vykreslení jak krajiny, tak lidských charakterů, tato kniha ho nezklame.
Brilantní studie destrukce a sebedestrukce aneb Co se může stát, když jednomu bouchnou saze...
Kniha má velice volné tempo, takže nedoporučuji těm, kdož mají rádi styl: Akce, akce, pár strašáků a zase akce. Těm se líbit nebude. Přesně podle citátu z této knihy: "Krása je v oku pozorovatele."
Jedna z nejoriginálnějších knih, která se mi kdy dostala do ruky. Přečetla jsem téměř na jeden zátah a neodradilo mne ani množství stran, ani že jsem zpočátku nic moc nechápala. Ale nebojte se, ono to nakonec všechno do sebe lehce a nádherně zapadne a vy budete na tuhle knihu myslet ještě hodně, hodně dlouho.
Je to fakt "trochu jiný" King. Hororové prvky tu nejsou a není tu ani obvyklý vybičovaný" konec. Na druhé straně hlavní hrdina mě donutil přemýšlet nad tím, jestli to, co by někteří považovali za dar, nemůže být vlastně prokletím jako v tomto případě. Zdůrazňované motivy - politický i náboženský, mi nevadily, taková je asi Amerika, a s Johnnym jsem soucítila. Takže, co víc si přát...
Dobrá oddechovka. Pokud mohu poradit, nečtěte komentáře k této knize, dokud ji nedočtete až do konce! Jinak přijdete o takové to AHA! v závěru.
Je třeba si zvyknout na styl vyprávění, tak jak nám ho předkládá George R. R. Martin. Pomalé pasáže, podrobně popisující politické intriky, přírodní scenérie, jednotlivé postavy a jejich historii najednou jakoby nic vystřídá nečekaný, velice dynamický zvrat, kde krev teče proudem a ti, které jsme si stačili oblíbit, umírají.
Jakmile si však na tento autorův styl zvyknete, jste ztraceni a dožadujete se dalších a dalších pokračování.
O co víc intrikaření a pletich, o to méně přímé akce. A navíc nové a nové postavy. Připadá mi, že tím, jak se děj neustále košatí a větví, že George R. R. Martin sám sebe zahnal do rohu a teď váhá, jak z něho ven. Chuť "táhnout dál" některé postavy ho evidentně opouští, tak mu nezbývá, než je zabít, jiné mu asi chyběly natolik, že se je snaží naopak oživit, nová území jsou plná nových lidí...tedy lidí - většinou, přesněji - jak se to vezme.
No a pak jsou tu ty postavy, které udělaly v knize tak zásadní kotrmelec, že nad tím zůstává rozum stát. A do toho všichni ti vrabčáci, rudí, příznivci jednoho mnoha tváří, nebo sedmi nebo čarostromů nebo co já vím, koho ještě, tyhle náboženské řeči mě už opravdu nudily.
No nic. Snad v další knize dostane děj zase ten stejný spád, jako měl na začátku! U Sedmi bohů, moc si to přeji!
Je třeba si zvyknout na styl vyprávění, tak jak nám ho předkládá George R. R. Martin. Pomalé pasáže, podrobně popisující politické intriky, přírodní scenérie, jednotlivé postavy a jejich historii najednou jakoby nic vystřídá nečekaný, velice dynamický zvrat, kde krev teče proudem a ti, které jsme si stačili oblíbit, umírají.
Jakmile si však na tento autorův styl zvyknete, jste ztraceni a dožadujete se dalších a dalších pokračování.
Na rozdíl od mnohých jiných jsem se roky vyhýbala jak knize, tak i seriálu. Veškeré opěvování mě od toho silně odrazovalo. Nyní jsem tedy zjistila, že to vůbec není špatná kniha. Sice chvílemi až moc drsná, jednání některých hrdinů je z části naivní a rozčilující, z části naprosto nepochopitelné, ale na druhou stranu mě to celé velice bavilo!
A koneckonců, jak říká jedna z postav: "Nic z toho, co je před slůvkem ALE, se nepočítá."
Jo, a ještě jedna poznámka pro ty, kteří s knihou (a seriálem) stejně jako já teprve začínají: Nezvykejte si příliš na některou postavu! Stejně vám ji autor pravděpodobně zabije.
A to prosím pěkně není spoiler, to je fakt.
O něco horší než Záhada hlavolamu, ale to bude tím, že je to dvojka, tudíž některá jména, místa a věci už známe, a tak se ztrácí kouzlo nového.
Vydařený díl série.
Sice žádné velké překvápko na konci, nicméně Peter May napínavě psát umí.
Bavilo mě to, jen mám dojem, že z Cottona Malona se stává pomalu a jistě nový Indiana Jones, ovšem bez šarmu a vtipu Harrisona Forda.
A to autorovo (a Cottonovo) věčné zdůrazňování toho, že já nic, já pouhý knihkupec z Kodaně, mi začíná už pomalu a jistě jít na nervy.
Takže si říkám, že je načase si tak na půl roku od této postavy oddychnout, než se k ní zase někdy možná ráda vrátím.
Steve Berry udržel laťku nastavenou v předchozím Templářském dědictví, ba ji i o kousek posunul vzhůru. Napětí, historie, fikce, dobrodružství, víra... Toto vše v knize je. Takže za mě dobrý!
Nadčasová kniha, čtenář se dozví mnoho zajímavých, různorodých informací o starém Římě a životě v něm. Pokud máte rádi knihy např. Simona Scarrowa, neuškodí si Dějinami psanými Římem rozšířit znalosti o této etapě dějin.