boxas komentáře u knih
Žádná "velká literatura", ale kdo by toto hodnotil, když má před sebou knížku tak milou a laskavou a když má navíc, podobně jako autor, velice rád psy.
Nemůžu se zbavit dojmu, že dnes už je tenhle humor jaksi mimo mísu...
Ke Kytici se pořád vracím a s každým dalším čtením se mi líbí víc a víc.
Na mne místy moc filozofické a moc slov o ničem. Některé povídky se mi líbily víc, jiné vůbec.
Dost mi vadil Kunderův vztah k ženám, který povídkami prosakuje. A to podotýkám, že nejsem žádná militantní feministka!
Vlastně žádná z žen není v Kunderově podání sympatická. Často to jsou naivní nanynky, husičky, které uvěří každé lži, kterou jim muž (obvykle "děvkař teoretik") předloží, a stále stejně neochvějně k němu vzhlížejí. (Slovenky navíc při tom dělají "joj"!)
O "hrdinkách" se vlastně v žádné povídce mluvit nedá. Ženy jsou tu pasivní a submisivní, navíc takovým způsobem, že si člověk řekne: "Kravka jedna, má co si zaslouží." Žádné sympatie, žádné vcítění se, a to ani ze strany autora, ani ze strany mě jako čtenáře.
Žena je tu jenom sexuální terč a sex a libido se zaměňuje za lásku. Že to má být směšné??? No nevím, mně to spíš v některých povídkách připadalo ubohé. A když už se náhodou objeví žena s vlastním názorem, Kunderův vztah k ní je dopředu jasný - jednoznačně odmítavý.
Asi nejlepší je z mého pohledu povídka Nikdo se nebude smát, pak ještě Falešný autostop, ostatní mě nebavily.
Za mě tedy Kundera ne.
Mistrovské dílo. A také jeden z důvodů, proč mám ráda klasickou detektivku.
Kdo má rád FF, tak toto je určitě něco, co ho nezklame. Autor zde svým typickým dokumentaristickým způsobem splétá několik dějových vláken (Vietnam, území bývalé Jugoslávie, Panama, USA...), která se nakonec spletou v silný, dobře logicky promyšlený děj, který začal před lety dlouho před válkou ve Vietnamu a skončí na prahu nového tisíciletí. Jako bonus je zde dobrá pointa, takže rozhodně nedoporučuji knihou listovat! Ale jinak doporučuji vřele! Z knih FF zatím to nejlepší, co jsem četla.
Boj, napětí, sex, intriky, historie, sympatický Cato a ochranitelsky otcovský Marco... Všechno v pěkném balení událostí souvisejících s dobýváním Británie, co víc si přát? Snad jen další díl.
Přestože kniha vznikla už před řadou let, je stejně napínavá a strhující a stále patří k tomu nejlepšímu, co v tomto žánru vzniklo. Jsem ráda, že díky Čtenářské výzvě jsem se k ní po letech zase vrátila.
Ale no tak, ženy (ženské, baby aj.)! Přeci jsme natolik sebevědomé, že nás nerozhodí nějaká dobře míněná (a trefná) rada! Mě kniha zaujala vtipem a některými postřehy.
Málokdy je kniha napínavá a poučná zároveň. Tady to však platí na 100 %!
Jedna z nejlepších detektivních sérií vůbec. Lisbeth Salanderovou si prostě musíte oblíbit, i když vy osobně byste pravděpodobně byli pod její rozlišovací schopnosti.
Bylo milé vrátit se znovu do dětství, kdy mě tato kniha nadchla.
Autor zná prostředí, o kterém píše, a na knize je to dobře vidět. Umí také napsat svižné a leckdy i vtipné dialogy, snaží se udržovat napětí, nevyhýbá se ani téměř hororovým popisům místa činu. Bohužel však v prostřední části ztrácí kniha tempo a vylíčení jednotlivých událostí se stává poněkud monotónní.
Ano, daly by se najít drobné nesrovnalosti a pár nelogických věcí, ale celkově se jedná o dobrou detektivku, u které se člověk nenudí.
Postapokalyptický svět, nebo spíš podsvětí Moskvy nepříliš vzdáleného roku 2033. Napínavé, čtivé a nutící k zamyšlení nad tím, kam a za čím se my lidé ženeme.
Poznámka: pro ty, kteří mají podobně jako já určité mezery ve vzdělání, doporučuji dokument
Moskevské metro
Rusko, 2009, 85 min
Režie: Sergej Komarov
Knížku jsem dostala právě kvůli receptům. A ty jsou dobré. Oceňuji, že autorka všechny recepty nejen vyzkoušela, ale i opakovaně používala. V záplavě nejrůznějších kuchařek je tato opravdu jiná, na knize je poznat, že autorka remosku miluje, a vlastně se ani nedivím tomu, že zpopularizovala její použití natolik, že ji v Anglii překřtili na "Lady Remoska". A že je kniha proložená autorčiným vyprávěním o životě? No a co má být? Na rozdíl od jiných ona má aspoň o čem vyprávět. Body jsem ubrala jen kvůli tomu, že Slovo na úvod je příliš dlouhé a patří evidentně do jiné knihy. Takhle je to trochu, jako když Pejsek s Kočičkou dělali dort, a splácat válku a odjezd židovských dětí do Anglie s recepty, co se dá udělat v remosce, to opravdu nebylo nejšťastnější. Je to ovšem spíš chyba vydavatele, ne autorky, té to měl někdo zavčas rozmluvit. Škoda.
Ve své době to musela být výjimečná kniha. Nezapomeňme, že to bude už 50 let, co ji autor dokončil! Těch zajímavých vědeckých poznatků a těch postupů, které využil! Já vím, že dnes už některé vypadají jako z pravěku, ale stejně! Na druhé straně i když autorovi odpustím poněkud rozvleklé tempo a mnoho technických detailů, tak mu nedokážu jen tak odpustit poněkud zbrklý a jaksi nedotažený závěr.