boxas komentáře u knih

Trochu jsem z téhle knihy "vyrostla" a už jsem ji neprožívala tak jako před lety v dětství. Na druhou stranu musím konstatovat, že trvale ovlivnila můj celoživotní zájem o historii a o pravěk.

18 16.06.2018

Klasika, ale stále skvělá. Obdivuji autorův sběr informací i jeho smysl pro detail. A jeho schopnost vystavět příběh je obdivuhodná.

2 16.06.2018

Starý příběh, ale svým způsobem nadčasový. A je dobře, že ho někdo znovu vydal.

26.05.2018

Válka je svinstvo v každé době... Remarque to věděl. Smutná kniha o ztracených a poničených duších.

28 26.05.2018

Ano, je to složitá kniha.
Ano, chvílemi se v ní člověk ztrácí.
Ano, ale poselství, že válka je svinstvo, platí i dnes.
A už kvůli tomuto poselství, kvůli popisu bitvy u Sadové v roce 1866, ve které zemřely tisíce vojáků vlastně pro nic za nic, stojí tato kniha za přečtení!
Pro mne jednoznačně ANO!

6 20.05.2018

Rozhodně nadstandardní detektivka...

2 06.05.2018

Tanečníkovou nejsilnější zbraní je lest, nejsilnější zbraní Lincolna Rhyma je preciznost a důslednost v každičkém detailu.
A právě díky těmto dvěma charakteristikám jsme svědky excelentního souboje dvou geniálních myslí, na který asi jen tak nezapomeneme.

8 05.05.2018

Tak jako mnozí jiní, tak i já jsem došla s Rolandem k Temné věži s mnoha protichůdnými pocity. Fakt je, že občas mě děj dojímal, někdy překvapoval, napínal, sem tam mi připadal zbytečně rozvleklý, ale docela často mě to celé také štvalo.
Vlastně ani nevím, jak a kdy to přišlo, ale najednou jsem zjistila, že se mi celá série Temné věže jaksi zažrala pod kůži, a když příběh končil, uvědomila jsem si, že je mám všechny ráda a že na ně budu dlouho myslet. A to včetně toho stále vážného Rolanda, co nemá žádný smysl pro humor. Takové pocity jsem zatím měla jen u dvou knih: Pán prstenů a Jih proti Severu. Odteď bude s nimi Temná věž sdílet jejich ka-tet.
Budete mi chybět, Rolande, Eddie, Susannah i vy všichni další! A jasně, moc mi už teď chybíš i ty, Ochu!
Říkám díky, sai Kingu!

Jednou sem vložil Chipsonator následující odkaz. Myslím, že stojí za poslech: https://www.youtube.com/watch?v=N1pETvBmBns

Dodatek připsaný po dlouhé době: nedávno jsem se seznámila s jinou "partou na cestách", ale málo platné, myslím si, že i když je to dobré čtení, tak Zaklínač Geralt z Rivie na Rolanda z Gileadu nemá.

7 05.04.2018

Dobrý nápad s tím spisovatelem...

1 30.03.2018

S. King se zde netají tím, že vzdává poctu starým westernům a pistolníkům zvláště, ba právě naopak častými odkazy to zdůrazňuje.
Nebyl by to však King, kdyby se s tím spokojil, a tak je kniha směsicí těchto prvků se sci-fi, hororem, fantasy, detektivkou atd. A to jí dává jedinečnost.
P. S. A že Temná věž jaksi ustoupila do pozadí??? Vždyť jak se zpívá v jedné písničce: "...i cesta může být cíl..."

4 25.03.2018

Příběh čerstvého (skoro patnáctiletého...) pistolníka Rolanda a jen o něco málo starší Susan Delgadové není vůbec špatný, jen si myslím, že měl vyjít zvlášť jako samostatná kniha, ne jako součást hlavního "paprsku" Temné věže. Bylo by to ku prospěchu obou dějových linií. Kdo by chtěl, rozšířil by si svoje znalosti o Rolandově mládí a toho, čím byl utvářen jeho charakter, kdo by nechtěl, spokojil by se se stručným konstatováním, že si Roland v mládí prožil velikou lásku a ta ho poznamenala navždy.
A že by zůstaly nějaké otazníky? Těch je u Kinga vždy dost a dost i tak.

2 11.03.2018

Hezká kniha. Zarazilo mě však, kolik je ve sbírce básní, kterými Jaroslav Seifert jakoby rekapituluje svůj život. A to mu bylo pouhých 36 let, když sbírku poprvé vydal! Docela by mě zajímalo, jakou svojí životní krizí tehdy procházel.

5 03.03.2018

Dlouhý, předlouhý úsek cesty prošli Roland a ti ostatní v této knize! A že to byla fakt napínavá cesta!
A skutečně nemá cenu "tlačit na pilu" a chtít vše odvyprávět jen v Pustinách.
Jak to s nimi bude dál? Co se stane? Přežijí?!
Otázky a zase jen otázky.
Ale jedno vím jistě! Mám Rolanda a všechny ostatní z jeho družiny čím dál raději.
Takže vzhůru za dalším dílem!

6 24.02.2018

Pro mne nejlepší z celé série.

2 15.02.2018

K Pistolníkovi jsem se vrátila po dlouhé době a znovu se ponořila do zvláštního Kingova světa.
Proč?
Protože se mi po něm a jeho hrdinech stýskalo...

3 10.02.2018

Myslím, že je tu třeba zásadně odlišit kvalitu knihy, tak jak nám ji předvedla (a předala) autorka, a grafickou úroveň knihy.
Kvality knihy po stránce faktografické jsou nesporné, navíc je kniha napsána velice čtivým způsobem, takže nenudí. Domnívám se, že je historicky věrohodná, autorka poctivě a systematicky dokládá každé ze svých tvrzení a každý citát. Obsah knihy byl konzultován s žijícími potomky Františka Ferdinanda, ale i dalšími příslušníky nejen rodu Hohenbergů, ale i s nimi spřízněných rodů. Stačí se podívat do připojených rejstříků a člověk si uvědomí, jak pozoruhodnou práci autorka odvedla.
O to smutnější je grafické zpracování knihy. Tam zcela souhlasím s Juditou. Je trestuhodné, jakým způsobem IKAR tuto knihu znehodnotil. Za to však Beate Hammondová nemůže.

3 09.02.2018

Napadl mě citát, myslím že O. Wildeho: "Ženy nevědí, co chtějí, a nedají pokoj, dokud to nedostanou." Taková byla Ema Bovaryová. Sobecká, marnivá, povrchní, s hlavou v oblacích, muži obletovaná a rozmazlovaná, přesvědčená o tom, že "má na víc". Ani mateřství ji nezměnilo, a tak její pád ze snových výšin tvrdě na zem byl krutý a trpký zároveň. Co s takovým životem? Bez peněz, bez hýčkání, pracovat a chovat se zodpovědně, to se nikdy nenaučila.
SPOILER!
Myslím, že Ema by dopadla stejně, i kdyby se nezadlužila. Zestárla by, milenci by ji opustili s prvními hlubokými vráskami, rodina ji nezajímala, její zájmy byly povrchní, nic pořádně nedělala a ani to neuměla. Jak by tedy skončila? Zatrpklá, s lahví v ruce, nebo by i tak stejně spáchala sebevraždu? Vždyť i ten její odchod z tohoto světa byl trochu na efekt.
Udivuje mě, s jakou přesností a precizností vystihl G. Flaubert tuto ženu. Skutečně mistrovské dílo! Jen škoda, přeškoda, že má Paní Bovaryová nálepku povinné školní četby. To této knize velice škodí.

19 04.02.2018

Černočerné, depresivní, ale při tom tak čtivé a napínavé! Zvlášť v samotném konci jsem jen nevěřícně kroutila hlavou, že to S. King (R. Bachman) vydal v roce 1982 a ne třebas 2001.

8 04.02.2018

Neznat Na Větrné hůrce čili Bouřlivé výšiny, to je závažný nedostatek vzdělání...a také dobrého vkusu.

15 04.02.2018

Kniha je bezkonkurenčně skvělá. Já ji ovšem posouchala jako audioknihu a upřímně řečeno dlouhé hudební předěly mi po nějaké době šly na nervy. Za to ovšem Dorian Gray nemůže... :-)

5 01.02.2018