Braenn komentáře u knih

Vytahuji ohmataný svazek z poličky, beru sklenku vína, papírové kapesníčky a mířím do koupelny s vědomím, že nevylezu z vany, než knihu dočtu. A taky nevylezu. Tisíckrát čtená, stejně milovaná. Občas prostřídám s filmem, ale ten nejde vzít s sebou do horké vody, takže tak.

Co je vlastně na téhle knize tak zázračného, že dokáže oslovit čtenářky, které nemají se světem, v němž a pro nějž kniha vznikla, už absolutně nic společného? Nebudu se ohánět nadčasovostí lásky a dalšími klišé.

Přesto je to snadné. Představte si autorku, vzdělanou, inteligentní a literárně nadanou ženu, toužící po lásce. Ženu, která pokud viděla nahého muže nad patnáct, tak leda omylem, která kdo ví, jestli se někdy líbala, natož aby ukázala víc než kotník. Ženu, uzavřenou do lehce pošetilé a dosti povrchní společnosti, ve které neobsadila očekávanou roli manželky a matky. Ženu, které táhne na čtyřicet, pro níž jediná možnost, jak realizovat své tělesné i duševní potřeby v kolonce "intimita", (a že už musely vřít a přetékat), je vrhnout je na papír s intenzitou jinde nevídanou. Tak se i stalo.

Uf, to jsem se zase rozepsala. Ve zkratce, měla opravdu dost osamělých let na přemýšlení, jak má vypadat ideální chlap, kterého by chtěla každá, (totiž že pod slupkou se schovává lepší jádro, a ne ještě větší debil, jak to bývá ve skutečnosti), a jak ho dát do náruče hrdince, kterou by chtěla být každá. Aby ne, model, v němž ta ne úplně oblíbená ke štěstí přišla, frčí odedávna. Snadné se ztotožnit.

Má to všechno, co má mít romantická kniha. Napětí. Chytré dialogy. Humor. Chytré dialogy. Emoce. Chytré dialogy. Zmínila jsem už chytré dialogy? Ano? To je dobře, ony totiž chybí spoustě knihám stejného žánru, což končívá šílenou snahou zalepit prostor překombinovanou zápletkou s nějakým tím ohrožením života, v případě současné vlny moderny pak nekonečným super žhavým sexem.

Tady sex není. Tušíme, že k němu někdy po konci knihy musí dojít. Dost pravděpodobně u toho budou mít i zhasnuto, ale to už není naše starost.

Tohle je totiž pouze chytrý příběh jedné nádherné lásky.

26 24.10.2017

Kniha, který by si zasloužila zaplout mezi povinnou literaturu. Hlavní hrdina je rovný jak pravítko, stará škola, která nazývá věci pravými jmény. Věčně nabručený, připravený životem o všechno, co dávalo smysl, hodlá už udělat jen jednu jedinou věc. Umřít.
Jenže místo umírání musí chtě nechtě, podle něj spíše nechtě, řešit problémy svých sousedů, se kterými se na něj obracejí. Nebo neobracejí, ale kdo se má na tu jejich neschopnost dívat? Chtěla by to tak jeho žena, a to je, přiznejme si to, pro Oveho silný argument.

Budete se usmívat, sem tam třeba i smát, budete dojmutí a smutní, protože jestli něco tahle kniha umí, tak hnout s emocemi. V zásadě je to kniha plná stereotypů a charakterů, které mohou vyznít prvoplánovitě, ostatně sám Ove je zasouvá do jednoduchých kolonek. Těhotná cizinka. Teplouš. Tlusťoch. Odbarvená nána... podobné sousedy můžeme mít i my. Ale bez ohledu na kolonky Ove nakonec udělá to, co je správné, aby ten nám všem známý svět byl o trochu lepším místem.

P.S. Zfilmovaná verze je, nevídáno, stejně skvělá, jako kniha. A velmi věrně se jí drží. Taktéž doporučuji!

20 30.08.2017

Docela by mne zajímalo, co na této knize ohromilo svět. Je čtivá, to ano. Nicméně to by mělo být předpokladem většiny knih, které se objeví na trhu.

Pozor, obsahuje spoilery.

Začátek mě příjemně nabudil - celá scéna s večeří za sebou skrývala nějakou velkou, temnou vidinu krutého domácího násilí, až mrazilo. Postižená sestra dávala tušit, jakou páku má manžel na svou ženu, i proč si ji vybral jako dokonalou manželku.

Přišla scéna s tím, jak svou milou vlastně získal do spárů, tady už začala logika pokulhávat, ale budiž, využil toho, že jeho žena byla v šoku a tak nějak předvídal každé její chování. Úplně jsem tomu nevěřila, ale mohlo by být...

A pak to začalo být celé na palici. Nezlobte se na mne, ale kde je v chování hrdinky špetka logiky? Zcela jasně chápu a umím si představit ženy, spoutané v takovém vztahu, protože muž chce ubližovat jim, nebo drží rukojmí, ať už zmíněnou sestru, nebo děti... ale co donutilo hrdinku podřídit se svému mučiteli, když vlastně věděla, že jen odpočítává dobu, po které se zaměří na svůj skutečný cíl - její dosud volnou, dobře zajištěnou sestru? To se nechala šikanovat a zlomit, aby mu pak tu nebožačku naservírovala na zlatém podnose s myšlenou, že zabije je obě? Žádné rukojmí neměl, všechno měl dostat jen kvůli pasivitě hrdinky!

Argumentace tím, že by přestal platit účty za školu a sestra šla do ústavu... no to je panečku páka! Jasně, žádný ústav, pojď milá Millie raději k nám, chystá se tě tu ubít a umučit k smrti. Hlavně ne do ústavu!

Hra na "moje žena má poruchu" byla použitá už v mnoha psychologických thrillerech a troufám si říct, že výrazně lépe. Navíc sestra, postižená takovým syndromem, dokáže se na muže, co jí ublížil tak přesvědčivě usmívat a hrát, že ho vlastně má ráda? Nějaká věta, kde řekne pravdu nic nezachrání. Kdyby bylo děvče skutečně takto postižené, má s dokonalým ovládáním emocí výrazně větší problém, pokud by ovšem její postižení nebylo mírnější. Ale to by pak zase nepotřebovala ústav a byla s asistencí schopná samostatného fungování. Ale to vem čert.

Zkrátka tu máme zlomenou, utýranou hrdinku, co jí manžel krutě ubližuje tím, že jí zavírá do sklepa a týrá hlady... no popravdě, čekala jsem trochu víc. Popisu. Zla. Čehokoli. Asi light verze i pro mladistvé. A její brilantně uvažující a emoce skrývající postiženou sestru, která přijde s plánem vraždy. Kdo by s ním taky jiný přišel, když hrdinka vlastně jen pofňukává, co že to osud její sestře chystá.

Nemůžu si pomoct. Kniha by měla smysl, kdyby manžel už sestru měl. Když ji neměl, mohla hrdinka udělat tolik věcí. Může říkat, že má poruchu, ale ať to dokáže doktorem. Svéprávná je. I kdyby utekla na ulici a spala pod mostem rovnou z jedné z těch dokonalých večeří, zachránila by sestru, ne? Hrdinka nemá k ničemu přístup, ale pak mu v kuchyni sama vyvařuje v místnosti plné nožů. Prostě věřím pasivitě týrané ženy, ale ne ženy, která to nejhorší teprve čeká.

A konec? To s Ester? Jakože... jakože fakt? Muž spáchal sebevraždu tím, že spolykal (špatné) množství prášků a následně se zabouchl ve sklepě bez kliky, kde umřel? Ve sklepě, kde byla hrdinka "jednou"? S obrazy, které dle dalšího v domě očividně malovala ona? S otisky, které by za jednu návštěvu musela rozmazávat půl dne? A to policie sežere?

Takže tak. Čtivá kniha nelogického obsahu, postrádající po první kapitole jakýkoli strach z hrdiny a jakékoli mrazení. Jen mě to rozčíilo a následně znudilo.

Zív.

18 16.10.2017

Já už toho mám fakt dost. Copak se dneska už nepíšou fantasy, které by nebyly určeny pro pubertální holky? Které jsou o něčem jiném, než o mladé dívce 15-19, která buď umí všechno, nebo je takový ten chudák společensky nemožný otloukánek, však víte, jen je krom toho krásná, šikovná, nadaná, umí ideálně léčit, bojovat či obojí, je statečnější než všichni okolo a zabouchne se do ní ten nejhezčí frajer v okolí. Ve většině dílek teda frajer a jeho kámoš, nebo její kámoš, zkrátka tam musí být trojka. Kéž by v obchodech tyhle všechny Selekce, Dvory, Půlnoční koruny a podobné dostaly vlastní poličku s nápisem "romány pro dívky". Pak by se nestalo, že vám tuhle knihu podle dobrých hodnocení koupí muž k narozeninám, a když se pak zeptá "a jaké to bylo", já můžu jen říct "dobrý, kdybych ještě byla v pubertě".

Ale ke knize samotné.

Tohle je ten případ, kdy hrdinka je prezentována jako chudinka, co ale ve všem exceluje. Je docela sympatická. Vztah s hlavním super uber frajerem a jeho rychlovýcvikem v zabijáckých dovednostech je obohacen tím, že díky absenci ocasu se nedostane na sex... ne, jako vážně jde o ocas. Ale její, než mě obviníte z nějakých prasáren. Nevím, jestli jsem to vylepšila, ale prostě tam mají všichni ocas, ale ona ne, protože je to člověk a dostala se tam jako mimino portálem, byl u toho zlý kouzelník, nejspíš její otec a tak dále originálně... Ale to zas odbočuji. Takže hrdinka je přesvědčená, že když mu bez ocasu dá, tak na něj nastoupí strašlivé prokletí, plíseň či co, a proto na sebe jen zbožně koukaj... Na druhou stranu, je jí patnáct, třeba by mi také prošlo, kdybych v pubertě nakecala svým dětem něco o plísni, aby počkali se sexem? Mno, opouštím raději téma ocasů a zpět k příběhu, tohle nakonec není tak podstatné.

Takže zkrátka, je to příběh, zasazený do vcelku promakaného světa, který vám nebude připadat moc tajemný, jestli máte ponětí o severské mytologii. Je to trošku krutý svět, v tom jsou seveřani machři, to je výrazný plus oproti všem těm cukrovým románkům s podobnou tématikou. Bohužel, příběh je stále... inu, nápaditý, ale takový ploše hladký, jestli mi rozumíte. Hrdinka nepřemýšlí, všechno vychází a když nevychází, tak si pobude ve vězení tak akorát, aby nám jí bylo líto, ale ne, aby se jí něco doopravdy stalo. Žádné složitosti, skryté plány, prostě to tak nějak jde, jak hrdinka potřebuje. Nekonají se velká překvápka a komplikace v podobě realističnosti, které by narušily děj.

Shrnuto? Čtivé, i když rozhodně ne vícekrát. Musím litovat, že do tohoto světa není zasazen nějaký dospělejší hrdina a příběh. Občas musíte nad hrdinkou protočit oči v sloup, takže další díly přečtu, jen kdybych se nudila.
Slabší tři hvězdy.

17 25.08.2017

Bleeeeeee!

Tak. Nemohu si pomoci, ale nestačím zírat, kolik žen ta kniha oslovila. Vezmu to od začátku a budu spoilovat, takže kdo nečetl a chce být napnutý, ať nepokračuje.

Máme tu muže, majitele bordelu a děvkaře, který spatří jednu ženu a do pěti minut ví, že musí být jeho pravá láska. Což o to, to se v takové literatuře stává. Ale tady máme psychicky labilního muže, posedlého potřebou kontrolovat. Svou partnerku nechává sledovat, ať už sám, nebo skrze zaplacené lidi. Chodí za ní do práce, vyhrožuje klientům, určuje jí, s kým a kdy se smí pracovně vídat. Určuje dokonce, kdy do té práce může a nemůže jít, v čemž mu pomáhají jeho peníze. Rozhoduje, zda smí chodit s kamarádkou do baru, Nastěhuje ji k sobě bez jejího vědomí a pak jí zakazuje odejít. Když náhodou někam jde, málem se z toho zhroutí, neboť ji pět minut spustil z očí. Prohledává jí kabelku a věci a (to si myslím, z děje to vyplývá) bere jí antikoncepční pilulky, asi aby si ji k sobě připoutal jí nechtěným těhotenstvím. Zvedá jí mobil a kontroluje sms. Jakmile si jde pro věci ke svému bývalému, už tam on stojí a řve na ni, jak si to mohla dovolit, sejít se s mužem bez jeho vědomí. Dokola a dokola jí opakuje, jak ji miluje, hlavně když náhodou ona má vlastní názor. A jak ženu přesvědčuje třeba k svatbě a k tomu, aby zpětně souhlasila se vším, co on chce? Sexem. Protože to dělá fakt dobře, tak ona ho stále a přes to všecko miluje a vždy souhlasí.
A zlatý hřeb - kdykoli to ona znovu nevydrží a ujedou jí nervy, on si začne ubližovat a říká věci jako "je to proto, žes mě opustila". Což si ona vyčítá a hned ho jede zachraňovat, aby se vzápětí znovu rozešli a znovu na to šel stejně - podívej, co jsem si musel udělat, protožes mě nechala jít! A ona to žere.
Minulost tohoto muže je ovšem záhadou a on sám odmítá ženě o sobě cokoli prozradit, přesně v opaku k jeho absolutní kontrole. Ona na všechno přichází omylem, a objevují se další a další temné kouty jeho minulosti. A abych nezapomněla - všechny vedlejší postavy vám budou tvrdit, že hrdina je takový psychouš jen s ní, že jinak je hrozný pohodář a kliďas.

Zní to jako začátek pěkného thrilleru, že? Emoce gradují, hrdinka se vzpamatuje, leč je stále pronásledována tímhle šílencem, blíží se finále ala "když tě nemohu mít já, tak nikdo!"

Ale není to drama, thriller ani psycho. Je to příběh o hluboké lásce mladé, úspěšné a inteligentní (wtf?) designerky, a muže, který je tak sexy, že slečně padají kalhotky, jen se na ni podívá.
Je to příběh jiskřících zelených očí, temně zelených očí, horečnatě zelených očí, zamžených očí, a pořád dokola stejného a stejného sexu v podobných pozicích a bez nějaké zajímavosti, ve kterém stačí říct, a ona se svým orgasmem počká, takže vrcholí zásadně současně. Protože musí, abych byla přesná, neboť kontrola je dokonalá.

A když už v druhém díle dokola a dokola čtu samé "dámo" a "miluju krajky" a "pozor na pusu", stále marně čekám na policejní zákaz přibližování, či aspoň zásah psychiatra... a oni spolu pořád dokola stejně souloží...

Tak v ten moment přeskakuji stránky se sexem, stránky s přemlouváním a sem tam přečtu odstavec, abych se teda dozvěděla, jak to s nimi dopadne.

A pak kouknu sem, a vidím nadšené reakce? To i těch 50 odstínů bylo (aspoň do půlky) čtivější, erotičtější a smysluplnější. Tak nevím. Jsem divná, nebo jediná, kdo od dobrého příběhu očekává taky nějakou logiku, příběh a sex, který je možná méně častý, ale o to zajímavější?

K přečtení téhle knihy musíte mít lásku ke starým textům. Ne nutně zrovna Vergilia v originále, ale musíte být zvyklí na knihy dlouhé, popisné a místy těžké. Kdo četl středověké eposy, napoleonské deníky, georgiánské či viktoriánské romány, přelouskal je a uměl si je užít - ten si užije i tuhle knihu.

Děj nikam nespěchá, nevláčí od akce k akci. Plyne pomalu, nechává nás poznat svět, hrdiny, okolnosti, a teprve potom eskaluje příběh. Někoho nudí, někoho uvádí v úžas.

Já jsem, naštěstí, ten druhý případ. Ta kniha by mohla být tisíckrát tlustší, a stejně bych litovala, že je konec.

Pokud někomu stačí seriál, aby si vychutnal jen ty nejžhavější momenty, pak přijde o vše, co tomu příběhu dodává hloubku a barvu.

Ať žije stará dobrá Anglie!

15 22.07.2017

Ohoho... člověk někdy narazí zcela náhodou na opravdové skvosty. No dobře, možná ne skvosty, ale rozhodně oblázky mezi kýbly štěrku. '

Od knihy jsem nečekala mnoho, obzvláště po obálkovém upozornění "co kdyby dospělý Harry Potter pracoval u policie?". Obvykle je to upozornění na něco laciného, ne-li trapného.

Tahle knížka není laciná. Není ani, pravda, kdovíjak originální. Humor je docela dobrý, postavy předvídatelné, ale zajímavé, obzvláště ty říční... vlastně tu není nic moc, co by už tisíckrát nebylo jinde, ale přesto je výsledný koktejl velmi čtivý, chemie funguje a tak dále. Možná si ji nepřečtete dvakrát, ale co? Kniha si neklade vysoké cíle, a ty střední skvěle splňuje.

Na dlouhé (nejen) zimní večery směle doporučím. Proto dávám čtyři. Ve světle podobných detektivních veselostí si to plně zaslouží.

13 20.01.2019

Knížka pro mne byla překvapením. Četla jsem ji v e-podobě, bez možnosti zjistit, o čem vlastně je. Divoká babička, malá holčička a nějaký vysněný svět, to bylo tak jediné, co jsem si matně pamatovala. Podle prvních kapitol jsem čekala takovou nějakou příjemnou oddechovou komedii o vztahu vnučky a babky... No a ejhle, babiččin náhlý skon po pár stránkách bylo to první, co mne zarazilo. Autor, podobně jako v Ovem, namaloval úzce ohraničenou paletu lidských charakterů, které zdánlivě spojuje jen dům, v němž bydlí. Opět, podobně jako v Ovem, nejsou charaktery takové, jak se zdají, a autor nás nenásilně, ale nesmlouvavě vede k (naivnímu) prozření, že každý člověk má ke svému chování jednak důvod, jednak se za jeho maskou může skrývat docela hodný charakter. No, může. Ale nemusí, čímž nás už autor nezatěžuje. Přece jen je to hlavně příběh o holčičce.

Líbí se mi, a teď už budu spoilovat, že autor do příběhu zamotává palčivé problémy dívčina života, aniž by z nich dělal vědu. Šikanu. Neshody s rodiči, nenávist vůči očekávanému sourozenci. Přeměna a posun vztahu k babičce poté, co zjistí, jaká vlastně byla, a znovu, když zjistí, proč taková byla.

Nelíbí se mi, že podobně jako všechny problémy kohokoli v knize, jsou tyto i další drobnosti a nedrobnosti vyřešeny prostě tak mimochodem. Zlí lidé se ukážou hodní. Proti šikaně se spojí mocný dav jiných. Všichni z domu ukážou svou laskavou tvář. Také linku nacházení dopisů mohl autor trochu propracovat, aby systém Deus ex machina nebyl tak strašlivě okatý.
Podobně jako u Oveho, a vím, že se tím potřetí opakuji, mám dojem, že autor si poslední slaďounkou epilogovou kapitolu mohl pro dobro a kvalitu příběhu odpustit.

S pohádkovými světy jsem měla ze začátku velký problém, přišlo mi to jako autorovo dětinské blouznění, které mohlo být na okraji příběhu kvůli pointě, ale o kterém se nemusel dlouze rozepisovat. No nakonec, po setkání s Vlčím srdcem a vysvětlení jejich důvodu a názvů, jsem je vzala na milost.

Hm, hm, co ještě dodat? Není to kniha, u které budete tajit dech, která vás na každé stránce překvapí zvraty, nedejbože akcí. Je to kniha lehce pohádková, o lidských osudech a smutku, komplikovaně nekomplikovaná. Vyloudí úsměv i dojetí, čte se nesmírně lehce, ale nevím, zda bych si ji dala ještě jednou. Celá její krása je totiž hlavně v tom, že čekáte, jak že se osudy všech přesně propletou. Sice tušíte, ale stejně se těšíte.

Slabších pět. Pět za čtivost, pár vymáčknutých slziček a pohlazení na duši. Slabší za tu strašlivou okatost a občasné topení v cukrové vatě.

P.S. Skutečně je další kniha o "té" Britt-Marii? Její linka pro mne byla snad nejhrozivější z hrozivých, nejnepříjemnější charakter i poté, co se všechno vysvětlilo. Asi budu sbírat odvahu hodně, hodně dlouho, než po ní sáhnu.

13 03.10.2017

Je to kniha pro děti? Není to kniha pro děti? Myslela jsem si první, ověřila jsem si druhé. V rámci literatury (a takové, inu, trochu nenápadné snahy dostat do podvědomí i něco jiného, než Deníky poseroutky a Hraničářova učně) jsem tuhle knížku nenápadně vnutila sedmákům. S nepříliš velkým úspěchem, protože... protože ona opravdu není pro děti, jen o dítěti. Stejně jako pro děti není každý film, který je shodou okolností animovaný.

Ale k věci. Je skvělá. Příběh je jednoduchý, a ani se nesnaží tvářit, že by být neměl. Víme, že hlavní hrdina neumře, že vlastně to všechno dopadne dobře, ale místo zklamání nad fádností nám to přináší příjemné očekávání.

Celé je to takové svým způsobem banální, ale tak skvěle, že se prostě musím chtě nechtě rozplývat. Pravidla hřbitova. Výchova chlapce. Linka vraha rodičů. Prostě nádhera.

A ač to není kniha pro děti, stejně ji co to půjde přečtu i těm svým!

13 12.08.2017

Mno. Ze všech teen fantasy, se kterými se roztrhl pytel, je tohle ten lepší. Což není tak supr, jak by mohlo znít, protože ten žánr sám o sobě je trochu podivný. Hrdinka je sice opět krásná, skvělá, statečná, oblíbená Mary Sue, bla bla bla, jako přes kopírák, ale krom toho je taky pěkně od rány, břitká a - aspoň se tak tváří - trochu tvrdší, než je zvykem. Linie s romantikou taky není tak praštěná, neboť se nedostavil klasicky očekávaný trojúhelník, pouze jednoho poměrně bezdůvodně odhodí jak špinavý ponožky, aby se rovnou zamilovala do druhého, v rozpětí pár týdnů. Ok, hlavně že tam není žádné to rozpolcení láskou, jak hlásala (a odrazovala) obálka.

Co opět trochu zaráží jsou schopnosti a věk hrdinů. Máme tu Caelenu, ehm, nejlepší (?) vražedkyni země, možná celého světa. Oh. Ah. Opravdu? V osmnácti? Kde se to fasuje, takové tituly? A co že to vlastně udělala... ne, to se nedozvíme, proč si každý z jejího jména sedne na prdel. V knize se nechová jako někdo, kdo za prachy zabíjí lidi aniž by věděl, za co a proč. Vlastně naopak, je to citlivé a hodné děvče. A jestli vraždila tak šikovně, schopně a spolehlivě, jako je ukázáno v druhém díle, tak může za ten titul "nejhustší vrahobaba země" spíš než schopnostem poděkovat PR oddělení, které by jí mohl závidět i Babiš.

Princ je asi nejuvěřitelnější charakter. O to hůř dopadá kapitán stráží. Jako... že ve 22 letech získal takové postavení a všichni jeho (nejspíš i o dekády starší) podřízení ho milují, i když je tam jako protekční synek bez větších zkušeností? Že zabije člověka, málem se z toho zhroutí a my se dozvíme, že to jeho první? No to měl asi dobrou službu, když si může dovolit být takový cíťa. Možná mu jeho podřízení nosí kapesník, aby po každé akci otřel slzy, kdyby náhodou došel někdo k úhoně. Ovšem, na jeho obranu musím říct, že v dalších dílech už mu trochu narostly koule.

Kdyby se ubralo romantiky, přidalo realistického věku hrdinů a odmyslely se velké fráze o nejlepších vrazích celého světa, mohlo to být docela slušný fantasy.

13 19.07.2017

Luxusní detektivka.
V poslední době je těžké čelit náporu "severské krimi", té zřejmě jediné a pravé Mecce detektivního thrilleru. V tom náporu se ztratí kde co, knihy skvělé i naprosto strašlivé, ale většinou rozvláčné. Hlavně že jsou ze severu.
Pod vodou je knížka britská, ale jen po národnostní stránce. Je to vzácně obyčejný originál.
Napínavý příběh, který mate, kličkuje a uhýbá s rozřešením, ale přitom dává zatracený smysl. Šetří se s psychopaty, přehnaným násilím, zato, řekla bych, varuje tou prostou obyčejností, s jakou se zlé věci mohou dít. Třeba i z dobrých úmyslů. Příběh se nenatahuje, nerochní se v rozháraném nitru hlavního hrdiny a všech okolo. Je to detektivka, tak se prostě vyšetřuje. Osvěžující!
A proto se nebojím nahodit pět hvězd.

12 31.10.2020

Knihy pana Vondrušky jsou takové detektivní obdoby harlekýnek. Postavy černobílé, hrdinové hodní obdivu, padouši zatracení, děj předvídatelný, příběhy podobné. Můžete číst sérii od prostředka, od začátku nebo od konce, můžete číst jednu nebo všechny, a o nic nepřijdete.

12 21.01.2019

Tak trochu váhám.
Obrovským bonusem knihy je, že představila geniální postapo svět, stvořila kult, počítačovou hru (skoro lepší, než knihu, ehm ehm) a spoustu dalších věcí. Atmosféra by se dala krájet, chladit a servírovat s deštníčkem.

Pěkně se to rozjíždí... aby se to pak rozjelo až moc. Postupem času začne převládat filozofický záměr autora nad příběhem. Nebo spíš nad jeho logikou. Záchrany v poslední chvíli, tajemné postavy, které v knize vydrží asi tak jako průměrný Stark v GoT. Spousta přemýšlení Arťoma o tom, proč vlastně proč, která na chvíli nahradí většinu děje... Musíme si prohlédnout co nejvíce stanic v co největším presu, a když je trochu divné, aby se tam (a od tam) hrdina dostal moc snadno, tak prostě spadne (doslova) do sraček a projde proto precizně střeženou hranicí lehce jak (poněkud smradlavá) víla Amálka. Trochu divný.

Jenže je tu ona atmosféra... a taky to, že prostě chceme vidět co nejvíc stanic, no. Hltáme každý detail každé pokřivené koleje, a když to na konci konečně začne smysluplně gradovat, jsme ochotní víc než přehlédnout všechny ty rozjímavé momenty a božské zásahy v poslední chvíli.

Cítím to na pět, ale dávám čtyři, protože kladu na logiku příběhu větší důraz, než mi kniha může poskytnout.

12 21.11.2018

No ty kráso. No.... ty... kráso.
Tak jestli jsem při čtení nejen fantasy volala po něčem originálním a neotřelém, po knize, která dokáže překvapit a s ničím s nepáře, je to tu. Autor mi splněné přání mrštil s šíleným smíchem zpět do obličeje, zlomil nos, u toho mezi řečí vypálil barák, pobil rodinu a znásilnil křečka. Asi takový mám pocit z téhle knihy.

Máme tu hrdinu, mladého pohledného prince, kterému zabili před očima matku a brášku. Chlapce, kterému je upíráno právo na trůn a on si jde splnit svůj sen, být do patnácti císařem. Vytahujete kapesníček? Tak ho zas pěkně schovejte. Tuhle informaci se totiž dozvíme nad kouřícími střevy nevinného vesničana, jehož vesnici právě chlapec a jeho parta marodéru vybili. Vesnici, kterou se chystají vypálit, jen co hromadně znásilní místní děvčata. A jestli myslíte, že domy budou hořet bez těch holek uvnitř, ještě úplně nechápete, co je mladý princ Jorg zač.

Je to syrové, je to kruté a je to napínavé, protože s minimem svědomí a neskutečnou zarputilostí je náš princ pro svůj cíl schopný úplně všeho. Věcí, které si snad ani nepředstavíte, pokud jste duševně zdraví. Aniž by to, aspoň podle mne, překročilo uvěřitelnou mez. Dost dobře si dovedu představit, že takových Jorgů, Rikeů a podobných se v každé válce ještě dnes najde dvanáct do tuctu.

Co na knížce obdivuji je, že autor nám přes to všechno dává šanci mít hlavního hrdinu trošku, trošilinku v oblibě. Svým způsobem je v právu, že? A někde tam daleko na okraji jeho šílené mysli se v koutě krčí svědomí, takže třeba není TAK zlý. I přesto všechno, co... Hm...

Tak či tak jsem zvědavá, zda autor v dalším díle nastaví udrženou laťku. Věci, které Jorgovi vycházely proto, že byl jen pěšákem, nemusí být uvěřitelné a udržitelné v situaci, kdy si svůj sen o trůnu začne realizovat.

12 22.03.2018

Kniha by se dala shrnout do několika částí:
1. Martin bloudí temným městem v depresi, že ho před dvacet lety podvedla přítelkyně.
2. Martin bloudí temným městem a sám leze na místa, kde mu někdo následně ublíží. Občas to místo Martina vyfasuje někdo jiný.
3. Martin má pocit, že je tomu na stopě. Ale něco chybí. Ten pocit, to svrbění, že je něčemu velkému blízko. Pak ho osvítí. Ale ne, ještě je tu něco, co nezapadá do řetězu událostí. Něco mu uniká, ale má pocit, že je na stopě... Nebo ne?

Tolik k ději. Většina zlomů a zápletek je o tom, že proti zdravému rozumu, policejním zvyklostem i logice někdo někam jde, ne, díky, nepotřebuji doprovod/hlídání/pomoc, a pak bum, už ho/ji praští po hlavě, málem znásilní, zabije, shodí... a tak. Martin, protože je hlavní hrdina, má tu čest těchto nehod inkasovat nejvíc. Když už by bylo opravdu hloupé, aby mu tyhle věci dělal někdo jiný, způsobí si je sám, například při potápění.

Jeho kolegyně je sice jen četnicí, ale mimo to také dokonalý počítačový mág, bojovnice, potápěčka, já už nevím co všechno. A lesba. Nic proti lesbám. Nicméně v detektivce asi napříště omrzím stránkový popis toho, jak svým ohanbím vzrušeně tře o pohlaví své milenky. Autor je fér i k hetero čtenářům, takže se taktéž dozvíme, co dělal Martinův úd v jeho bývalce. Dost detailně. Nevyhýbám se erotické literatuře, ale nemusím ji mít všude.

Ono v téhle knize je toho dost, co bych popravdě omrzela. Například:
Příliš mnoho dějových linek. Je trochu smutné, když jako čtenář zjistím, že linka hlavního hrdiny mne baví o dost méně, než ta věnovaná jeho dceři. Uklízeči. A kolegyni.

- Příliš mnoho detailů o hrdinově životě. Martin neuvěřitelný spisovatel, filosof, nadějný žák, zhrzený policista. Traumatizovaný dětstvím, zrazený přítelem, bývalkou. Autor se vší silou snaží, abychom poznali Martina ze všech stran, pochopili každé jeho hnutí mysli a pod vší tou lítostí, kterou vzbuzuje, viděli osudem vláčeného nenaplněného génia literatury. Já, nemohu si pomoct, vidím jen idiota, který není schopen nosit a použít zbraň a neustále jen leze, kam nemá.

- Příliš mnoho náhod. Za mne vede, z pohledu násilníka, tato: Můj cíl vchází do banky, předtím se díval na kameru, takže si půjde prohlédnout záznamy. Schází se s ředitelem a mizí v kanceláři. To je moje šance! Zavřu se na záchodcích a budu doufat, že jediné vyústění situace bude, že ho tam ředitel nechá samotného, nezapne alarm a propustí všechny zaměstnance, a já ho pak budu moci na osamělém místě bacit do hlavy. Risk je zisk, zřejmě.

- Příliš mnoho smutných, citlivých a uplakaných věcí. V prvním díle byl snad každý zneužitý, nebo zneužíval, zato tady se naladíme spíše do takové té podzimní, všelidské deprese. O každé postavě zjistíme každou smutnou podrobnost z jejího pohnutého života. A když už druhá postava pláče nad dokonalostí hrdinovy nevydané povídky, mám chuť plakat taky. Jen z jiných důvodů.

No a na pozadí toho máme silný, zajímavý originální příběh, který se pod vším tím balastem ztrácí a rozmělňuje. Momenty, které se vryjí do paměti, pro mne to třeba byla scéna s plavajícími panenkami. Jenže autor se také nechal pohltit svou vlastní genialitou a přišlo mu, že nepřidat sto stránek navíc je mrhání talentem. Škoda!

Velmi, velmi váhám s hodnocením knihy. Příběh je opravdu dobrý! Ale je tu ale. Slabounké tři, lepší dvě? Když srovnám s jedničkou, lepší příběh, víc balastu.

Hm... Silnější dvě. A to jen proto, že jsem to četla a ne poslouchala, v tom případě bych bušila hlavou do zdi ještě teď.

12 27.10.2017

Pecka. Jízda.
Reálie jsou víc než klasické, bitva vesmírných křižníků a s tím spojené mezigalaktické universum. Viděli jste aspoň jeden díl Star Treku? Pak víte, o čem je řeč. A kdo to má rád, bude milovat i tuhle knížku. Protože by směle snesla zařazení vedle kultovních sci-fi ság, jako je Honor Harrington a Miles Vorkosigan. Prostě proto, že je v ní všechno tak akorát.
Trochu boje venku, trochu boje uvnitř. Dávka detektivní zápletky s tou správnou mírou napětí a občasné nepředvídatelnosti. Postavy, které zaujmou, ale neznudí. Nikdo se nelituje, nemoralizuje, nepoučuje. Jednoduše žijí své životy, a jim ten život věřím. Jako bonus je tam zajímavý nepřítel, kterého poznáváme krůček za krůčkem.
To celé protřepat, zamíchat, a tradá!
Mám výtky? Snad jen decentní: Musí český autor zvolit pro svou sérii a hlavně ústřední loď název, který mi ji už navždy bude spojovat s uzeninou?
Čekání na další díl si ukrátím četbou dalších autorových knih. A snad budou aspoň z půlky tak dobré!

11 19.07.2020

Jednoznačně nejslabší díl série. Skoro jako by to psal někdo jiný. Ze všech minulých dílů mrazilo, u tohoto je nejsilnější částí prolog. Opravdu. Napne vás, nadchne, má potenciál... a pak už to jde jen dolů.

Největší minus je počet dějových linek a zapletených postav. Snesla bych celou knihu o Rose a její minulosti. Detailnější, strašidelnější, je tam toho dost. Snesla bych i tu linku o třech pipinách, kdyby byla víc využitá. Možná obě ty linky dokupy. Ona by tedy docela stačila jedna pipina, od které bych, když už je vnučkou náckovského sadisty, čekala zajímavější věci. Ale může mi někdo vysvětlit, proč se autor obtěžoval s linkou obézní sociální pracovnice, která si to s pipinama rozdá v duelu? Není ničím, ale absolutně ničím zajímavá a na veškeré události spojené s její osobou stačí tři písmena: WTF?

Knize přidává Gordon, který dostal víc prostoru a dokázal ho naplnit, a humorné vložky s tím chudákem policistou na P, kterému se všichni smějí. A tím to tak hasne.

Mám-li to shrnout, tak je to taková podivná plácanice všeho, mezitím se plácají hlavní hrdinové, kteří toho tak nějak vlastně ani moc nevyřeší. Spíš se to na ně připlácne. Mám pro oddělení Q velkou, velkou slabost. A proto, i když by si kniha ve srovnání s jinými patlaninami obdobného žánru zasloužila (možná) tři hvězdy, dávám dvě. Za ten prudký pokles kvality.

Tudy ne!

11 11.01.2019

Docela příjemná kniha, čtivá, pěkně ze staré školy éry předseverského krimi. Hrdina stříká testosteron při každém výdechu, jeho hlášky jsou tvrdé, sarkastické a trefné. Nic není dost zkorumpované, hromady peněz nejsou dost vysoké, jen snaha ukázat obrovskou brutalitu už v dnešním standardu zůstává kdesi vzadu. Příjemným překvapením bylo, že jsem uhodla zrádce knihy jen napůl.

Přečtěte si to. Bude to jedním dechem, byť to není moc uvěřitelné, budete napjatí, protože napínavé to fakt je. Na konci se usmějete a odložíte k zapomenutí. Dávám čtyři poctivé hvězdičky.



SPOIL!

Knížka má jednu velikou mouchu, která mi nakonec trochu pokazila čtení. Do města je přijat skvělý policista, protože v té době vypadá jako dement a dementa tam potřebují, aby nikam nestrkal nos. To beru, kdyby policistu předem jistý agent nevaroval, ať práci nebere. Agent, který v tom samém městě jel ve vší té špíně. Agent, který moc dobře věděl, jak je dotyčný dobrým policistou a ne demntem, a přesto se o tom opomněl zmínit svým spolupachatelům. Ts ts.

10 10.08.2019

Můžu tiše (nebo hlasitě?) doufat, že si série udrží nastavenou laťku. Zvedající se laťku, podotkla bych.

Baví mě střípky informací o životě v Londýně, baví mě Peterův humor, nadpřirozené postavy (byť to vypadá, že se s nimi i běžná policie setkává ob den), baví mě vyšetřování a baví mě naznačené reálie kouzel. Baví mě hlavní i vedlejší postavy. A líbí se mi, že některé dějové linky plynule přechází do dalších knih a naznačují vyřešení až někdy v budoucnu. To je super.

Možná mě trochu nebaví potřeba detailně pitvat, co si která postava kde objedná k jídlu a k pití. Jednak to nemá žádný význam pro děj, jednak z toho dostávám hlad. To nejspíš uvádím, jen abych nepěla jen chválu...

Takže za tohle oddechové dílko čtyři hvězdičky plus.

10 23.01.2019

+ Originální svět. Střelný prach a fantasy, inspirované takovou historickou epochou? Oooohoo!
+ Hlavní hrdina Tamás.
+ Orientace v ději. Pár hlavních postav, velmi úzce propojených, takže celek tvoří kompaktní a nezmatečný děj.
+ Příběh, ve kterém jsou sice epické momenty a epičtí hrdinové, ale který se přesto soustředí na obyčejné detaily.

Kniha, která vzala za srdce a má čestné místo v knihovničce. Začíná v neobvyklém okamžiku a graduje příběh velice originálně. Když si myslíte, že je nějaká postava hlavní padouch, nebo nějak důležitá, dokáže vás vyvést z omylu a na půl knihy ji vypustí. A naopak. Úžasně čtivá. No, dochází mi superlativy. Obvykle nemám ráda knihy, kde se to hemží bohy, ale tady... jak to říct. Tady i bohové byli takoví obyčejní v tom nejlepším slova smyslu a významu.
Luxusní.

10 30.05.2017