_Brunetka_ komentáře u knih

Tahle knížka byla naprosto boží. Bude mi dělat velké potíže to popsat slovy, ale pokusím se. Byla velice čtivá, krásná a dojemná, ale hlavně s perfektním dějem! Za postavy jsem doslova dýchala, do Atlase jsem se zamilovala až po uši. Líbilo se mi také prolínání přítomnosti a minulosti pomocí deníku. Knížka mi nejednou vehnala slzy do očí. Vyvolala ve mně dokonce tak silné emoce, že jsem měla sto chutí ji roztrhat, pokud by nedopadla přesně tak, jak jsem si přála.

11 17.07.2022

Pro upřesnění, hodnotím 4,5*.

Tohle byla jedním slovem pecka. Autorka má skvělý styl psaní a já se do příběhu rychle dostala. A ten námět? Je naprosto dechberoucí a originální a já zkrátka nechápu, jak na tohle autorka přišla. A i když je nám ten svět naprosto neznámý, vůbec to nepocítíte a naopak se v něm budete cítit v momentě jako ryba ve vodě. Všechno je tu promyšlené do detailu a žádná vaše otázka nezůstane nezodpovězená (do toho počítám i úžasný slovníček cizích pojmů vzadu). Hlavní postava Ilan se mi moc líbila. Oceňuju hlavně to, že navzdory jejímu věku přemýšlela a nikdy nestáhla ocas mezi nohy. Oblíbila jsem si i Kapitána a Vargase, těším se na jejich vývoj. Musím vyzdvihnout také krásnou ukázku chamtivosti, závisti a nepoučitelnosti lidí. Líbila se mi ironie v postavení společnosti. A i když bych tu mohla psát dál, tohle je podle mě nepopsatelná kniha, z které jsem v průběhu i po dočtení měla hrozně zvláštní pocit a nejlíp prostě uděláte, když si ji přečtete. Za mě jednoduše geniální dystopie!

11 16.07.2022

Pro upřesnění, hodnotím 4,5*.

Tak tohle dílo bylo naprosto geniální. Mám ráda tento typ knih (podobné jako Válka s mloky a 1984) a vždycky mě nadchne, s jakou „vymyšlenou“ společností autoři přijdou a která nakonec dokáže vystihnout problémy postihující lidskou existenci napříč stoletími a generacemi. U 451 stupňů bych absolutně nepoznala, že byly napsány před 70 lety. Jazyk a styl psaní Raye Bradburyho je neskutečně poutavý a krásně srozumitelný zároveň. Ten příběh mě naprosto pohltil a paralyzoval každou další stránkou. Ty mi mizely pod rukama a já jen zběsile otáčela, protože jsem potřebovala zjistit, co bude dál. Postavy se autorovi podařilo vykreslit velmi hezky a líbí se mi to, že nejsou černobílé – na každé byste si našli něco hodné obdivu a něco, za co by jim měla přistát facka. Smekám klobouk taky nad tím, co Ray Bradbury dokázal předvést na tak relativně krátkém rozsahu – geniálně vymyšlená společnost vám zaručeně vezme dech a to všechno, co se v ní odehrává? Ústředním tématem je odepření toho, co je nám všem tak přirozené a pro spokojený život nezbytně nutné – vlastní myšlenky. Síla tohoto sdělení zde vás skoro omráčí a slova ztratíte. Jen si představte, že žijete vlastně bez emocí, postrádáte veškeré vzpomínky (nevíte ani, jak a kdy jste se potkali s vlastním protějškem), všichni mluví stejně a o ničem, všechno se děje tak rychle, že to ani nestíháte vnímat, Z tady těch myšlenek vám nebude útěchou ani konec. Za mě tedy obrovské doporučení – nejen k maturitě, ale text hodný k zamyšlení PRO VŠECHNY.

10 28.01.2024

Opravdu výborná divadelní hra. Karel Čapek píše jasně a úderně bez zbytečného odbíhání od tématu. Jedná se o zajímavý a stále aktuální příběh, který mě bavil. V tomto případě je zřejmé, že si tato kniha naprostým právem zaslouží být zařazena do povinné četby. Postavy jsou parádně charakterově prokresleny, děj odsýpá a obsahuje několik překvapivých momentů. Myšlenky jsou skvěle formulovány. Obdivuju, jak sem autor dokázal tak dobře vsadit téma války, nekonečné lidské touhy po moci, lidské sobeckosti a sebestřednosti, manipulace, křehkosti demokracie, Konec je právě tak bolestný, jak moc je pravdivý. Tuto povinnou četbu vám tedy opravdu můžu doporučit nejen do seznamu, ale i pro všeobecné rozšíření obzorů byla by škoda, kdybyste se o něco takového ochudili.

10 18.09.2023

Páni, tohle byla neuvěřitelná kniha. Od Ruty Sepetys jsem čekala opravdu hodně a stejně má očekávání ještě předčila. Má úžasný styl psaní, který vás jedním vrzem uchvátí i pohltí – nebudete se schopni z jeho područí vymanit. Příběh mě tedy bavil od začátku až do úplného konce. Velmi oceňuju námět, který zpracovává neobvyklou část lidských dějin, – Rumunsko pod diktátem Nicolae Causesca – čímž opravdu nabírá na originalitě. Charaktery postav byly parádně vykreslené, oblíbila jsem si snad skoro všechny, ale mé srdíčko si především získal Cristian a jeho dědeček Bunu. Lidi jako jsou oni bojující nepřetržitě a velmi hlasitě proti většinovému nespravedlivému systému, si zaslouží neskutečný obdiv a zároveň pro nás můžou být inspirací. Najdete tu spoustu krásných myšlenek, které vám tam budou ještě nějakou chvíli intenzivně rezonovat v hlavě a už tam i zůstanou. Ruta Sepetys je odborník ve vyvolávání všemožných emocí a také v jejich popisování, takže se jedná o trochu výrazněji psychicky náročnější kousek. To, co bych chtěla říct závěrem, je to, že tuto knihu po stránce obsahu shledávám velmi důležitou a měla by se co nejvíc protlačit do povědomí lidí. Tato doba se totiž může kdykoliv zopakovat. Už samotný fakt, že život lidí tehdy obývajících Rumunsko je otázkou třiceti let dozadu, i když to působí spíš jako sto, je velmi znepokojivý. Konec a poznámky/doslov autorky = pecka.

10 04.02.2023

Colleen Hoover, má cenu ji tu obkecávat? Jako sice bych mohla, taky bych ji mohla uctívat jako bohyni, kterou ona bez debat je a vychvalovat ji do nebes. Proč to ale dělat sálodlouze? Zkrátka To nejlepší v nás je další v řadě z jejích úžasných knih. Opět vystavila neskutečně úžasný příběh s všedním a zároveň neobvyklým tématem, který ve vás probudí emoce již po přečtení prvních pár stran. Líbily se mi dvě dějové linky a hlavní hrdinové, kteří rozhodně nebyli perfektní. Romantiku Colleen taky umí vykreslit bravurně. Zkrátka tohle ANO,ANO a ještě jednou ANO. Pokud jste doteď od autorky nic nečetli, což doufám,že se jí nevyhýbá nikdo, běžte do toho. Děláte totiž setsakramentskou chybu. Jedny z nejlepších knih vůbec a každá vás zasáhne jinak, pokaždé to bude ale trefa přímo do srdce. Jako jo, u tohohle jsem si pobrečela, culila se, ale i zapřemýšlela nad pár věcmi,pokud vám to ještě nedošlo, za mě ještě jednou ANO!

10 21.07.2022

Tohle je dokonalá povinná četba a já se do ní zamilovala! Je napsána nádherným a lehkým stylem, četla se prostě úžasně. Hlavní hrdiny jsem si maximálně oblíbila a líbila se mi jejich rozdílnost (do této doby jsem netušila až na vyjímky, že je možné si hrdiny z povinné četby natolik zamilovat a navíc ještě této teorii nefandil ani velmi malý rozsah knihy). Objevila jsem tu spoustu nádherných myšlenek a nestačily by mi znaky pro to, abych vám je tu všechny vypsala. Už teď vím ale, že se k nim nejednou vrátím. Líbilo se mi pozorovat 1. světovou válku očima tak mladých lidí a upřímně jsem obdivovala jejich sílu, pomocí které si v tak kruté době dokázali najít důvod proto, aby se těšili na další den. Láska mezi nimi, nad kterou se neustále vznášela hrozba toho, že nevěděli, jestli se dožijí dalšího dne, mi lámala srdce. Konec mě naprosto rozložil a nenechal mé slzné kanálky nečinné. Jak jsem říkala už výš, tohle bylo smutné, nádherné a dechberoucí čtení, které by vás ZA ŽÁDNOU CENU nemělo minout.

10 20.11.2021

Někde jsem tu četla komentář, že kdyby tahle série měla jen dva díly, nic by se nestalo. Troufám si tvrdit, že kdyby tahle série neexistovala, nic by se nestalo. Naopak by nám všem bylo líp! Tohle byl ještě větší shit než jednička. Předem říkám, že tu ani zdaleka nedokážu popsat, co je na knize všechno špatně a dokud si to nepřečtete, tak to prostě nepochopíte, ale pokusím se vystihnout hlavní myšlenky. Upozorňuju taky na to, že kniha funguje jako spolehlivý zabiják mozkových buněk, spouštěč depresí, trhač vlasů a působí jako jakýsi dynamit na psychické zdraví člověka, váš život se bude dělit na dobu před After a po After. Máme tu opět naprosto nulový děj, ve kterém se v nekonečném kolotoči opakují hádky hlavních protagonistů, sexuální scénky a jejich dementní myšlenky a kňučení, kdy má jeden chuť radši mlátit hlavou do zdi. Celou dobu jsem se nudila a vážně mi tenhle příběh vysával duši. Stupidní námět se mi tu znovu ani nechce zmiňovat. Celé je to taky naprosto absurdní, nereálné a směšné. Některé dialogy, které tu najdete, neměly nikdy spatřit světlo světa a já být autorkou nevydržím sama se sebou. Největší bombou celé téhle katastrofy jsou ale Tessinka s Hardinem, protože na větší psychopaty podle mě ani nejde natrefit. Tessinka je úplně vymaštěná, naivní a lehce zmanipulovatelná pipinka bez špetky sebeúcty a Hardin je psychicky tak nevyrovnané hovado, že je zralý na okamžité přijetí do ústavu. Romantická linka tu pořád neexistuje a Anna Todd nechápe, že když si násada od koštěte a ten kartáč od něj řeknou tisíckrát, že se milují, stále to znamená stejné hov*o. S touhle sérií se nikdy nevyrovnám, nezpracuju to a taky už nebudu v duševní rovnováze jako předtím. Brečím za každý strom, který na tohle padl a jakkoliv se na tuhle knihu snažím zapomenout, nejde to – mám jednoduše doživotní trauma.

Robert Bryndza je pro mě sázka na jistotu a ani jeho první samostatný thriller se nestal výjimkou v tomto pravidle. Po jeho knihách vždy ráda sáhnu, protože má opravdu velmi poutavý, lehký a příjemný styl psaní, kterým vás vtáhne do příběhu rychleji, než byste řekli „švec“. Opět se tu nenašel žádný prostor pro nudu a já byla udržována v lehkém napětí a velké zvědavosti, kam se příběh bude posouvat dál. Hlavní hrdinka mi nijak nevadila a v průběhu čtení jsem jí držela palce. Co se týče zápletky, nechci se úplně pouštět do hodnocení její reálnosti, ale můžu říct, že se mi líbila a uspokojila mě. Některé věci, které se tu postupně objevovaly, mě upřímně překvapily. Konec byl parádním zadostiučiněním. Závěrem, navzdory tomu, že se nejedná o nijak originální a světoborný thriller, vám ho můžu s klidným srdcem doporučit (pokud nepotřebujete žádné krváky), protože Robert Bryndza se o kvalitní zábavu a příjemně strávený čas prostě umí postarat.

9 18.01.2024

Tahle knížka je po dlouhé době kouskem, od kterého jsem se nedokázala absolutně odtrhnout a naprosto mě dostal. Je třeba vás upozornit, že autorka má velmi návykový styl psaní, který je podpořen ich-formou a pohledem obou hlavních postav – přesně díky tomuhle vám stránky budou mizet pod rukama tak rychle, že se ani nenadějete a budete na konci. Příběh mě pohltil jako ta nejhlubší a nejtemnější propast. Oba hlavní hrdiny jsem si zamilovala a jsou rozhodně velkým tahounem děje. Kate je holka od rány, která pod tvrdou slupkou skrývá citlivou stránku a Elliot je arogantní Casanova, který v sobě nosí věčného romantika. Tomuhle jednoduše nejde odolat! Vedlejší postavy si zaslouží taky zmínit, protože právě díky nim si chci přečíst i předchozí díly. Romantická linka byla pecková. Chemie mezi těma dvěma pracovala na 120 % a jiskry mi lítaly všude po pokoji, až jsem se bála, co mám zachraňovat před uhořením dřív. U tohohle kousku jsem se taky řádně nasmála (jako už dlouho ne). Podle mého názoru jsou tu například naprosto geniální scénky s kozlem a kachnami, ale zároveň nechybí ani sarkastické slovní přestřelky a emailová korespondence. Dostaly mě tu však i další emoce jako smutek, vztek, dojetí (na nějakou slzičku došlo). Objevilo se pár zvratů, u kterých mi spadla pusa. Myslím si, že se z tohohle díla navzdory jeho možné „jednoduchosti“ (jak to vidíte), dá odnést i něco většího – jak můžeme být zaslepení osudem a tím, kdy nám přinese něco jedinečného, aniž by nám došlo, že už to dávno máme před očima. Mírně se tu také nastiňuje, jaké to je žít pod reflektory médií. Konec byl parádní a já si nemůžu stěžovat. Pokud tedy hledáte knížku, která vás bude bavit tolik, že vás svým příběhem přenese do knihomolského ráje, sáhněte po tomhle!

9 17.09.2022

Pro upřesnění, hodnotím 4,5*.

Tohle je, zdá se mi,pořád hodně diskutovaná knížka. Takže pojďme můj názor zařadit buď do příznivců nebo odpůrců. A za pomyslných zvuků famfár říkám,že jsem 101% příznivec. A teď už na vás budu chrlit plusy. Tahle knížka navzdory mým obavám (slyšela jsem,že se někomu četla špatně) byla až luxusně čtivá. Vážně tam nebyly žádné pomalé rozjezdy a žádné dlouhé a utahané popisné pasáže. Chytlo mě to od prvních stránek a vyplivlo až na konci. Navíc já jsem velkým milovníkem 2.světové války v knihách,takže tohle pro mě byla víceméně nutnost. Dále oceňuju to,že je to na motivy skutečného příběhu,cítíte se tomu podle mě tak nějak blíž. A Lale? Toho jsem si maximálně oblíbila, mně se tak strašně líbil ten jeho optimismus v každé situaci,ochota,kterou choval k ostatním vězňům a taky ta naděje,které se nehodlal vzdát. Zároveň nemyslel sám na sebe a riskoval kvůli pohodlnějšímu pobytu vězňů v Osvětimi/Březince svůj život. Chvíli jsem si myslela,že i přesto bude tahle knížka mít trochu nižší hodnocení,protože jsem se obávala,když už se tam objevovalo větší množství lásky,že to bude vážně jen o tomhle. Spletla jsem se ale a byla nám dávkována a vyvažována s ostatním skvěle. Líbila se mi její nezničitelnost. Někdy mi však i běhal mráz po zádech,protože pořád tam ta ,,krutá realita“ války byla. Občas mi i trochu zaslzely oči. A myslela jsem si,že tuhle knížku budu hodnotit o trochu níž,než bude mé finální hodnocení,ale osudy postav zmíněných v knize,doslov a poznámka autorky to zase o něco vyšvihly. Konec se mi taky líbil. A tuhle pro někoho méně uvěřitelnou (podle mě měl štěstí v neštěstí) nebo někým označovanou,,červenou knihovnu" (což už není názor, ale hovadina, nezlobte se na mě) knížku, pro mě však smutnou a dechberoucí,která mě vzala za srdce, hodnotím velice pozitivně.

9 20.07.2022

Pokud milujete detektivky a tohle jste nečetli, vážně děláte velkou chybu. Tyhle knížky totiž vůbec nic nepostrádají . Skvělou zápletku, humor, čtivost, skvělé hlavní postavy. Ony vážně nemají jediné mínus. Nebo možná jedno. A to, že nejsou delší! O čem bych se ještě ale měla zmínit a nepadlo to u mých předchozích příspěvků, je to, že autorka se v každé své knížce zaměřuje na určité téma. Tady bylo konkrétně tématem to, kam je až ochoten zajít rodič, když jeho dítěti hrozí nebezpečí, což bylo opravdu hodně zajímavé. A v neposlední řadě u mě vyvolalo čtení kapitol ze strany pachatelů opět mrazení v zádech. Vážně po tomhle sáhněte, pokud můžete.

9 20.07.2022

Sice nejsem moc na to, dělat si žebříčky nejlepších knih, které jsem během roku přečetla, ale s klidem vám můžu říct, že tahle se rozhodně řadí mezi ty nejlepší kousky, co jsem četla vůbec. Byla totiž naprosto DOKONALÁ. Četla se opravdu sama, neskutečně se mi líbily kapitoly z pohledu Tate i Milese. Oba jsem si je zamilovala, dokonce mě bavily i vedlejší postavy, jakou byl třeba vlezlý Dillon. Autorka zkrátka umí vykreslit charaktery postav tak, že i když v tom příběhu nemusejí sehrát velkou roli, vy k nim stejně musíte zaujmout nějaký postoj. Po většinu času, co jsem četla, jsem se taky cítila, jako bych právě jednou z postav byla, natolik jsem s hlavními hrdiny všechno prožívala. Milesovo tajemství z minulosti jsem neodhadla a spadla mi po jeho odhalení brada. Naprosto jsem se do něj vžila. A jako bonus vám řeknu, že jsem u žádné knížky nikdy nebrečela tak, jako u téhle. Časté přívaly slz mi dokonce znemožňovaly pokračovat ve čtení. Konec byl naprosto boží a dojal mě.

9 17.07.2022

Pro upřesnění, hodnotím 4,5*.

Páni, tohle je už moje šestá kniha od tohoto autora a jsem stále stejně nenasytná jako, když jsem četla tu první. Vím, že se u svých recenzí u knih Fredrika Backmana celkem opakuju, takže se pokusím to vzít hopem. Jednoduše se tu opět setkáváme s originálním příběhem, který je podaný tím specifickým mnou zbožňovaným jazykem autora. Nechybí tu ani ty postavy, které se vám vryjí do srdce tím způsobem, že to až budete fyzicky pociťovat. Nejdřív jsem ze začátku sice měla trochu obavy, jestli tyhle postavy na mě nejsou až moc realistické a protivné, ale to mě opustilo (Britt-Marie je boží, Kent mě vytáčel). Máme tu zase kopu emocí, kterou na vás Fredrik přenese a na oplátku si taky velkou vezme (čtěte: emocionálně vás vyždímá). Já jsem se smála a o minutu později už měla na krajíčku. Závěrem maximálně ještě oceňuju, jaká témata jsou tímto dílem provázaná – život, fotbal, ztráta něčeho, co máme rádi, nový začátek, plnění snů, druhé šance, to, co znamená pro někoho nebýt dost dobrý a co znamená někomu věnovat svůj život. Miluju to, vydávejte další, ať mi nedojde zásoba - a vy se ke mně přidejte!

9 29.05.2022

Tahle kniha se dá popsat jedním slovem – masakr. Své pocity z ní se mi jen těžko obsahují do slov, protože je opravdu něčím neskutečným, co vás zasáhne tou měrou, na kterou se nebudete schopni nikdy připravit. Styl psaní autorky bych popsala jako velmi úderný a čtivý. Každou minutu svého volného času jsem věnovala tomu, abych vstřebala dalších pár řádků a zjistila, co bude dál. Příběh jsem ale nehltala, ten mě přímo vdechl. Viola Stern Fischerová je vskutku obdivuhodná postava (jako i některé další z knihy), která by nám všem měla být vzorem, přestože to možná u tohoto druhu literatury po všech čtenářských recenzích zní jako to největší klišé. Já si ale jednoduše nechci a nedokážu představit, že bych tohle přežila, aniž by mě to zlomilo. Jinak mě prostě u podobných děl čím dál tím více zachvacuje pocit, že tohle se prostě nemohlo stát, je to přece tak šílené, že to připomíná noční můru, a ne část z dějin lidstva… Bohužel ale tohle není má první přečtená výpověď přeživšího a problémem je, že se jejich vyprávění shodují dostatečně na to, aby veškeré spekulace o možné fikci byly navždy svrženy ze stolu. Oceňuju ale to, že jsem se tu kromě hrůz dozvěděla z minulosti něco nového – jak to vypadalo v průběhu války v Maďarsku, jaké byly vztahy Slováků a Maďarů,…autorka tu totiž věnuje hodně prostoru životu Sternových před válkou. Asi vás nepřekvapí, že ve mně opět tímhle dílem byla probuzena celá škála emocí – zloba, smutek, beznaděj, strach,… Je tu také spletena dohromady řada témat – pravá láska, ztráta, touha přežít, skutečná odvaha, nečernobílost světa. Podtrženo, sečteno, tahle kniha se mi nelíbila a ani vám se líbit nebude, nevyhnutelně vás dostane a zasáhne jako mě. Její obsah je něčím, co bychom si všichni měli povinně projít alespoň prostřednictvím pamětí druhých, protože je to důležité. Souhlasím s Violou Fischerovou, že my, co jsme to nezažili, to nikdy nebudeme schopni pochopit, ale to je v pořádku, přísluší nám jiný úkol. Nezapomenout.

9 14.04.2022

Fredrika Backmana bych vážně potřebovala každodenní přísun určité dávky do krve – místo nějaké drogy, působilo by to jako další hormon štěstí. Je totiž moje bezkonkurenční špička mezi autory a netuším, jak víc ho mám pochválit, aby mu dali šanci i ti z vás, kteří tomu tak ještě neučinili. Miluju ten specifický styl psaní, který je protkán humorem, něhou a hlavně neskutečnou láskou. Nemůžu si vynachválit to, jakým způsobem ve mně jeho knihy dokáží vzbudit emoce a jejich samotné množství. Navíc se tu zabýváme zase citlivými tématy jako snahou být tím nejlepším rodičem navzdory tomu, že se to ne vždycky daří a tím, že bychom nikdy neměli zapomínat na to, že právě rodiče nás budou mít vždy rádi a chtít pro nás to nejlepší. A nakonec…definitivně miluju autorovu osobnost, která na nás čiší z každé stránky a všechny jeho zážitky, s kterými se nám tak intimně svěřuje. Já našla zkrátka pro sebe toho pravého a pokud vy si libujete ve stejných věcech jako já – neskutečném dojetí, lásce a citlivosti, které vám budou srdce lámat a znovu skládat dohromady – Fredrik je přesně můj tip pro vás.

9 19.11.2021

Tohle byla jedním slovem dokonalost. Autorův styl psaní je naprosto brilantní, knížka mě chytila od přečtení názvu první kapitoly a o samotném jejím obsahu už ani nemusím mluvit… Co je ale na téhle knížce úplně nejlepší? Ove. Je to naprosto nejlepší literární postava všech dob – toho si nejde nezamilovat, budete ho zbožňovat a fandit mu od prvního slova, které vyřkne. Pokud by se přece našel jen někdo s opačným názorem…vyřešíme si to na jiných místech. Ostatní postavy jsou taky naprosto peckové a bezpochyby vás budou bavit – a to mluvím i o toulavé kočce, které autor vdechl neskutečný život. Co ale na tomhle díle obdivuju? To je naprosto geniální skloubení humoru a dojetí. Pokud bych navíc ještě zůstala u toho humoru, ten je naprosto geniální, specifický a bezkonkurenční – smála jsem se vlastně celou knihu. Právě i neskutečná krása, dojetí a smutek, s kterými je tato kniha napsána vás rozhodně přiměje brečet a slzy vás už přestane bavit počítat. Máme tu zase zapojených i pár témat jako jakási životní síla, ztráta, láska, stáří, čestnost a smiřování a boj s dobou, na kterou člověk není zvyklý. Toto úžasné dílo je vůbec takové, jako by ho napsal sám život. Ostatně jak je napsáno na přebalu – povzbudivý příběh, který vás rozbrečí i rozesměje. Navíc je ten příběh ještě sakra okouzlující a nádherný, to si zapište za uši! Celé je to hodně těžko popsatelné, musíte si to prostě sami přečíst a pochopit, že ten hřejivý pocit, který vám tam kniha zanechá, zkrátka nejde popsat. A věřte, že se vám zaryje společně s Ovem do srdce sakra hluboko a nesmazatelně.

9 04.01.2021

Tak tohle byl jednoduše masakr a posadilo mě to na prd*l. Upřímně nevím, jak to tu popsat tak, abych vás co nejvíc přiměla k tomu si to přečíst, protože sama pořád nemám slov. Autorka má opravdu poutavý a originální styl psaní, díky kterému jsem se cítila součástí knihy jako ještě nikdy předtím, dokonce možná jako by to byl přímo můj vlastní příběh. Postavy jako takové tu nejsou, ale to vůbec není důležité, to ten příběh. Ten byl tak na úplnou zástavu srdce, minimálně vám začne vynechávat, ale taky byl úplně šílený, drsný, nelítostný a syrový – jen v tom nejlepším slova smyslu ale. To, co se tam dělo, by mě vážně nenapadlo ani v těch nejdivočejších fantaziích a jsem ráda, že díky tomuhle dílku jsem o tom tehdejším prostředí a době dostala povědomí. Možná po tomhle přestane člověk považovat balet za krásný tanec, ale ono jde jen těžko nepřestat… Představte si, že od deseti žijete bez rodičů a permanentně vám vymývají mozek pokřivení lidé (příznivci režimu, kterému sice už odzvonilo oficiálně, ale lidi se nemění a jejich praktiky taktéž). Od deseti let tedy zažíváte takový speciální druh vojny, váží vás jako dobytek, ponižují a zesměšňují, nikdy neuděláte nic dobře, pořád máte přísný dohled, hodiny fyzicky trpíte,… Ono se pak není čemu divit, že od takového mladého věku zkoušíte alkohol a drogy, jste schopni práskat na ostatní kvůli vlastnímu prospěchu, denně si lámat nárty pro správné parametry baletek,… - je z tohohle vůbec jiné cesty než se nakonec psychicky zlomit a bude se někdo divit, že se po téhle cestě rozhodnete nevydat? Opravdu neskutečně silná kniha, která má celé prostředí a emoce geniálně vykreslené. Taky tu najdete téma hledání sebe sama. No, a jestli jsem vás nepřesvědčila, tak už nevím jak, jen jedno vám řeknu – já na tenhle příběh už asi nedokážu zapomenout.

9 05.12.2020

Konečně další kniha od autora, která je srovnatelná s Temnými hlubinami. Načekala jsem se, ale stálo to za to. Skvělý styl psaní, duo hlavních hrdimů, celková atmosféra... Byla jsem napnutá jak kšandy od samého začátku a nepustilo mě to až do konce. Závěrečné rozuzlení překvapilo, teď už jen dopilovat motivy vrahů a bude to perfektní! :-)

9 29.11.2020

Robert Bryndza opět nezklamal a číst další díl z jedné z jeho sérií je jako vracet se na staré známé místo, které máte rádi. Trvalo mi chvilku ho přečíst, protože píše opravdu návykově a lehce, až nestihnete vnímat, jakou rychlostí knížku proletíte. Příběh mě chytil od začátku a děj odsýpal. Nenudila jsem se a napětí mě ve čtení popohánělo dál. Kate a Tristana jsem zase ráda viděla a líbí se mi sledovat, jak se ve svých životech posouvají. Došlo tu i na nějaké zvraty a překvapivá odhalení. Finální rozuzlení se mi zamlouvalo. Už teď se těším na pokračování a pokud jste vy s autorem ještě neměli tu čest, tak to určitě napravte.

8 04.01.2025