camelopardus komentáře u knih

Úžasné! I přes archaismy a dialekt jsem se začetla a čím dál více byla vtahována do děje. Metůdek byl dítě k zulíbání. Františce jsem jednu dobu zazlívala její postoj oběti, submisivity a tendence věčně se ospravedlňovat před Rozou a Jurou. Pouze tím přikládala do ohně. Jenže tehdy nebyla osvěta, postavení ženy bylo zcela jiné, než je dnes. O to více jsem ocenila její pozdější nalezení síly k revoltě, stejně jako nově nabytou schopnost vidět vše z více úhlů. No a k tomu autorčin talent popisovat krajinu a především mistrný popis vnitřního prožívání!!!

9 10.01.2020

Neskutečně silná atmosféra. Něco, co cítím i s odstupem času a co mě táhne zpět.

8 20.10.2022

Zpočátku jsem už chtěla knihu odložit - ten nekonečný bolestný tón a do zblbnutí opakovaný generalizovaný vzorec "žena je laskavá, téměř svatá oběť, muž je pouze hovado bez kousku citu". Ale pak nastal obrat a kniha změnila směr. Postavy přestaly být černé a bílé, dostaly mnoho odstínů a barev. Propracování mladších generací mě zaujalo o to víc. Takže jsem ráda, že jsem knize dala šanci. :-)

8 10.05.2022

Knihu bych popsala jako skládanku alternativní psychoterapie, hledání sama sebe i smyslu života, čekání na otevření dveří do vlastní duše, splynutí s lesem, objevování kouzla samoty, ale i návodů na přežití v přírodě.

"V mém případě bylo všeho prostě příliš: přílišné obavy, příliš mnoho dojmů. Nakonec jsem byl tak unavený a ztracený ve vlastní hlavě, že se všechno zaseklo. Řešení spočívalo v odstranění prakticky všech vnějších vjemů, musel jsem se jich aktivně vzdát. Nebylo to snadné a trvalo to, ale jsou zkrátka problémy, které nemají rychlá řešení."
"Netoužím sice po návratu do lesních samot, ale chci vám ukázat, že oba ty světy mají svou hodnotu."
"Tam, kde žijete, jste z nějakého důvodu. Vybudujte si vztah s přírodou ve svém okolí. Investujte do tohoto snažení čas. Využijte své tělo a smysly."

8 25.11.2020

Neskutečné útrapy válečných zajatců a uprchlíků jsou jen dalšími z temných stránek války... Plná sanatoria duševně poznamenaných civilistů s diagnozou "válka", sirotci, osamocení pozůstalí, matky samoživitelky.... Surové podmínky studeného podnebí a těžkých podmínek prohřívá intenzivní milostný vztah Ingrid s "vyplavencem" z moře.

8 21.10.2019

Ze začátku jsem byla knihou unešena, líbily se mi originální autorovy myšlenky, autenticky vylíčená ponurá atmosféra, všudypřítomný chlad, ale asi v polovině knihy mi vše již připadalo jako thriller ve stylu Mission Impossible. Spousta nepravděpodobných situací, neuvěřitelný Smillin šestý smysl pro vše.... Takže přesně naopak, než píší ostatní čtenáři, kterým kniha nesedla - rozvláčnější tempo první půlky mi sedělo, pak už to byly pro mě nic neříkající a těžko uvěřitelné akce za akcí.

8 10.10.2017

Kniha velmi syrová, vulgární, naturalistická, ale přesto je v ní obrovské množství něhy a krásy. Vyjadřování autorky je originální a láska je zde popsaná neotřelým způsobem. Přes válečné hrůzy a lidská zvěrstva se derou na povrch střípky laskavosti, hlubokého citu i krásy drsné laponské přírody.

8 21.07.2017

Ač je kniha velmi vychvalovaná, lehce mě zklamala - možná právě proto, že je tolik opěvovaná. Buď jsem tak omezená, nebo dílo není ve skutečnosti čtivé a srozumitelné tak, jak se o něm píše. Přestože mě bavilo ji číst, prokousávala jsem se, musela jsem se hodně soustředit a spousta věcí mi stejně nedocvakla. Kniha vypadá na první pohled moc hezky - psána na křídovém papíře, obrovské množství obrázků, jenže 2/3 obrázků by zde klidně mohly chybět - jako by tam byly jen pro větší populárnost a atraktivnost knihy (popularita, čtivost a dostupnost běžným vrstvám byly původním záměremem vzniku tohoto díla). Za mě je tedy určitě mnohem čtivější Výbor z díla C. G. Junga - sice bez obrázků, na obyčejném papíře, ale daleko srozumitelnější a ne tolik propagovaný....

7 05.02.2018

Kniha mě naprosto nadchla - za mě oduševnělé dílo s věrohodnými postavami i dialogy. Navíc úžasný styl podání ve formě audioknihy.

6 10.05.2022

Je třeba se obrnit proti Havlíčkově rozvláčnosti. Ač mám rozvláčné knihy ráda, zde mi to přišlo až příliš - ale možná to byl autorův záměr. Co se týče dialogů a psychologických rozborů, pak jsou zcela uvěřitelné a na svou dobu velmi moderní. I přes smutné a tragické situace, kterými musí Štěpánka projít, jsou pro mě Petrolejové lampy na rozdíl od Neviditelného rozhodně optimistické, a Štěpku jsem si pro její sílu, vitalitu a odhodlání úplně zamilovala.

6 14.02.2022

Za mě nadšení veliké. Poslechnuto jako audiokniha v podání dokonalého pana Vlasáka. Satira na pokrytectví, snobství a prospěchářství je lehce přenositelná i na dnešní dobu.

6 18.12.2020

Kniha za přečtení určitě stojí, ale je hodně zvláštní...pro mě těžká, taková kostrbatá... četla jsem ji několik let, než jsem se prokousala k závěru, ale určitě se k ní budu zpět vracet. Jsou v ní myšlenky, které stojí nejen za přečtení, ale i za osvojení. Jihoamerický styl psaní (nebo myšlení) je takový jiný, pro mě hůře uchopitelny a srozumitelný. Ale možná to je i tím samotným překladem, jak je uvedeno v komentářích níže. Kniha totiž není přeložena do češtiny přímo z originálu, ale z anglického překladu. Každopádně by každá žena měla k této knize alespoň "přivonět", když už si ji nepřečte celou... :-)

6 12.05.2019

Kniha by mohla být návodem, pomůckou k tomu, abychom se dokázali dívat na běžné věci s okouzlením, vnímat každodenní všednost jako sérii kouzelných okamžiků, ať už jde o okouzlení domovem, zahradou, přírodou, okouzlení v zaměstnání, okouzlení sexem, uměním, posvátnem, duchovnem.... Po přečtení této knihy čtenář vnímá svět barevněji, najednou nalézá více podnětů k radosti a úžasu nad tím, jak je vše kolem kouzelné! :-)

" Prostotu nelze ničím vynutit, ale můžete ji k sobě pozvat tím, že budete nalézat tolik bohatství, jak je to jen možné, ve věcech, které vás obklopují. Prostota neznamená chudobu, ale spíš jistý druh bohatství, plnost, která se projeví, když svět přestaneme zaplňovat věcmi"..." Okouzlení nám přičarovává šťávu vitality, vrací nám dětství, poezii, umění, ctnosti přírodního náboženství a společenství".."Neexistuje způsob, jak znovu naplnit kouzlem naše životy v rozčarované kultuře, pokud se nestaneme odpadlíky této kultury a nezasadíme semínka pro novou." ... " Okouzlený život není beze strachu a existenčních obav souvisejících s podřízením se osudu, ale zahrnuje odysseovské odevzdání se bouři i klidným mořím..."

6 17.02.2013

Tak krásná a neprávem opomíjená kniha plna poetických netradičních pohádek, spíše snových obrazů.

5 03.05.2020

Nepotrpím si na detektivky, proto knihu z tohoto hlediska hodnotit nebudu. Nelíbily se mi ani dialogy, popř. autorovy pokusy o humor - to v mých očích celé dílo nějak degradovalo. Upřít se nedá čtivost a spád děje. Co bych ale velmi ocenila, je výborně vylíčena problematika Laponců (dnes už je toto pojmenování sice vnímáno jako hanlivé, ale mně se označení "Sámové" stejně jako "Romové" nelíbí). Autor srozumitelně popsal dnešní situaci v této oblasti - tím, že tam často osobně pobývá, je zasvěcen a dokáže tak psát jak o kladech, tak i o záporech. Zaujala mě kritika vytváření jakéhosi skanzenu či cirkusu pro turisty, kteří tak získávají romantické a zidealizované představy o domorodých obyvatelích projíždějících se v poklidu a bez stresu v krojích na svých sobech. Ale málokdo se doví o opravdu těžkém a vysilujícím každodenním boji o přežití a o zachování obživy, kdy i desetileté děti musejí čas od času převzít zodpovědnost za tisícihlavé stádo osamoceně vysoko v horách, v teplotách hluboko pod nulou. Už z těchto důvodů stojí kniha jistě za přečtení!

5 02.10.2019

Poslouchala jsem ji jako audioknihu v období pracovního stresu a únavy a byla to pro mě skvělá terapie - ponořit se do zasněžené, extrémně mrazivé a potemnělé krajiny v době polární noci, prodírat se sněžným skútrem mezi trpasličími břízami, navštěvovat laponská obydlí, dávat si kafe ve srubu... Takže, ač se jednalo o vyšetřování vraždy, kniha mě dostávala do pohody.

5 21.07.2017

Knihu jsem poslouchala v audio formě. Příběh jako celek byl pro mě zajímavý, historické vsuvky taktéž, ale způsob psaní na mě působí velmi slabě. Striktní černobílost postav, přemíra klišé, těžko uvěřitelné dialogy, to vše u mě knihu srazilo na úroveň trapných filmů pro pamětníky. Také mě mrzí odsuzování hrdinky Edity - z mého pohledu v dané situaci udělala to nejlepší, co mohla. Každopádně jsem si díky knize uvědomila to, jak se máme, my ženy, nyní dobře.

4 07.01.2022

Knihou jsem se většinou prohryzávala a nedokázala udržet příliš dlouho pozornost, ale později jsem si na autorův styl zvykla a kniha se mi četla snadněji. Každopádně to stálo za to! Je to pro mě sice kniha spíše nečtivá, ale obsahově velmi bohatá! P. Fermor disponuje obrovským množstvím poznatků a informací, které mi velmi rozšířily obzory.
Nejkrásnější pasáží pro mě byla návštěva Ostřihomi během Velikonoc, návštěvy vídeňských bytů, pozorování slovenských cikánů, návštěva vykřičené osady chatrčí v Bratislavě či bruslení po zamrzlých kanálech v Nizozemí... Moc půvabné okamžiky.
Zaujalo mě také, že se tento osobitý autor, i přes svá celoživotní vrhání se po hlavě do všelikých dobrodružství, dožil bezmála sta let! :-)
PS: Druhý díl putování, který se teprve připravuje, si určitě pořídím a už se na něj těším.

4 28.06.2021

Rozhodně doporučuji! Kniha může někoho odradit svou obsáhlostí (700stran), ale o to silněji se dostane pod kůži a dojem z ní dlouho přetrvává!

4 20.08.2012

1) Nedoceněnost Mendela.
2) Reklama na L. Janáčka
3) Problematika achondroplaziků.
4) Populární podání genetiky pro lajky
5) Beznaděj, deprese....
Kniha je sice dobře napsaná, ale za tu černotu, kterou ve mně rozlila, (a taky za ošklivou obálku) nejsem schopná dat více než 3 hvězdičky.

3 27.12.2022