CamilleTyler komentáře u knih

Aby jsem pravdu řekla, tak k této knížce nemám moc výhrad. Kdo se do této knihy pustí měl by spíše počítat s tím, že bude číst psychologické drama podobné autobiografii, než nějakou upíří jízdu.
Co musím pochválit je to, že autorka dokázala vyladit každý detail a představila mi prvního, hodného upíra, který není jako vybásnění nějakého pubertalního snu(ano, narážím na Twilight) a že vytvořila krásný kompromis mezi tím, zda jsou upíři hodní nebo zlý(nebot doba se holt mění) . S čím se čtenář musí ihned smířit je Louis. Ta postava je dost melancholická a hodně lidem to vadí, ale mě osobně vůbec. Líbí se mi, jak nám skrze něj autorka posílá své filozofické myšlenky, které činí tuto postavu jedinečnou. Navíc celkové jeho vystupování působí cize, nadpřirozeně, opravdu v něm dokáže zřít tu nadpřirozenou bytost, cizince, vyhnance, někoho, kdo nepatří do běžného lidského světa a přežívá ve stínech. Louis je postava, co má na všechno moudrou a trefnou odpověd a jeho styl vyprávění opravdu působí velice reálně. Ta postava je velice šetrná a důkladná, čímž činí příběh reálnějším. Sofistikovanost té postavy ještě doplnuje Lestat, který tvoří jeho dokonalý protipol. Konfrontace těch postav mě bavily, protože i když jeden je citlivý a druhý naopak bezpáteřní, tak oba jsou silné osobnosti, které svojí sílu projevují odlišným způsobem a nebýt Louisovi pasivity, nejspíš by se zníčili navzájem. Doposud nedovedu přesně označit, co za vztahy mezi nimi vzniklo. Učitel a žák určitě, nicméně Louis byl samouk, dost odolával tomu, aby neporušil své morální hodnoty, které si nesl ještě z lidského života. To je z dalších plusů, co autorka u mě má, protože i jak Louis, tak i upíří vztahy jsou jiné, zcela jiné od těch lidských, nelze přesně určit, co mezi nimi vzniká, je to taková směs všeho, co je možné, ale v lidské světě by takové mixy byly naprosto dysfunkcionální.

Ta kniha by se mohla zdát jako autobiografie skoro až dokonalá, nicméně tam chybí jakési ono. Pokaždé, když jsem četla jedno kapitolu za druhou, nemohla jsem si pomoct, že do dokonalosti tomu prostě něco chybí.
Autorka nám vylíčila upíří svět, být upírem bylo, jako být v jiné sféře, kde pomalu nic nemá pravidla, upíři jsou tu nevyzpytatelné bytosti, dravé a nadřazené všemu a všem, ale svým způsobem dosti primitivní. Louis je takový přechod mezi dvěma světy, aniž by do jednoho z nich ryze patřil. Kdo mě překvapil byl upír Armand, který nebyl primitiv, ale naopak byl elegantní, inteligentní a správně tajemný a svůdný. Kromě Louise opravdu nevíme, co se jiným honí hlavou a jaký bude jejich další krok.
I když lidé a upíři žijí na jedné planetě, jejich světy jsou odděliny jedním tlustým řezem.

Kniha nepostrádá napětí, poutavost, moudrost, sofistikovanost, náboženství. Krásná historická kulisa, popisy upířího světa, ladnost, temnota za clonou běžné reality, kterou normální člověk nevidí. Přijde mi, jakoby ho spisovatelka napsala brkem a inkoustem, protože její styl byl opravdu jak z historických knih.

5 11.10.2016

Opravdu jsem nečekala, že tato série někdy může chytit nějaký můj obdiv, protože už jsem četla Stmívání, Prokletí, Pravou krev, Upíří deníky, Divergenci a všechno bylo bud nečitelné, nebo to nemělo takovou kvalitu, jakou jsem očekávala.
Říkala jsem si "Chlap, co píše o upírech? Možná se nebude babrat v citech a konečně se bude něco pořádného dít" a nespletla jsem se. Knížní trilogie Hunt jsou asi mé nejoblíbenější knížky a Andrew Fukuda se tímto dostal do mé top 5 nejlepších spisovetelů, častečně se stal mým velkým vzorem.
Jedním dechem jsem přečetla první dvě knihy a nemohla jsem se dočkat další. Hon je opravdu Hon. Celý příběh je nekonečný boj o přežití, charaktery se pod vlivem událostí mění, ujasnují si priority, za každým rohem číhá nebezpečí, Metropole, pojetí upírú, všechno je prostě dokonale promyšlené a ta romantika není žádné plytké klišé, ale je to krásně přirozené, nenucené, do Gena a Sisy jsem se zamilovala, užila jsem si každou pasáž, kde byli spolu, neskutečně jsem jim fandila.
Zvědovost přichází každou kapitolou, nic není zbytečně natahované, autor má perfektní vkus i styl, píše poutavě a čtivě. Od první věty jsem byla schopna se ponořit do příběhu a to tak hluboko, že jsem pomalu ani neuvěřila, že jsou tři hodiny ráno a příběh už jde ke svému konci. Není to žádný přeslazený Twilight, trefně to bylo srovnáno s Hunger Games, nicméně i do toho to má svým způsobem daleko. Kniha má krásnou atmosféru, je to celkem drsné sci-ffy(ano, sci-ffy a ne fantasy), pořád se něco děje, čtenář musí bedlivě přečíst každou kapitolu, protože zde opravdu není moc vatových pasáží.
Oblíbila jsem si všechny postavy, až na Záři. Ta mi přišla už v prvním díle krajně vyumělkovaná a spíše ufnukaná a nesympatická, v tomhle díle tomu dala korunu.
Nicméně, krom Záře, která tam stejnak byla pro ten doplnkový trojúhelník, se mi líbily všechny postavy, všechny zápletky, vývoj postav, posuny v příběhu, stylizace, enigma, kulisa post-apo budoucnosti, velice silné, emotivní momenty a samozřejmě velice překvapivý konec, který udeřil do obličeje snad každého čtenáře, protože toto by opravdu nikdo nečekal. Tohle jsou pro mě jedny z nejbáječnějších knížek a určitě si nenechám ujít Fukudovu další tvorbu.

11.10.2016

Přijde mi, jakoby si autor této knihy dělal ze čtenářů vyloženě pr*el. Rady "Raději si jim vyhněte" "Raději je nepotkejte" "Když ho uvidíte utíkejte". Rady nad zlato.
Jako je hezky graficky zpracovaná, líbily se mi příběhy, dělení upírů, ale pasáž s upírovými pomocníky mohl více rozvést. Je vidět, že je to prostě pro mládež.

22.05.2016

Nudnější knížku jsem nečetla a to jsem četla Twilight. Tohle se v rámci nudy vlastně moc neliší. Postavy jsou hrozně jednoduché a umělé, autorce jsem prostě nedokázala důvěřovat. Každý tam byl popsán jako by měl fotit pro obálky modních časopisů a Max je prostě příšerný. Chvíli takový, chvíli makový, snažící se prezentovat jako největší badass(aspon autorka se o to snaží), přitom mě ty své citlivé momenty, kdy vlastně nevím, co je zač, jediné pozitivum je ta jeho jízlivost, která občas dokázala příběh okořenit, ale jinak. Hlavní postava je mi nesympatická, vůbec na mě nepůsobí jako ta schopná detektivka, za jakou jí tam mají a vlastně nechápu, že jí můžou považovat za inteligentní, když i rozhovory se svědky za ní vedl její parták. Ze svého přítele je jeden moment mokrá, v druhý ho obviňuje z vraždy, co to jako je? Detektivní zápletku jsem docela snadno prohlédla. Vztah Maxe a Cé cé(blbější přezdívku autorka asi vymyslet nemohla) je hrozná umělotina, nevěřila jsem jim tu vášen, ani špetka reality, jen autorčino toužebné přání. No, asi mám moc vysoké nároky, ale i průměrnější dílka se mi líbí, tady klišé střídal kýč a to je špatně. Víc se k tomu dál nebudu vyjadřovat.

1 01.05.2016

Po zdejších komentářích o tom, jak jste při čtení brečeli, tak jsem se docela psychicky připravovala na to, co mě čeká a kupodivu ani slza.
Příběh je smutný, dojmul mě a fandila jsem těm dětem, at utečou, ale nějak jsem to moc neprožívala.
Nemám moc, co vytknout, jenom mi přijde, jakoby se autorka nemohla shodnout na tom, jaká má být postava Christophera. Chvíli je naivní a zastává se matky, v druhé naopak projevuje odpor. Chápu, že mu to tam lezlo na mozek, ale takovou proměnlivost charakteru vidím málokde.
Líbilo se mi, jak je Cathy agresivní a bojovná povaha, ale je pravda, že dvojčata Coryho a Carrie jsem nemusela. Sice to byli děti, ale i tak to nijak neulehčovali svým starším sourozencům, kteří ač byli starší, tak taky byli ještě děti.
Chris a Cathy museli zaujmout post rodičů, učit je, koupat je, krmit je, připravovat do postele. Obdivovala jsem jejich sílu a zodpovědnost.
Kniha je poměrně čtivá, i když s trochu dětinské vyprávění, ale šlo o to dostat se do hlavy 12leté holky, takže je třeba to brát s rezervou. Někdy se to opravdu zbytečně protahovalo, ale nijak jsem to překlenula, občas něco i přeskočila.
Příběh je zajímavý hlavně tím náhledem do psychiky Cathy a Christophera, o tom, v jakých stísněných a nelehkých podmínkách musí dospívat.
Ale v první řadě je to opravdu depresivní kniha plná žalu, zklamání, bolesti, tyranie a věznění. Takže tahle kniha má hodně čím zaujmout. Kniha je psaná tak přesvědčivě, že to vypadá, jakoby to prožila sama autorka, ale asi byla jen hodně empatická osoba.

2 06.03.2016

Nevím zda věk zachrání spisovatelku od kopírování, protože jsem tam viděla prvky z Buffy, přemožitelky upírů, Upířích deníku a nejvíc mé neoblíbené Stmívání a možná i něco malinkého od Kinga, ale toho si naštěstí nedovolila moc vykrádat. Co mě nadzvedlo víc, krom ohraných klišé "zamilujou se do mě dva nebezpeční borci a mít tendence mě chránit"a pak se snažit hlavní hrdinku vyzdvihnout tím, že z ní udělají vyvolenou nebo jinak superdůležitou bytost) tak to byl přechod mezi kapitolami a všeobecně je na tom ten povídkový styl až moc vidět. Dobrý korektor by to vyřešil. Co mají ty ženský na dlouhých vlasech u mužských? Naštěstí jsem úspěšně potlačila myšlenku na Tokyo Hotel a aspon ty frajírky vyšnořila do svého obrazu.
Hrdinové byli jaksi....ubrečení? Nepřátelé upírů jsou medvědi? Když už kopíruje, tak nemá cenu si vymýšlet něco originálního, jen to pak vypadá blbě. Charismaticky charaktér se netvoří tím, že postavě napíšeme svaly a budou na něj všechny holky letět, přesto mi byl Konstantin asi nejvíc sympatický, ale ani jeden mě do kolen nedostal. Romantiku jsem si vůbec neužila, ne, prostě ten klišovitý kýč smrděl v té jejich "vůni". Ale je pravda, že u pasáží s Konstantinem a Cathy jsem se párkrát ušklíbla.
Já se fakt snažím nebýt přísná na 14 letou autorku, ale tohle se prostě může líbit asi jen její tehdejší věkové kategorii. Ale co takový Eragon? Taky měl mladého spisovatele a je to originální dílo, takže chyba dle mě nevázne ve věku, nýbrž v nedostatku fantazie, ale je pravda, že ani King nebyl ve 14cti tak špičkový spisovatel.
Ale uznávám, že hlavní hrdinka nehoní upíry v podpatkách, ale je to klasická pubertačka, do které se dá vžít mnohem lépe, než do nějaké Belly. Mladou Palumbojku do odpadu ale neházím, možná má na to, napsat bestseller, ale svůj. Tohle byla jiná verze Stmívání, přisolená Buffy, připepřená VD.
Charaktery byly "oběti" kopírování, nebo jak já říkám "příliš velkým inspirováním", snad jen kromě hlavní hrdinky, která byla vtisknutý ideál samotné autorky, ale to se děje vcelku běžně.
Kniha bohužel nenabízí nic nového, krom medvědů za hlavní nepřátele upírů, ale je to taková oddychová knížka, u které člověk nemusí moc přemýšlet, ale je pravda, že i ve Stmívání jsem našla větší napětí, než tady...ale za to, je tu více sexu, za což nějaký bodík dát můžu.

5 12.09.2015

Krásný prequel.:D

Tuto knihu mám oproti těm dvoum následujícím celkem ráda. Ana je tu ještě sympatická, milá a inteligentní holka. Děj se krásně rozvíjí, i když "červenoknihovně", pořád se to dle mě dalo číst. Jen vykreslení Grayova psychologického profilu bylo zajímavé jen v závěru knihy. On měl být něco jako Catherine Tramell v Základním instinku, kdežto Gray hrozně zapadal a krom sexu jsem se toho o něm moc nedozvěděla. Vím, měla to být erotická kniha, ale všude se uvádí, že je to i psychologický román...ale psychika je jen zlomek knihy. Ono by se tolik nestalo, kdyby knížka byla kratší. Spisovatelka bohužel oplýva prakticky nulovým talentem, je vidět že na delší knižní díla opravdu nemá, měla zůstat u 300 stránek a dost.
Nevím, pro jakou věkovou kategorii je to určeno, protože z tohoto může zvlhnout jen mokrá 13ctka. Nevidím v tom úmění, ta velká reklama, jak je to pro svět nové, byla zbytečná a neoprávněná. Není to špatná oddechovka, ani vyloženě špatná kniha, ale nedala mi to tu kvalitu, kterou jsem očekávala.
Ale jak říkám, pořád lepší než zbývající díly trilogie.

3 23.07.2015

Vtipné čtení, stejně jako předchozí díly. Z Ethana jsem byla vysmátá, situace prostě neměli chybu. Buď jsem se smála díky tomu, jak postavy přemýšlí, nebo jsem se culila u scén Zana a Jackie.  Prostě jejich chemie, až mi motýlci poletovaly v břiše, prostě super. Jen ty erotické scény mi už začali vadit. Kdyby se od nich upustilo, zas tolik by mě to nemrzelo. Celkem to rušilo, kdyby se na to jen rychle vlítlo na konci kapitoly a na začátku další bylo po, bylo by to ideální. Tahle knížní série mě ohromně baví, miluju jí a dokonce překousnu to, že poslední díl je e-kniha. I když toto by jako konec nebylo špatné, jsem na samotné ukončení opravdu zvědavá.  

Knížky bych hodnotila pozitivněji, kdyby měli jednotlivé povídky uzavřený konec. 1. Okey, jedem záporák zabit, ale co ten hlavní, kterého chtěli vylákat? Co ten na to? Jak to vlastně dopadlo? 2. Co Frankie a strom? 3. Co Set, který po ní šel? Jak celou záležitost vyřeší? Prostě a jednoduše je ten příběh useknutý u prostřed, takhle jednorázovky navypadají. A mě to docela dost naštvalo, protože jsem se do příběhu vždycky zažrala a pak to skončí takto? To radši neměli autoři nic vydávat. Jinak by se mi knížka celkem líbila. Líbila se mi i tak, ale se slzami na krajíčku, protože to nebylo řádně ukončené, ale jen ukousnuté uprostřed příběhu. Přitom všechny povídky, kromě té od Meyerové, která je nejvíce zdůrazňovaná, jinak všechny jsou skvělými náměty na knihu, hlavně Madison Averyová a smrťák. 

Druhý díl mi přišel podle obsahu, celkem laciný, další zámiňka na sex. Ale autorka mě opět mile překvapila. Já si knížku užila, sex scény mě popravdě celkem nudily. Ale opět jsem se svezla na vlně humorných poznámek naší hlavní hrdinky Jackie a její kámošky Remy. Ty dvě jsou nezapomenutelné kombinace. V prvním díle jsem se skrz Jackie zamilovala do Zana, a to v druhém celkem uvadalo, protože tentokrát byli více na scéně Noe(žádný Noah!) a konečně mi přirostl k srdci a já více pochopila, proč je pro Jackie tak složité si vybrat. Ovšem na Jackie mě hrozně štvala její sobeckost a neohleduplnost. Ta její nerozhodnost by nebyla na nervy jdoucí, né proto, že je tahala za nos, ale že si dovolila dělat uraženou, když jí jeden z nich řekne, ať si vybere. To byla Jackie na několik facek.
Ale nakonec si Zane u mě opět potvrdil místo nejlepší postavy a forbidden love mezi ním a Jackie mě dostala do kolen. Líbily se mi zápletky, kniha je to opět velmi čtivá, zábavná, i když sexuplná, tak je to typická černá komedie a nádechem romantiky a to mě opravdu baví.
Ovšem název pitomě odkazuje na něco, jako vyloženě babské nudné čtení a to tahle kniha fakt není. To bych vytkla, protože to působí lacině, ale talent a humor Jill Myles je větší, než její nadrženost. A ač jsou tyto knihy levné, tak neuvěřitelně kvalitní.

Bylo by výhodnější, kdybych napsala recenzi, ale uskromním se na komentář. Knihu mi doporučila prodavačka v knihkupectví, tak jsem si řekla, proč né? Jill Myles je jedna z nadržených autorek, ale pozor! Dost chytrá nadržená autorka, která s erotického scénami nakládá rozumně a logicky a vzhledem k tomu, že sex je navázán na osud Jackie, tak nadrženost hlavní hrdinky nejde na na nervy. Příběh je fakt dost zábavný, jak situace, do kterých se dostává, tak hlášky a styl. Po prvních 30 stránkách mi bylo líto, že 4.díl byl nevydali. Na to, že jsou to Levné knihy, s hroznou úpravu, ale docela dost kvalitní. Já si hlavní hrdinku zamilovala, byla zajímavá a vtipná, ale na to, že to byla studovaná osoba, měla docela dost dlouhé vedení. Ovšem způsob jak o věcech přemýšlela mě hrozně bavil.
Remy byla takový ideál sukuby, ale brát si do pouště, jako ve filmu Indiana Jonese jen jehlové podpatky a síťované prádlo? Seriosly? Noe byl takový andělíček, né že by nebyl přitažlivý, ale ke své smůle neměl tolik prostoru, takže ač ho mám v oblibě, pod kůži se mi nedostal. Zane, ach ten Zane. Skrze hlavní hrdinku jsem se do něj dokázala zamilovat, jeho vztah a ní měl vývoj, byl stylový, tajemný, super hlášky, nemluvě o zdvořilosti a laskavosti, která krásně protínala jeho temnější stránky a já mu určitě fandím a to navždy. Ovšem upíří hrůzostrašná královna mi jako bůhvíjaká badass nepřišla a popravdě se mi vůbec nelíbila. Uriel byl taky příšerné kýčovita postava. Čekala jsem krom sexu větší vzrůšo.Celkově ta zápletka se svatozáří byla celkem z prstů vycucaná. Ale za tu zábavu u které jsem se culila, dychtivě otáčela stránku za stránkou a hnd zítra si poběžím pro zbývající díly, za to prostě dávám plný počet.

3 02.06.2015

Infantilní erotomanská zábava, s lobotomičkou v hlavní roli. Vskutku božské erotické dobrodružství, kde vždy přijde orgasmus a vždy současně, a nedokáže to nikdo jiný než samec Grey. Dobrodružné pro pumy s třemi bradami. Spisovatelka trpící altzhaimerovou chrobou, když chudák zapomíná, co vlastně předtím psala a pro jistotu to ještě 3x napíše. 3 je zde opravdu magické číslo, neboť přesně do tolika vět se dokáže vejít celý sexuální akt, za což tleskám, protože ani ten největší milovník rychlovek nedokáže shrnout. Nuda tkaná nudou, zbytečně zdlouhavá.

Moc zamotané, až nepřehledné. Já psychologické romány mám ráda, ale tohle mi přišlo trapný, ze života jen pár pasáží a kniha je strašně nudná a nečtivá. Nevadí mi, když se člověk musí u knihy zamyslet a dávat si všechno dohromady, ale v životě se mi nestalo, abych si dávala dohromady nudu. Nebyl to můj šálek čaje.

Tato kniha se mi celkem průměrně líbila, přesto jsem stále u názoru, že Meyerka je jedna z nejhorších spisovatelek. Nicméně Bree nebyla tak otravně ukňouraná a sebestředná, jako Bella. Umí být i přes to vše co jí spaluje stále laskavá. Nehraje si na nějakou frajerku(jako upíří Bella), i když jsem viděla film a četla knihu, tím pádem věděla, jak to skončí, knížku jsem si užila, i přes to nehorázné protiřečení "Hluboce jsem se nadechla", oni upíři dýchají? Neříkala snad Alice novorozené Belle, aby zvedla občas ramena, aby to vypadalo že dýchá? No, prostě takové hrubky, ale ty jsou u mě spíše k smíchu. Není to nudné, ani jsem knihu zrovna neprožívala, ale tady je výhoda toho, že je krátká a stručná, proto je přečtená hned a nedostatky hlavní hrdinky nezbylo místo. Je to daleko více akční, než celá sága dohromady, temné zrovna né, protože to, po čem Bree pátrá, to vy dávno znáte. 

14.04.2015

Neuchvátilo. Příběh je to čtivý, ale nijak mě to neupoutalo. Znovu bych to číst nechtěla, přesto to nemohu označit za špatnou knihu.

Byla pro mě čest přečíst si toho nadčasové dílo, které se stalo velkou předlohou a nejen filmů. Karel Čapek dokazál své fantasy drama napsat velmi realisticky. Každou svojí ideu měl dost dobře podloženou. Jediné, co by tomu přidalo na kráse, by bylo více slangu v rozhovorech postav. Přeci jen přehnaná spisovná čeština, to působí moc školácky.

První kniha, vzrušující, ale nudná. Druhá kniha odpad. Třetí kniha? Existuje zde horší označení, než odpad? Nepochopím, kdo si tuto knihu mohl oblíbit, protože je jsem byla vzteky bez sebe. Autorka má vzestupně stále menší slovní zásobu, její metafory jsou snad ještě horší a Ana je snad ta nejhorší literární postava, se kterou jsem se setkala. Opravdu si tahle přeslazwná romanťárna zasloužila takový úspěch? Kvůli čemu? Sexu? V první knize aspoň bylo to BDSM, ale tady nebylo nic jiného, než prapodivná kombinace tvrdého a sladkého sexíku a Aniny poznámky se fakt nedaly číst. Z Greye, jenž byl celkem zajímavá postava, se stál růžový medvídek plněný cukrovou vatou. Ana, jak ta mě vytáčela ve všech úhlech! Ta její hrozná naivita, závislost a nehorázná tupost! Její přeslazené kecy ve mě spouštěly dávící reflex. Ne že by předtím byla nějaký chytrá, ale tady jsem měla chutě vzít Greyův bičík a vypráskat jí, a to ne proto, že by mě to vzrušovalo, ale určitě by mi to vykompenzovalo ten ztracený čas. Knihu jsem nedočetla, neměla jsem na to. Zbytek spoilerů jsem si našla na netu a i u toho jsem šedivěla. Hospodyňky, co nemají větší smysl života, než se starat o domácnost a čekat na manžela, až přijde ze stavby, to je možná něco extra, ale pro mě né. Je to zdlouhavá, nudná, tupá, nereálná četba, které s chutí dávám odpad. Nejvíce mě ale rozesmívalo současný orgasmus Greye i Any, neboť kdo aspoň o sexu slyšel ví, že se to pokaždé nestává, nedivím se, že muži toto dílo proklínají.:D Od této trilogie jsem očekávala, že se to bude lišit od typický slaďáren Danielle Steele a že to bude temnější a vzrušující. Není! Nenechte se napálit jako já, je to BDSM verze Twilight ságy, bez upírů, ve velkém městě. 

Sex je náš, dělá dobře mě i tobě...i když tobě vlastně né. Na této knize mě hodně nudily flashbacky, nemuselo se to a nima tak natahovat a rovnou říct to podstatné, tady by to výjmečně šlo. Jindy v Kingových knihách jsou takové patlatice s minulostí potřeba, tady to zabírá zbytečně moc prostoru. Za hlavní hrdinku by se feministky styděly, kdyby jí aspoň ten její manžílek stál za to, ale už od počátku knihy je jasné, že je to naprostý sociopat s nízkým sebevědomým, které si musí v těch hrátkách kompenzovat, mimo to není ani atraktivní a Jessie mi nepřišla, že by ho nějak milovala. V kniha mi nepřijde děsivá, spíše depresivní. To zoufalství a bezmoc, které hlavní hrdinka prožívá. Bylo tam peprnějších věciček, od hníjícího těla až po hladového pejska. Ale je to celkem dost reálné dílko, nehoda se může stát vždy. 

2 19.03.2015

Viděla jsem film, shlédla celý seriál, čtu komiksy a nějak se mi podařilo přečíst i tuto knihu, jenž je napsaná podle filmu. Buffy se mi v průbehu seriálu hrozně zprotivila, ale tady se mi celkem líbí. Pěkná oddychovka, nenáročné, ale zajímavé.