cérka komentáře u knih

Jen má zarputilost a přecevzetí, že dám knize šanci mě, po několika denním snažení, přivedla na stranu 150. V tento moment se všechno nějak zlomilo. Od této stránky, od tohoto momentu jsem se už jen skvěle bavila, smála se nahlas na celou vesnici a už knihu nedokázala odložit. Scéna s dědou a kanystrem benzínu mě naprosto odrovnala. Po dlouhé době jsem plakala smíchy.
Je to opravdu skvěle napsaný humoristický román, jen mu musíte dát šanci.
I když jednu hvězdičku ubírám, za to počáteční trápení, přesto doporučuji.
Řekla bych: Až na ten začátek výborný!

45 09.06.2022

Nakladatelství HOST a magický realismus. Nádherná obálka, nádherně napsaná (a dobře přeložená) kniha.

První co mě při čtení posledních kapitol napadlo bylo: "Uf, tak teď musíš sáhnou po něčem opravdu lehkém. Jak na váhu knihy, tak i na samotný obsah". Neboť tato kniha, o 527 stranách, s mými emocemi pěkně zamávala.

Mě osobně kniha nedovolila abych ji četla v kombinaci s jinou knihou. Úplně si mě přivlastnila.

Děj je vyprávěn z tolika úhlu pohledu, že jsem chvílemi myslela, že stojím na místě. Nečekejte tedy prudké zvraty či posuny. Autorka vás pomalinku, ale jistě provede životem rodiny Moralesovi. Na pozadí revolučních dějin Mexika a epidemie španělské chřibky vám nezbyde nic jiného než si trpělivě užívat každého slova.

Zamilovala jsem si Simonopia a jen velmi těžce se s ním pro tentokráte loučím.

Kniha, která obohatí čtenáře i jeho knihovnu a kterou lze přečíst několikrát za život.

45 15.05.2022

Důstojné, i když o trochu méně napínavé, pokračování příběhu. Přiznám se, osudy Jitky, a lidí kolem ní, mě už nedokázaly až tak chytnou za srdíčko. Asi za to mohou velké časové "skoky" a tím pádem velké mezery v příběhu. Nicméně u knihy jsem si odpočinula a do čtení se nemusela nutit. Pohodové čtení na sváteční dny.

45 06.01.2022

Nuda, nuda a zase nuda. Bez špetky napětí, nápadů, historie! Panu Vondruškovi zřejmě došla invence a zdravý rozum, ale peněz je stále třeba. Strašně moc mě mrzí, že to musím u této série na přeskáčku napsat, ale nebavilo, vůbec mě to nebavilo :(

45 21.12.2021

Příliš mnoho politiky, proto v hodnocení zůstávám u čtyřech hvězdiček a přikláním se k názoru, že druhý díl byl nejzdařilejší.
Chování a činy některých postav mě neskutečně štvaly. Na druhou stranu uznávám, jedině tak mohla dobře vyniknout tmavá a bezedná propast mezi jednotlivými skupinami společnosti. Smekám před autorkou, životní podmínky továrních dělníků, služek a jejich rodin nemohly být popsány lépe a výstižněji. Také mě nadchla spousta dalších informací o vinařství, hlavně o nejhorším škůdci mšičce révokaz. Měla jsem možnost navštívit v Rakousku oblast, postiženou před léty touto nemocí a tak si její katastrofální dopad v reálu dokážu představit. Jen velmi malé množství vinařů si mohlo dovolit nakoupit nové, roubované sazenice. Dodnes je půda v této oblasti zamořena.
Jako celek budu tuto ságu doporučovat. V nabídce rodinných ság patří určitě k těm zdařilejším.

45 25.11.2021

Druhý díl této rodinné ságy mě zaujal a bavil mnohem víc, než tomu bylo u prvního dílu. Autorce se tady podařilo skvěle a hlavně opravdu uvěřitelně vykreslit otřesné životní podmínky továrních dělníků a jejich rodin v 19. století.
Jednotlivé postavy si i nadále pevně drží své charakterové vlastnosti a tak pro mě nebyl až tak velký problém rozpomenout se na děj předchozího příběhu. Jsem moc ráda, že válečný, prusko-francouzský konflikt, je zde zmiňován již jen vyjímečně a mnohem více se zde mluví o vinicích a životě kolem nich. Zase jsem o něco chytřejší, třeba skutečný původ vzniku ledového vína jsem neznala.
Přiznám se, že na třetí díl se opravdu moc těším. Kdybych nemusela kvůli rezervacím číst jiné knihy, už bych do něj byla asi plně ponořena :)

45 16.11.2021

To je ono! Takhle se na mě musí! Konečně mi někdo ukázal cestu k modernímu umění. Samotnou mě překvapilo jak moc se mi kniha líbila! Všechny obrazy jsem si dohledávala na internetu a mnohé pochopila. Tato kniha je totiž skvělou pomůckou k pochopení doby, uměleckých směrů a tehdejších spolků. Doporučuji, nejen, všem středoškolákům :).

45 10.11.2021

Poté co utichl rezervační boom jsem si konečně našla čas pustit se do této, mnohými oslavované, knihy. A opět se potvrdilo, že už jsem velmi zmlsaná a ne všechno (co se líbí ostatním) se líbí mně.
Kniha je na můj vkus až moc vláčná a nedokázala mě zcela pohltit. Některé pasáže jsem četla spíš že setrvačnosti než že zvědavosti a jsem celkem ráda, že jsem na konci.
Popisy Neapole a života se mi líbily, jen kdyby hlavní hrdinka projevila trochu energie a nadšení. V mé představě se zformuloval obraz neživé loutky zcela ovládané jinými.

45 29.09.2021

I když název sám o sobě dobře vystihuje téma knihy, já se s ní přesto tentokrát trochu "prala". Samotné vyšetřování bylo na můj vkus velmi zdlouhavé a já dlouho nechápala co mi autorka naznačuje. Ano, opět jsem až do samotného konce netušila kdo je vrahem, tady Yrsa nezklamala. U této autorky jsem ovšem zvyklá na větší level, a tady cítím trochu zklamání. Zatím nejslabší ze všech dílů.

45 21.07.2021

Bohužel, z této knihy nejsem nijak nadšená. Čekala jsem prostě zcela jiný román. Má duše toužila po pohledu vzdělané a krásné ženy na svůj život a taky aspoň trochu na život na císařském a královském dvoře. Místo toho jsem četla knihu o osudu Napoleona Bonaparte a válečné vřavě 18. a 19. století. Jako vypravěčka se mi Hortensie neustále vzdalovala. Možná jsme se nepotkaly v pravý čas, možná už je na mě těch válek a lidského utrpení moc.

45 20.03.2021

Větší knižní úlet jsem snad ještě nezažila :). Nejsem si jistá, zda takovou knihu lze seriózně zhodnotit. Já jsem totiž přečetla jen jeden příběh a brečela jsem smíchy od začátku až do konce. Některá slovní spojení a popisy byly tak „oplzlé“, že jsem rozesílala fotografie celých stránek svým kamarádkám, aby se nás červenalo víc :).

Má první interaktivní romance a zřejmě i poslední.

45 22.01.2021

Stále váhám nad počtem hvězdiček. Jak ohodnotit knihu plnou vzpomínek? To přeci ani nejde! Nehodlám být soudcem, ani si nechci hrát na Boha.
A tak tedy zůstanu u holých faktů. Je pravdou, že kniha splnila má očekávání. Po zhlédnutí filmu Šarlatán jsem hledala více informací o přírodním léčiteli, panu Mikoláškovi, a těch se mi dostalo. Otázkou ovšem stále zůstává jak moc se tyto vzpomínky zakládají na pravdě a co je milosrdná lež či věkem "zpracovaná" vzpomínka. Přečetla jsem si i doslov z knihy Vzpomínky přírodního léčitele a stále mám jisté pochybnosti a připomínky jak k počtu pacientů, tak i k některým událostem.
Vzpomínky.... jsou opravdu "deníkem" pana Mikoláška, psány jeho jazykem a stylem let padesátých. Četla jsem v knižní podobě a díky tomu vím, že kniha obsahuje i fotografie.
Paměti.... jsou již slohově a stylově upraveny. Současnému čtenáři asi sednou víc, ale nenajdete v nich již popisy jednotlivých léčebných kůr. Tuto knihu jsem četla v elektronické podobě, tudíž bez fotografií.

Nakonec tedy 4*, určitě to nebyl ztracený čas. Pane Mikolášku, tak přeci jenom se na vás nezapomnělo!

45 18.09.2020

Nejsem cílovou skupinou pro četbu této literatury. Možná bude tedy mé hodnocení kruté, ale kniha ve mě zanechala pouze pachuť a přesvědčení, že podobné knihy už opravdu nikdy, ani kvůli Čtenářské výzvě!
Mé pocity a názory dokonale vystihla Dominika8192. Tady snad není ani potřeba něco dodávat. Jen snad, že univerzální moudra a řeči jak se smířit se smrtí ve mě nenastolují kýžený efekt. S nemocí a smrtí blízkého člověka se smířit nelze a věřte, že vím o čem mluvím!

45 05.08.2020

„Myslíš, že víš, co tě cestou čeká, ve skutečnosti právě tohle netušíš“
Karen Blixenová v dopise z Afriky 18. ledna 1917

Hned první věta z této knihy absolutně dokonale vystihla „cestu“, která mě s touto knihou čekala. Objela jsem několikrát celý svět (překvapivě jsem si zamilovala nejvíce Afriku), poznala úžasné ženy (neustále jsem na internetu vyhledávala jejich tváře) a stále žasnu nad jejich odhodláním, umem a odvahou.

Na knihu jsem měla zatraceně málo času, v rámci výpůjčky jsem polovinu svého času věnovala kolegyni, a pak trochu litovala. Hrdinky této knihy se tak i pro mne staly nočními ženami, četla jsem hlavně po nocích, a ty rána potom nepatřily k těm nejlehčím :)

Mio, omlouvám se, tvé vlastní pocity sice skvěle spojily všechny příběhy, ale až na Afriku mě až tak nezaujaly. Zato samotné vyprávění o „nočních ženách“ jsi zvládla neskutečně dobře. Spousta zajímavých informací o místech, době, jednotlivých destinacích a hlavně ženách, které si dokázaly prosadit svou a šly za svými sny!
Doporučuji!

45 13.07.2020

Tak pro mě má autorova tvorba zatím stoupající tendenci :). Sice tentokrát již jen čisté fantasy (jak už tady bylo řečeno), ale s našimi slovanskými božstvy! A právě to, mě moc bavilo! Příběh ještě místy trochu drhne a je kostrbatý. Některé pasáže by si zasloužily trochu více rozepsat, ale to si sedne ;). Moc ráda si přečtu i další autorovi knihy, jen tak dál :)

45 17.06.2020

Výborná kniha, která by mohla být ještě lepší (a určitě o hodně stránek delší) kdyby ji dokázala autorka dokonale propracovat.
Příběh čtyř německých žen, mnohdy až neskutečně skutečných, jakoby doopravdy žily.
Líbila se mi rozpracovanost jejich povah i nálad.
Líbila se mi možnost nahlédnout do rodinného i pracovního života německých žen.

Vadili mi velké časové posuny v ději.
Vadilo mi statika postav. Jak ráda bych se s hrdinkami vydala na venkov, opatřovat si zásoby jídla. Více nakoukla do práce na klinice, blíže poznala některé (mnohdy záporné) postavy, práci odbojových organizací, ale i hrůz vězení a pracovních táborů.
Válečným letům bylo věnováno velmi málo prostoru, proč?
Vždyť knihu, Dcery nové doby, jsem si vybrala proto, abych lépe pochopila německou povahu a národ. Národ, který pomohl rozpoutat hrůzy druhé světové války se všemi jejími následky.

Možná se některá z hlavních hrdinek bude v příštím díle více věnovat vzpomínkám a tak na spoustu otázek dostanu ještě spoustu odpovědí. Možná, uvidíme.

45 05.04.2020

Sbírka Kytice patří právem mezi národní poklady. Čím častěji ji čtu, tím více si užívám nádherně poetického jazyka.
V této knize, ale hodnotím její komiksové, výtvarné zpracování a to se mi ne vždy tak úplně líbilo.
Co báseň to jiný ilustrátor, jiné pojetí, jiná kompozice, jiné ztvárnění. Ne vždy jsem bez přečtení básně chápala co tím chtěl autor říct :), proto o jednu hvězdičku méně, ale jinak super nápad. Na klasických dílech v komiksu něco bude :).
Opět děkuji Klubu milovníků knih, že mě donutil rozšířit si obzory, jelikož jinak komiks nevyhledávám.

45 20.11.2019

Mé srdce pláče, jsem na konci knihy, potažmo celé série. Byla to krásná, odpočinková, mnohdy velmi krutá a drsná vzpomínka na naši historii. Zároveň jsem, ale měla možnost dýchat svěží vzduch lesních hvozdů, nasávat vůni čerstvě otesaného dřeva, zacpat si nos při tolika nemytých tělech a kochat se krásou urozených dam.... (a dlouho ponocovat, hold nešlo jinak než dočíst).
Beneš s Wolframem by jistě vydali na další pokračování, vždyť na jejich blízké a tolik rozvětvené příbuzenstvo v tomto díle téměř nedošlo. Tolik by mě zajímal život na Olšové a taky Čeňkova služba u Jana Lucemburského!
Tleskám a doporučuji všem milovníkům historických románů!

45 03.06.2019

Pořád váhám jak knihu hodnotit. Z kraje příběhu jsem byla zaražená a zklamaná, nechápala jsem co mi autorka chce sdělit. Kam příběh/y směřuje/í. Mám raději celistvé vyprávění, povídky jsou na mě moc krátké. Než si stihnu oblíbit nějakou postavu nebo si ji dokonale představit, už je konec. U této knihy to vypadalo na stejný problém, ale poslední povídka to zachránila. Nářečí mi v žádném případě nevadilo, ale některé výrazy ano. Nakonec hodnotím 4*. Postavy jsou vykresleny opravdu realisticky a dokonale.

45 11.01.2019

Tak už i já, po několika letech a stovkách rezervací u nás v knihovně, mám přečteno :-). Četlo se mi moc dobře a opravdu mi kniha připomněla Zmizelou, jako už mnoha lidem přede mnou.
Nápad i zápletka skvělá, jen konec mi přišel příliš uspěchaný a odbytý, proto o jednu hvězdičku míň.
Od přečtení se určitě nenechte odradit špatným hodnocením a nízkými procenty, na každou knihu si musíte udělat vlastní názor a ten můj je, že bych Vám ji určitě doporučila na dovolenou :-)

"Nevím. Nevím, kam se poděla má síla, nevzpomínám si, kdy jsem ji ztratila. Myslím, že jsem o ni přicházela postupně, kousek po kousku mě o ni obíral život, to, jak jsem z ní neustále brala."

45 02.08.2017