cérka komentáře u knih

Tak tady opravdu nevím jestli mám plakat, smát se nebo ....., na mě hold až příliš ezo.

Po literární stránce žádný skvost. Špatně zvolená forma. Rozhovor by dal více vyniknout jednotlivým protagonistům a jejich vizím.
Ovšem fotografie nádherné, ty se povedly. Máme to nádhernou zemi.

Po obsahové stránce plně a zcela souhlasím s komentářem od EvaD. Pěkně ranec na záda a hupky-šupky po svých a dodávám: kdo nepracuje, nejí!
Tady bych také ráda doporučila všem podobně smýšlejícím lidem knihu: Lidová strava na Valašsku. Jsou v ní opravdu skvělé recepty, ale hlavně si při jejím čtení uvědomí jakou cenu zaplatí za onu potravinovou soběstačnost bez elektřiny a mechanizace. (Ve 40 letech udření k smrti).

O knize jsem měla hold jiné představy. Jako člověk žijící od malička na vesnici, nucena rodiči ke každodenní práci na poli či hospodářství, mám hold jiné představy o životě.

34 21.05.2023

Ještě stále přemýšlím jak knihu hodnotit. Příběh, založený na skutečných událostech, byl pro mne temný, černý a tíživý. Jako by mi na hrudi seděl noční motýl a nedovolil mi uniknout. Přímo mě dusil.
Tato kniha je o obrovském neštěstí, o rodinné tragédii, o špatných rozhodnutích a hlavně o jejich důsledcích. Vteřina, okamžik a všechno je jinak a nic nejde vrátit.

V tomto příběhu nehledejte duchařinu a snad ani odpočinek. Duch je tady jakýmsi třetím rozměrem, vypravěčem a němým svědkem.

Za odvahu a samotné zpracování si autorka jistě zaslouží pět hvězd.
Za mě, za mé pocity, za to, že jsem četla něco co mé srdce odmítalo by to byly hvězdy dvě.
Nakonec je to tedy v hodnocení kompromis.

Snažím se, i k vůli své profesi, číst knihy různých žánrů i autorů. A tak jdu v hodnocení často proti proudu.

34 23.05.2022

Asi nejslabší příběh o Karlu IV, který jsem kdy četla, na druhou stranu nejpodařenější část této trilogie. Knihu jsem opět četla ušima a zpříjemnila mi nejednu práci, za což jí patří velký dík. Vracet se k ní by byla ovšem ztráta času.

34 01.11.2021

Původně jsem knihu ani nechtěla hodnotit, ale nakonec jsem si uvědomila, že Databáze knih, aspoň tato část této aplikace mi slouží jako MŮJ čtenářský deník. Jsou to mé postřehy, mé názory a svým hodnocením nechci v žádném případě kohokoliv pohoršovat a odrazovat od četby jakýchkoliv knih.
Je to definitivní, podobné knihy, a že je jich v poslední době jako hub po dešti, nepatří k mým oblíbeným, jejich četba je pro mne utrpením a ztrátou času. I když se sem tam zasměju a řeknu si " jo, na tom něco je", pořád převažuje více věcí na něž mám jiný názor a pohled.
Takže:
- kdybych napsala svůj deník, taky by to spoustu lidí nebavilo (až jej napíšu, dobře jej schovám, nevydám ani vlastním nákladem, vím totiž kolik knihoven má problémy s prostorem a povinnost archivace)
- proč jsou všechny knihy o "životě" na jedno brdo, přeci všechny nežijeme stejně!
- proč má tolik lidí potřebu vydat knihu?

Omlouvám se, za mě dvě hvězdičky a to jen díky ilustracím.

34 29.09.2019

Denisa Ogino v této knize nepokračuje ve vyprávění, ona pouze rekapituluje! Neustále a pořád dokola (jako kolovrátek) omílá to samé.
Při čtení jsem si několikrát položila otázku, kde se ve mě bere ta síla a výdrž k dočtení této knihy.
O Japonsku jsem se nedozvěděla vůbec nic nového (vlastně ani o Slovensku).
Opět se mi potvrdilo, že si soužití dvou lidí různých národností po odeznění první várky hormonů a zamilovanosti koleduje o malér.
A kam se v tomto díle poděla "milující" rodina?
Vážně přemýšlím jestli 1* nebo 2*

34 24.05.2019

Pošušňáníčko, krásná historická oddechovka! Už se moc těším na pokračování, cítím minimálně jednu svatbu a dvoje křtiny.

34 25.03.2019

K této knize jsem se dostala díky výbornému druhému dílu a i nyní musím jen chválit! Při čtení jsem se nejen já, ale i můj muž, skvěle bavila a kochala se nádhernými výhledy do vzdálených krajin a snů. Pane Martine máte úžasný dar! Dokážete si nejen plnit sny, ale i o nich poutavě a s humorem napsat. Přeji hodně zdaru při dalších cestách!

34 20.03.2019

Tak a jsem na konci knihy a potažmo celé série (i když po rozpačitém konci se nabízí volné pokračování).
Celou sérii hodnotím velmi pozitivně, opravdu mě bavila! Jen jsem měla počkat až autor dopíše všechny díly. Velké časové prodlevy mezi vydáváním knížek a délka ságy způsobily, že jsem vždy 1/3 knihy vzpomínala kdo je kdo a k jaké rodové linii jej mám vlastně přiřadit. Ani sedmé pokračování nebylo výjimkou a tak jsem si pořádně užila až 2/3 knihy a doslova ji "hltala" očima a četla kde se dalo.
Závěr, 3/3, na mě byla moc bouřlivá a krvavá. Rozepří, šarvátek a vzbouření na mě bylo už moc. Začala jsem se v ději ztrácet, přeskakovat odstavce a navíc mi téměř všechny oblíbené postavy zemřely. Chápu, že po tak dlouhé době má i samotný autor problém co s nimi :-).

Na druhou stranu, velký obdiv a poděkování autorovi. S těžkým tématem se opravdu popral se ctí. Sice se jedná o beletrii, ale i tak jsem lépe pochopila jednu důležitou éru našich dějin! (jen těmi vykasanými suknicemi a rozvášněnými šedesátníky si celkem nejsem jistá :-) )

34 28.02.2019

Neobyčejným smyslem pro humor a zvládáním obtížných situací si mě autor naprosto získal. I když jsem se zapřisáhla, že pod stan už nikdy,mám opět obrovskou chuť okamžitě do hor vyrazit. S tvrzením, že pokud se chcete ve stanu vyspat, musíte nejdříve sníst všechny psy v okolí se ztotožňuji. Já osobně bych musela ještě sníst i některé chrápající západní turisty. Oceňuji nádherné fotografie a literární vsuvky na téma historie a hory. Ani ve snu by mě totiž nenapadlo, že Jan Žiška z Trocnova byl tak vášnivý trekař a milovník prvovýstupů :-)

34 09.02.2019

Moravské Kopanice se v poslední době těší velkému zájmu turistů. Určitě za to může nádherná a zatím si troufám říct, že i z velké části panenská příroda a také kniha Kateřiny Tučkové. To, že kniha o bohyních tak zaujala mě nepřekvapuje. Já doma jako dítě slýchávala, že na mě přijde polednice od Žítkové ( "už sa spůšťá po provaze" :-) ), bydlela jsem takříkajíc téměř v regionu. Také jsem slýchávala, že "sů tam hlůpé děcka, protože jim vaříjá od mala makový odvar, aby spali a nezlobili, a také sa tam moc pije!", tak abych si tam nedej bože nehledala ženicha :-). Babička to se mnou myslela dobře, věděla jak těžký život tam je, sama znala jenom dřinu, pole daleko a samí kámen (také jsme mu a dodnes také říkáme kopanice), dětí hromada a manžel za horami, až v Hamburku za prací...
Proč hodnotím tak zeširoka? Protože mě takové knihy táhnou nazpět do dětství, odkrývají mi dosud nepoznané a tajemné a strašně moc mě baví. Tato kniha není výjimkou!

"Tvrdé podmínky formovaly pak stejně tvrdý a rázovitý charakter zdejších lidí, ten se pak zpětně odrážel v poezii kopaničářských písní. Při jejich poslechu se zamýšlíme nad jejich prostou krásou, až běhá mráz po zádech, jsou totiž opravdové a hřejivě lidské zároveň."

Také bych se ještě ráda přiklonila k myšlence, že " poznávat je krásné, užitečné, poznávat je morální" a já jsem mohla díky této knize také poznávat... Děkuji

34 19.11.2018

Knížka mého dětství a života. Drží si všechna má prvenství a bude pro mě navždy tou nejlepší, nejúžasnější , nejkrásnější a jedinou kterou bych si vzala na pustý ostrov.
Vracím se k ní celý život, pláču smíchy nad povedenými dcerkami i vzpomínkami pro svou milovanou babičku a maminku. Toužím vrátit čas, jak ráda bych se potkala s Gabrou i Málinkou...., tak snad někdy, tam nahoře :-).

34 10.09.2018

Krásně smutné a zároveň pěkně veselé vzpomínání na nelehké dětství. Zdendu, Zdeňka, batíka si prostě nejde nezamilovat a spolu s Evičkou a Martou bych je okamžitě brala :-). Opravdu tak trochu Obecná škola a Hrdý Budžes :-). Ta živelnost, člověčenství a energie, která je v knize ukrytá se prostě nedá jen tak lehce popsat a už vůbec ne ohodnotit. Pět hvězdiček je strašně málo. Děkuju a vřele doporučuju.

34 25.06.2018

Ládikovu cestu Nepálem jsem si užila, nahlas se smála a dokonce některé Ládikovi postřehy předčítala rodině. Mělo to vtip, jiskru. Prostě skvělé a jiné než cesta do Jeruzaléma, kterou jsem četla ušima :-).
Pak přišla Čína. Hranice jsem s Ládíkem přešla ještě nadšeně a těšila se na nová setkání a zážitky. Ovšem jazyková bariéra zřejmě vykonala své. Najednou jsem pomalu zjišťovala, že mě kniha přestává vábit a já se nutím ke čtení, listuji stránkami a vyhlížím konec :-(.
Nerada používám slovo 'kdyby', ale kdyby Ládík obohatil knihu fotografiemi o kterých neustále mluví, mohlo být mé zklamání menší.
Nicméně smekám před všemi anděly strážnými, ty Ládíkovi (jeden to nemůže stíhat) se strašně nadřou :-)

34 26.02.2018

Těžké téma, neuvěřitelný příběh, tolik bolesti, ale zároveň radosti, lásky, štěstí a naplnění života.

"Slibuji před Duchem svatým, že vás budu milovat a ve dne i v noci hýčkat, vás a všechny, které v sobě ukrýváte, budu vás doprovázet, kamkoli se vydáte,"...

Ruku na srdce milé čtenářky, která z nás by to nechtěla slyšet :-)
Nemůžu opomenout Slečnu Nadpočetnou :-)
Olivier Bourdeaut si mě získal a tato kniha bude už navždy patřit mezi mé lásky.

34 23.09.2017

Nádherná kniha, formou, obsahem i obálkou. Paní Bolavá musí mít dušičku hodně bolavou. Její příběhy jsou plné bolesti, smutku, ale zároveň obrovsky lidské a skutečně skutečné. Knížka splnila, ba spíše předčila mé očekávání. Do tmy bylo o malinko lepší, ale Ke dnu mně bude dlouho ležet na duši!

34 24.07.2017

Tak a jsem na konci knihy a volám, " já chci ještě!, prosím. "
Za mě skvělá kniha, pět hvězdiček a dala bych i šest. Můžu jen a jen doporučit!

34 20.03.2017

Kniha je plná života a k životu hold patří radost, zábava, sex, starost, smrt...
Za mě 5 hvězdiček a dala bych i 6. Od knihy jsem se jen stěží odtrhávala, hold vyživovací povinnost mě donutila jít do práce:-).

34 01.09.2016

Za mě palec nahoru a plný počet bodů. Kniha se mi moc líbila a po knize: Ještě, že nejsem kat od pana Vondrušky, jsem si spravila chuť. Děkuji autorce za přiblížení kousku dějin z naší milované Moravy.

34 01.06.2015

Pro mě první kniha od této autorky. Rozšířila jsem si vědomosti a ještě jsem se skvěle pobavila. Hned jsem se pustila do další knihy, už aby byl večer.

34 10.02.2015

Audiokniha

Interpreti: Dalibor Buš, Vladimír Hauser, Milan Holenda, Ondřej Kokorský, Jan Kolařík, Sylvie Krupanská, Pavel Zatloukal, Aleš Palán
Jelikož se pro mne jedná o méně "naposlouchané" hlasy a role průvodce se ujal sám autor, působila na mne kniha mnohem autentičneji.

Rozhovory s alkoholiky, ztroskotanci a labilními jedinci nepovažuji za nijak inspirativní. Opravdu podivný výběr. Poslech dalších autorových knih odkládám. Jedno pozitivum mi kniha ovšem přinesla. Srovnání. Žiju asi pro společnost nezáživným a nudným životem, mám rodinu o kterou se starám, chodím do práce, platím daně... a po poslechu této knihy jsem na sebe pyšná, konečně ;)

33 28.08.2024