Česneksmedem komentáře u knih

Obrazně řečeno je to hromadná pitva. Pitva morální, politická ale taktéž i sexuální. Možná toho bude na někoho až moc najednou.

Spoiler
Opakovaně se v tomto povídkovém románu (má 7 částí) objevuje rok 1968, který panu spisovateli zjevně způsobil hlubokou a nezahojitelnou jizvu na duši. Mě se nejvíc líbila třetí část nazvaná Andělé.
Ještě jednu věc si neodpustím, neboť to co chci z knihy volně popsat ukazuje na klasický životní paradox. Zároveň to potvrzuje pořekadlo: Každý dobrý skutek bude po zásluze potrestán..
V únoru 1948 stoupají po schodišti na balkon pražského barokního paláce (po stejných schodech chodil 8 let i Franz Kafka) Klement Gottwald a jeho ministr zahraničí Vlado Clementis (ten v této funkci nahradil Jana Masaryka), aby nový vůdce promluvil k lidu na Staroměstském náměstí. Když vyšli na balkon, bylo chladné počasí a KG byl prostovlasý. Clementis tedy sundal z hlavy svoji beranici a dal mu ji. O pár let později byl obviněn ze slovenského buržoazního nacionalismu a 3. prosince 1952 oběšen. Byl odstraněn ze všech fotografií, kde stál vedle KG, tedy i z těch z balkonu. Jen ta beranice po něm zůstala.
I přes obtížnější stravitelnost knihu doporučuji.

20 01.02.2019

Spoiler!
Začátek knihy mi trochu připomněl film Titanic. Tady také vzpomíná dáma v letech na mládí. Ovšem zde je to žena mnohem temperamentnější, vzteklejší, umíněnější a sebestřednější.
Na prvních 100 stranách je hlavním tématem vztah Galy a jejího prvního manžela básníka Paula Éluarda. Pak již dojde na setkání se Salvadorem Dalím (vlastním jménem Salvador Domingo Felipe Jacinto Dalí Domenech). Gala měla zřejmě v genech zakódovánu starost o dospělé muže s duší dítěte. V případě Salvadora to však byla rozhodně velká výzva, kterou měl kompenzovat dostatečný přísun peněz a naprostá oddanost a poslušnost protějšku. Víme, že trpěl skatologií, fóbií z lučních kobylek a naprostým nedostatkem soběstačnosti. Jinak byl ovšem génius, který si na vlasy natíral olej ze sardinek.
Hodně zajímavý je i rozdíl v sexuálním žití s oběma partnery. Zatímco ten první byl hodně aktivní, ale Eleně Dmitrijevně Diakonovové to stejně nestačilo, Salvador měl k sexu se ženou odpor. Oba jí ale dopřávali volnost. Vlastně pokud s ní chtěli zůstat, tak jim ani nic jiného nezbylo.
V březnu roku 2014 jsem navštívil výstavu SD v Brně na Špilasu. Dnes již vím, že ho Gala donutila podepsat několik tisíc prázdných pláten, takže si zpětně říkám, kolik z toho vystaveného byla falza. I tak to bylo zajímavé.
Kniha se četla velice dobře a řadím ji mezi TOP 5 letošních přečtených knih. Fakt stojí za přečtení, takže ji vřele doporučuji.

20 20.12.2018

Tato kniha asi nebude úplně pro každého a ocení ji zejména ti, které hlouběji zajímá politika, náboženství, dějiny a možná i tématika postapo (neboť stále platí: „Buď připraven!“). Výhodou je, že prakticky nezáleží, jakým jste příznivcem či příznivkyní politické kolorologiky (červené třešně, oranžová růže, modrý pták...). Takže se připravte na hutné čtení, u kterého je třeba hodně přemýšlet a smiřte se s tím, že tentokráte na závěr nebudou ani zvířátka, ani borec na konec. Naše životy jako jednotlivců, rodin, států i celé naší planety se pohybují po pomyslné nepravidelné sínusovce. Záleží pouze na tom kdy se sirka, kopírující tyto sínusovky, dotkne ve své záporné kulminaci škrtátka.

20 18.09.2018

Je to psáno z hlediska výstroje, osobních věcí, ale hlavně jde o příběhy. Ty vypráví občas každý z nás a nejednou si je přibarvujeme. Zde jde však často o dost surové příběhy. Nejvíce se mi líbil "Miláček od řeky Song Tra Bong.
Je třeba si uvědomit, že těm klukům, kteří byli do války ve Vietnamu povoláni bylo zhruba 19 let a většině byly politické důvody naprosto ukradené. Z války se jich nevrátilo více jak 58 000. A ti, kteří se vrátili, museli často vybojovat válku další, a to se svojí psychikou. Ztráty na vietnamských civilistech činily asi 4 000 000 a padlo přes 1 000 000 vietnamských vojáků.

19 08.10.2019

Hned na začátku se dozvíte: „Tato kniha vznikla bez vynaložení jakýchkoliv finančních prostředků.“ Řekl bych, že někdo to snad zaplatit musel.
SPOILER
Romská spisovatelka Irena Eliášová nám přináší příběh Lili (vlastním jménem Hana Říhová), která je jedináček, přírodní zrzka, má byt v němž bydlí sama, je skromná, stydlivá a zásadová nekuřačka. Její spolupracovnice v erotické práci jsou Eva, Jana nebo Jarmila. Pasák a majitel hotelu (v Liberci) se jmenuje Pepa. Za celý den si od ní bere tisícovku. Pak přijde nenadálý zvrat, po kterém dostane Lili AIDS. Z mého pohledu by možná bylo přiléhavější pojmenovat tuto „knihu“ Apríl.
Jednu hvězdu dávám za to, že jsem se musel těm absurditám občas zasmát.

19 04.08.2019

Tak to byla detektivka dle mého gusta. Docela hustý slovník, v hospodě se hrál kulečník a z jukeboxu vyhrávali The Yardbirds (začínal zde např. Eric Clapton) nebo skupina Small Faces. Pokud by vám to snad nic neříkalo, tak od nich převzal Václav Neckář svoji písničku Ša-la-la-la-li.
Pro citlivější povahy bych to úplně nedoporučoval, ostatní se ale budou docela bavit.

19 12.02.2019

Kniha je sestavena v podobě pestré směsky, pro každého něco, všehochuť, páté přes deváté, či jako pel mel neboli mišmaš. Faktem ovšem je, že to často není zrovna ideální. To vám potvrdí každý, kdo například zkusil kombinaci pivo + víno + slivovice. Jednotlivé ingredience jsou ovšem velice chutné, a to jak v případě pitného režimu, tak i samostatných kapitol této knihy.
Jak jsme si již zvykli, jedná se o laskavý humor nebo chcete-li nevšední vyprávění o docela všedních věcech. František Nepil zde svoji květnatou řeč (jako ostatně vždy) obohacuje o slang, vtip i nadsázku, ale také o slova pro některé z nás takřka záhadná – viz například fiškusnost. Snad nejlépe se jeho vyprávění dá označit Werichovým výrazem „člověčina“. Takže stejně jako ostatní jeho knihy i tuto doporučuji.

19 22.12.2018

Kniha je prezentována jako rozhovor Miloše Čermáka s Jaroslavem Hutkou (a k tomu několik zápisů z deníku). V průběhu čtení se mi potvrdilo, že nejde o žádný přepis jejich rozhovoru, ale že Hutka odpovědi psal. To je samozřejmě daleko jednodušší, neboť máte čas si vše rozmyslet, upravovat, doplňovat... Nakonec to bylo solidní počtení. Uznávám a věřím, že emigrace musela dát zabrat, což se projevovalo hlavně na psychickém zdraví dotyčných, ale i na rozpadech jejich vztahů. A stesk po domově a u mnohých i jazyková bariéra, to si ani nedokážu představit.
SPOILER. Docela jsem byl překvapen faktem, že na přelomu šedesátých a sedmdesátých let dělal horoskopy (docela ve velkém) a vyvolával duchy. Bavil jsem se i u příjmení jeho děvčat a manželek – například Růžová, Spurná nebo Macíková. Naučil jsem se i dvě holandské nadávky – boerenlul a klootsak. Po návratu do vlasti je zde poznat u těchto lidí docela obvyklé rozčarování (nikdo mu nechtěl pomoct) a taky jistá nepraktičnost a naivní spoléhání se na druhé.
Takže nakonec dávám tři tulipánské cibule.

19 06.11.2018

Hniloba podzimní už nastala,
ptáci ve chlévě hovno klovou.
(úryvek z Jesenina)

Tak v tento podzimní dušičkový čas jsem si přečetl knihu, kterou bych doporučil hlavně klukům, kteří byli na vojně, a pak také „drsným holkám rohypnolkám“. Jak již víte z ostatních komentářů, jde zde o válku v Čečensku aneb Matička Rus umravňuje svoje nezbedné dítě.
SPOILER!
Je to opravdu poučné čtení, ze kterého se například dozvíte, že: „Ve válce smrdí všechno a všechno je hnus“. Zajímavé je také rčení ruských veteránů z II. světové války: „Ruský voják má tři druhy nepřátel“. Víc neprozradím.
A na závěr jeden výrok či nadsazená myšlenka, která bude zřejmě jisté skupině lidí připadat přinejmenším provokativní: „Neexistuje ráj ani peklo. Všichni lidé, kteří se chovají špatně a dopouštějí se těžkých hříchů, se prostě znovu narodí jako Rusové“.

19 28.10.2018

Savana hokna!
Nacističtí dederóni v Brnisku. Brrr! Při čtení jsem měl zježený chlupy jak dikobraz ostny. Když tenkrát dorazili k nám do dědiny, za nadhodnocené říšské marky tahali pytle rohlíků z místní pekárny, přežírali se zákuskama v místní cukrárně a řechtali se jak vemena. Hnus velebnosti! Podobně to vypadalo i v Brně. Je to zvláštní pocit, když si vybavíte ta známá místa na která v Brně chodíte a teď si přečtete, co se tam dělo. Součástí knihy je i bohatá fotografická dokumentace. Není to sice bráno do větší hloubky, ale pro orientaci dobrý.

19 22.09.2018

Jako starý opelichaný lesní manekýn se toulám lesem a pozoruji, jak se ta naše příroda mění. Kůrovce zjevně napadla epidemie bulimie, takže za pár let bude smrk asi vzácnost. Proto jsem uvítal vydání této knihy. Je sice primárně určena dětem, ale i dospěláci se zde dozví mnohé. Celkem 85 stromů a keřů v obrazech i zajímavostech, včetně typických znaků pro jejich určení. Dost dobrý!
Možná by se ale měl botanik při vymýšlení některých názvů více zamyslet. Vězměte si třeba jedovatý Štědřenec odvislý. Jak to má takové dítě vyslovit? Pokud řeknu zlatý déšť, tak je to docela poetické, pro děti zapamatovatelné, a pro některé dospělé fajnšmekry i erotické.

19 16.09.2018

Soubor pěti povídek z let 1927 1930, ale zaměřeny na období kolem I. světové války. Nebyla to úplně jednoduchá četba. Vzhledem k malému rozsahu jednotlivých povídek se to však dalo. Možná to bude poměrně nestravitelné pro některé dámské kruhy, neboť jsou zde slečny popsány docela ve špatném světle. Je to však i díky vnějším okolnostem (jak jinak) a špatným osudem (tedy pokud na něj věříte).

18 22.07.2019

Asi kniha ne úplně pro mne. Ne, že bych byl naprostý abstinent, ale míchané nápoje mě nic neříkají. Momentálně si nejvíce pochutnávám na vínu z černého rybízu, což dokonale koresponduje s hlavní myšlenkou knihy, tedy že máte pít to co vám chutná, a ne co je právě in.
Souhlasím, že nejlepší pasáže se týkaly kocoviny. Poněkud na morální hraně byla kapitola o tom, jak ošidit při občerstvení své hosty a přitom si sám užívat to nejlepší. Přesto není špatné si tuto knihu přečíst.

18 17.05.2019

Tato směska našeho vynikajícího polyhistora je čtivá a zajímavá. Nutno ale brát v patrnosti, že ji psal v roce 1968, takže například kapitola o orientaci na moři nemůže obsahovat GPS. Satelity k tomuto účelu totiž byly do vesmíru posílány až od roku 1978. Osobně se mi nejvíce líbila kapitola o kalendáři. To je ale samozřejmě velice subjektivní.
SPOILER
Na závěr knihy uvedl Ludvík Souček následující přání: „Abyste si vždycky zdravý a jasný a soudný rozum zachovati ráčili a nezaprodávali, smím-li použít biblického podobenství, prvorozenství moudrosti za mísu čočovice dráždivých domněnek.“

18 11.04.2019

Spíše mi to připadalo jako pokus o historickou detektivku, než jako historický román. U nás je docela dost spisovatelů, kteří se tímto žánrem zabývají: Vlastimil Vondruška, František Niedl, Jan Bauer a další. Takže konkurence docela veliká. Z tohoto pohledu bych řekl, že jde spíše o průměr.
Navíc jsem zaznamenal i některé hlášky, které by možná spisovateli muži byly vytknuty jako nevhodné. A hned uvedu příklad. Jedna z aktérek Dora byla ohodnocena takto: ... „A šeredná jako latrína ve vojenským táboře.“

18 04.03.2019

Tato kniha je epesní ukázkou a zároveň důkazem toho, kdo je pro člověka a naši planetu největším nebezpečím. Je to samozřejmě opět sám člověk.
Není to jednoduchá kniha, která by se četla lehce. Ono to vzhledem k tématu ani nejde a navíc k tomu přispívá i forma deníku. Na druhou stranu se dozvíte mimo samotného tématu knihy i mnoho informací obecnějších, a to jak zeměpisných, tak i gastronomických.
Když nad tou knihou přemýšlím, beru v úvahu tu dlouhou dobu od svržení atomové bomby na Hirošimu (6. srpna 1945) a onu neustálou snahu o zdokonalování nástrojů na zabíjení, tak si tak říkám, že paradoxně by to teď v případě sebevražedné mise nějakého pomateného vrcholového politika bylo vlastně jednodušší. Je totiž velká pravděpodobnost, že by to ta placatá koule na které putujeme vesmírem nevydržela a byl by to konec pro nás všechny. Lze jen doufat, že k tomu v brzké době nedojde.

18 29.01.2019

„Koně poznáš v horách,
přítele v nouzi.“
Mongolské přísloví

Spoiler
Hlavní hrdina Jerúldelger (kterého jsem si překřtil na „Džegra“) je slušný samorost. Má kolem sebe partičku, která je také mimo průměrné stádo. Celé je to zasazeno do zmrzlého Mongolska a částečně i Ruska, takže se například dozvíte, že hlavnímu městu prvního státu Ulánbátar říkají Utánbátar, což znamená začouzené město. V Rusku je pak řeč o Krasnokamensku (Rudý kámen), kde je uran úplně všude a kde je prý průměrný věk při úmrtí 42 let (nevím, nezkoumal jsem). Město bylo založeno v roce 1968.
V Mongolsku se hlavní hrdina ládoval hlavně chušúrem a taštičkami búdzů. Chušúr je placka plněná masem, a to hlavně skopovým.
Dalším zajímavým slovem v knize je chajčice, což je jačí samice. Občas tam padají z nebe.
Mimo toho, že je to detektivka z prostředí pro nás rozhodně málo známého, tak další málo vídané jsou názvy kapitol, které odpovídají části poslední věty v kapitole. To obnáší i to, že název kapitoly je vzhledem k jejímu obsahu jaksi zcela mimo.
Jinak dobré počtení.

18 11.12.2018

Naprosto souhlasím se Zuzziš i s ddkk. Dejte si pauzu od severských detektivek, politiky i fantasy a přečtete si tuto knihu od Škvoreckého. Vykresluje totiž minulý absurdistán s maximální dávkou humoru. První dvě části naprostá paráda, která vás dostane v tomto uplakaném čase znova do dobré nálady. Dozvíte se, co obnáší tahat se s institutkami, přečtete pohádku o tajemné prdýlce, nahlédnete do lesíku zvaného „Schmeichlwald“ a pochopíte geniální vynález obraceč pionýrů „Radostný zítřek“. Třetí část je na čtení poněkud složitější, a to hlavně pro anglofonní neznalce. Snad jen jednu drobnou ukázku ze třetí části: „Socialismus je vyhnal jako Eidama a Ivu z paradajzu.“ Přesto je to za poctivých 5 socialistických hvězd.

18 04.11.2018

Tak tuto vázanou knihu jsem zakoupil za celých 8 Kč. Tomu se říká skvělá okase! Její původní cena byla 289 Kč, což z této knihy patrně učiní můj nákup roku. A musím říct, že to je kniha svým způsobem zajímavá, ve které se dozvíte docela dost méně známých informací.
SPOILER! Hned na straně 14 mě dostal svojí úvahou, že v budoucnosti už mezi sebou nebudou soutěžit politické strany, ale úplně jiná uskupení, reprezentující určité zájmy. I když to nevyšlo na 100 %, tak co jiného je ANO a SPD? A ty „standartní“ politické strany, jak dopadly? Další zajímavé postřehy z knihy: chartista Václav Havel si za manželku vzal signatářku Anticharty Dagmar Veškrnovou; dozvíte se, jak při návštěvě Gorbačova jeho ochranka mlátila lidi do rozkroku, na což tehdy doplatil i Antonín Kapek (jenž jako jeden z pěti podepsal zvací dopis); dozvíte se z čeho vznikla fáma o tom, že Helena Vondráčková byla milenkou Lubomíra Štrougala; že do bytu po Štěpánovi nastěhoval Havel herce Jana Potměšila; že se proti vyškrtnutí článku o vedoucí úloze strany stavěl Marián Čalfa...

18 03.11.2018

Zdar jak sviňa!
Je to taková žemlovka s kabanosem politá svíčkovou. Prostě směska, no – Agatha a holub a Titanic a ti dva jelimani a tak. Stačí si ale nalít panáčka whisky z učitelů (nebo dva) a je to náhle lehce stravitelné, místy úsměvné, občas až neuvěřitelné. Shrnuto slovy jednoho mého bývalého šéfa: „Takový prdy Jana Drdy“.

18 25.09.2018