Česneksmedem komentáře u knih

Jednoznačně nejlepší díl z těch, které jsem již přečetl. Navíc se v knize objevuje můj celoživotní názor, že česnek se dá dát do všeho, mimo sladkého pudinku. Mimochodem, do něj dáváme kousky vánočky namočené v rumu.
Obrovský podíl na excelentním superdílu má samozřejmě překladatel Jan Kantůrek. Nad jeho překlady a dokonalým citem pro jazyk lze jen smeknout a poděkovat směrem k nebesům, neboť nás navždy opustil 21. března 2018.
Nejvíc se moje duše tetelila při dialogu Fíglů, moudru stařenek a čisté duši Toničky Bolavé. Mnohé zde napsané jsou vlastně obrazy, nad kterými je třeba se zamyslet. Pak teprve pochopíte hloubku a moudrosti schované pod povrchem liter. Knihu vřele doporučuji, ale pozor na Úskočného muže!!!

23 07.01.2019

Majdalenka, Apolenka s Veronikou
a taky Věrka, Zdeňka, Majka, Lenka
s Monikou...

Všichni známe písničku Holky z naší školky. Před čtením této knihy doporučuji trénovat a do každé sloky přidat 150 jmen. Pokud si to budete všechno pamatovat, jste připraveni ke čtení tohoto knižního titulu. Mimo jmen se k nim ještě přidají přezdívky (dříve vulgo nebo alias), letopočty, názvy měst... Mazec. Za každý řádek, kde se píše o svatební noci budete vděční, fakt.
SPOILER!
Ale abych jenom nebrblal. Jistě znáte přísloví: „Podle nosa poznáš kosa!“ Mezi typické fyzické znaky rodu Habsburků patřily: odulý spodní ret, předsunutá dolní čelist a dlouhý nos s nápadným hrbolem. Prostě fešáci. Stačí se mrknout na portrét Rudolfa II. A právě Rudolf bylo jejich oblíbené jméno. Jak známo, Rudolf II. trpěl mimo jiné i syfilisem a z dušené mrkve ho určitě nedostal.
Naprosto mě dostala následující informace. Roku 1506 se Anně z Foix narodil syn Ludvík. Bylo to velmi slabé a drobné novorozeně, ale inkubátor ještě tehdy žádný chytrý astrolog ani alchymista nevymyslel. Rady si teda ale na královském dvoře věděli. Malé robě obkládali teplými vnitřnostmi z čerstvě zabitých vepřů, aby jej udrželi při životě. A světe div se, povedlo se. Další zajímavostí je, že v té době byla za symbol plodnosti považována hrušeň. Asi spíš šlo o tvar plodu, že. Nebudu to natahovat. Čtěte a vzdělávejte se.

23 17.11.2018

Každý ví, časy se mění. Dnešní děti mají své hrdiny v Harry Poterrovi, pokémonech … U nás to byl Vinnetou a Old Shatterhand. Po pár letech už jsme jim říkali Vincek a Olda Šetrné, kterého pak nahradil Olda Říha z Katapultu a po „čochu“ (tedy po zábavě) pak hlavně upravená verze jejich písničky „Máš na to blít víc“.
SPOILER! Pierre Brice nás v této knize provádí svým jistě bohatým životem. Docela jsem byl překvapen jeho vojenskou minulostí. U námořníků se mu jistě dostalo tvrdého výcviku. Pak ale šel dělat manekýna a koketoval s herectvím. Díky jeho vzhledu o něj měly zájem nejen ženy, ale i jeden režisér a třeba i Jean Marais. Ve Francii se jako herec zpočátku moc nechytal, takže zakotvil v Itálii a pak v Německu. Pořád zdůrazňuje, že mu vadí řeči kolem jeho vzhledu, protože on raději hovoří o talentu a povaze. No, možná mu to někdo i uvěří, ale je fakt, že právě díky svému vzhledu se fest zdržoval v posteli. Sám přiznává, že díky němu bylo mnoho žen vystaveno trápení a smutku. Na druhou stranu se jeho skalpem a výměnou tělních tekutin jistě takřka každá chlubila, že.
Docela zajímavé jsou i pasáže, v nichž vzpomíná na svého hlavního spoluherce, kterým byl samozřejmě Lex Barker (vlastním jménem Alexander Crichlow Barker Jr.).
Celkově shrnuto je to zajímavá kniha, která rozhodně stojí za přečtení. Ještě připomenu, že v roce 2008 navštívil ČR, setkal se s božským Karlem (ne Schwarzenbergem, ale Gottem) a prý mu moc chutnalo naše pivo.

23 20.10.2018

Dneska jsem si domů přinesl balíček s osmi knihami. Byla tam i tato paráda, což mi připomnělo, že za chvíli už to bude rok, co Wabi odešel zpívat na jiná pódia. Takže alespoň tímto rozhovorem jsem si zavzpomínal na „obyčejného“ chlapa s kytarou a cigaretou, který nám přirostl k srdci a teď chybí.

23 02.10.2018

Těpic!
Nevíme dne ani hodiny. Prostě vše je OK, cool... a najednou jste těsně pod koncem zad. Děsivá a všeobjímající bezmoc a hrůza. To je to, oč tu běží. Na padesáté straně jsem si říkal: „Ještě víc jak 220 stran? Co tam mohl napsat? Si dělá p...l?“ Ne nadarmo je to ale král. Někdo kritizuje málo akce. Berte to ale třeba tak, že psaní je pro SK něco jako fetiš, filmové plátno, sázka. Sázka na to, že je tak dobrý, že mu stačí postel, žena, pouta, vnitřní hlasy. A vytvoří z toho parádní postelové psycho.

23 23.09.2018

Tato kniha asi nebude úplně pro každého a ocení ji zejména ti, které hlouběji zajímá politika, náboženství, dějiny a možná i tématika postapo (neboť stále platí: „Buď připraven!“). Výhodou je, že prakticky nezáleží, jakým jste příznivcem či příznivkyní politické kolorologiky (červené třešně, oranžová růže, modrý pták...). Takže se připravte na hutné čtení, u kterého je třeba hodně přemýšlet a smiřte se s tím, že tentokráte na závěr nebudou ani zvířátka, ani borec na konec. Naše životy jako jednotlivců, rodin, států i celé naší planety se pohybují po pomyslné nepravidelné sínusovce. Záleží pouze na tom kdy se sirka, kopírující tyto sínusovky, dotkne ve své záporné kulminaci škrtátka.

23 18.09.2018

Rozporuplná osobnost, která lidi rozděluje. Na druhou stranu musím říct, že pokud vás má někdo rád nebo naopak vás až nenávidí, je to pořád v pohodě. Nejhorší je totiž lhostejnost.
Přiznávám, že se to nečetlo špatně a autor v plné síle byl velice inteligentní. Čteme Havla i Klause, tak proč nečíst Zemana?

23 07.09.2018

Vzhledem k rozsahu tohoto dílka bych jej označil jako „knižní placebo“. Rozhodně však ne obsahem, ten je velice solidní.
Jak známo, Mácha je náš první „kosmický“ básník a mág metafory. Od nátury byl pesimista s touhou po pravdě, což je zatrolená kombinace. Také je Šaldem hezky oznámkován jako první „vidomec české poesie“.
Být pesimistou s touhou po pravdě v dnešní době není rozhodně o nic lehčí. Přesto. Jak jistě víte, Mácha zemřel již v 25 letech, když se nakazil při hašení požáru, který náhodou zahlédl. Údajně se nakazil cholerinou, tedy mírnější formou cholery. Žít v dnešní době, asi by to dopadlo jinak. Před hořícím domem by si udělal selfie a mohl by tvořit vesele dál.
Přečtete to za pár minut, takže neváhejte.

22 11.12.2019

V mnohém souhlasím s woodwardem. Nejsem si jenom jistý tím, že je toto absolutní jednička celé Wolfovské ságy. Je to však velice příjemné počtení obohacené výtečným jídlem a starými nápoji. Jako příznivce staré detektivní školy knihu doporučuji.

22 12.08.2019

Vo tem žádné hantec, že de vo špica bichlu. Hókám vám, borci a šochtle, ten kalósek Markůj to šrajbnul betelně. Chlemtal sem u teho vajnoš, valil augny na ty hefty a lochčil se jak vykyblované šaškec.
Co chvajdnót na samé šlus? Šplíchnu vám jednu betálnó flignu. Nekde tu bichlu čajznite, gebnite na seslu a gómnite do ní. Je to king prča.

22 18.04.2019

Osud je vůl, to jste si všim.
Ten dělá věci podle sebe
a nebere na nikoho ohled.

Jan Werich

Další moje letos přečtená kniha o známé osobnosti. Zde je to veselé vyprávění o senzačním a nezapomenutelném klukovi poněkud zastřeno jeho smutným a tragickým úmrtím v mladém věku.
Velice oceňuji, že si v dospělejším věku zvolil složitější životní cestu studiem práv, které však již nedokončil...
Z těch veselejších částí knihy si vždy připomenu například protistátní výcvik jeho psa Pariska nebo vzpomínku na první fotografii, kterou dal Lucii Bílé.

22 12.11.2018

Když se dělá něco na sílu, tak to stojí za míň než předcházející dva díly (to jsem ale slušňák). Howgh!

22 12.09.2018

Celkem 44 básní, z nichž některé se vztahují k jeho rodnému kraji - například Být kastelánem, Ještě jednou z domova, Kůlna nebo Průvodce poutníků. Tím rodným krajem je Moravský kras, konkrétně městys Sloup.
Jako ukázku uvedu alespoň první sloku z básně Kůlna:

Kůlna je mohutná
A dlouhá díra
Průchozí z obou stran
Prokotlaná vodou
Ve vápencové skále
V čase Čtvrtohor i dřív
Bývala sídlem
Předchůdců člověka

22 10.09.2018

Dlouho jsme nechtěli a neměli televizi. Teď už ji máme (poplatky platíme), ale pouštíme ji prakticky jenom na Štědrý den, na Silvestra a když má být konec světa. Nevím, který z těch tří dnů to zrovna byl, ale zahlédnul jsem v ní na krátký okamžik WA. Zdálo se mi, že ze sebe ten chlápek dělá blba, i když je zřejmé, že je velice inteligentní. No a u této knihy povídek jsem zjistil, že ten blb jsem já. Možná je to tím, že na tak absurdní humor jsem už moc starý. A to i přesto, že by teoreticky WA mohl být mým otcem. Snad bych ho pak i lépe chápal.

22 03.09.2018

Publikace vyšla v roce 1913, takže je zřejmé, že je poplatná své době, což často působí poněkud komicky. Překladatelem byl Jan Váňa, český filolog, středoškolský profesor, učitel jazyků, básník a překladatel.
SPOILER
Autor Morris Salmonsen (1843-1913) ve své knize přirovnává lásku ke stupňům na teploměru. Pod bodem mrazu se podle něj nachází láska platonická. Shledává také podstatný rozdíl mezi láskou u sedláků a lidí z vyšších kruhů. Jednoduše řečeno, u sedláků jsou chlapi větší kanci a dámy víc přístupné k nezřízenému dovádění.
Věnuje se jednotlivým národům, jejichž občané se přestěhovali do Ameriky - konkrétně do Chicaga. Nejvíce ho zajímají Irové, Poláci (hlavně ti němečtí z Pruska), ale i Češi. U nich prý, na rozdíl od jiných, převládají sňatky mimo církev. Hodně se také trefuje do Němců.
Docela zábavná je pasáž věnovaná sňatkům mezi „starými“ ženami a mladými muži („...stydne nám v žilách krev...“). Dozvíme se, že poplatek za povolení ke sňatku činil 1,5 dolaru.
Nelze se vyhnout i sdělení, že v jeho době byl v Americe odpor vůči sňatkům „smíšených barev“.
Celkem 19 kapitol.

21 13.12.2019

Musím konstatovat, že tato kniha je jednou z mých objevů letošního roku.
Na obraze je vlastně nádherný motýl, skrývající tajemství. Patří mezi největší v Severní Americe a nejvíce jich tam najdete na javorech.
Ke knize. Spisovatele Sama Eastlanda (vlastním jménem Paul Watkins) prý díky jeho stylu přirovnávají k Ernestu Hemingwayovi. Budu jim věřit, já takového dojmu ale nenabyl. Kniha je to velice čtivá a těžko jsem se od ní odtrhával. Dozvěděl jsem se i pár nových informací ohledně malířského umění a Jantarové komnaty. Knihu doporučuji.

21 29.11.2019

Tak tohle se musí číst velice pomalu, jinak se o mnohé sami ochudíte. Není to žádná rychlá akce, takže to asi nebude pro každého. Pokud si ji ale náležitě vychutnáte, tak ve vás mnohé zanechá. Těch myšlenek je zde opravdu hodně. Takže jen pro názornost.
SPOILER!
Vaším úkolem je přijmout sebe ne usilovat o to, abych vás přijal já.
Více milujeme touhu než její předmět!
Píše se zde často o vymetání komínů. Pokud vás v tuto chvíli napadly nemravné myšlenky, tak raději zkuste jinou knihu.
Následující dvě závěrečné ukázky se jisté části čtenářské obce asi nebudou líbit:
...život je jen jiskřička, po níž následuje stejná tma, jaká ji předcházela tma před narozením a po smrti.
...plamen víry má nevyčerpatelný zdroj ve strachu ze smrti, zapomnění a ztráty smyslu.
Parádní kniha, kterou doporučuji!

21 15.11.2019

Tak mám celou sérii přečtenou a musím konstatovat, že tento poslední díl nebyl až tak špatný. Co ho ale odsunulo ke třem hvězdičkám byl závěr, který působil (nebojím se napsat) až skoro trapně. Škoda.

21 29.10.2019

V době mého mládí jedna z TOP 5 mých kapel. Ještě dnes si velice rád poslechnu například „I Was Made For Lovin´You“, „Rock And Roll All Nite“ nebo „Crazy Nights“.
Ace Frehley, který rád maloval, prý navrhnul ty dva blesky do názvu skupiny. Vystupoval v masce jako Space Ace. Jinak jen pro jistotu – ten s tím nejdelším jazykem je baskytarista Gene Simmons (rodným jménem Chaim Witz).
Ke knize. Dostanete vlastně to, co očekáváte – vysvětlení vzniku jednotlivých alb a písniček (ať už s Kiss nebo s Frahley´s Comet), hromadu psaní o chlastu, sexu a koksu (krycí název „Betty Whiteová). A občas taky výmluvy notorického alkoholika a pojídače pilulek (kterým už prý není). A jak už to u kluků s egem vesmíru bývá, dost se zde také dozvíte o různých hádkách a podrazech uvnitř kapely. Nevím, jak je na tom Paul dnes. To snad uvidíme 19. června v Eden Aréně (teda pokud ho pozvou).
Knihu doporučuji!

21 22.10.2019

Nedá se očekávat, že by tato kniha byla hromadně čtena. Je napůl vědecká, i když je zde patrná snaha o co nejvíce srozumitelný jazyk i pro historiky amatéry.
SPOILER!
Jak známo, Josef II. se stal vládcem v době, kdy ideový monopol brzdil možnosti ke zlepšení hospodářské prosperity. Toleranční patent vydal 13. 10. 1781. Tato kniha mimo něj skýtá mnohá data a události, které je dobré si připomínat. Uvedu alespoň pár z nich. Na území Habsburské říše byla do roku 1624 všechna nekatolická náboženství právně nelegální. V roce 1753 zakázala Marie Terezie prodávat duchovenstvu v kostele i před ním voskové svíce a obětní figurky. Důvodem byla ochrana pro podnikání občanských voskařů. V roce 1767 byl zrušen takzvaný zpovědní krejcar, který bylo povinné odvádět při zpovědi kněžím. Ještě snad jedna informace. Dne 31. 12. 1780 byly zrušeny náboženské komise, které vyhledávaly a obracely kacíře. Další jejich výsadou bylo pálení knih.
Knihu doporučuji.

21 23.07.2019