Česneksmedem komentáře u knih

„Koně poznáš v horách,
přítele v nouzi.“
Mongolské přísloví

Spoiler
Hlavní hrdina Jerúldelger (kterého jsem si překřtil na „Džegra“) je slušný samorost. Má kolem sebe partičku, která je také mimo průměrné stádo. Celé je to zasazeno do zmrzlého Mongolska a částečně i Ruska, takže se například dozvíte, že hlavnímu městu prvního státu Ulánbátar říkají Utánbátar, což znamená začouzené město. V Rusku je pak řeč o Krasnokamensku (Rudý kámen), kde je uran úplně všude a kde je prý průměrný věk při úmrtí 42 let (nevím, nezkoumal jsem). Město bylo založeno v roce 1968.
V Mongolsku se hlavní hrdina ládoval hlavně chušúrem a taštičkami búdzů. Chušúr je placka plněná masem, a to hlavně skopovým.
Dalším zajímavým slovem v knize je chajčice, což je jačí samice. Občas tam padají z nebe.
Mimo toho, že je to detektivka z prostředí pro nás rozhodně málo známého, tak další málo vídané jsou názvy kapitol, které odpovídají části poslední věty v kapitole. To obnáší i to, že název kapitoly je vzhledem k jejímu obsahu jaksi zcela mimo.
Jinak dobré počtení.

18 11.12.2018

Naprosto souhlasím se Zuzziš i s ddkk. Dejte si pauzu od severských detektivek, politiky i fantasy a přečtete si tuto knihu od Škvoreckého. Vykresluje totiž minulý absurdistán s maximální dávkou humoru. První dvě části naprostá paráda, která vás dostane v tomto uplakaném čase znova do dobré nálady. Dozvíte se, co obnáší tahat se s institutkami, přečtete pohádku o tajemné prdýlce, nahlédnete do lesíku zvaného „Schmeichlwald“ a pochopíte geniální vynález obraceč pionýrů „Radostný zítřek“. Třetí část je na čtení poněkud složitější, a to hlavně pro anglofonní neznalce. Snad jen jednu drobnou ukázku ze třetí části: „Socialismus je vyhnal jako Eidama a Ivu z paradajzu.“ Přesto je to za poctivých 5 socialistických hvězd.

18 04.11.2018

Tak tuto vázanou knihu jsem zakoupil za celých 8 Kč. Tomu se říká skvělá okase! Její původní cena byla 289 Kč, což z této knihy patrně učiní můj nákup roku. A musím říct, že to je kniha svým způsobem zajímavá, ve které se dozvíte docela dost méně známých informací.
SPOILER! Hned na straně 14 mě dostal svojí úvahou, že v budoucnosti už mezi sebou nebudou soutěžit politické strany, ale úplně jiná uskupení, reprezentující určité zájmy. I když to nevyšlo na 100 %, tak co jiného je ANO a SPD? A ty „standartní“ politické strany, jak dopadly? Další zajímavé postřehy z knihy: chartista Václav Havel si za manželku vzal signatářku Anticharty Dagmar Veškrnovou; dozvíte se, jak při návštěvě Gorbačova jeho ochranka mlátila lidi do rozkroku, na což tehdy doplatil i Antonín Kapek (jenž jako jeden z pěti podepsal zvací dopis); dozvíte se z čeho vznikla fáma o tom, že Helena Vondráčková byla milenkou Lubomíra Štrougala; že do bytu po Štěpánovi nastěhoval Havel herce Jana Potměšila; že se proti vyškrtnutí článku o vedoucí úloze strany stavěl Marián Čalfa...

18 03.11.2018

Zdar jak sviňa!
Je to taková žemlovka s kabanosem politá svíčkovou. Prostě směska, no – Agatha a holub a Titanic a ti dva jelimani a tak. Stačí si ale nalít panáčka whisky z učitelů (nebo dva) a je to náhle lehce stravitelné, místy úsměvné, občas až neuvěřitelné. Shrnuto slovy jednoho mého bývalého šéfa: „Takový prdy Jana Drdy“.

18 25.09.2018

Začnu srovnáním dvou světových velikánů. Tak, jako má Josef Alois Náhlovský veškeré dosud známé i neznámé nemoci, tak Král Štěpán má zase veškeré myslitelné i nemyslitelné fóbie. Teda alespoň dle této knihy. Pak se nelze divit, že se svým talentem a houževnatostí nás „nutí“ zírat do svých knih, až z toho šilháme a přestáváme dýchat. Dopodrobna popsaný život jeho, manželky i dalších členů rodiny, postup ve spisovatelské i filmové branži, jeho knihy, životní názory a postoje, kostlivci ve skříni. To vše tato kniha přináší, ale navíc i mnohé odpovědi, na které se sami sebe ptáme při čtení jeho knih. Pokud jste již četli jeho knihu „O psaní“ budou vám některé pasáže připadat důvěrně známé.

18 21.09.2018

Dovolím si knihy pana Vondrušky přirovnat k řízkům. V tomhle bylo i šťavnaté maso a okolo trojobal. Možná těch obalů bylo tentokráte ještě více. A i když máte řízky rádi je potřeba občas udělat změnu a použít česnek nebo třeba udělat nadívaný řízek. Tento byl celkem dobrý, ale prostě takový obyčejný. Mám tím samozřejmě na mysli ty jeho řízky. Takže abych přešel opět ke knihám, v porovnání třeba s Právem první noci je třeba na hodnocení ubrat. Tož tak.

17 16.11.2019

Vlastně ani nevím, proč jsem si vybral ke čtení zrovna tuto knihu. Možná to bylo proto, že k ní dosud nebyl sepsán žádný komentář. „No, slučílos!“
SPOILER!
Nepíši to jen tak náhodou. Právě pasáže z Ruska (SSSR) jsou v knize nejlepší. A taky ty o „doktorovi od pasu dolů“ nebo (samozřejmě) Spejbl a Hurvínek. A jako třešnička na dortu Pavel Zedníček a Naďa Konvalinková s vypípanou odpovědí.
Škoda, že JB odešel tak brzy.

17 18.08.2019

Souhrn výroků a slibů našeho pana prezidenta z jeho první "pětiletky". Obrázek nechť si každý udělá sám, ale na chytání se za nos rozhodně nevěřím.

17 08.06.2019

Pan spisovatel nám předkládá jednu z možných katastrofických variant, která se odvíjí od nedostatku ropy. Její zásoby nejsou nekonečné, takže boj o ni bude čím dál tím krutější. Samozřejmě vás to vede k otázce, kolik lidí vlastně bude moci na naší planetě žít a fungovat bez užívání fosilních paliv?
Je to kniha drsná. Ukazuje na amorální politiku a politiky, kteří se neštítí naprosto ničeho. Všichni vám ale budou tvrdit, že to dělají jen pro vaše dobro.
Jedno arabské přísloví říká: „Můj otec jezdil na velbloudu, já jezdím rolls-roycem, můj syn létá tryskovým letadlem a jeho syn bude jezdit na velbloudu.“. Je to stejně pesimistické, jako ta kniha, ale přesto ji doporučuji k přečtení.

17 20.03.2019

Po přečtení takových knih se možná některým lidem budou zdát jejich problémy menší nebo alespoň přijatelnější a snesitelnější. To je ta lepší varianta. Beznadějný skeptik zřejmě začne přemýšlet o tom, co všechno ho ještě v životě může potkat...

SPOILER!!!
V knize jsou tři dějové linky, dvě zasazené do Německa od roku 1943 a třetí pak do Argentiny roku 1977. V té první hlavní postava knihy Marijke de Graaf pracuje se svým manželem v odboji a po zatčení jsou odvezeni do koncentračních táborů. Marijke do Ravënsbrücku a její manžel do Buchenwaldu. Aby ho mohla hledat, přihlásí se dobrovolně do nevěstince, který je právě v jeho koncentračním táboře. Za den má obsloužit 8 vězňů. Každý z nich to dostane jako odměnu (mimo vězňů židovských) a má na to 20 minut. Upřímně se divím, že po té nesmírné dřině a prakticky bez jídla, byli ještě nějakého aktu vůbec schopni. Její myšlenkové pochody a jednání byly však často mimo mé chápání.
Ve druhé dějové lince (která se prolíná s první) je hlavní postavou esesák Karl, který ač by mohl chodit do nevěstince pro důstojníky, zahledí se do Marijke a začne chodit za ní. Zvláštní je, že vždy až po těch 8 vězních.
U třetí dějové linky jsem zpočátku zvednul obočí do otazníku (no skoro) a dumal, jaká může být vzájemná spojitost. O těchto událostech jsem toho moc nečetl, ale je známo, že již v roce 1976 převzal násilně vládu od Isabely Perónové vrchní velitel vojsk Jorge Videla. Díky řádění vojenské junty se mluví o 30 000 obětech. Příběh Luciana, který je gay, se na první pohled jeví poněkud odtrženě, ale čtenář souvislost nakonec pochopí.
Je to opravdu silné a po dočtení si člověk ještě nějakou chvíli probírá děj od začátku až po následky a rozuzlení na konci. Knihu doporučuji.

17 14.12.2018

Spoluautor Červeného trpaslíka toho dle jeho fotek ví o nadbytečné váze zřejmě docela dost. Možná i proto napsal tuhle knihu a jako kontrast k tlustému a vzteklému kuchaři Grenvillovi dal anorektičku Hayleigh Griffinovou. Jako celkové pojítko obou pak připojil konceptualisty Jeremyho Slanka.
Řekl bych, že kniha nebyla nadměrně humorná, ale spíš úsměvně zábavná. S tím humorem bych v těchto věcech byl celkem opatrný, a to nejsem ani tlouštík, ani anorektička. Pro takto trpící lidi to musí být občas docela peklo a psycho.
Citát z knihy:
Existují tři druhy lží: lži, hnusné lži a statistiky. Autorem je bývalý předseda vlády Spojeného království hrabě Benjamin Disraeli. O tom, jak se denně ohýbá pravda a předkládá se lidem se dozvíte i z následující ukázky, která měla informovat o Fit Farmě, kde se tlouštíci zbavovali svých kilogramů a bylo třeba předložit pozitivní článek veřejnosti. Návod je následující a obecně použitelný: „Zdůraznit pozitiva, vypustit negativa a do Říše středu se radši vůbec nepouštět.“
Následující ukázka se mi také líbila:
„Existuje právo, a taky existuje spravedlnost. Bylo by fajn, kdyby se alespoň čas od času setkaly.“
Konec knihy se mi zdál poněkud useknutý, ale přesto ji doporučuji ke čtení.

17 03.12.2018

Čtivá klasická stará detektivka.
Vypíchnu čtyři „postavy“. Tou první jsou doláče, neboť o prachy jde vždy až na prvním místě. Tou druhou je detektivka Berta Cool(ová), která je krapet temperamentně podivočená, ale vzhledem k jejímu jménu a příjmení se jí to dá odpustit. Její klasickou hláškou je: „To mě teda usmažte místo řízku!“. Třetí postavou je tajemný slepec, který má tak špicovní ušiska, že uslyší i jak se vám vykle sedmička vpravo dole. A konečně postava čtvrtá, tou je netopýr. Zde je jedna z mála slabin knihy, neboť označení netopýr je příliš obecné a vágní. V naší vesničce střediskové jsme totiž takřka všichni odborníky na tyto polétavice a rozpoznáme všech 24 druhů u nás žijících. Naše náklonnost k nim se odráží i v tom, že jejich obrázky máme na tričkách, trenclích, ponožkách a někteří odvážnější je mají vytetované na - no však víte.
Knížka má pouhých 173 stran, takže než vám slehne po obědě řízek, máte přečteno.

17 27.10.2018

Vidím, že tuto knihu skoro nikdo nečte, takže pokud z ní něco vyžvaním, tak to asi zas tolik lidí nenaprudí. A začnu zvostra. Matika a politika jsou fakt hustý. Jsou tak hustý, že jsou hustější než bývaly vlasy a „fósa“ Waldy Matušky. Nejprve matika. Po zavraždění Jendy F. Kenna bylo v relativně krátké době (do února 1967) celkem 15 svědků zalezlých ve funerálních futrálech. A blázni do matiky spočítali, že pravděpodobnost takové schovky je sto tisíc bilionů ku jedné. Mazec, co? Jako lesnímu couralovi by mě mohli matematici ještě spočítat, kolik díky tomuto mordu zmizelo z naší planety lesa. To musí být flák jak blázen.
A teď politika. V knize se dočtete, cituji: „Skutečný problém je v tomhle, Vane: za dvacet let bude na této planetě sedm milird lidských bytostí, většinou hnědých, žlutých nebo černých – a všechny budou odhodlány žít. Budou se ze svých líhní hrnout do Evropy a Severní Ameriky po stamiliónech a nic je nezadrží. Vůbec nic je nezadrží!“ Podotýkám, že kniha u nás vyšla v roce 1974. Takže se v ní sice trochu felili, ale až tak mimo mísu to není. A dále ke čtivu. Pohádce o tom, jak si šílený magor a fidelista Oswald zajel sám pro své potěšení dne 22. listopadu 1963 udělat bum bác do Dallasu, věří dnes už snad jen Pepík a Mařenka ze samoty Kozí Bobky. Z ostatních někteří tuší (a to včetně autorů této knihy), že tak to občas dopadne, když velká část vaší rodiny naběhne ke korytu a chlemtá a chlemtá. Pak se několik mládenců, kterým se jejich ušoulaná kulička zdá ještě moc malá nakrkne a drobně prostor u koryta vyčistí. Takže tak.

17 01.10.2018

Kdo by neznal a nečetl jeho knihu Povídání o pejskovi a kočičce? A tato kniha Ledacos s ní má ledacos společného. Je to taková nesourodá směska všeho možného, díky čemuž se snad při čtení může někdo cítit poněkud inkomodován.
Ještě jeden citát: Tuhle přinesl jeden list přenáramný výron demagogie nejrozčilenějšího druhu, kde je řečeno, že nic v republice nestojí za nic. Vzpomínáte na proslov o blbé náladě?
Pokud si občas rádi přečtete něco mimo hlavní proud, tak tuto knihu rád doporučuji.

16 11.08.2019

Při čtení této detektivky jsem si uvědomil, že moje představivost a fantazie nejsou sto mít potuchu o tom, kam se tento žánr posune za dvacet či třicet let. Při každoročním množství vydávaných detektivek jsou totiž spisovatelé (i vzhledem k tomu, že jsou lidé čím dál tím víc cyničtí a agresivní) nuceni pro úspěch svých knih vymýšlet čím dál tím větší šílenosti a ukruťárny.
SPOILER
V případě této knihy sériový vrah uřezává ženám bradavky a jako roubík jim do úst cpe jejich kalhotky. Nejvíc se mu líbí dívat se jim do očí těsně před použitím nože.
Jinak parta kolem Franka Quinna se mi líbila, neboť to nebyli žádní supermani, ale lidé se svými problémy a prohřešky. Jejich nátury rozhodně nejsou jednotvárné, což je také fajn.
Knihu doporučuji, ale sám si teď asi naordinuji pár knížek jiného žánru.

16 09.01.2019

Dle mého názoru problém této knihy nespočívá ani tak v obsahu, jako spíše v rozsahu. Na zhruba 120 stranách se museli vtěsnat všichni od Lenina až po Gorbačova. To samozřejmě vede ke zjednodušování, a pak to může na někoho působit jako „slátanina“. Uvedu příklad.
SPOILER!
Dne 26. 2. 1939 slavila Naděžda Krupská (manželka Lenina) 70. narozeniny. Stalin jí poslal obrovský dort. Několik hodin poté byla s příznaky prudké otravy převezena do nemocnice, kde zemřela, a to dle oficiálních míst na zauzlení střev. Podle spisovatele jasná vražda jedem. Tolik informace v knize. To ty narozeniny slavila sama? Nikdo jiný ten dort nejedl? Nikdo další s ní nebyl převezen do nemocnice?
Pak nezbývá nic jiného, než to, co doporučuje Anatone. Prostě hledat a dostudovat (pokud ovšem tyto věci neznáte). Bohužel to snižuje hodnocení knihy, jinak celkem dobrý.

16 28.12.2018

Neskoncujeme-li s válkami,
války skoncují s námi.
Herbert George Wells

Literatura faktu zaměřená na raketovou historii v německé armádě během druhé světové války.
Spoiler! Snad každý někdy slyšel zkratku V-1. Bylo to označení rakety, ale nebylo původní. To znělo Fi-103. Až na základě Goebbelsova osobního přání se začalo ke zbrani přidávat adjektivum „odvetná“, německy „Vergeltung“. A tak z Fi-103 vzniklo V-1. Dále se v knize například dozvíte o jednom našem všeumělovi, který se jmenoval Jan Chaloupka. Byl to opravdu borec a je škoda, že své znalosti nesepsal.
Je zde i mnoho faktických dat, takže snad jen toto: „Mezi 13. červnem – 5. září 1944 odpálili Němci na Londýn 9 017 letounových bomb. Z katapultů odstartovalo 8 647 střel V-1, zbytek z paluby letadel He-111 (Heinkel). 2 340 střel dopadlo na území Londýna.
Závěrečný politický dovětek knihy se netýká raketové techniky. Poukazuje na střet dvou světových politických ideologií a ukazuje, která z těch dvou je ta jediná hodná a užitečná pro svět.
Přes ten závěr je to kniha čtivá a poučná, takže ji doporučuji.

16 27.11.2018

Dva příběhy, které rozhodně nejsou špatné, ale TOP pana EM to není! Přesto se to četlo velice dobře a lehce. Na světě neustále přibývá magorů a whisky s rumem jsou prozatím pořád ještě o trošku dražší než máslo.

15 07.11.2024

Nějak nesdílím nadšení předchozích komentářů. Řekl bych, že jde o knihu, která je taková "mizivá". Za pár dnů už si na ni ani nevzpomenu, neřkuli ji někdy číst znova.

15 02.09.2019

Kniha, ke které jsem se dostal díky Čtenářské výzvě.
SPOILER
Hlavními postavami jsou Václav a Kateřina Lopatovi se svými dětmi. Jejich příběh je napsán hodně emotivně, což samozřejmě přinášela popisovaná doba.
Mezi další postavy knihy patří i šlechtická rodina Wiessenbergů, která po bouřce shání nejlacinější pracovní sílu pro odstranění lesních polomů spadlých následkem bouře. Ten šlechtický rod pojmenovaný po Bílé hoře má být ve skutečnosti rod Schwarzenbergů, jejichž lesy postihla bouře 6. prosince 1939. Pracovní tábor zde nazývaný Roky je ve skutečnosti tábor v Letech.
Náklad knihy vydané v roce 1999 měl zajímavý a trochu temný osud. Po prasknutí vodovodního potrubí a následné vodní spršce se údajně podařilo zachránit jen kolem 150 kusů. Prý se nepodařilo prokázat, že šlo o úmysl.
Také jsem docela zíral, když se v textu objevilo jméno mé rodné obce.

15 22.01.2019