CharlesWard komentáře u knih
Asi o chlup čtivější, než předchozí kousek. Části ze soudního přelíčení se ale i tak bohužel neskutečně táhly a zdržovaly od dalšího pátrání.
Klasický problém prvních dílů. Podobně jako třeba Rollinsova Písečná bouře se kniha táhla a byla docela jalová.
Upřímně? Tohle se vleklo jako svlékání hadích šupin. Jedna hvězda navíc za celkem zdařilé ukončení.
Po docela dementní Dvanácté kartě, si to u mně Jeffery zase trochu vylepšil.
Klasický výplňovitý díl v sekci prostřední v řadě. Hlavní příběhová linka byla tentokrát ještě o kousek nudnější, než u prvního dílu. Bonusové body dávám za těch pár stránek, posunujících linku vedlejší linie z minula. Tak snad bude ten 3. díl stát za to!
Divná sbírka. Některé povídky bez vyjímek výborné (Grabinski), ale valná většina spíš fantasy než horror. Jsem docela rád, že už je to za mnou.
Šaty s vlečkou, botky vyšívané, ale thriller s Davidem Rakerem to však není drahý pane!
Typický příklad zajímavého tématu, napsaný absolutně nudným způsobem. A těch několik kapitol, které se špionáží nemají nic společného, tomu také zrovna moc nepomáhá.
Podstatně čtivější než předchozí nepodařená cottonovka. Jen je škoda, jak se série od 7. dílu čím dál více orientuje na politiku.
Po přečtení se cítím asi stejně nakrknutě, jako po přelouskání Playbacku. Něco tomu prostě chybí a nemůžu přijít na to co to je.
Jak jen to napsat. Ze začátku jsem se vůbec neorientoval v ději, a i když mám po přečtení hrubou představu, stále na tom nejsem tak, abych mohl někomu popsat, o čem že to vlastně těch 700 stran bylo. No a tak mám vlastně jen 2 možnosti. Začít okamžitě část 2. díl a nebo to prozatím nechat trošku uležet.
Chvílemi už jsem jen čekal, až z nějaké stránky vyskočí Dolph Lundgren, případně Steven Segal. Bobuleme jsem i přesto dal šanci, a znovu mě zklamal. Asi se vrátím ke knihám Roberta Ludluma. Ten aspoň dokáže skloubit politiku a akci.
To, co mi vadilo u Jeffersonovy šifry, naštěstí autor (nebo možná překladatel) opravil, takže se už kniha dá číst mnohem pohodlněji. I tak si ale neodpustím výtku: Kde jsou ty časy, když byla kniha založená na historickém dobrodružném základu? Minimálně poslední 4 knihy se týkaly politiky, a podle anotace následujících dílů, se na tom v budoucnosti nic měnit nebude. Škoda, že autor nezůstal u historického zasazení (stýská se mi po stylu který měly cottonovky 1-3).
Nápad ok, ale knize zlomil vaz naprosto otřesný nápad, neoddělovat linie jiných postav mezerami nebo alespoň doprovodnými znaky. Je v tom pak neskutečný bordel a děsně blbě se pak na četbu soustředí. Tohle korektorovi uniklo.
Hrozně jsem se bál, že na mě Joník vychrlí přehršel jmen a absolutně se nebudu orientovat. Což se mi na začátku přesně stalo. Ale s tím, jak padají jednotlivé stovky stránek, to nakonec nebylo až tak strašné. A je to a s tímto restem padá i poslední kniha od Abercombieho.