CharlesWard
komentáře u knih

Sbírka průměrných povídek. Z průměru pak vystupují povídky Kód číslo 2, Královský Brahm, Muž, který se zabil a Bojovný Pérák Reilley.


No nevím. Po mé třetí přečtené wallaceovce, už mi začínají všechny jeho knihy připadat na jedno brdo. Nějaká detektivní zápletka, mužská postava, padouch, ženská postava a závěrečné romantické vyústění. 2.5 hvězdy.


Zajímavé povídky, které bohužel mnohdy kazí poněkud strohý závěr. A jak už to u sbírek bývá, některé jsou zdařilejší, než ty druhé.


Problém pana F. spočívá v tom, že píše o atraktivních věcech velice neatraktivním způsobem.


Citát na přebalu knihy tvrdí: ,,Carlssonovi kolegové z branže na něho budou žárlit!" O tom dost pochybuji.


Do závěrčného odhalení, jsem absolutně netušil, kdo by mohl být oním tajemným Žabákem. A to jsem měl dokonce 3 pracovní teorie. Po Smečce děsu moje druhá wallaceovka a právě díky ní jsem rád, že u mně Edgar dostal další šanci.


Největším tahákem knihy jsou jednoznačně povídky E. A. Poa a A. C. Doyla, které jsem už bohužel četl v jiných sbornících. Poněkud nadprůměrné mi pak přišly povídky Maska, Negotium Perambulans a Amina.


S Sherlockem se tohle ani zdaleka nemůže měřit. Chápu, že po všech těch letech, si Doyle asi potřeboval na chvíli od Holmse oprostit, ale E. G. asi nebyla ta nejvhodnější volba. Příběhy jsou velice strohé a když už dojde na akci, je tato velmi rychle odbyta a jede se dál. Po neotřelém detektivovi, představuje francouzský důstojník krok zpět. A to je škoda.


Většina Berryho knížek, mi připadá, jako nějaká špatná studentská parodie na Roberta Ludluma. Ani Kolumbova záhada není vyjímkou. Velice průměrné.


Odpočinkové šestákové čtení.


Zpočátku poměrně zamotaná detektivka, kterou poněkud oslabují téměř identická jména některých postav.


Zajímavý historický román o radostech a strastech rodiny Pilasterů ve 2/2 19. století. Po dlouhé době pročítání nejrůznějších odpočinkové literatury, byl pro mě tento román skutečnou výzvou. Ke konci mi už ale čím dál víc začínal připomínat červenou knihovnu. Za přečtení však jako taková určitě stojí, jen je třeba počítat s jistou dávkou stereotypu, který se u mně dostavil někde v první třetině a jen velmi těžko se překonával. Potěšil hlavně konec. Nakonec tedy jeho četby nelituji.


Slaboučké. Upíři zde tentokrát nejsou ani zdaleka tak děsiví, a hlavní hrdina jenom pořád někam jde a jde. Že by začátek tentokrát slabší trilogie???


Kniha se četla dobře, potěší i předmluva a také dokončené fragmenty těch povídek, které Howard dokončit nestihnul. Conanovi nebo sbírce Tygří moře se ale tato sbírka nerovná ani zdaleka...


Nejsem ani zdaleka tak nadšen jako ostatní. Klasická linie ze současnosti, je v tomto případě, částečně narušena podivnými záblesky z minulosti, které se odehrávají úplně jinde. Navíc se závěr knihy, se děje právě "jinde" a tak nějak mi připadalo, jako by byl celkově násilně useknut. Brian se asi chtěl hlavní postavy už jen rychle zbavit, a tak šla logika stranou. Zatím u mně z 3. dílů pentalogie stále vede ten 2.


Na rozdíl od prvního, 3/4 knihy nudícího dílu, se tady už jen pokračuje v zavedeném kánonu. Děj díky tomu poměrně rychle ubíhá, a čtenář se tak ani nestihne začít nudit. Uvidíme, jak to autor zakončí.


Škoda, že milostné scény se zde odehrávají tak chladně a odbytě. V rámci neoriginálního kánonu jde o lepší průměr.


Příjemné fantasy, které jako celek splňuje účel ale při podrobnějším průzkumu, působí poněkud lacině.


Autor měl víc ubrat na politice a přidat na zvratech v příběhu. Bohužel tak neučinil, a tak jde po všech stránkách o průměrný dobrodružný příběh, zkažený nudnou politikou.


Kniha se sice čte relativně dobře, ale pokud od Lutze už máte něco načteno, bude Vám to brzo připadat, jako pořád to samé. Kniha má satanžel navíc i nepříliš uspokojivý závěr.
