CharlesWard komentáře u knih
Bohužel znovu jen tři hvězdy. Zátiší zůstává stále nepřekonáno. Nemůžu se ubránit dojmu, že návrat D´acosty bohužel znamená úkrok stranou v kvalitě příběhu. A to je škoda.
600 stran, napsaných sice čtivým způsobem ale v podstatě o ničem. Partička dobrodruhů prchá na místo x přes místa a,b,c a to je vlastně vše. Nemůžu se ubránit dojmu, že tohle měl být prostě jen prostřední vatovitý díl, ale Ryanovi zkrátka a dobře došly nápady.
Dokonale chápu, proč jde o poslední přeloženou knihu v sérii. Nic tak utahaného, nudného a nezáživného, jsem už totiž dlouho nečetl.
Ryan pochopil, že bylo rozdělení na kapitoly vícero postav krokem zpět a vrátil se k příběhu Velina. Bohužel mi příjde, že příběh je zde pouze proto, aby byl, a hlavní linka je poněkud nešťastně pořešena v první třetině knihy. A potom to začne být divné, recyklace Písně na n-tou. Hvězdičku navíc za závěr. Uvidíme, co druhý (snad závěrečný) díl...
Asi do 3/4 opravdu zajímavé a geniální počteníčko. Pak bohužel tempo dojde. A nereálný závěr celého zakončení, bohužel knihu strhává zase o něco víc do hlubin knižního průměru.
Minimálně o 2 třídy lepší než Tmavší než jantar.
Chandler zůstává nepřekonán, ale tohle se mu docela přibližuje.
Bohužel mi to připomínalo spíše ty méně povedené díly ze série. Ono uber tajemství mě hned z začátku nezaujalo, záporák je klasicky slabý a nevýrazný. Kniha jen dokazuje, jak moc může, s kvantitou jeho knih, autor klesnout na kvalitě.
Tohle se táhlo. Kniha má navíc naprosto zmršený font, kdybych četl ve fyzické podobě, budu k tomu nutně potřebovat lupu. Naštěstí je možné velikost písma na čtečce zvýšit, takže pomůcka Sherlocka Holmese nebyla nutná.
Tak Vám vlastně nevím. Kniha se četla dobře, pořád se něco dělo, ale závěrečný zvrat nepovažuju za úplně nejpovedenější. Asi zkusím i další díly, ale proložím to zase něčím jiným.
Škoda celkového rozuzlení, které trošku ubírá na, do té doby, pracně budované atmosféře.
Pokud tohohle paspisovatele King někdy opravdu označil jako nejlepšího současného autora paperbacků své doby, docela se děsím, jak vypadali ti nejhorší. I přes relativní útlost knihy, se snad třetinu naprosto nic neděje, a my se tak dozvídáme podrobnosti z jedné epizody seriálu Dallas. Když už nám tedy následně Dowell vše předá a kniha se pomalu přehoupne do druhé poloviny, je potřeba náhle honem a nahned vyrukovat s nějakým tím strašením. A tak nevíme co, nevíme proč, jen že je. A najednou už ani to, jen konec. Kniha budiž nakladatelství Fobos výstrahou, že některé staré škváry by měly zůstat naprosto účelově zapomenuty!
Na knihu jsem se neskutečně těšil. A první polovina taky ubíhala bleskovým tempem. Pak tepešžel přišel první nevhodný zvrat a celé to korunoval nepravděpodobný závěr.
Asi o chlup čtivější, než předchozí kousek. Části ze soudního přelíčení se ale i tak bohužel neskutečně táhly a zdržovaly od dalšího pátrání.
Je to Reacher, ale zároveň vlastně není. Nemůžu se zbavit dojmu, že tomu prostě něco chybí/přebývá.