Christo komentáře u knih
Myšlenka vynikající, provedení horší. Myslím, že starší zpracování ve formě povídky by se mi líbilo víc.
Necetl jsem to ani s prilis velkym casovym odstupem, ale tento zaverecny dil mi dal hodne zabrat si pamatovat postavy i dej s predeslych dvou dilu. U me drzi prim Silo a dalsi dva dily uz jedou na setrvacnost dobre nastartovaneho rychliku do uzasneho postapokaliptickeho sveta.
Když jsem tuto knihu dostal, tak jsem dárci vynadal. Řekl jsem mu "Ty zas máš rád jídlo, tak Ti taky nedávám knihu od rekordmana pojídače knedlíků...". Tak nějak vnímám ultramaratony. Běhání mám rád, tak nechápu, proč číst o něčem tak nereálným a pro mě absurdním. Protože jsem měl hranice už od začátku v mysli. Přesto se mi zdá i po přečtení ultramaraton nelidský, ale mých upocených klasických 6 km časem snad budu brát jako meditační rozcvičku a ještě větší zábavu.
Severské Gran Torino, ale v knižní podobě pro mě zdlouhavé.
"Tihle Rusáci ničemu jinému nerozumějí," namítl seržant Tronson. "Přesně jako Arabáci nebo Indi. Jediné z čeho mají respekt, je hrubá sílá. Pěkně jim nakopat prdel nebo dát pořádně za uši, a hned vědí, že to myslíte vážně."
(Čteno v době zabrání Krymu Ruskem, kdy Rusko nevnímalo výtky a sankce Západu)....
Průměrný válečný román. Velké zklamání po Skleněném pokoji.
Mráz přichází od Viewegha. Po Mafii v Praze, Mrazu přichází z Hradu asi marně očekávám zakončení trilogie sebekritickým titulem Přestárlý Harry Potter ve službách Lidového domu :-)
Příběh je to vskutku magicko- fatální, který jsem prožíval jako kdybych četl thriller. Miluji Murakamiho styl a tato kniha mi to zase potvrzuje.
Zase ta krásná Zafónova Barcelona. Atmosféra je to, co nejvíce miluji na Zafónových knihách a zase jsem si ji vychutnal.
Myslím, že by mi stačila povídka a ne číst tento sice krátký, ale přesto, pro mě, téměř nic neříkající pseudo-filosoficko- etický román.
A to mám zvířátka rád! :-)
Ale alepsoň mě kniha inspirovala k přečtení Blakových veršů a za to děkuji.
Průměrná severská detektivka,tj. obecně lepší detektivka, ale v skandinávské konkurenci pokulhává...
Láska je jen slovo- tuto knížku z mého pohledu zachránilo to, že jí jako píše a prožívá 21letý suverén...nemohl jsem pořád věřit, že ty zjednodušené formy by použil klasik Simmel(je to moje první knížka od něj)...jeho podaný černobílý svět byl hodně přehnaný....SPOILER:(manžel byl prohnaný, manželka i dcerka ho neměly dokonce ani rády :-), vrchol byl, že i sám manžel neměl rád sám sebe :-).... všechny ženy v románu se do hlavního hrdiny zakoukaly (od Vereny po nějakou starší stopařku až i jeptišku:-)), charaktery byly prostě až moc extrémně vykreslené (chudák Hans s kočičkou a lištičkou :-)....jinak doják...
Pro tuto knížku jsem se rozhodl po přečtení anotace, která se mi zdála zajimavá a hlavně vtipná. Ale bohužel jen anotace. Kniha se tváří jako thriller z českého prostředí. Znovu se ukázalo, že nejenom natočit thriller u nás, ale i napsat je nesnadný počin. Viewegh vsází na šokující příběh, který je paralelou na většinu známých českých korupčně politických kauz. Což by nevadilo, pokud by to nebylo vše psané jako z hospody po pátém pivu(nemyslím sloh, ale obsah) až primitivním zjednodušením( pohled na zkorumpované politiky a gangstery, kteří se chovají, mluví a přemýšlí jako ti největší balíci). Tento vážný a jednoznačný styl není mým šálkem kávy a mylně jsem očekával vtipnou a inteligentní románovou satiru. Stejně tak mi vadilo, že kniha má uměle vytvořeno tolik stran (roztažené, kapitola v průměru 2 stránky- začátek nové kapitoly na další stránce až téměř v polovině atd.) a to zajisté kvůli navýšení ceny za knihu, která je tristní.
Hezky napsaná, ale nemusím číst o hnusu války. Silná kniha, ale ne mým šálkem kávy. Stejně tak si nedám obraz do obýváku s válečnou tématikou. V té době splnila roli protiválečné literatury.
Možná v době, kdy byla vydána byla tato kniha kultovní a převratná. Převratná tím, že nabourala všechny literární postupy psaní a asi i tím představovala svobodu, která je hlavním tématem knihy. A spontálnost. Někde jsem četl, že byla psána i na toaletním papíře, jestli se nepletu. Pro mě škoda, že neskončila tam kam podle mého názoru patří. Pro mě osvobozující pocit, že jsem ji mohl po přečtení odložit.
Už mám asi dost rozebírání pocitů, osudů, životů a nezachrání to ani nové Kunderovské téma odcizení od domova....na mě už příliš sebestředné, hnidopišské...nebo už mám toho přečteného od Kundery moc
Nejsem cílová skupina této knihy, ale pro místní čtyřicátníky a ještě dříve narozené bych raději jen stařecky zabručel něco, že je to o ničem ve velmi originálním prostředí....
Vtipné, smutné, chytré, někdy nabubřelé a hlavně lidské....jak někde v deníku odpovídal, proč nepíše science-fiction...tak to se zde hodí...život je víc než fikce
Celý mi to připadlo jako kratší verze Dallasu, kde nejzajimavější pasáže nebyly ani tak o dĕji jako o vztazích...zase moc povedené
Pár hvězdiček jen za popis možných rizik v tomto globalizovaném světě.