cori komentáře u knih

Knihu jsem si koupila kvůli fotografiím, které jsou opravdu nádherné (krajina i portréty dětí). Zajímavé je i vložené povídání o zážitcích z Nepálu a srovnání stylů života a hodnot u nás a v Nepálu. Kniha obsahuje tyto kapitoly 1.Poprvé na treku aneb Jak jsem za dva týdny poznala dva světy
2. Mé lásky v Pokhaře 3. Chandrama, holčička s deštníkem 4. Bez prstů, bez nohy, s úsměvem 5. Když se země třese
6. O stáří, umírání a smrti 7. Kam v Nepálu? 8. Nepál mě baví... 9. Matkou na konci světa 10. Fenka, která nám otevřela oči 11.Rozhovor s fotografkou Nikol 12. Rozhovory se Suryem a Sani, lidmi za módou Thao 13. Ke garne aneb Všechno zlé je k něčemu dobré 14. Spojování teček aneb Věříme Vesmíru 15. Opravdové štěstí 16.Střípky z našeho roadtripu 17. Dal bhat (nejen) od ohně (recept) 18. Tradiční nepálská pohádka O hodném králi, chamtivém Ramovi a o tom, co je v životě opravdu důležité
Fotografie jsou doprovázeny citáty známých osobností (je jich 59, pokud jsem dobře počítala).

29.04.2020

Červená knihovna o lásce krásných úspěšných lidí, kteří se seznámí 11.září 2001, což už naznačuje osudovost a nenaplněnost jejich lásky, se pokouší i o filozofické úvahy, jak má člověk žít, aby měl jeho život smysl, či zda dát přednost rodině či kariéře. Slaďoučká americká limonáda.

23.03.2020

Tuto objemnou bichli psal autor prý 12 let, což je možné, neboť je nabitá informacemi o muzikologii a hlavně o československé historii (od vzniku ČSR, přes Mnichovskou dohodu, nacistickou okupaci, exilovou vládu v Londýně, atentát na Heydricha, poválečný vývoj, okupaci v roce 1968, po listopadovou revoluci). Podrobné jsou informace i o pražských památkách a uličkách, zejména na Malé Straně. Děj se odehrává v roce 2000, kdy mladá Američanka Meta pátrá po partituře sonáty, která byla v roce 1939 rozdělena na tři části. Jednu část dostala od české emigrantky z domova seniorů, které slíbí, že najde dvě zbývající. Více než Metin milostný život, který tvoří podstatnou část knihy, mě zaujaly retrospektivy ze života původní majitelky partitury Otýlie, která ji dostala od svého otce, který padl v roce 1918, a jejich přátel.
Knihu ocení spíše zahraniční čtenář, který se při četbě seznámí s českými dějinami 20.století.

07.03.2020

Prodavačka Sára, která se touží stát spisovatelkou milostných románů, se v kavárně seznámí s panem Dokonalým. Červená knihovna o velké lásce, kdy dokonalý slaďák naruší jeden pohřeb.

24.02.2020

Tentokrát mě zaujaly spíše krátké povídky - Uvidět Amsterdam a zemřít a Poslední píseň Tonyho M. Z klasických povídek se mi líbila Conquista od Šlechty na téma osidlování Marsu.
Viz mé komentáře u jednotlivých povídek.

23.02.2020

Kniha je rozdělena na 2 části: co stvořila příroda a co vytvořili lidé. Mezi přírodními unikáty autor popisuje věčné jaro na vrcholku kopce Boreč v Českém středohoří, Velké mechové jezero u Rejvízu, mofety čili bahenní sopky u Františkových Lázní, české granáty, Klenotnici drahých kamenů v novopackém muzeu, stádo bílých jelenů v Žehušicích, sopku Komorní hůrka u Chebu, Zbrašovské aragonitové jeskyně, Bozkovské dolomitové jeskyně, přírodní rezervaci Kamenné slunce, Kamencové jezero v Chomutově.
V druhé části popisuje penězokazeckou dílnu v Koněpruských jeskyních, Muzeum knihy ve Žďáru nad Sázavou, Muzeum antického umění v Hostinném, Muzeum motocyklů na hradě Kámen, římský nápis na trenčínské skále, středověký důl Osel v Kutné Hoře, břidlicový důl Červené jezírko v Hromnicích u Plzně a ruční papírnu ve Velkých Losinách.

Pohádka o princezně, která uteče před nechtěným sňatkem a snaží se žít obyčejný život náctileté dívky toužící po první lásce, je poměrně jednoduchá. Začátek v hostinci, kdy si Lia vybírá mezi Kadenem a Rafem, byl docela nezáživný. Víc mě zaujal až závěr, kdy Lia putuje divočinou obklopená smečkou zabijáků.

19.01.2020

Amélie utrpí těžkou životní ztrátu, odjíždí jako delegátka cestovky do Itálie, aby se odstřihla od minulého života, o který přišla. Spíše červená knihovna, v níž i přes četná úmrtí vše nakonec dopadne dobře i díky neuvěřitelné náhodě ohledně setkání.

18.01.2020

Útlá brožura z roku 1991 je rozdělena do 13 kapitol: 1. Slušnost, zdvořilost, takt 2. Sebeovládání 3.Pozdrav 4. Představování a oslovování 5. Dopisy a telefony 6. Na veřejnosti 7. Chování v restauraci 8. Kultura 9. Stolování 10. Společenský život v rodině 11. Společenské události 12. Z diplomatického protokolu 13. S cizinci a v cizině
Zajímavé jsou citáty, které uvozují jednotlivé kapitoly, i úryvky z krásné literatury (např. z Gulliverových cest). V současnosti jsou některé zde uváděné poučky již zastaralé.

Autor přepracoval svou první knihu, v níž vylíčil Spartakovo povstání očima jeho kolegy boxera Leona, který před vypuknutím povstání vybojoval v aréně jen jeden zápas. Spartakus je v tomto podání římský občan, bývalý centurion, uvržený do otroctví kvůli odmítnutí splnit rozkaz.

13.01.2020

Čtenář se do městečka vrací 14 dní po událostech prvního dílu, aby spolu s šerifem Burkem pátral po vrahovi mladé ženy. Těším se na závěrečný díl, kdy městečko musí čelit mutantům.

12.01.2020

Celá kniha je o tom, jak se Atticus snaží svou učnici spojit s Gaiou, aby se z ní po dvanácti letech výcviku stala druidka, a kazí jim to Olympané, upíři, temní alfové, Loki a klauni. Jedná se spíše o další prequel k blížícímu se Rägnaroku. Tak snad v příštím díle se odehraje něco epičtějšího a překvapivějšího.

11.01.2020

Kniha přináší lehce satirický příběh obyčejné pražské rodiny, která doma pod kobercem najde balík peněz. Kdo je tam schoval a proč? Vylučovací metodou zjistí, že to nebyl ani nezaměstnaný otec, ani matka středoškolská učitelka, ani dcera žijící u přítele, ani syn poflakující se na "brigádě" v Barceloně, ani lehce sklerotická babička živořící z malé penze. Rodina řeší své problémy a hlavně otázku, zda mají nález oznámit na policii nebo si ho nechat. Co když se dotyčný pro peníze vrátí a nebude si brát servítky?
Docela zajímavý a vtipný příběh, jen mi tam přišly zbytečné úryvky ze slohových prací, které matka opravovala.

05.01.2020

Autorka (ročník 1939), rodačka z Předních Paští, vzpomíná na životní podmínky a zaniklá řemesla šumavských statkářů a chalupníků. Kapitoly popisují stravování, oblékání, denní práce hospodyní, pastevectví, nosení lesní trávy, kapličky a poutě. Další část knihy tvoří vzpomínky pamětníků na jejich šumavské dětství a dopisy či články odsunutých šumavských Němců. Nechybí ani strašidelné příběhy o nadpřirozených bytostech a historky a šprýmy místních samorostů.
Vyprávění z Hoidlí znamená z plání (z něm. Heidel - pláně).

04.01.2020

Diana a Matthew se ocitají v roce 1590 a pátrají po Knize nejen v alžbětinském Londýně, ale i v rudolfinské Praze. Diana se naučí používat své schopnosti, získává ochránkyni Corru a s Matthewem tvoří jedno tělo, jednu duši. Pobavila mě představa autorky, že Petr Parléř byl nezkušený začátečník a de facto katedrálu sv. Víta jeho jménem stavěl Matthew, původně francouzský kameník. Královna Alžběta, Matthewem zvaná familiárně Lízinka, je náladová stará bába a Rudolf II. nadržený chlípník.

14.11.2019

Jedná se o kompilaci z 24 knih. Mezi zajímavostmi najdeme kapitoly o králi Šumavy, o životě a práci lidí na Šumavě, o sklářství, o plavení dřeva, o železnici, o posledním medvědovi, o památných stromech, o zaniklých vesnicích, o plavebních kanálech, o zámku v Debrníku, o umrlčích prknech, o počátcích turistiky, o Čenkově pile, o Juránkově chatě.
Zaujala mě kapitola o brisilu - šňupacím tabáku s úlomky skla pro otrlé a o barabech, kteří pracovali na výstavbě tunelu pod Špičákem v letech 1874-1877. Bylo zde použito 90 tun dynamitu a zahynulo 60 dělníků z Itálie a Dalmácie, kterým místní říkali barabové (otrhanci, tuláci). Slovo baraba je prý odvozeno od jména Barabáš, což byl zločinec omilostněný místo Ježíše. Stejný původ má i slovo barabizna - dřevěná chatrč barabů.

04.11.2019

Josef Svatoš, bývalý legionář, se v listopadu 1939 rozloučí se ženou a vydává se s dalšími muži na cestu do čs. zahraničních jednotek. Nemají doklady, ale bez problémů se dostanou na Slovensko i do Maďarska. V Maďarsku jsou zatčeni a vráceni na Slovensko, což se dvakrát opakuje. Do Jugoslávie se dostane až na třetí pokus (mezitím byl považován za mrtvého a pobýval v několika věznicích) a stráví zde osm měsíců. Na další cestu se vydal 2.listopadu 1940. Šesté překročení hranice bylo do Řecka. Autor popisuje své zážitky a chování lidí, s kterými se setkal při svém putování. Vysvětluje i jak byla organizovaná pomoc uprchlíkům v Jugoslávii.

28.09.2019

Tuto útlou brožurku z roku 1973 jsem našla v bedně s papírem do sběru. Jedná se o normalizační červenou knihovnu, která vycházela na pokračování v časopise Československý voják. Autorka byla redaktorkou tohoto časopisu a jak se píše v doslovu, redakce byla zaplavena stovkami dopisů, v nichž vojáci základní služby a jejich dívky, babičky a maminky radili hrdinům, co mají dělat, a děkovali jim za povzbuzení a naději, kterou jím četba poskytovala.
Příběh je dost jednoduchý (četla jsem jen první díl). Sedmnáctiletá Jana a o čtyři roky starší Jan se do sebe zamilují, Jan odchází na vojnu, píšou si dopisy, Jan Janě zahne, rozejdou se, ale láska vše přemůže.
K pobaveni byly vážné rozmluvy politicky uvědomělých vojáků. "Nie, my predsa nechceme tankami dobývať. Iba chrániť. Aj také bohatstvo ako je umenie." Laco je kandidátem strany, ve všech debatách je vždycky vážný a neústupný, ale nikdy nic, co řekne nevyzní pozérsky. Ve všem je hluboký přesvědčení, a to se pozná."

26.09.2019

Novodobá pohádka o lásce krásné a chytré čarodějnice a charismatického upíra s ochranitelským komplexem. Nenáročná oddechovka proložená alchymistickými texty. Kouzelný dům s vlastní hlavou je úžasný.

17.09.2019

Předpokládám, že tuto knihu, která je oslavou dělnické třídy bojující za svobodu a lepší zítřky, pravděpodobně dnešní čtenáři nebudou číst, a proto nebude vadit, když napíšu pár spoilerů.
Hlavní hrdina Jan Zeman, zvaný Honzán, se narodí předčasně, když jeho matku vystresuje smrtelný úraz dělníka ve fabrice, kterého zabila transmise, a jehož byla svědkem, když tam manželovi nesla oběd. Rodiče si z obavy o synův život, kdyby pracoval se stroji, slíbí, že ho dají na studie, aby se z něj stal doktor. Rodina žije v Libni v pavlačovém domě s různými sousedy, komunisty i socialisty. Otec je zabit při střelbě do dělníků na Kladně. Honzán vystuduje gymnázium, kde se skamarádí s Arthurem, synem majitele továrny na traktory, a zamiluje se do jeho sestry Emilky. Po maturitě začne studovat na právnické fakultě. Přichází Mnichov 1938, okupace i zavření vysokých škol. Honzán nastoupí do Traktorie jako úředník. Majitel je odstaven a továrnu přejímá německý správce, aby ji předělal na výrobu tanků. Dělníci- komunisté práci sabotují a vyrábějí zmetky. Arthur je otcem vyděděn kvůli svému zhýralému životu, továrnu má zdědit Emilka a její manžel Honzán, kterého kolegové jeho otce považují za zrádce, že zapřel svůj původ a chce se stát továrníkem. Arthur udá sabotéry na gestapu a chce Honzána zabít, i když s ním Emilka čeká dítě. Při zatýkání se dělníci gestapu brání tyčemi, šrouby, hřídelemi i jeřábem, někteří jsou zastřeleni, ostatní zatčeni a popraveni. Arthur Honzána v továrně ohrožuje revolverem, nakonec ho donutí přiblížit se ke strojům a Honzána zachytí transmise a zabije ho. Emilka běží Honzána varovat před bratrem, ale nestihne to a ze šoku začne rodit. Kniha končí oslavou dělníků, kteří se nikdy nevzdají boje za lepší svět.
Kniha je dost patetická. Když však vezmeme v potaz, že ji autor psal během okupace v letech 1942-43, je pochopitelné, že popsal to, čemu věřil.


Úryvek:
Jednoho rána se Emilka probudila a s jistým úsilím si připomněla, že vstává naposled jako svobodná dívka. Překvapilo ji to, ačkoli se dávno na to ráno těšila. Sedla si a skoro lítostivě se ohlédla po bělostné podušce, dívčí podušce, která jí tolik let něžně podpírala hlavu, leckdy těžkou přebujelou fantasií o příštím. Co představ oblétalo sněhovost polštáře! Co slz, radostných i bolestných musila přijmout ztuhlá pěna podušky! A není tomu dávno, kdy v její rozpěněné běli, v tom laskavém pocelu oddané důvěrnice utlumila poslední zbytek přirozeného studu, tehdy, když počala Honzánka. Sbohem, peřinko, smetanová kolébko dívčích přeludů, peřinko, mlčenlivá družko dívčích tužeb, peřinko, ty tajemnice z nejdiskretnějších, provoněná a prosáklá nejranějším mládím, divošstvím krutých dobrodružství bez následků, navždy proteplená mučivými, avšak přesladkými křečmi zmítajícího se nedočkavého těla. Sbohem.

06.09.2019