Corvus
komentáře u knih

Velkoformátová kniha Brutal Assault je takřka 2,5 kilový špalek (dvojjazyčný - česky/anglicky), věnovaný festivalu Brutal Assault, který by neměl chybět v knihovně žádného fanouška tvrdé muziky. Pro návštěvníky festivalu jde pak přímo o povinnost. Kniha na úctyhodných 442 stránkách mapuje 20 let historie festivalu (1996 - 2015) a zajímavý text je doplněn MNOHA opravdu povedenými fotografiemi (mnohdy velkoformátovými). Kniha nabízí spoustu zajímavých informací, ale i zábavných perliček z historie. Zajímavostí také je, že vyšla ve dvou variantách obálky, přičemž zpracování je na špičkové úrovni (především verze s dvouhlavou orlicí ve zlato-černém provedení). Kniha není žádný drobek: 24 x 30cm. Vřele doporučuji všem fanouškům hudby. Luxusní publikace!
PS: Víte třeba, že Brutal málem po devíti letech zanikl? Nebo že Shindy není jeho zakladatelem? Na 442 stranách najdete spoustu dnes stěží pochopitelných historek, ale také například kompletní rejstřík kapel, které kdy na festivalu hrály.


Nádherně zpracovaná mapa mistrem Johnem Howem. Knížečka je řešená tak, že na levé straně je 24 stránkové pojednání o místech Středozem (doplněné černobílými kresbami) a vpravo je vlepena velká rozkládací (barevná) mapa. Neměla by chybět ve sbírce žádného příznivce díla mistra J.R.Tolkiena. Po přečtení zcela jistě dostanete chuť již po několikáté sáhnou do police a začíst se do stránek Pána prstenů.


'Revoltikon' je absolutní povinnost pro fanoušky praotců deathmetalu v Čechách - skupiny Krabathor. Ale nejen pro ně! Pokud milujete biografické tlustospisy (a že 'Revoltikon' má nějakých 444 opravdu HUSTĚ popsaných stran s hromadou raritních fotografií), nemůžete udělat chybu. Kniha se čte (ostatně jak je u hudebních biografií dobrým zvykem) doslova jedním dechem a neradi ji budete rozečtenou odkládat. Já osobně si ji pochvaluji natolik, že 'Revoltikon' směle řadím mezi jedny z nejlepších biografií vůbec (a že jich vlastním celou řadu - sbírám je). To, že jde o ryze český počin a to od mistra Kovaříka, je třešnička na dortu. Povinnost pro pamětníky klasických periodik jako např. Metal Hammer, povinnost pro fans Krabathor potažmo Hypnos, povinnost pro všechny milovníky kvalitních biografií...
A nemohu nezmínit osobní noticku: Jsem rád, že jsem měl tu vzácnou příležitost podílet se na aktuálním dění Krabathor/Hypnos; svého výtisku 'Revoltikonu' se srdečným věnováním od Bruna si nesmírně vážím.


Pro fanoušky Ondřeje Sekory absolutní povinnost. Nádherná kniha, za kterou Tomášovi Prokůpkovi děkuji.


Všem maniakům kolem Motörhead: Lemmy zemřel = vyděláme na tom balík! BB art KONEČNĚ udělá dotisk. Neváhejte a kupujte, protože tahle kniha se extrémně špatně shání a hned jak se znovu vyprodá, bude na vždy utrum. Takže kdo nemáte ještě Lemmyho v knihovničce šup na web BB artu ;) Poděkovat můžete později :)


Řekl bych, že to je snad první Pohlreichova kniha, která najde uplatnění v kuchyni i v posteli :) Recepty jsou (konečně) z kategorie normální/dostupné čili nemusím prásknout prasátko s úspory, abych si jednu z jeho delikates mohl dovolit. Jde o rozumný výběr (dle mého soudu). Knížka (k mé radosti, protože kuchařky jinak určitě nesbírám) obsahuje i poměrně obsáhlý rozhovor se Zdéňou (rozdělený do několika tematických celků), postřehy z natáčení a konečně i krátká interview s kuchařskými hvězdami (všeuměl pan Kuře či Štěpán Ruda a jeho DOKONALÁ kuchyně a žena Zdenička). Nechybí samozřejmě stránky věnované šéfovým hláškám. Čili "nebyl jsem vykulenej jako žába před bouří", abych parafrázoval oblíbeného kuchaře, ale upřímně mohu napsat, že je to zcela určitě nejlepší knížka, kterou jsem od Pohlreicha četl. Bavila mě. Pokud se rádi ochomýtáte kolem kuchyně a baví vás TV pořady o vaření (což je prakticky to jediné, na co se dá na komerčních stanicích koukat), s touto knížkou neuděláte chybu. Apropo v levných knihách je za hubičku...
(SPOILER) Povaleči z kaváren, do polí a továren aneb jak Pražanda s titulem a velkými kulturními nároky ke statku přišla. Při čtení této humorné novelky na dvě líná letní odpoledne (nebo zimní večery u krbu v hájovně) si nelze nepředstavit, jak se někteří čtenáři škodolibě usmívají pod fousy a ono okřídlené heslo o povalečích z kaváren se jim přitom dere na rty. A ačkoliv nepatřím mezi vesničany, kteří v potu do úmoru ohýbají hřbet nad lány česneku a večer u zpráv špačkují na arcilínou intelektuální elitu, i já jsem se pod bujným plnovousem pochechtával. Takřka apokalyptické líčení prací na zahradě, krocení věčně hladové zvěře, starostí s hájovnou a věčně zablácenou podlahou a dvorem nemělo prostě chybu. Stejně tak popis hojných návštěv fořtů, hajných a adjunktů, kteří se k hájovně slétávali jako vosy na med či líčení vztahů s místními domorodci. Mladá paní fořtová mi, bohužel, k srdci nepřirostla, za to v muži Břetislavovi (jak o něm paní Bešťáková píše) jsem se ihned viděl. Velmi jsem se bavil všemi překvapeními, které pro nezkušenou fořtovou Břetislav chystal a líčil. I já jsem utekl z města na samotu, do kořenovských hvozdů a mizím v mlžném oparu v lese, kdykoliv je to možné. Těšil jsem se na každý Břetislavův nápad, na každou pastičku, kterou políčil na svou manželku, na každé nové zvířátko v domácnosti, ulovený kus zvěřiny, domácí zavařeninu, bažanta na víně a králíka na smetaně! Snad i proto pro mě byl závěr knihy obrovským zklamáním, když se ukázalo, že hajný Břetislav povolil, vyměkl a vrátil se do „civilizace“. Do miniaturního bytu a ještě k tomu do velkého města. Břéťo, proč?!
Docela by mě zajímalo, zda si paní ex-fořtová později nevyčítala svůj odchod z kouzelné přírody a od útulného krbu v hájovně zpátky do města, kde si sice splnila svůj sen, tj. žít kulturně, měšťácky, s lidmi, přesto, že jí o pár let později komunisti sesadili z „funkce“ a paní Bešťáková „skončila“ kdesi v knihovně… I se svým vydřeným titulem, kulturním vyžitím a dostupnými samoobsluhami. Jak jsem se dočetl v jedné biografii.
Taktéž by mě zajímal osud hajného Břetislava. Zda vyslyšel volání lesů, luk a strání a nevedla jeho touha po přírodě např. k partnerskému rozchodu. Nedokážu si představit, že by takto přírodě oddaný člověk dokázal žít ve městě. Osobně bych se nikdy nedokázal do města vrátit a to jsem žil (oproti Praze) v trpasličím Jablonci na severu Čech. Do města? Nikdy! Břetislave, zklamal jsi mě!

Se jménem N. F. Cantora jsem se setkal prostřednictvím této knihy poprvé. Jak velký odborník či kapacita v historických kruzích je či není, netuším, ale od této knihy jsem očekával trochu něco jiného. Cantor má evidentně hodně načteno (jak dokazují i doporučené prameny v závěru knihy), píše čtivě, na druhou stranu o moru jsem se nedozvěděl zase až tolik, kolik jsem očekával. Z tohoto důvodu vsázím na dílo 'Mor 1480-1730: Epidemie v lékařských traktátech raného novověku' od doc., Mgr., Karla Černýho, Ph.D. V této knize se mi vlastně ani tak úplně nelíbilo zbytečně podrobné rozebírání "kdo/kde/s kým" v anglických či francouzských středověkých rodech, zbytečně obšírné popisy jak fungovalo tehdejší právo/nevolnictví/rolnictví... Chápu kontext, ale raději bych se takto detailní informace dozvěděl přímo o zhoubné nemoci. O moru jsem se víceméně dozvěděl prakticky jen tu skutečnost, že se ve skutečnosti nedá zcela přesně určit ani původ (pravděpodobně příkopová propadlina v Africe - kolébka lidstva), ani zda za hory mrtvol mohl čistě dýmějový mor či mor + nějaká další bio-zhouba typu anthraxu (k čemuž se Cantor přiklání) nebo něčeho jiného. Ztráta času to nebyla, ale věřím, že vypátrám lepší knihy o moru.


Absolutně dokonalá záležitost. Pokud se řadíte mezi početné zástupy fanoušků Hvězdných válek, jednoznačně musíte mít tuto bibli ve své knihovně. Jinak prostě nejste fanoušci. Dokonalá záležitost. Tečka.


Vynikající publikace našeho předního českého vysokohorského horolezce, která shrnuje šest úspěšných výstupů na nejvyšší hory planety (plus několik nepodařených pokusů na Radkovu nemesis K2). Oproti druhému dílu Hory s hora 2 je zde méně textu (ačkoliv má paradoxně více stran) a maximálnímu hodnocení brání trochu sušší a repetetivní text, který na jednu stranu obsahuje Radkovu autentickou výpověď, ale vzápětí je panem Tabáškem (?) vše shrnuto a zopakováno. Na můj vkus by mohlo být i fotografií trochu více, ale i tak jde o dechberoucí snímky a scenérie. Kniha je poutavá a čte se tzv. jedním dechem. Kdykoliv je mi v zimním období chladno, vzpomenu si na Radkovo trápení na Kančendženze či Annapurně (píše o ní ve vymazlenějším druhém díle) a hned je mi teplo.
Publikaci doporučuji všem, kteří se zajímají nejen o vysokohorské lezení, ale o přírodu, extrémní sportovní výkony a dobrodružství na hraně lidských možností vůbec. Jsem hrdý, že jsem si mohl s Radkem Jarošem potřást pravicí a věnoval mi pdopisy do knih.


Knížku jsem četl bezmála před 20 lety, ještě v dobách, kdy byl skauting a knížky Jestřába (Jaroslava Foglara) pro mládež velkým dobrodružstvím. Dnes letí romantika s upíry a modrý život si pamatují maximálně tak třicátníci a výš :) Junáci na Otavě od Josefa Pavla patří mezi Foglarovky a ani dnes to není marné počtení pro "přírodomily". Navíc se mi vždycky líbily obrázky od Miloše Nováka...

Autora knihy jsem až do jeho působení v soutěži Survivor Česko & Slovensko neznal. Komerční rádia neposlouchám, televizi (obzvlášť komerční stanice) nesleduji a tak jsem Tomáše Zástěru, českého Ricka Grimese z The Walking Dead (ta podoba je neuvěřitelná) poznal až díky výše zmíněné reality show, ve které jsem ho považoval za toho „sympatického týpka, který by mohl vyhrát“. Po jeho odchodu jsem o zástěru zavadil maximálně v kuchyni u sporáku a přesto se ke mně (jako hozený bumerang) Tomáš vrátil.
Mám v oblibě řadu knižních škatulek a žánrů a mezi ty více oblíbené bezpochyby patří biografie. Rád je čtu a rád si vybírám takové, které popisují nevšední život velikánů, různých umělců, herců, hudebních kapel, úspěšných lidí obecně, prostě těch, kteří to tzv. „někam dotáhli“ a „zná je každý“. I proto jsem se sám sebe ptal: Proč bych měl číst o všedním človíčkovi a jeho všedních problémech a zážitcích? Nad to v období, kdy knížky píše zřejmě úplně každý, snad až na mě. A tak mi jednoho dne v jednom balíku přišly paměti herce malých, velkých, i těch největších rolí (divadelních, filmových i seriálových), Sira Patricka Stewarta. Britského herce, vyznamenaného samotnou anglickou královnou. A také útlá knížečka Tomáše Zástěry, který v tropickém ráji Dominikánské republiky běhal po opičí dráze a baštil kokos, když zrovna nepodřimoval v houpací síti. S nadsázkou napsáno.
A víte co? Nelituji toho. Ach ty (české) předsudky! Tomáš má totiž talent; umí psát (což je zásadní předpoklad) a jeho barvité historky mě mnohdy pobavily a vykouzlily úsměv na tváři. A jednou… jednou jsem i slzu zamáčkl. Mezi ty lepší historky řadím veselé kousky jako: Indická brašna, Plyšová liška, Klíče od chaty či dojemné patálie s krtkem (Plašička na krtky), ale také zdařilou vzpomínku na babičku (Čtyřicetiletá klívie) a hořkosladkou historku Psí pelech o fence Máničce. Autor více či méně povedených povídek, mě vyvedl z omylu a naučil, že lze dobře napsat knihu i o úplně obyčejných věcech, které zažíváme všichni. A když se nad tím zamyslíte, není to zrovna málo. Mezi těmi vlnami tisíců nových knih, které na čtenáře neodbytně doráží, je Tomášův ostrov příhodným kusem „pevniny“. Ostrůvek, na němž si zalezete do stínu své oblíbené palmy, nalijete si ze soudku svůj oblíbený drink a necháte se unášet textem. Díky Tomáši!


mé pátrání po japonském spisovateli, který by mě skutečně chytil za srdce, nadále pokračuje. Po zbožňovaném Haruki Murakamovi, jsem zalovil hlouběji do historie a tentokrát jsem vybral neméně uznávanou hvězdu japonské literatury - Jukio Mišimu, který je u nás znám především románem Zlatý pavilon. Mišima sám označil Tělo na prodej za drobné dílko (vycházelo na pokračování v magazínu Playboy, jak jsem se dočetl v doslovu) a skutečně se nejedná o žádný „zásah do světové literatury“. Rozhodně neočekávejte nic tak spektakulárního a šokujícího jako Mišimovu seppuku, kterou spáchal v roce 1970 (ve 45 letech) po svém proslovu, na půdě velitelství japonských Sil sebeobrany. Čtenáři povšechně nevítané (líné) otevřené konce příběhů, bohužel útlé knížce body také nepřidávají. Přese všechno mají životní kotrmelce hlavní postavy, v podobě mladého, životem unaveného úředníčka Hanio Jamady, působivé entrée, nápad a čtivost. Kořením je pak černý humor, absurdní situace a lehce bizarní momenty. Nemohu napsat, že bych se nebavil. Především pak kapitolka s ženou toužící po jisté životodárné tekutině či smrtonosní brouci mě oslovila. Celek bohužel vyprchá do ztracena, jako ranní mlha převalující se nad blaty. Chvíli je to krásné, ale až příliš brzy vaše kročeje zamíří k domácí knihovně, abyste se zmocnili další doposud panensky čisté vazby. Očekávání zůstala (spíše) nenaplněna a o člověkovi, který nabízí svůj život na prodej, překvapivě hloubat nijak zvlášť nebudete. Ačkoliv je název knihy sebepoutavější a nápad zajímavý, závěr se podle mého nezdařil. Dobrá knížka na jedno, maximálně dvě odpoledne u dobré brazilské kávy :-)


Psát o panu Necrocockovi cokoliv nad obsah této výtečné biografie, je jako nošením muchomůrek do lesa (či filcek do zaplivaného asijského bordelu). Chlípnost v kombinaci se zvýšenou močopudností, zahuštěným šlemem a neotřelou náturou hlavní hvězdy knihy - Tomáše Kohouta - ze stránek doslova odkapavá. Stejně jako takřka hmatatelná vůně lyzolu, desinfikovaných kachliček a rourek uleželých hřibů, prolezlých hmyzem rozmanitých čeledí. Jako velký fanoušek celé Necrocockovi tvorby, hodnotím pěti macatými hvězdami. Nechybí zásadní okamžiky, znepokojivé historky, fotografie z archivu, vybrané texty písní a na závěr knihy úctyhodná (a stále se rozpínající) diskografie. Děkuji za tuto skvostnou biografii a těším se na další díl Dělníků kovu. Přimlouvám se do budoucna za Frantu Štorma.


Pět macatých hvězd z pěti a hned napíšu proč. Protože mi tuto útlou knížku věnoval spolužák s komiksem Funky Koval: Bez oddechu na základní škole. Protože Nesmrtelnost (nepočítám-li komiksy v ábíčku a mnou zbožňovaného Davida Gerrolda a ságu Chtorr) bylo jedno z mých prvních sci-fi v raných '90. Protože Sheckley fantasticky narouboval na klasické sci-fi spirituální rovinu plnou poltergeistů, berserků, duchů a zombie, otázku věčného života a života po životě. Protože vymyslel frontu s budkou pro sebevrahy a spirituální ústředny pro komunikaci se zemřelými. Pět hvězd za smršť nápadů na pouhých 179 stranách. Za pana Smithe s neodolatelnou kolínskou s nádechem rozkladu. Za neotřelou atmosféru. Za skvělý nápad s byznysem těl a rájem pro bohaté. Za působivý náhled do roku 2120, kde je mysl bezezbytku uctívána a povýšena nad pomíjivou hromadu masa tvořící tělo. A především za to, že Nesmrtelnost famózně funguje i skoro po 30 letech, kdy jsem jí četl poprvé. Kult!


Jedna z mála entomologickcýh publikací věnujících se čeledi nosatcovitých (Curculionidae), konkrétně podčeledi rýhonosců (Lixinae). Filip Trnka a spol. systematicky seřadili středoevropské rýhonosce a katalog doplnili velice zajímavým a poučným textem a samozřejmě špičkovými fotografiemi. Pro zájemce, ale i amatérské makrofotografy, jde o povinnost v knihovničce. Uvítal bych další katalogy, věnující se rodu Curculionidae. Skvělá práce.


Vynikající publikace našeho předního českého vysokohorského horolezce. Vedle poutavého textu mě potěšily úžasné fotografie (kterých je slušný počet, nechybí celostránkové detaily), graficky znázorněné trasy výstupů, krátké info o historii každého kopce. Troufnu si napsat, že mě Radkovi knihy baví mnohem víc než stále dokola publikované knížky od Messnera. Také lidsky je pan Jaroš úplně někde jinde a samozřejmě svou roli hraje i národní hrdost. Oproti prvnímu dílu lze vidět, že Radkův text/zážitky jsou lépe zpracovány (Andreou Jarošovou). Text se neopakuje jako v případě prvního dílu, kde byl přepis Radkových myšlenek a následně shrnutí panem Tabáškem víceméně toho samého. Přibyly fotografie, detaily, stejně tak stoupla i grafická stránka knihy, gramáž papíru atd. Velice povedený druhý díl, kde (z logických důvodů) chybí Radkova nemesis K2, o které napíše samostatnou knihu. Líbí se mi také autentické výpisy sms zpráv, případně zprávy meteoroložek. Špičková kniha od špičkového sportovce.
Jsem hrdý, že mám všechny publikace podespané s věnováním a mohl jsem si s Radkem Jarošem potřást pravicí na prosincové přednášce v roce 2014. Doporučuji všemi deseti.


Se slečnou Jarošovou bych asi kamarád být nemohl. Nijak zvlášť nevyhledávám společnost lidí, kterým je apriory vše u všichni u prd*** (a ještě to umocňují tím, že to dávají neustále svému okolí na odiv). Nicméně kniha a její koncepce se mi opravdu líbila a přečetl jsem ji cca za 3 hodiny jedním dechem. Mistr Jaroš je světová legenda a ocenil bych, kdyby vyšla knížka s hlubšími poznatky přímo z jednotlivých výstupů. Pan Jaroš je chodící studnice příběhů a nevyčerpatelných zkušeností a o to víc bych je jednoho dne rád viděl na papíře. Klidně ke každé osmitisícovce jednu knihu. Messner sice tohle téma zdánlivě vydřenil, ale Radek je "náš" a já bych si přečetl strašně rád knihy z jeho pera. Zkratkovité články na National Geographic mě prostě neuspokojily :) Držím palce k zafinancování dokumentu (toho času na Startovači) a těším se na další zajímavé knížky!


Peru, 1985, Siula Grande, 6344 m. n. m., prvovýstup západní stěnou. Příběh, který se zapsal mezi horolezecké legendy. Příběh o nezlomné síle lidského ducha, vytrvalosti a vůli přežít. Ať už jste fanoušky vysokohorského horolezectví či obdivovatelé adrenalinových feťáků, kteří jsou puzeni a vábeni majestátnými štíty hor, tuto knihu byste si měli přečíst. A poté ji věnovat každému nadšenci nejen do horských panoramat, ale přírody obecně. Milovníky cestopisů a souboje člověka s přírodními živly nevyjímaje. Podle knihy Joa Simpsona existuje film Pád do ticha (Touch The Void, 2003), ten je však pouhým stínem dramatu - boje o lidský život, který svedl v nevyzpytatelných peruánských horách. Neodolatelná a neposkvrněná krása hor samotných, kam nevstoupila lidská noha, se na stránkách prolíná s těžko popsatelným utrpením a skutečným setkáním se smrtí, které zažil jen málokdo. A ještě méně je těch, kteří o tom dokážou tak podmanivě vyprávět.
Závidím všem, kteří knihu nečetli, film neviděli a příběh Joa a Simona neznají. Pro vás bude toto setkání velkým zážitkem! Pokud byste si měli přečíst jen jednu jedinou knihu z prostředí, kde se lidé dobrovolně pohybují v zóně smrti a kde nepřízeň osudu a každá chyba může být ta poslední, je to Setkání se smrtí.
Na knize mi vadily prakticky pouze velmi slabé fotografické přílohy. Ne-horolezec si ani vzdáleně nedokáže představit měřítko rozměru masivu hory, která má šest, sedm, osm kilometrů. Nikoliv však horizontálně, ale vertikálně. Ono gargantuovské měřítko je prostě nemožné si ze stránek knihy představit, natož pak z miniaturních fotek velmi špatné kvality, které přisuzuji fototechnice 80 let (?). I z těchto důvodů vycházejí knihy podobného ražení spíše (správně) velkoformátové, s panoramatickými záběry a celostránkovými snímky.


„Tak. Padáme odsud. Nech už toho focení!“ - toto jsou poslední slova pozemšťanů, která zazněla na věčném souputníkovi Země - Měsíci, 14. prosince 1972 ve 22:54 hod. Pronesl je astronaut Eugene Cernan, popohánějíc geologa Harrisona Schmitta do modulu Challenger. Od doby Apolla 17 uběhlo 50 let (!) a lidé do regolitu Měsíce neotiskli žádnou další stopu… Proč tomu tak je? Proč se další kroky lidstva odklonily od kurzu Země - Měsíc? Proč byl program Apollo 18, 19 a 20 vyřazen? Právě na tyto otázky a nejen na ně, hledá odpověď Petr Tomek ve své knize Ztracený Měsíc. Fascinující publikace o kosmonautice, pionýrských časech dobývání Vesmíru, závodu o přistání na Měsíci, nástupu raketoplánů, utahování opasků vesmírného programu i (snad) světlé budoucnosti výprav do Vesmíru. Tomek přibližuje dějiny kosmonautiky čtivou formou ne nepodobnou např. popularizátorovi a astrofyzikovi Jiřímu Grygarovi či astronomovi s velkou zálibou v naší mateřské hvězdě - Slunci - Josipu Kleczkovi. Všechny tři spojuje velký rozhled, fascinace kosmem a taktéž umění přiblížit nepředstavitelné běžnému čtenáři se zájmem o "hvězdičky". Publikaci doprovází velmi bohatá obrazová příloha (400 dokumentárních fotografií, technické dokumentace atd.) přímo v textu. Jedna ze závěrečných kapitol se věnuje oblíbeným konspiračním teoriím, které Tomek důkladně prověřil a předkládá čtenáři zamyšlení, že i ty nejšílenější teorie mohou ukrývat zrnka reálných základů. Ano, dokonce i ty nejsmělejší, kdy si Měsíc dávno před Američany podrobil Nacistický vesmírný program (všichni ale víme, že ten úspěšně zlikvidoval B. J. Blazkowicz ve Wolfensteinovi :-) ). A tak zatímco kniha končí někdy kolem roku 2005, což je její největší, ale pochopitelné mínus, dnes máme mnohem hmatatelnější naději v obnovu pilotovaných letů na Měsíc. A to díky projektu Artemis. Artemis je kosmický program NASA, jehož cílem je obnovení pilotovaných letů s lidskou posádkou na Měsíc. Program byl zahájen v roce 2017 a je zabezpečován NASA ve spolupráci s několika soukromými partnery. Lodí Orion navedenou na oběžnou dráhu kolem Měsíce a pak zpět k Zemi se můžete dostat i vy! Tedy aspoň vaše jméno a to díky flashce, na které bude uloženo, jenž bude na palubě lodi Orion. Stačí se jen zaregistrovat. Vzhůru na Měsíc!
