Čtec komentáře u knih

Ta knížka je jednoduše nádherná. Až tak, že mám pocit, že dnes už takové nevznikají, alespoň ne s takovou romantickou duší... A nebo je druhé vysvětlení - zestárnul jsem. V každém případě Vezeme se bylo mým fetišem v nejútlejším věku. S ním jsem prostě žil, denodenně si ho do zblbnutí prohlížel a všechny obrázky znal nazpaměť.

Ano, textová část pro mne nebyla důležitá - proč taky, když jsem ještě neuměl číst. Ale zato ty obrázky! Překrásné obrázky malé i velké, černobílé i barevné dvoustránkové, hýřící barvami i skromné koláže z puntíků. Obrázků jsem se nemohl nabažit. A byla tu všechna ta auta, tramvaje a vlaky, co jsem znal. Pamatuji se, jak jsem později s knížkou seděl u okna, rozeznával podle ní auta venku a dělal si čárky, kolik jich projelo od každého typu. A do knížky jsem si pro lepší přehled - přímo nad obrázky - neumělými obrovskýmy klikyháky písma znalého předškoláka zapisoval: EMBÉČKO, ŽIGULI nebo LOKOMOTIVA VRZALINKA. Mám v ní ty nápisy dodnes a nevygumoval bych je za nic na světě.

7 18.06.2014

Asi nejvíc mne z knížky zaujal začátek, kdy autor líčí velice složitou situaci ve Francii, kde přitom válka skončila již tři roky předtím (včetně toho, jak bylo komplikované se vůbec z Belgie do Francie dostat).

7 11.06.2014

Příjemná, milá knížka, stejně jako její dvojče - co do žánru - Čekal jsem někoho většího. Je škoda, že další knihy, než ty tři (s Písní pro Nerona), v češtině nevyšly. Že by měly tak malou prodejnost? Já bych si další určitě koupil.

7 11.06.2014

Byl jsem překvapen, jak je moderní i ta knížka (nejen architektura, o které se v ní píše). Je výborně napsaná a čtivá a to, že pochází ještě z 19. století, na ní není vůbec znát. A zajímavé je i to, jak málo se změnila architektonická praxe. Sice se projektuje kurzorem myši na monitoru namísto perem na prkně, ale ostatní zjevně zůstalo stejné.

6 16.06.2014

Jedná se o vynikající gamebook pro Dračí doupě. Máme většinu dobrodružství ze Záhvozdí odehranou, a to s kladnou odezvou od hráčů. Velkým plusem je, že jednotlivá dobrodružství fungují především jako samostatné příběhy, takže je můžete odehrát v jakémkoliv světě, nejenom v Tarii. Právě důraz na příběh je pro Záhvozdí (i další od Karla Černína) typický, což hodnotím jako jednoznačné plus.

6 13.06.2014

Všechny ostatní už jsem zapomněl, ale titulní povídka Odvážný mladý muž na létající hrazdě se mi vryla do paměti. Je smutná, krásná a jedna z nejlepších vůbec, co jsem od kohokoliv četl.

6 12.06.2014

Je to vždy těžké, hodnotit antologii, obsahující povídky diametrálně odlišné kvality. Na jednu stranu skutečně vynikající (obě povídky z Příběhů Impéria a Cínový vojáček z Unknown Armies), na stranu druhou vyloženě slabé. Vzešlé asi přímo jako produkt skutečného hraní, avšak, inu... (Zrození paladina). Osobně mám většinou tendenci hodnotit dle těch nejlepších. Vždyť ty slabé nemusí vybíravý čtenář ani číst, kvalita se pozná po pár odstavcích.

Co se herních světů týče, zdá se mi, že nastává - nejen módní, ale i kvalitativní - posun od klasické tolkienovské archetypální fantasy k reálnějším světům s ohromnými možnostmi. V tomto ohledu se mi moc líbí viktoriánsky atmosférické Příběhy Impéria a zajímavé Unknown Armies (byť to není české prostředí a ve sbírce pouze hostuje). Myslím, že není náhoda, že nejlepší povídky pochází právě z těchto prostředí.

Z ostatních bych vyzvedl už tradičně skvěle napsanou Magnólii od Haniny Veselé (povídka Plavenský div).

5 11.10.2015

Byl jsem tou knihou unešen. Nejvíc mne fascinovalo líčení, kterak se Schliemann učil cizí jazyky.

5 11.06.2014

Jako samouk (ve škole jsem měl němčinu) jsem v průběhu jedněch prázdnin tuhle učebnici přečetl, prostudoval, procvičil, prostě totálně "proučil" úplně celou. To o žádné jiné učebnici říci nemohu. Rozdíl byl v tom, že tohle bylo dobrovolně, kdežto ostatní byly povinné...

5 11.06.2014

Uchopit onu známou saturninovskou ideu profesionálními historiky je miliónový nápad. A skutečně jsem si celý sborník užil. Jen škoda, že nevyšel - tak trochu v předmluvě avizovaný - druhý díl. Docela by mne zajímaly další rozbory a "uvádění románových příběhů na pravou míru". Proč třeba (po počítačových hrách s historickou tématikou) nezabrousit i do žánru historické fantasy. Myslím té historií skutečně mocně inspirované, což je třeba Hra o trůny. Nebo co třeba romány Vondruškovy (že je vystudovaný historik vím, nicméně diskuse se vedou a ty romány jsou poměrně propírané). České (a velkomoravské) historické detektivky. Kantůrkové a Svobodův Jan Hus. To vše by mohla být v současné době docela silná témata.
Anebo - oho! - ony slavné Opráski sčeskí historje :-)

4 06.06.2015

Nastudoval jsem obojí, jako Pán jeskyně odehrál dvě dobrodružství s hraničářem a v pohodě. Jako hráč jsem si vytvořil postavu kněžky. Nakonec jsem ji nehrál, bohužel. Ale po pravdě řečeno, nedokážu si moc představit, jak bych ji podle těchto pravidel hrál. Ovšem byla by to výzva, to zase jo.

4 30.06.2014

Ostře sledované vlaky *****
Taneční hodiny pro starší a pokročilé ***
Obsluhoval jsem anglického krále *****

4 19.06.2014

Milá a velice čtivá knížka, která krásně odsejpá, stejně jako Tygrova jízda. Bohužel je to jediný díl z "tygrovské" trilogie, který znovu vyšel ještě v devadesátých letech.

4 16.06.2014

Knihu jsem zdědil po dědovi, léta ležela v knihovně netknutá a na první pohled mi nepřišla nijak zajímavá. Vzal jsem si ji však s sebou na dovolenkovou cestu s rodinou po Chorvatsku, Hercegovině a Černé Hoře a četl si z ní přímo na místech, která popisuje. K mému velkému překvapení byla kniha velmi čtivá a zajímavá, ač reálie které obsahuje, jsou staršího data. Nakonec jsme si z ní četli nahlas a moc se nám to líbilo... Oddíl o Istanbulu jsem si schoval až po jeho pozdější návštěvě.

4 11.06.2014

Beru to tak, že Miloš Kovářík musel z povinnosti přidat dvě kapitoly o socialistických (polských) závodnících a (sovětských) vozech, aby kniha vůbec vyšla. Tyto kapitoly nejsou o úplně top závodech, ovšem i tak mi Velké závody stojí za pět hvězdiček.

4 11.06.2014

Velice čtivá knížečka, kterou jsem četl jedním dechem (a to určitě nejsem žádný "hltač" válečné literatury).

4 11.06.2014

Jako kluk jsem tuhle knížku naprosto miloval, to byli novodobí rytíři a hrdinové (a Ronnie Peterson byl přímo bůh). Miloš Kovářík navíc psal velice poutavě. Odpouštím i úlitbu v podobě sovětského Stasise Brundzy, ten viděl formuli 1 - či závody Grand Prix - asi leda v časopise :-)

3 11.06.2014

Četl jsem Bruyneelovu knihu ještě před přiznáním Lance Armstronga k užívání dopingu. Dodatečně mi to perfektní četbu bohužel znehodnotilo. Škoda...

3 11.06.2014

Hodnotu knihy spatřuji především v její faktografické stránce, dané erudicí Josefa Žemličky, uznávaného historika. Ovšem této úrovně nedosahuje svou čtivostí. Jedná se o poměrně suché vyprávění knížecího družiníka Kukaty (v knize vůbec není použita přímá řeč), ze kterého čiší didaktičnost. Ovšem pokud si chcete udělat představu o přelomu 11. a 12. století, pak poslouží výborně. Čemu ovšem nerozumím, proč - dle mého názoru zbytečně - prozradit hned na začátku (skoro)konec. Totéž se týká úryvku na zadní straně obalu.

2 22.03.2015

Výrazný počin z prostředí české fantasy a sci-fi (a neomezoval bych dosah jen na RPG). Nejvíce mi v paměti utkvěly povídky Hlasy mrtvých a Stíny Erinu (Vločka je fajn postava), přičemž za nejlepší považuji právě Hlasy mrtvých od Petra Dolníka. Pro větší objektivnost musím ale dodat, že je mi bližší svět fantasy než sci-fi, takže takto můj příspěvek berte. / Přečetl jsem si recenzi od Jana Červenky, na kterou je zde odkaz. A mám úplně opačný názor na povídku Tajemství Dubu, která je označena za nejlepší. Zmiňované reminiscence na Jméno růže jsem si nevšiml a přišla mi naopak nejslabší z celé sbírky, byť nejdelší. Přiliš lineární, nepřekvapivá, jednoduchá až naivní (i když to třeba byl záměr).

2 23.06.2014