Čtenářka73 komentáře u knih
Od Richarda Skláře jsem četla Vilu na Sadové, která mě hodně bavila, a její dvě pokračování, ta už s o něco menším nadšením. Chtěla jsem zkusit něco dalšího, ale Morgenland mě vyloženě zklamal. Začátek vypadal slibně, alternativní historii mám docela ráda, jenže postupně tam autor spletl páté přes deváté, historii, konspirační teorie, válečné i neválečné zabíjení a mrzačení, sexuální zneužívání lidí i slepic. Většina postav jedná dost nelogicky a neuvěřitelně a u většiny z nich mi nesedí ani rádoby vtipné dialogy. Dočetla jsem jen proto, že nerada odkládám knížky a doufala jsem, že na konci do sebe všechno zapadne a pochopím, o co vlastně šlo. Ale nestalo se :-(
V této sbírce fejetonů se Tereza Boučková vyjadřuje k různým tématům, od kultury, cestování, politiky až ke covidovým opatřením. Její názory a pocity jsou mi lidsky velmi blízké. Vzhledem k tomu, že momentálně celá společnost žije předvolební kampaní, mě zaujaly texty z doby před pěti lety, které by se daly téměř bez nutnosti úprav použít i dnes. Autorka se těšila, že konečně budeme mít na Hradě člověka čestného a slušného, ale tenkrát to bohužel nevyšlo. Moc doufám a věřím, že letos už to vyjde!
Celkem napínavá detektivka, ale jedna dějová linka mi přišla naprosto nedotažená, podobně jako konec.
Milá knížka od autorky mně dosud neznámé. Trochu červená knihovna, ale i ta je občas potřeba.
Povedený výběr detektivních povídek. Mě nejvíc zaujala Vražda milé paní od Aleny Mornštajnové a Řeznice od Jakuby Katalpy.
Tuhle knížku jsem dočetla jen kvůli výzvě. Občas jsem měla pocit, že autorka zapomněla, co napsala v předchozím odstavci. Hlavní hrdinka si rozhodně neláme hlavu s morálkou ani výčitkami svědomí kvůli svému podílu na vraždě nebo „nešťastné náhodě“. Děj je celkově dost nelogický. Jediným plusem pro mě bylo, že knížka má pouze necelých dvě stě stran.
Vtipné, originální a občas pěkně ztřeštěné básničky doplněné skvělými ilustracemi Jiřího Slívy. Občas jsem se smála nahlas.
Opět díky Českému rozhlasu jsem zabrousila do jiných vod než obvykle. Tentokrát jsem nebyla tak nadšená. Popisy sexuálních scén mě nepohoršují, ale příběh mě celkově nebavil a hlavní hrdince jsem moc nerozuměla.
Na tuhle knížku jsem narazila díky databázi a objevila pro sebe tak další nadějnou autorku. Přemýšlím, jak nejlépe definovat její povídky, a nejvýstižnější mi přijde slovo „jiné“. Většinou vyžadují větší zamyšlení, ale určitě stojí za přečtení.
Tahle knížka mě nenadchla tak, jako většinu ostatních čtenářů. Čte se dobře, ale jen málo postav mi bylo sympatických a celkově mi děj přišel dost nelogický a neuvěřitelný.
Přiznávám, že ačkoliv mám zrovna „vondruškovské“ období a jeho historické detektivky se mi moc líbí, v této knížce jsem došla jen na stranu 23 a měla jsem pocit, jako by to psal někdo úplně jiný. Nesedlo mi moc téma a už vůbec ne styl humoru. Raději se zase vrátím o pár století zpět k nějaké „pěkné vraždičce“.