Ctucomamrada
komentáře u knih

Cokoliv, co jsem kdy vzala od Hájíčka do ruky, bylo čtivé a chytré. Tuhle knihu mám od něho ale nejradši. Mám ráda, když o ženách píše chlap, mám ráda, když se do nich umí vcítit bez patosu a přece věrohodně, což se zde povedlo.


Knihu jsem si musela přečíst několikrát. A to hlavně proto, že se mi moc líbila. Nechtěla jsem, aby mi utekl jediný motiv, jediná postava, dialog, myšlenka či jiná promluva. Tolik originality se v současné české literatuře hledá těžko, tady jí ale najdete tolik, že z ní budete čerpat ještě dlouho. Děkuji za skvělou knihu, pane Stančíku.


Jaroslav Rudiš ve své knize Vánoce v Praze mistrně zachycuje atmosféru města v době svátků, kdy se v záplavě světel, vzpomínek a setkání prolínají osobní příběhy se společnou touhou po sounáležitosti. Jeho cit pro detail a schopnost vystihnout lidské emoce v obyčejných situacích dělají z knihy nejen poutavé čtení, ale také hluboce lidský zážitek. Příběh je jemně melancholický, ale zároveň hřejivý – ideální na chvíle klidu, kdy chcete přemýšlet o tom, co nás spojuje. Rudiš opět dokazuje, že je skvělým pozorovatelem života i nálad.


Líblo se mi, jak příběh v knize plynul, jak se chovaly postavy, co říkaly... Vše bylo uvěřitelné, ale taky smutné. Myslím, že se autorce tato kniha moc povedla. Děkuji za ni.


Fascinuje mě, jak tento autor skáče od tématu k tématu a nebojí se nabídnout čtenáři často naprosto pomýlený pohled na situaci či dobu. Nicméně tahle kniha svou tematikou z jeho díla vybočuje a skýtá tuze propracovanou zábavu.


Tolik představivosti v jedné knize! Kéž by byly všechny takové! O tom má literatura být!


Připadá mi, že hlavní sdělení tohoto románu se skrývá za slovy i za příběhem. Protože ten příběh jako takový je celkem "o ničem" je nudný, stejně jako postavy. Jenže je v té knize něco podmanivého, něco, co vás nutí na ni stále myslet i roky poté, co jste ji četli.


Hezký příběh o rozdílnosti povah, těžkostech života a smíření. Navíc krásná obálka!


O silných ženách, které jsou často nuceny mlčet. O nebojácných ženách, které jsou nuceny ustupovat a klopit uši. O poutech mezi matkami a dcerami, která jsou pevnější než se na první pohled zdají být. Silná to kniha.


Svěží počin. Čekala jsem leccos, a to hlavně kvůli obálce a anotaci. Dostalo se mi náhledu do hlavy mladého třicátníka, mimochodem, to, jak to má se ženami, je věc, na kterou jsem u mužů poměrně zvyklá. Jinak byla hlavní postava sympatická a děj? Ubíral se zajímavými cestami, myšlenka o zavírání hor mi připadá nosná. Lidi nebo zvířata?


Autorka dokazuje, že umí pracovat s jazykem. Kniha je psaná tak, že se čte dobře nahlas, zároveň je moc milá, s hezkým příběhem.


Taková ta kniha, u které se celou dobu cítíte dobře a po zavření a dočtení se ještě dlouho usmíváte.


Čína je naprosto nechutné místo a věřím, že se při psaní a výběru výrazů musel tento novinář hodně držet zpátky. Tleskám tomuto počinu a autorově otevřenosti.


O jeho osobnosti jsem nevěděla nic. Na knize oceňuji, že mi dala nahlédnout do jeho života od narození. Je to taková čtivá mozaika důležitých a nedůležitých momentů, které daly v budoucnu život zásadním dílům literatury. Krásná práce s prameny.


Jedny z mých nejoblíbenějších havlových projevů, v rámci nichž se zamýšlí nad celoevropským kontexetem. Doporučuju číst hlavně teď...


Čekala jsem od toho něco jiného, ale prostředí býčích zápasů mě naprosto vtáhlo.


Všechny knihy této autorky mám ráda. Píše vrcholně žensky, přitom se vám z toho nebude chtít zvracet. Moc pěkný a silný příběh - jeden z těch, od kterých jsem se nemohla odtrhnout.
