DádazPrahy komentáře u knih
Roztomilé knížečky se zvířecími hrdiny u nás dosud málo známé spisovatelky a ilustrátorky Beatrix Potterové jsou v Anglii "národním klenotem" a provázejí už několik generací. S její tvorbou jsem se měla možnost seznámit v oblasti Lake District, kde si jí jako své domovské autorky dosud velmi váží. Bylo zajímavé navštívit její farmu Hilltop, dokonce jsem mluvila se staršími lidmi, kteří si Beatrix ze svého dětství jako starou paní ještě pamatují. Koupila jsem si tam také několik jejích knížek, které opakovaně vycházejí v tradičním malém formátu, tak, jako tomu bylo u prvního vydání. Jsem moc ráda, že příběhy s ilustracemi Beatrix Potterové se dostaly i k českým dětem - určitě ani po tolika letech neztratily nic ze svého půvabu, i to ponaučení ve smyslu "poslouchejte maminku" tu má své místo.
Překlad tohoto vydání považuji za zdařilý a určitě doporučuji.
Myslím, že tato kniha se povedla - přehledné zpracování, hezké ilustrace, vhodné doplnění textu malými černobílými fotografiemi.
Poskytuje stručný, ale dostatečný, přehled českých svatých. O každém svatém se dozvídáme základní údaje (životní data, atributy, čí je to patron, kdy slaví svátek), poté následuje podrobnější popis jeho životní pouti a zásluh. Kromě velmi známých českých svatých (sv. Václav, sv.Ludmila, sv. Anežka Česká) se čtenář seznámí i s těmi méně známými (sv. Klement Marie Hofbauer, sv. Jan Nepomuk Neumann). Oceňuji, že tato knižka vznikla a troufám si říci, že by mohla být vhodnou pomůckou při výuce českých dějin a doporučenou literaturou pro mládež. Velmi doporučuji.
Knížka mne zaujala hlavně díky černobílým ilustracím Josefa Lady a proto jsem jí v nabídce antikvariátu za Kč 20,-- nemohla odolat.
Přiznám se, že se mi úvodní povídka "Aféra s křečkem" vůbec nelíbila, ale dobře, že jsem se nenechala odradit a knížku neodložila - další povídky už byly čím dál lepší. Nejvíce se mne líbily povídky "Hodina pravopisu", "Stavovské rozdíly" a především cyklus "Ze staré droguerie".
Myslím, že si tyto Haškovy povídky, přibližně sto let od jejich napsání, mohou se zájmem přečíst i dnešní čtenáři.
Pečlivě zpracovaná publikace - u každého vzoru jsou uvedeny jeho vlastnosti (vzdušný, pružný, jednostranný/oboustranný, plastický), údaj, zdali je třeba žehlit (možná dnes už překonáno - háčkované výrobky asi dnes žehlí málokdo), způsob práce. Každý vzor doplňuje černobílá fotografie. V úvodu je obecné pojednání o háčkování např. jak vybrat správnou přízi a háček, jak ujímat nebo přidávat oka atd.
Na této příručce je už znát "zub času" - např. méně zřetelné černobilé fotografie by dnes asi nahradily barevné, ale přesto je zajímavá a užitečná i dnes, oceňuji zejména množství a různorodost vzorů.
Kniha obsahuje 209 fotografií, které představují Chrudimsko, většina je z okresního města. Líbí se mi, že je zde i několik dobových fotografií, např. "Chrudim našich prababiček" i to, že kromě fotografií různých míst je tu také zajímavě zastoupena reportážní fotografie (např. "Rané odpoledne") a portrétní fotografie (např."Chrudimská princezna"). Publikace byla vydána v roce 1989, škoda, že nevyšla o pár měsíců později - pak by se tu asi nemusely objevit snímky takových"zajímavostí" jako např. "Budova OV KSČ a ONV" nebo "Budova Střední průmyslové školy strojnické".
Text seznamuje čtenáře s fakty o Chrudimsku (např. místopis, historie). Do knihy je však včleněn poněkud nevhodně, kde se zcela nepřehledně střídá s fotografiemi (např. text končí uprostřed věty na str. 144 a věta je dokončena až na str. 157, nebo dokonce slovo rozdělené tak, že půlka slova je na str. 168 a slovo pokračuje až na str. 217!) což je velmi nepřehledné - určitě by to šlo udělat lépe, např. vložit stránky s fotografiemi mezi jednotlivé kapitoly.
Líbí se mi úvod - emotivní vyznání spisovatelky Heleny Šmahelové, rodačky z tohoto kraje.
Závěr: kniha nabízí mnohé zajímavé fotografie, některé jsou nadčasové (přírodní krásy), jiné mají už svou hodnotu jako kronika doby (život na Chrudimsku v 80. letech). Jako představení krás tohoto kraje pro čtenáře, který Chrudimsko nezná, je však asi dnes už tato kniha překonána - tento malebný kraj by si zasloužil nějakou aktuální knihu současných fotografií.
Edici Korálky mám moc ráda - útlé knížečky s jednou či dvěma pohádkami, vždy bohatě doprovázené ilustracemi. Neuvěřitelné, že už je to více než šedesát let, kdy se tyto pohádkové sešitky začaly v SDNK (předchůdci Albatrosu) vydávat. I po těch letech potěší.
Edici Korálky mám moc ráda - jedna či dvě pohádky, vždy doprovázené hezkými ilustracemi. Objevila jsem několik výtisků v antikvariátě a postupně je čtu.
Se zájmem jsem si přečetla dvě arabské pohádky,
vyprávějící o tom, jak chce jeden nad druhým "vyzrát" a druhého ošidit.
Tato učebnice počtů (jak se tenkrát říkalo matematice) pro prvňáčky je moc hezká - krásné ilustrace dokázaly i ne moc oblíbené počítání zpříjemnit. Pokud vím, používala se až do začátku osmdesátých let, kdy přišly "množiny". Dnes si v ní ráda listuji a vidím, že ani po letech neztratila nic ze svého půvabu - ba právě naopak, tenkrát v první třídě jsme jí moc rádi neměli - vždyť jsme z ní museli počítat úlohy!
"Babička má 3 kuřata černá, 4 kuřata bílá a 3 kropenatá. Kolik kuřat má celkem?" Ano, takhle jsme se učili v první třídě počítat.
Učebnice britských reálií z roku 1985, dnes už neaktuální.
Taková "kuchařka" pro řemeslníky - přehledné, srozumitelné, rady doplněny mnoha barevnými fotografiemi. Přiznám se, že jsem podle této knihy nic nedělala a ani to nemám v úmyslu (dokonce ani nevím, kde se u mně doma kniha vzala), ale dovolím si hodnotit kladně.
Tahle kuchařská kniha tradičních receptů české a slovenské kuchyně se opravdu povedla. Díky srozumitelným popisům pracovního postupu krok za krokem je vhodná i pro méně zkušené kuchařky. Líbí se přehledná grafická úprava (každý recept na samostatné stránce, hezké barevné fotografie hotového pokrmu, ale i dvě až tři názorné fotografie pracovního postupu, např. pletení vánočky nebo plnění španělských ptáčků). Recepty jsou obvykle uvedeny pro 4 porce, tj. vhodné pro rodinné vaření. Recepty jsou přehledně řazeny do kapitol v logickém sledu (polévky - předkrmy - ryby a maso - sladká a bezmasá jídla - dezerty).Najdete zde dobře známá tradiční česká i slovenská jídla, která asi všichni známe, ale asi málokdo umíme opravdu dobře připravit. Kniha zcela splnila moje očekávání (snad mne jen překvapilo, že tu není recept na velikonoční mazanec, který já za českou klasiku určitě považuji).
Pokud máte rádi tradiční poctivě připravená jídla spíše než experimenty v kuchyni, tuto kuchařku určitě doporučuji.
Dobové fotografie přibližují raná léta divadla Semafor- hry, účinkující i zákulisí. Je docela škoda, že fotografie nejsou pro lepší přehled datovány uvedením roku. Fotograf zachytil tváře osobností a momenty ze života divadla. Tato knížka se tak stává cennou obrazovou kronikou doby, kterou již nenávratně odvál čas.
Fotografie, doprovázené stručným a vtipným komentářem pana Suchého, se mi líbí. Knihu doporučuji všem, kdo se zajímají o divadlo Semafor i o kulturní život šedesátých let.
Ačkoliv chválím obsah knihy, nevyhovuje mi její netypický, zbytečně velký formát, který je "nešikovný" do ruky ke čtení i k uložení do domácí knihovničky.
Historky (nepochybuji o tom, že pravdivé) ukazují Jaroslava Haška z poněkud jiné stránky než jako váženého spisovatele ze školních hodin literatury - jako flamendra s poněkud drsným humorem.
Pokud se Vám útlá knížka dostane do ruky, stojí za přečtení, pokud jste ji nečetli, troufám si říci, že jste zase o kolik nepřišli.
Zajímavé čtení, které vede k zamyšlení a upozorní nás na prosté životní pravdy. Určitě stojí za přečtení - doporučuji.
(Z knihy jsem si pořídila stručné výpisky - pokud má někdo zájem,pošlu).
Náhodně objevený "poklad" z antikvariátu.
Kniha obsahuje 15 říkadel, která přivádějí čtenáře do prvorepublikové Prahy. Tématy říkadel jsou známá místa ("Prašná brána", "Petřínská rozhledna", "Letná") i lidé v Praze ("Dopravní strážník", "Zmrzlinář", "Rybáři u Libně").
Myslím, že knize přidávají na hodnotě a půvabu hezké ilustrace Josefa Weniga, známého autora starých pohlednic. Pokud máte rádi Wenigovy obrázky, určitě doporučuji.
Útlá knížečka, šikovné čtení "do kabelky".
Autor bezcílně- jak tak kvůli zážitku- jede po německé dálnici v polovině šedesátých let a dělí se se čtenáři o své dojmy, postřehy, pocity, úvahy, zážitky a náhodná setkání. Je docela zajímavé si přečíst tuto knížku a "prožít" si spolu s autorem požitek z jízdy a obdiv k dálnici, v dnešní době, o 55 let později, kdy je pro nás dálnice samozřejmostí, a jízda pro ní už není "zážitkem" ale obvyklou, mnohdy spíše stresující než příjemnou, realitou.
Kniha malého formátu, šikovná "do kabelky", jako společnice při cestách městskou dopravou se mi docela líbila. Knížka mne přitáhla i svým neobvyklým názvem - stejnojmenná kapitola záhadu "dobře utajených houslí" s vtipnou nadsázkou objasňuje.
Nejvíce mne zaujala asi kapitola "O malém přehledném nepořádku". Dovolte mi zde ocitovat:" Malým přehledným nepořádkem nazývám onen stav věcí v bytě, kdy ještě můžete říci, kde která z nich leží, kdy jedna dosud nekryje druhou a nesplývá s třetí, kdy pouhým okem, bez přesunování nábytku můžete kdykoliv přehlédnout situaci, kdy ještě bezpečně vnímáte věci o sobě i celkovou jejich konstelaci, kdy žádná z věcí ještě nepozbyla svého vzhledu, kdy tedy není pokryta rzí, prachem, mechem, plísněmi nebo částmi vašeho šatstva natolik, aby bylo nutno ji odkrývat, dolovat, oškrabávat či odtrhávat. Budiž pochválen malý přehledný nepořádek! Dá se udržet po řadu dnů, zatímco pořádek nelze udržet ani několik hodin." S tímto si dovolím souhlasit.
Půvabná knížečka pro ty, kteří mají rádi křesťanské Vánoce i výtvarné umění. Podrobně popisuje scény na šesti obrazech: Giottovo zobrazení Vánoc jako slavnosti jesliček sv. Františka z Assisi, tapisérii z katedrály ve Freiburgu a čtyřech obrazech holandského malíře Pietera Brueghela
(Sčítání lidu v Betlémě, Kázání Jana Křtitele, Vraždění neviňátek, Klanění králů ve sněhu). Hezká knížečka pro rozjímání o Vánocích.
Moc hezká pohádka, přiznám se, že jsem nevěděla, že takovou Jiří Wolker napsal, ve škole nám ukazovali poněkud jednostranný pohled na tohoto básníka - četli jsme "Baladu o očích topičových" a sbírku "Těžká hodina".
Knížka je moc pěkně zpracovaná a doplňují ji krásné ilustrace.
Jenom nevím, proč nakladatelství změnilo název - myslím, že měl být ponechán původní název "O kominíkovi." Doporučuji.
Hezky zpracovaná kniha, která se bude líbit všem milovníkům díla tohoto umělce. Nejprve pojednání o Rembrandtově době, jeho životě a díle. Poté následuje obrazová příloha chronologicky řazených děl - na každé dvojstraně vždy přehledně základní informace (název, rok vzniku) a výklad o jednotlivém obrazu a vedle jeho barevná reprodukce. Doporučuji.