DádazPrahy komentáře u knih

Hezké černobílé fotografie Prahy, většinou z první poloviny 70. let 20. století,
nejstarší fotografie je z roku 1959. Se zájmem jsem si fotografie prohlédla i přečetla verše V. Nezvala. Fotograf vyjádřil svůj vztah k Praze svým objektivem, básník svým poetickým jazykem - dohromady pěkná knížka, dokumentující krásy i každodenní život v Praze.

Starší knížka, náhodně objevená v knihovně rodičů. Zajímavé seznámení s životem a dílem známého českého krajináře.

13.11.2024

Tato knížka mne zaujala více než "Hrad ve Skotsku" od stejné autorky.
Není to jen sladký romantický příběh, ale i zajímavý náhled do japonské kultury (při čtení se např. dozvíte, co je to "netsuke", "shibui", "izakaya" či "onsen"), a spisovatelka dokáže prostředí poutavě popsat, takže se opravdu během četby dokážete přenést do Japonska.
Knížku jsem měla možnost číst v originále, takže se nemohu vyjadřovat ke kvalitě českého překladu. Knížku doporučuji milovníkům romantickým příběhů i Japonska.

1 21.10.2024

Jsem moc ráda, že jsem se s touto knížkou potkala. Zajímavý příběh, místy k zamyšlení, poutavá obálka, hezké botanické ilustrace i zdařilý překlad do češtiny.
Dovolím si zde ocitovat pár myšlenek, které mne oslovily:
"Je škoda, že nemůžeme naroubovat starou hlavu na mladý krk, pak bys taky mohla být moudrá. Ale jednou pochopíš, že nikdo neprojde tímto světem bez utrpení - bez ohledu na to, co si o jejich domnělém štěstí myslíš."

"No, se svým utrpením si dělej, co chceš. Patří jen tobě. Ale řeknu ti, co dělám já se svým. Chytnu ho za pačesy, hodím na zem a rozšlápnu ho podpatkem. Měla by ses naučit totéž."

"Člověk musí snést, čemu nemůže uniknout."

"Věřím, že jsme všichni pomíjiví. ...Věřím, že jsme poloslepí a plní chyb. Chápeme toho velmi málo a to, co chápeme, je povětšinou nesprávné. Věřím, že život se nedá přežít - to je zjevné! - ale pokud má člověk štěstí, dá se žít poměrně dlouho. A pokud máte štěstí a jste tvrdohlaví, občas si život můžete i užít."

7 17.08.2024

Přiznávám, že knížku bych si asi nekoupila, ale když jsem ji dostala na svůj delší pobyt na skotské Vysočině, prostě jsem ji musela přibalit do kufru. Přečíst ji ve Skotsku mělo své kouzlo. I přesto, že hlavní hrdinka mě nebyla sympatická, bylo tam až moc vaření,( případně nakupování surovin a řešení menu) a překlad do češtiny místy nezněl přirozeně, musím uznat, že autorka dokáže čtenáře (či spíše čtenářky) ke knize připoutat. Pokud zrovna máte chutˇ na nenáročné oddechové čtení, může se Vám to i líbit.

1 20.04.2024

Poslechnuto jako audio - velmi procítěně namluveno příjemným hlasem.
Hlavní hrdinka příběhu se jeví jako nesympatická, psychicky nevyrovnaná postava, s jejímž chováním se nelze ztotožnit - takovou osobu, která záměrně zadržuje nalezenou panenku a namísto, aby ji vrátila, užívá si trápení malé holčičky, která po panence velice teskní, bych potkat nechtěla nejenom někde na pláži. Kladně hodnotím, že příběh je napsán čtivě a autorka dává nahlédnout do duše hlavní hrdinky, kde její neradostné vzpomínky na dětství a pochyby o mateřství ukazují možné motivy jejího odsouzeníhodného jednání.

4 06.03.2024

Knížku bych asi brzy odložila, ale poslouchat to jako audioknihu, namluvenou přímo autorkou, bylo docela příjemnou zvukovou kulisou při domácích pracích. Paní Halina má příjemný hlasový projev, dokáže si dělat ze sebe legraci v každé situaci, a má smysl pro humor. Některé příběhy se mně líbily více, některé méně, ale celkově jsem si poslech užila.

03.03.2024

S mnohými myšlenkami a radami nelze než souhlasit, i když se zrovna nechystáte doma všechno zabalit, odjet do světa a podnikat z pláže.
Co bych snad knize vytkla, je její rozvláčnost (občas je na různých místech řečeno jinými slovy to samé), rozsah na 150 stránek je přehnaný.
(udělala jsem si stručné výpisky, ráda pošlu e-mailem, má-li někdo zájem).

1 17.02.2024

Necelá stovka černobílých fotografií představuje Prahu poloviny osmdesátých let. Bohužel kniha je tištěna na nekvalitním papíře, což zbytečně snižuje její hodnotu i dojem z fotografií. Fotografie jsou zajímavé, určitě by si zasloužily kvalitní křídový papír. Přesto doporučuji jako kroniku doby, jak šel čas Prahou.

1 15.02.2024

Žirafy mám moc ráda, takže jsem si oblíbila i Aminu :-). Tato knížka, dnes už snad možno říci i klasika české literatury pro děti, je roztomilá (i když některé pasáže se mi moc nelíbily, např. vojenské manévry při chytání Aminy) a dnešním dětem by odkazy na některé dobové reálie možná už nebyly srozumitelné.
Na půvabu knížce dodávají vtipné ilustrace Ondřeje Sekory.

2 03.02.2024

Velmi hezká publikace, příhodného "širokého" formátu jako klasické staré fotoalbum. Nabízí se nám šedesát cenných historických fotografií Krkonoš z konce 19. a počátku 20. století. Fotografie jsou řazeny do tří tematických okruhů: "Místa" (celkem 34 fotografií) - představují známá místa, osady i turistické boudy, dále "Práce" (celkem 11 fotografií) - lidé pracující na polích, ale i další tehdejší způsoby obživy, např. flašinetář nebo nosič.
Posledním oddílem je téma "Volno" (celkem 15 fotografií), kde se na snímcích objevuje tehdy nový zimní sport - lyžování. Fotografie jsou doplněny stručnými, avšak dostatečnými a výstižnými popisnými texty
(líbí se mi např. text k poslední fotografii - lyžaři spadlém ve sněhu, cituje
dobový tisk "Lýžař může se s klidem zasněžené matičce zemi v náruč vrhnouti. Sníh jak peřina vyhoví nedočkavému začátečníku..."). Texty jsou i cizojazyčné, v angličtině a němčině ( škoda, že překlad anglického textu je velmi nepovedený, dokonce i se spoustou chyb, což je bohužel velká vada na kráse této jinak skvělé publikace). Tato kniha je nejenom cenným dokladem toho, jak vypadalo naše nejvyšší pohoří a život v něm před více než sto lety, ale hlavně úžasným představením fotografů, kteří tyto snímky tenkrát pořídili. Není to tedy jen obrazová publikace, ale především kniha dokumentující tehdejší fotografii. Velmi oceňuji stručné představení nejvýznamnějších fotografů té doby, jejichž fotografie jsou v publikaci zastoupeny (Jindřich Eckert, Jaroslav Feyfar, Robert Halm, František Krátký,
Herrmann Krone a Arthur Schwarz a jeho firma Neue Fotographische Gesellschaft), které najdeme na konci knihy. Oceňuji, kolik práce a času musel autor věnovat na shromáždění a určení všech publikovaných snímků. Publikaci určitě doporučuji všem milovníkům Krkonoš, ale hlavně příznivcům historické fotografie.

1 13.01.2024

V knížce najdeme čtrnáct povídek od autorů, kteří patří mezi klasiky české literatury (např. K. V. Rais, V. B. Třebízský, R. Svobodová), autorů méně známých (V. Pittnerová, V. Lužická) a dokonce autorů anonymních (H. M.).
Všechny povídky jsou poutavě napsané a přivádí nás do prostředí českého venkova 19. století, kde většinou bývaly zimy kruté, Vánoce skromné, ale obvykle nechyběla víra, láska, odpuštění a vděčnost.
Nejvíce mne zaujaly povídky "U Rochlenů", "Štědrej den" a "Na krásné samotě", které barvitě líčí vánoční čas ve vesnických rodinách. Povídky "Dar štědrovečerní", "Našel si tatínka", a "O Štědrém večeru" ukazují, že tím nejkrásnějším dárkem může být nečekaný příchod milovaného člověka.

Poznámka: anotace nakladatelství na obálce knihy je chybná - nejsou to autoři první poloviny "minulého" století, jak se uvádí, ale předminulého století (kniha byla vydána v r. 2016 a autoři jsou z 19. století).
Také výběr fotografie na obálce příliš knize nepřidá. Nenechte se však tímto zmýlit - knížka určitě stojí za přečtení. (Podobnou knihou, kterou také doporučuji, je soubor povídek "Vánoční cesty domů").

04.01.2024

Roztomilá knížečka, kde se dozvídáme vše týkající se lásky pěkně od A až do Ž. Nechybí humor a potěší i malé milé kresbičky.
"Láska je nejdůležitějším heslem tohoto lexikonu. Vzpírá se všem definicím, neboť slovem nelze vystihnout její podstatu. Proto ani zde se nebudeme pokoušet vyslovit nevyslovitelné a spokojíme se s konstatováním, že láska je síla, která dovede rozezvučet všechna hesla tohoto lexikonu od Adama po Ženicha v jediný nádherný akord. Je to nejkrásnější symfonie světa a politujme těch, kteří nemají hudební sluch."
Knížka potěší, bez ohledu na to, zdali jste v těchto záležitostech "začátečníci" nebo "pokročilí".

1 19.12.2023

Básnická sbírka se mi dostala do ruky náhodou, autorku jsem neznala, ale knížku jsem si přečetla se zájmem. Přiznávám, že některé básničky mne až tolik neoslovily, možná, že jsem asi plně nepochopila myšlenky autorky.Básničky, které mne oslovily, jsou: "Hodiny", "Večeře", "Rány", "Vůně lesa","Určení".
Tato knížka asi není pro každého, ale máte-li rádi poezii, doporučuji tuto sbírku málo známé východočeské autorky Vaší pozornosti.

02.12.2023

Anna Gavalda dokáže ve svých knížkách překvapovat a nabízí nemilosrdný pohled na mnohdy složitě a ne příliš harmonické rodinné vztahy. Obsah a okolnosti rozhovoru mezi snachou a tchánem nechci rozebírat ani komentovat, dovolím si však ocitovat několik myšlenek, které mne zaujaly:
"Za jak dlouho se dá zapomenout vůně člověka, který vás miloval?
A kdy vyprchá ta láska, kterou jste ho milovali vy?"
"Vždycky se mluví o trápení těch, kteří zůstávají, ale jestlipaks už někdy pomyslela na trápení těch, kteří odcházejí?"
"Právě jsem objevil, že je život mnohem veselejší, když je člověk šťastný."
"Takový je život. Jsou lidé odvážní, a pak ti, co se přizpůsobí. A ono je to o tolik méně únavné, přizpůsobit se...."
"Ano, ve svém věku si toho hodně všímám.... Lidí, kteří jsou pořád spolu, protože se v tom zkrátka zapříčili, v téhle nevděčné záležitosti, ve svém titěrném životě bez lesku.... Všechny ty ústupky, všechny ty rozpory..."
"Ty jsi jako otec, stýská se ti po horách.... Po jakých horách? Přece po těch, které jsi nepoznal."
"Všechno se nakonec nějak srovná, když je člověk šťastný, nemyslíš?"
"Život, dokonce i když ho popíráš, i když ho zanedbáváš, i když si ho odmítáš připustit, je silnější než ty. Silnější než všechno ostatní....A kromě toho, kdo vlastně jsme, že se pokládáme za tak důležité?"
Knížku malého formátu jsem si vzala z knihobudky jako příhodné čtení do kabelky při cestě metrem, neměla jsem velká očekávání, ale nelituji, že jsem se s touto knížkou potkala.

1 01.11.2023

Z knížky se dozvíte spoustu zajímavých informací a souvislostí - potud tedy hodnotím kladně. Také se mi líbí uvedení jednotlivých kapitol - fotografie vztahující se k příslušnému místu a vhodný citát.
Co v knize nepříjemně překvapilo, jsou tiskové chyby (např. se dočteme, že v době Winstona Churchilla vládla Alžběta I. či chyby v místních názvech (Padington místo správného Paddigton aj.), což nesvědčí o pečlivě provedené korektuře. Také bych ocenila, kdyby autorka uvedla seznam pramenů, ze kterých čerpala. Knížka stojí za přečtení, ale svým provedením zklamala.

27.10.2023

Zajímavé černobílé fotografie autora, kterého jsem dosud neznala.
Nejvíce mne zaujaly fotografie v kapitole "Pražané".
Pokud máte rádi černobílou fotografii, určitě doporučuji.

25.09.2023

Unikátní staré černobílé fotografie poskytují cenné svědectví o časech, které jsou dávno pryč. Krásné fotografie, kouzelné záběry. Doporučuji.

1 13.09.2023

Milé seznámení s životem a dílem fotografa Zdenko Feyfara. Knížka obsahuje fotografie z rodných Krkonoš, staré Prahy i fotografie osobností (např. malíří Jan Zrzavý a Ludvík Kuba, fotograf Josef Sudek). Tato publikace potěší všechny, kteří mají rádi kouzlo černobílé fotografie. Doporučuji.

1 13.09.2023

Poutavě napsaná kniha, čtenář má dojem, jako by byl přímo účastníkem soudního procesu, který je zdlouhavý a plný různých právnických kliček. Případ má překvapivé rozuzlení. Nevím, jestli je tento příběh fikce nebo je založen na skutečném případu, ale kniha určitě stojí za přečtení.
K zamyšlení jsou tato slova mladé advokátky: "Tak nějak to bývá. Učíš se pravidlům, jenom aby sis spočítal, jakými cestami je obejdeš. Objevuješ pravdu, jenom abys zabránil tomu, aby byla vyslovena. Většinou čím bezohlednější prostředky volíš, tím z toho vycházíš jako větší hrdina. Jenže tak jedná každý."... "To je jen takové uspávání svědomí. Nová americká morálka. Nová norma hodnot a ctnosti. Nic, co děláme, není špatné, pokud to můžeme srovnávat s něčím stejně tak špatným, co dělá někdo jiný."

4 19.08.2023