dalia1769 komentáře u knih
Opravdová lahůdka, povídky se výborně čtou, jsou rozmanité, působivé a vybízejí k zamyšlení. Určitě zapátrám po dalších autorových dílech.
Graficky i příběhem velmi pěkný komiks se sympatickým a komplikovaným hlavním hrdinou. Jednotlivé části jsou rozmanité s množstvím vedlejších postav. Nejvíce se mi líbila poslední část se Smrtí. Určitě budu v této sérii pokračovat.
Strážci jsou pro mne spojeni se spoustou nostalgie, ve starých ábíčkách jsem je měla velmi ráda stejně jako další komiksy Vlastislava Tomana. Jsou samozřejmě odrazem své doby, jejich hrdinové jsou občas až trochu moc velcí "vzorňáci", ale to byly Rychlé šípy také a vzhledem k době vzniku jsou mi příhody Strážců tak nějak bližší a upomínají mne na dobu mého dětství. Je skvělé, že vyšly všechny série takto pohromadě.
Jako nápad na facebookovou stránku nebo blog je to fajn, některé hlášky jsou vtipné, jiné úsměvné a některé hloupé. Na dvě knihy v celkové ceně kolem 700,-- Kč to ale podle mne opravdu nestačí, na to je většina těch textíků prostě příliš banálních.
Velmi zajímavý projekt. I když jednotlivé povídky Dickense a jeho současníků spojuje téma strašidelného domu spíše volně, líbila se mi rozmanitost jejich příspěvků a také možnost seznámit se s autory, které jsem kromě Dickense a Gaskellové neznala. Kniha je i velmi pěkně vizuálně provedená a vhodně ji doplňují ilustrace Adolfa Borna. Ačkoliv povídky nejsou výhradně vánoční, je to určitě výborná četba pro vánoční období.
Autorka se nezapře, kniha je psaná podobným stylem jako Dívka ve vlaku, která je ale podle mne působivější. Toto je také solidní a napínavá detektivka a styl střídání úhlu pohledu jednotlivých postav ji určitě ozvláštňuje, na druhou stranu těch vypravěčů je tentokrát už příliš na to, aby se v nich čtenář hned napoprvé bez problému orientoval. Příběh pak působí příliš roztříštěně. Některé otázky zůstaly jaksi zapomenuty (Co se stalo s Markem?). Myslím, že ideální počet vypravěčů by byl maximálně 4-5 osob.
Případ hodně drsný, pachatel velmi úchylný, tak nějak mi to přišlo už příliš. Že by se zrovna tito dva dotyční sešli a navíc zase ve Fjälbacce, už je trochu na hranici uvěřitelnosti. Jinak byla kniha opět velmi napínavá a čtivě psaná. Otevřený konec mne nicméně překvapil.
Další silný McEwanův příběh, tentokrát s pozitivnějším vyzněním, než bývá obvyklé, ale opět velmi působivý, četl se jedním dechem a nabízí řadu námětů k zamyšlení.
Velmi napínavý příběh, závěr jsem neuhádla, ale je pravda, že je opravdu nezvyklý a nejsem si úplně jistá, nakolik je realistický. Každopádně se kniha opět četla velmi dobře. Prolínání minulosti s přítomností se mi velice líbilo. Naopak musím přiznat, že už mne příliš nebaví rozebírání Eričiných těhotenských trablů a samotná postava Eriky mi byla na počátku cyklu sympatičtější, nyní působí jako poměrně vlezlá a dotěrná osoba.
Neobvyklá kniha, v které se prolíná více vrstev. Jednak na ni lze pohlížet jako příběh o přírodě a sokolničení, o peripetiích spojených s výcvikem dravého ptáka a o uvědomnění si rozdílů mezi lidským a zvířecím vnímáním světa. Zároveň je to i příběh o překonávání deprese a smutku ze ztráty blízkého člověka. A v neposlední řadě se příběh vypravěčky prolíná i s příběhem autora knihy, která ji v dětství ovlivnila. Rozhodně zajímavé a zvláštní vyprávění, které stojí za přečtení.
Hrdina této knihy nemá příliš předpokladů budit sympatie, ať už fyzicky nebo psychicky, ale přesto jeho určitá klidná vytrvalost a schopnost přenést se přes mnohdy poměrně dramatické životní komplikace je svým způsobem obdivuhodná. Vzhledem k tomu, že ani ostatní postavy nejsou většinou bez viny, bylo mi ho na konci až líto.
Zajímavý a neobvyklý příběh, psaný čtivou formou. Nejzajímavější osobou pro mne byla Greta, která projevovala svému manželovi opravdu neobvyklou míru tolerance, lásky a podpory. Zaujaly mne i pasáže z minulosti hlavních postav, které nám pomáhají pochopit pozadí jejich jednání. Postava Einara/Lili pro mne byla obtížněji pochopitelná a nedařilo se mi s ní příliš sžít. Kniha je prodchnuta dobovou atmosférou, zneklidňující jsou některé dobové lékařské praktiky, i když jistě používané v dobré víře. Člověk se musí ptát, jak by se asi Einarův osud utvářel, pokud by ho Greta tehdy poprvé nevybídla k pózování v ženských šatech, nebo pokud by lékaři odoperovali jeho nevyvinuté vaječníky a zůstal nadále mužem. Zvláštní mi připadal fakt, že 48letý Einar je po proměně i před ní v roli Lili popisován jako mladá dívka a okolí ji za takovou považuje, ačkoliv se logicky po proměně stal opět ženou 48letou?? Zajímavé je také najít si na internetu fotografie skutečných protagonistů příběhu.
Překvapilo mne, jak naprosto odlišným stylem ve srovnání s ostatními Nesbovými knihami je tato povídka psána. Nejvíce mne zaujal poetický jazyk a zvláštní vnímání skutečnosti hlavního hrdiny, takže chvílemi nevíme, co z jím popisované "reality" je i realitou skutečnou. Působivý byl i závěr. Za detektivku bych tento příběh neoznačila, je to spíše taková zvláštní neo-noir povídka.
Dobrá detektivka, moje první od této autorky. Zajímavé prostředí Islandu a jeho legend. Hlavní hrdinka je sympatická a líbí se mi, že můžeme nahlédnout i do jejího "mimopracovního" života. Matthiasovi jsem zatím tak úplně na chuť nepřišla. Pátrání bylo napínavé a přesto, že šlo o dosti drsný případ, autorka ho umí podat odlehčeně i s jistou dávkou humoru. Chystám se na další knihu z této série.
Zvláštně psaná, jistým hekticky působícím stylem, ale přesto velmi čtivá kniha. Styl je dost podobný knize "Ani později, ani jinde", kde jsem ho považovala za záměr, ale možná je prostě charakteristický pro tuto autorku. Zajímavý příběh, udržel mne v napětí po celou dobu.
První třetina knihy mi připomínala bajku a přes jistý naivní a zjednodušující idealismus mne docela zaujala. Postupně, jak autor přechází k úvahám ve stylu New Age, to byl stále méně můj šálek kávy...
Typický Lincoln Rhyme se vším všudy. Četbu jsem si užila, rozuzlení mne překvapilo a ráda jsem se znovu setkala se starými známými postavami. Jen ta Lincolnova genialita je už místy až podezřelá, některé dedukce jsou už podle mého názoru za hranicí věrohodnosti. Což je myslím trochu škoda.
Tahle série má rozhodně vzestupnou tendenci a tento díl se mi zatím líbil nejvíce. V prvních dílech ještě dosti rozháraný styl vyprávění nyní hezky plyne, poetické pasáže popisující severskou přírodu do děje krásně zapadají a vsuvky psané z pozice oběti jsou zajímavý nápad. Napínavá, čtivá detektivka, i postavy jsou mi stále bližší a jsou stále lépe propracované. Autorka se hezky rozepsala a já se těším na další díl!
Podle mého názoru nejlepší díl z trilogie. Napínavý od začátku do konce, skvěle psaný, propracované postavy se zajímavou dynamikou. Není co vytknout...
Kniha plná nostalgie. Nejvíce se mi líbila první polovina z jejich studentských let a pak z války. Ten začátek má úžasnou atmosféru. I když jejich mládí se od toho mého hodně liší, je tu dobře vystižen ten zvláštní pocit jedinečnosti událostí, o nichž člověk tuší, že na ně bude jednou vzpomínat. Tato část vyprávění se čte velmi dobře a má své specifické kouzlo. Trochu mne nudila ta poválečná část, dost propojená s tehdejší ne zrovna sympatickou americkou politikou vrcholící nesmyslnou vietnamskou válkou (i když hrdinové i sám autor jsou k ní také kritičtí). Georga, který mi byl nejsympatičtější, mi bylo kvůli jeho manželství i trochu líto. Naopak Dal na konci příjemně překvapil. Samotný závěr se mi opět líbil více a tak celkový dojem z knihy je pozitivní.