dalia1769 komentáře u knih

Mám Murakamiho moc ráda i s jeho občasnou rozvláčností a podrobnými popisy mnohdy i banálních činností, ale tady už to bylo přece jen trochu moc. Obzvlášť dějová linie Aomame mi ve 3. knize přišla opravdu nudná. Dalo by se říci, že příběh oživoval především Ušikawa. Ani láska mezi Tengem a Aomame mi nepřipadala jaksi přesvědčivá, spíše letitý zvyk se upínat ke vzpomínce na toho druhého než skutečná "jiskra"... V kontextu tohoto autora podle mne slabší dílo, konec celkem uspokojil, ale prokousat se k němu dalo občas zabrat!

2 01.05.2015

Určitě to není kniha pro každého, konzervativnějším čtenářům ji nelze doporučit, autor se prostě snaží šokovat a některé scény jsou už lehce nechutné. Pod tou vnější skandálností se ale skrývá nečekaně komorní příběh na téma rodičů a dětí. Kniha je navíc velmi čtivě psaná a místy i vtipná. Celkově se mi líbila trochu více než Klub rváčů. A klobouk dolů před překladatelem, protože překládat tento text musela být vážně výzva!

2 19.03.2015

Moje první kniha od Palahniuka. Myslím, že naplňuje představu postmoderny, hlavně v první polovině se objevují motivy jakési neukotvenosti, vnitřní prázdnoty člověka, který neví, kde najít něco. co by ho ještě vytrhlo ze stereotypu, snaží se přebít zážitky ještě silnějšími a absurdnějšími, chce se tak nějak "každodenně" bouřit proti všemu, postrádá nějaký cíl, ať už by měl být jakýkoliv... To ještě podtrhuje ten jaksi přerývaný, hektický styl psaní. Na druhou stranu jakmile vyjde najevo, že jde o člověka psychicky nemocného, tenhle motiv u mne tak nějak vyšuměl. Kniha nepříliš obsáhlá, kterou jsem neměla problém dočíst, některé dobré hlášky, ale znovu už ji asi číst nebudu.

2 19.02.2015

Kratičká, ale velmi pěkná kniha, za hodinku jsem ji měla přečtenou a užila jsem si ji. Typická atmosféra Murakamiho knih, jisté napětí, jeho charakteristický styl psaní, který na mne působí jakýmsi uklidňujícím dojmem, i když zrovna popisuje věci znepokojivé. Určitě doporučuji každému, kdo má jeho knihy rád. Pěkná vnější úprava knihy a krásné ilustrace povyšují tuhle povídku na sběratelský kousek.

2 19.02.2015

Celá ölandská trilogie je výborná a Mlýny osudu nejsou výjimkou. Napínavý příběh se zajímavými historickými reminiscencemi, čte se krásně a postavu Gerlofa jsem si opravdu oblíbila...

2 13.02.2015

Pozoruhodný počin a dobrý nápad s komiksovou formou, člověk se do příběhu opravdu vžije. Zajímavé je srovnání pojetí různých kreslířů. Kniha působí i jako celek vizuálně velmi dobře. Klidně by mohla obsahovat i více osudů. Uvítala bych i větší množství příběhů z 2. světové války.

2 06.02.2015

Tedy, Nesbo ví, jak skončit v nejlepším a přilákat čtenáře, aby si přečetli i poslední díl série! Jinak pro mne opět výborný díl, napínavý, navíc skvěle napsaný, co víc si přát. Jen se trochu začínám bát, jak bude celá série s Harrym ukončena a zda autor nechystá nějakou tragédii v antickém stylu...

2 26.12.2014

Výborné povídky, které, mnohdy jen vzdáleně, spojuje motiv zemětřesení v Kóbe. Rozmanité příběhy, čtivě psané v typickém Murakamiho stylu, velmi příjemná četba.

2 14.12.2014

Nemohu dát jinak než plný počet hvězdiček, ačkoliv je těžko hodnotit knihu, která je spíše dobovým dokumentem než beletrií. Právě ta autentičnost působí velmi silně, zvlášť při vědomí toho, co následovalo. Ten strach, který museli denně prožívat, navíc když ani nevěděli, jak dlouho ještě válka potrvá a nejdřív ani, jak vlastně dopadne... Myslím, že je pro nás, kteří žijeme v pohodlí a relativním bezpečí, velmi obtížné si to vůbec představit v celé hloubce. Člověku je Anny skutečně líto, byla to evidentně milá, přemýšlivá, chytrá a na svůj věk (bezpochyby i zásluhou okolností) vyzrálá dívka, velká škoda, že nepřežila a nemohla se pokusit stát se spisovatelkou nebo novinářkou, jak si přála. Talent ke psaní a obdivuhodné nadšení určitě měla...

2 16.11.2014

Výborná kniha, krásně psaná, v podstatě velmi obyčejný příběh, ale prodchnutý vůní vzpomínek a nostalgie. Čte se velmi příjemně, rozhodně doporučuji!

2 10.10.2014

V tomto díle ustupuje postava Wallandera tak trochu do pozadí, hlavní vyšetřovatelkou je jeho dcera Linda. Je pravda, že Wallanderovi opravdu dost chybí dynamika, kterou mu dodával vztah s otcem, a kniha by asi měla být čtena až po přečtení celého cyklu, ale když vyšla v češtině už nyní... Přesto je to detektivka velmi čtivá a napínavá, řekla bych, že celý cyklus má vzestupnou tendenci a Mankell se postupně zdokonaloval i pokud jde o čtivost a propracovanost jeho knih.

2 04.10.2014

Typický Rudiš a jeho specifický a nezaměnitelný styl. Tato kniha se mi od něj zatím líbila možná nejvíc. Zvlášť se mi líbí, jak se příběhy postupně přibližují, až splynou, podobně jako u Potichu... Závěr je velmi působivý.

2 23.08.2014

Krásný čtenářský zážitek... Velmi osobitý styl, mísící humor s úvahami o filosofii, umění a kráse. Svérázné postavy, které vytvářejí neobvyklá přátelství. Ačkoliv se příběh odehrává převážně v komorním prostředí jednoho domu, přímo z něj dýchá atmosféra Paříže. Vřele doporučuji!

2 09.08.2014

Povídky Alice Munroové jsou psané krásným jazykem a s jejich hrdinkami není složité se ztotožnit. Množství detailů navozuje barvitý obraz starých časů. Velmi příjemné čtení, ke kterému se určitě budu ráda vracet.

2 10.06.2014

Velmi dobrá detektivka, jen možná těch zvratů ke konci je tentokrát opravdu až příliš a nepůsobí místy věrohodně, ale čtení je to napínavé.

2 13.05.2014

Krásná kniha, jedna z těch, ke kterým určitě bude stát za to se po čase vrátit. Laskavý příběh s trochou humoru a spoustou nenásilně podané životní moudrosti. A pro milovníky koček kniha, která by neměla v jejich knihovničce chybět! :)

2 21.04.2014

Velmi pěkné povídky, které nepůsobí depresivně, ačkoli se nejedná o veselé a často ani o dobře končící příběhy. Jsou krásně psané a čtivé a přitom zvláštním způsobem laskavé a hřejivé.

2 21.03.2014

Druhý díl se mi líbil o dost víc než první. Děj je bohatší a zajímavější, více se dozvídáme o jednotlivých postavách, jejich minulosti a motivacích. Christian, který mi byl v prvním díle celkem protivný, je mi teď sympatičtější a dovedu pochopit příčiny jeho traumat. Příjemná, čtivá oddechová kniha.

2 21.03.2014

Podivná kniha. Místy čtivě psaná se zajímavými pasážemi vybízejícími k zamyšlení (příběh o dveřnících), místy zcela nelogická a připomínající spíš jakýsi horečnatý sen. Navíc místy až nudně rozvláčná. Podobné je to i s hlavní postavou. Místy budí dojem normálního racionálního člověka, ale v celkovém kontextu vlastně jedná velmi podivně, jako by se v tom svém procesu docela vyžíval a situaci ještě s chutí dál komplikoval. Závěrečná scéna už zcela postrádá jakoukoli logiku. Procesy ostatních se přece vlekly léta, jak tam bylo zmíněno, tak proč tento zlom? Je celková nevyváženost a určitá nesourodost knihy a všechny tyto rozpory nějakým záměrem autora, nebo odrazem jeho psychických obtíží?

2 08.03.2014

Moje první kniha od Deavera, která mne rozhodně inspirovala k tomu, abych si přečetla i další. Lincoln Rhyme je pozoruhodná postava a zaujal mne i podrobný popis metod ohledání místa činu. I vztah mezi Lincolnem a Amélií má zajímavý potenciál. Překvapivý závěr určitě není předvídatelný. Těším se na další díly.

2 16.02.2014