danielosbourne komentáře u knih
Občas si rád svoje čtecí plány ozvláštním nějakou dětskou knihou, u které si příjemně oddychnu. Tentokrát jsem sáhl po téhle Zvířecí detektivce a musím přiznat, že to byla trefa do černého!
Tenhle kouzelný příběh mě velice bavil a byla to příjemná změna od detektivních a thrillerových knih pro dospělé. U knihy jsem se skvěle bavil a ne jednou jsem se opravdu od srdce zasmál. Autorka vytvořila sympatické, zvířecí hrdiny a musím zde pochválit i překladatele, který si s knihou pěkně pohrál a minimálně na jménech postav odvedl skvělou práci. Kniha je navíc doplněna nádhernými ilustracemi a není jich v knize málo. Některé z nich jsou znázorněny přímo na obálce knihy, takže můžete získat už teď představu, jak krásná je kniha uvnitř.
Tuhle knihu byste měli rozhodně pořídit svým zvídavým ratolestem a malým fanouškům detektivních příběhů, protože nejen, že se u knihy skvěle zabaví, ale pokud se zapojíte do čtení i vy, skvěle se pobavíte a zároveň získáte příjemné chvíle se svými dětmi. :)
Já doufám, že vyjdou další díly z této série, protože určitě budu ten první, kdo po nic s nadšením sáhne.
Tuhle knihu mám doma i v hmotné podobě, ale náhodou se mi dostala pod ruku jako audio kniha, a tak jsem se rozhodl, že po delší době opět zkusím audio knihu. Musím říct, že nic lepšího jsem v tomto případě nemohl udělat.
Co tak čtu v komentářích, tak je pro čtenáře hodně rušivé, když dojde na tweety, které jsou v knize hodně obsaženy. V audio podobě to bylo ale dobře hlasově oddělené a tweety se pro mě tak staly příjemným zpestřením, které dotvářelo příjemný požitek z knihy.
Co se příběhu týče, ten se mi také velice líbil. Velmi dobře vybudovaný děj, který je dobře vystavěný a po celou dobu knihy se čtenář jen domnívá, kdo za tím vším může stát. Po dlouhé době se mi i stalo, že jsem při poslechu zažíval občasné stavy úzkosti, a to ve chvílích, kdy z děje vyplynulo nějaké temné tajemství. Postavy jsou výborně napsané a neměl jsem jediný problém, abych se v nich vyznal. Hlavní inspektor Fawley je zajímavou postavou, která má, jako dne už každý detektiv, své tajemství a strašáka z minulosti.
Musím samozřejmě pochválit hlasy, které audio knihou provázely. Honza Hájek se projevil jako dobrý hlas pro čtení detektivních audio knih a doufám, že se s jeho hlasem ještě u nějaké audio knihy setkám. To samé platí i pro Magdalénu Borovou, která načítala pasáže z minulosti a již zmíněné tweety. Moc jsme si jejich hru hlasů užíval. Za mě naprostá spokojenost a doufám, že další díly této detektivní série budou mít také svoji audio podobu.
Je velká škoda, že už nepatřím do věkové kategorie, pro kterou je tato kniha určena. Zápletka pro mě byla celkem lehko prokouknutelná a špeha jsem celkem brzo odhalil. To ale nic nemění na tom, že bych ono odhalení neprožíval. U příštího dílu bych ale uvítal, kdyby autorky trochu přitvrdily. A ten závěr? Jsem v šoku!
Kniha, která se musí každého alespoň malinko dotknout a myslím, že minimálně jednou při čtení vyvstane každému na mysl, že by bylo fajn něco takového podniknout. I mě to napadlo, ale jsem na to moc velký srab a obdivuji suverenitu a odhodlání Chrise McCandlesse. Na svůj věk to byl skutečně velice vyspělý mladý muž a zaslouží si, aby byl v povědomí co nejvíce lidí. Nenáročné čtení o odhodlání a kráse přírody. Není těžké hodnotit.
První kniha od Agathy Christie a jsem z ní naprosto unešen. Trochu jsem se bál, že i když je tato autorka považována za královnu detektivek, nemá mi co nabídnout. To jsem se šeredně pletl. Deset malých černoušků je kniha, která je nadčasová, skvěle, ale opravdu skvěle promyšlená a přináší až mrazivý požitek ze čtení. Těším se, až si zase některý večer sednu a tuhle knihu si znovu přečtu.
Ačkoliv jsem měl ze začátku velké obavy, tak se musím přiznat, že jsem z téhle knihy nadšený. Možná to není úplně nejlépe napsaná kniha, nebo nejlépe vykonstruovaná zápletka, ale téhle knize se povedlo něco, co už se mi celkem dlouho nestalo, a to, že jsem při dočítání knihy a jejím dočtení, v sobě pociťoval zvláštní úzkost.
Autorce se podařilo vytvořit postavy, které nejsou černé nebo bílé. Každý má své kladné stránky a má i své temné stránky. Někdy je hlavní hrdinka sympatická holka a někdy bych jí za její rozhodnutí nejradši utrhl hlavu. Ale v tom to asi je. Kniha a její postavy na mě působila neskutečně uvěřitelně, jako kdybych četl nějaký reálný příběh.
Možná takhle nebude působit na každého, možná se ne každému bude líbit, ale já jsem si jí opravdu užil a pár dní po jejím dočtení, jsem zvedl hodnocení o jednu hvězdu na plné, protože jsem jí nemohl dostat z hlavy.
Solidní průměr, ale zatím je to nejslabší kniha v sérii. Lehce nezáživná detektivní linka, ale o to silnější a lepší byla životní linka Roz Krayové.
Těším se na závěrečný díl a doufám, že se autor pochlapí a závěr udělá alespoň tak skvělý, jako bylo Jedno malé prasátko.
Včera jsem tuto novinku dočetl a zjistil jsem, že začínám mít s touto sérií takový malý problém.
První díl (Andělé smrti) mi přišel takový těžký na čtení, ale příběh měl dobrou atmosféru. Druhý díl (Ukradené životy), se mi četl jednoduše a přišel mi lepší, než první díl. Třetí díl mi přišel zvláštní. Autorka v tomto díle skvěle navodila hutnou a ponurou atmosféru. Stále prší a na scéně se objevuje nový problém. Lidé mizejí a umírají, a i když mezi sebou nemají tyto osoby zdánlivě spojitost, Lottie se domnívá, že by spolu mohlo vše souviset. Společně s tím zabředává i do starého případu svého otce, který se zastřelil.
To je asi to, co mi na knize vadilo nejvíc. Všechno se vším nějak souviselo a přišlo mi, že je tam toho už možná zbytečně moc. Přesto jsem pokračoval ve čtení, protože podle toho, jakou autorka nastolila atmosféru jsem očekával, že odhalení bude velká bomba. Bomba se nekonala. Bylo to jen zbytečně překombinované a rozuzlení za to podle mě nestálo. Pak ještě navíc dojde k poslednímu zvratu a místo aby mě šokoval, rozesmál mě a přišel mi docela hloupý. To samé platí i o Lottiině rodině, kterou autorka snad píše podle jednoho mustru, protože Lottiny děti neprochází žádným vývojem a je to v každém díle skoro stejně.
Neříkám, že jsou Stará tajemství špatnou knihou. Čtení jsem si užil, skvělá atmosféra a napínavý děj, jen ten závěr mě dostatečně neuspokojil. Každopádně pokud přemýšlíte nad touto sérií, tak se do ní pusťte. Je to jedna z těch lepších sérii, kterou můžete v dnešní době dostat????. Nicméně ty obálky naprosto miluju ????♥️
Na Nejsem z ledu jsem se velice těšil, protože předešlé dva díly mě skutečně bavily a nejvíce mě zajímalo, jakým směrem se bude ubírat život Jude Fontaineové. Jak jsem očekával, kniha mě nezklamala. Detektivní linka je skvěle propracovaná, zajímavá a napínavá a stejně tak zajímavý je i osud Jude Fontaineové.
V tomto díle bylo hodně momentů překvapení a já doufám, že brzy vyjde další díl, který nám odhalí nové osudy této skvělé vyšetřovatelky.
P.S: Jediné, co stále nedokážu pochopit, je to, proč jsou na obálce ti vrabčáci :D. Chvíli jsem si myslel, že jsou to kolibříci, ale nejsou. Ale ať tak nebo tak, k příběhu vůbec nesedí :D. Alespoň já to nevidím.
Dlouho jsem čekal, než jsem se do této série pustil a teď už je venku devět dílů a desátý na cestě. Čekal jsem záměrně, protože jsem věděl, že tohle bude super série, a to díky nadšeným ohlasům, které kolem této série víří a já si chtěl nechat nějaké díly do zálohy.
Ze začátku jsem měl velký problém se do knihy začíst. Jindy bych měl takovouhle knihu přečtenou za dva, případně za tři dny, ale první polovina knihy mi moc neseděla. Nejvíce mi vadilo, že postava Kim byla až trochu moc arogantní. Přišlo mi, že autorka tlačila u její postavy trochu moc na pilu.
Jak jsem se ale v první polovině nemohl začíst, druhou polovinu jsem přečetl během jednoho vecera. Kim mi začala být sympatická a stejně tak všechny postavy okolo. Kniha má v sobě všechno, co potřebuje dobrá, detektivní série. Propracované a životné postavy, napínavý, zajímavý případ a krátké kapitoly, které napomáhají k čtivosti knihy. Nic víc nepotřebuji.
Tahle kniha byla ve výsledku dost dobrá a věřím tomu, že s dalšími díly se bude jen a jen zlepšovat. Určitě nebude trvat dlouho a já se pustím do dalšího případu s Kim Stoneovou. Už teď se těším.
Stejně jako Mám nad tebou moc, i Chladná jako led se mi líbila. Autorka umí vystavět příběh tak, aby čtenáře okamžitě vtáhla do děje a přinutí ho, aby knihu co nejdříve přečetl. Co je však autorčinou slabinou, jsou závěrečné gradace. Místo toho, aby autorka v závěru příběh vygradovala do nebeských výšin, naopak závěr jakoby opouští a dodatečně všechno vysvětlí v epilogu. Přijdu si tak trochu ochuzen o závěrečnou konfrontaci a napětí, které ve mě při čtení postupně rostlo, bylo najednou pryč.
Pokud u nás vyjde od autorky další kniha, tak si ji velice rád přečtu. Za mě 3,5 hvězdičky a ve výsledku spokojenost.
Knihu hodnotím čtyřmi hvězdami, ale nakonec jsou to trochu slabší čtyři hvězdy. Ze začátku se mi kniha hodně líbila, když jsme postupně odhalovali, co se vlastně v osudném víkendu odehrálo a jaké byly vztahy mezi jednotlivými účastníky rozlučkové párty. Za polovinou knihy se ale začne s postupnými výslechy a tady kniha trochu ztratila dech. Nebo ani tak neztratila dech, jako by se to klidně mohlo zkrátit. Místy se to začalo celkem opakovat, bylo to zdlouhavé a hlavní hrdinka mi začala připadat hodně hloupá ve svých myšlenkových pochodech.
Jinak knihu ale hodnotím pozitivně. Určitě má příjemně mrazivou atmosféru, kterou dotváří především prostředí proskleného domu uprostřed lesa. Tohle se rozhodně povedlo a autorka z toho vytěžila, co se dalo. Zdá sáhnu po dalších knihách autorky nejspíš asi nesáhnu, leda by vyšla nějaká nová, ale tuhle knihu jsem si užil.
Tak tenhle případ mi moc nesedl. Už u předešlé knihy jsem měl s detektivní linkou trochu problém a tady se historie opakuje. Začalo to sice dobře, ale postupem času mě to začalo lehce nudit.
Nic to ale nemění na tom, že to bylo opět super čtivé a co se týče linky s Eričiným osobním životem, ta mě pořád baví. Tak snad příště přijde autor s případem, který nebude tak překombinovaný a bude více napínavý. Tam pak nebude co řešit. :)
Červotoč zůstane asi jednou z těch knih, které si netroufnu hodnotit. Autorka se rozhodla čtenáře umlátit hutnou atmosférou, což se povedlo ,ale asi bych uvítal, kdyby byl příběh napsaný více zpříma a nemusel si člověk spojovat věci dohromady a domýšlet si, co a jak bylo.
Na samotném závěru všechno zapadne na své místo, a i když to člověk prokoukne v podstatě hned, stejně se dostaví určitý pocit tíže.
Červotoč je jednou z těch knih, která i když je úzká a máte jí přečtenou za jediný večer, musíte se po přečtení nad ní zamyslet a všechno si to v hlavě srovnat, jak to tedy vlastně všechno bylo. Příběh je to silný, obzvláště, když je inspirován rodinou autorky. Vědět to na začátku, možná by ta atmosféra působila ještě hutněji.
Hodnocení si nechám ještě uležet v hlavě a buď tuhle knihu ocením nějakou tou hvězdnou, nebo jí nechám tak jak je, aby hodnocení zůstalo tajemné, jako celý obsah téhle knihy.
Mám hodně rád knihy od tohoto autora a stále doufám, že u nás vyjde ještě poslední díl z této volné série, který u nás chybí. Ostrov panenek byl stejně "zábavným" čtením, jako autorovi předešlé knihy, ale příběhově určitě nejslabší. Možná mě spíš nevtáhlo prostředí příběhu. To bylo u předešlých knih rozhodně lepší a děsivější. Ale pořád jsem si čtení užil. :)
P.S. Maríina linka byla hodně smutná, a byla tím nejlepším na této knize.
Neskutečně čtivý mysteriozní thriller, ve kterém ale chybí odpovědi na ty nejdůležitější otázky. Určitě se z toho dalo vytěžit víc. Chápu, jak celkově ta kniha asi měla vyznít, a jak měla působit na čtenáře, ale na mě to tak trochu působí, že se autorka drží v jistých vodách a nechtěla se nad vysvětlováním mysteriózních prvků vůbec zamýšlet (nebo nedokázala vymyslet uspokojivé vysvětlení), tak to radši nechala vyznít do ztracena. Velká škoda potenciálu.
Rozhodně to není tak dobré jako Stříbrná cesta, ale stále si to drží tu surovou atmosféru severského prostředí. Příběh není špatný, ale nějak mi vůbec nesedly postavy. Na rozdíl od Stříbrné cesty jsem nějak nedokázal s postavami soucítit a spíš mi lezly na nervy...což bude nejspíš ten hlavní důvod, proč hodnotím jako průměr.
Po čtrnácti letech jsem si dal re-reading, a jak jsem předpokládal, líbilo se mi to pořád stejně, jako kdysi. Příběh jsem si skvěle užil a nejednou mě autorka donutila k tomu, abych se nad určitými situacemi od srdce zasmál. I po tolika letech tahle série funguje a já si jí budu muset přečíst znovu celou. :)
Knihu jsem poslouchal jako audio a musím říct, že to jen podtrhlo můj požitek z knihy. Příběh byl zajímaý a překvapivě i hodně realistický a sugestivní. Tohle by se přece klidně mohlo stát. Krátké kapitoly skvěle budovaly napětí a neúprosně eskalovali v pochmurné finále.
Autorka dokázala popsat jednotlivé postavy tak dobře, že se pochmurná nálada a emoce nejednou překlenuly i na mě. Stejně dobře je vyobrazena i místní krajina a život místních obyvatel. Když došlo k finálnímu rozuzlení, nehnutě jsem stál a čekal co přijde. Až tak mě autorka vtáhla do děje a přinutila mě, aby mi na postavách záleželo. I když to mnohdy nebyly pěkné životy. Skvěle by se sem hodila definice naturalistického hrdiny.
V neposlední řadě musím vychválit výkon Jana Vondráčka a Jitky Ježkové, kteří si s audioknihou skvělě pohráli. Byl to herecký koncert! Je vidět, že jsou oba mistři svého oboru. Skvěle byl zvolen i hudební doprovod a nemám tak v podstatě co vytknout. Nevím, zda bych hodnotil stejně, kdybych knihu četl v papírové podobě, ale když se ohlédnu zpět za příběhem, věřím tomu, že velký rozdíl by v hodnocení nebyl.
Autorka ve druhém dílu na nic nečeká a rozjela perfektní jízdu, která šlape od první stránky. Co se mi hodně líbí je to, že příběh není prvoplánový. Autorka hází svým postavám klacky pod nohy a nejednou jsem si u čtení říkal: " To jsem teda zvědavý, jak se s tímhle chceš vypořádat." No....dokázala to a přišpendlila mě ke stránkám způsobem, kdy jsem knihu opravdu nerad odkládal. Doufám, že v podobném duchu budeme pokračovat i v dalších dílech.
Plné hodnocení nedávám jen proto, že je příběh někdy opravdu hodně přitažený za vlasy. Ale miluju to :D.