DarthZira komentáře u knih
Četla jsem několikrát, viděla jako film, seriál i jako divadlení představení - každé má svůj specifický půvab, ale kniha je přece jenom nejlepší.
Nedoporučuji číst ve vlaku či jinde na veřejnosti - lidé kolem vás by si mohli myslet, že jste zbláznili, až budete padat smíchy ze sedadla.
Geniálně jednoduché - a jednoduše geniální. Je zbytečné dodávat více.
(SPOILER) Sága "Divocí a zlí" je můj absolutně nejoblíbenější Kulhánek. Humor černočerný tak, že by mohl od hodiny sklízet bavlnu, a postavy, které nelze nemilovat (a dokonce se zdá, že ani jedna z nich není lezba).
Pasáže v Praze jsou super, ale přesun do minulosti je na můj vkus ještě lepší.
Nevím, s kým se ta obltloustlá E. L. James vyspala, že jí to vydal - nebo možná spíš komu slíbila, že se s ním nikdy nevyspí, aby jí to vydal, ale je to totální otřes.
Nejde o to, že je to naivní porno pro "mamynky", i podobný žánr má právo na existenci, ale je to z hlediska stylistiky napsané naprosto mizerně.
Jestli v tom nějaký nakladatel začichal komerční potenciál - protože co si budeme, jednoduchých hospodyněk s IQ kolem 90 je v populaci podstatně více než žen s IQ 120 a víc - tak mě na něm štve ta šílená neprofesionalita. Proč to nedal nějakému redaktorovi, který by z toho škváru udělal aspoň stylisticky solidní škvár? Ještě navíc když hlavní hrdinka má mít údajně literární vzdělání.
A to nemluvím o té hromadě nelogičností. Ženská starší 18 let která nikdy v životě neonanovala? To jako spadla z Marsu nebo až do začátku knihy žila v kartuziánském klášteře?
Fakt jsem se snažila, ale víc než dvacet stránek se z toho nedá přečíst bez toho, aby mi začaly masově umírat mozkové buňky.
(SPOILER) Kdo se dočtete až na konec tohoto (čtvrtého) dílu, možná pochopíte, proč zrovna tuto ságu miluji ze všech kulhánkovin nejvíc. Ten závěr je nejen překvapivý, ale pro mnohé na Kulhánka překvapivě filosofický (my, co jsme četli "Tak tedy Heil Hitler, ty svině", ovšem víme své).
Všechno naprosto dokonale zapadne na své místo, každé mučení i smrt v předchozím ději měly svůj hlubší smysl. Také mají své velmi významné úkoly nemrtví pronásledující Patejla (v něčem tento aspekt připomíná severskou mytologii), alchymisté, upíři, navrátivší se Veronika i znovuzrození Hnusák s Elvírou. Zářící Spasitel dostal přesně to, co si zasloužil (nebuďte měkoty, zasloužil si to), ovšem ta scéna se Satanem ukřižovaným na konci času je vážně mega epická. Pravda, někomu možná může jít hlava kolem ze všech těch alternativních budoucností, se kterými jsme seznamováni, já jsem si je však nesmírně užívala.
A samotné makabrózní finále? Kdo z nás by nechtěl vidět počátek (či snad konec?) času, kdy "oceány krve narážejí na útesy z kostí"!?
Kromě černočerného humoru v posledním díle nechybí ani zatraceně politicky nekorektní hlášky - zaujala mě zejména ta o mentálně postižených dětech: "Na první pohled nebylo vidět rozdílu mezi nimi a jejich gumovými zvířátky. Na druhý pohled jste zjistili, že gumová zvířátka mají inteligentnější výraz v obličeji a neslintají."
(SPOILER) Budu se zase opakovat, že jde o mého nejoblíbenějšího Kulhánka.
Černočerný humor ruku v ruce (či jiné končetině) s akcí tak rychlou, že ji člověk skoro nestíhá sledovat, a kupícími se hromadami (ne)mrtvol pokračuje neztenčenou silou.
Madam Barbar(a) je naprosto perfektní postava a jestli je mi něco opravdu moc líto, tak že celá Kelly Family v naší realitě tragicky neutonula. Mimochodem, vyvraždit loď jejich fanoušků mi přijde jako ušlechtilý skutek.
(SPOILER) Jak už jsem psala u hodnocení minulého dílu, tato sága je můj neoblibenější Kulhánek. Pasáž ve středověku vynikající, stejně tak i návrat zpět do našeho času.
Ti magoři z Církve Zářícího spasitele jsou samozřejmě naprosto top - a ještě lepší jsou cynické Patejlovy hlášky a ještě cyničtější činy.
(SPOILER) Fakt nesnáším Paula Atreida a jeho bandu džihádistických fanatických špinavců.
Fremeni mi připadají jako cikáni křížení s beduíny, tedy kultura opravdu nic moc.
A největším zklamáním je pro mě Irulán. Tak ona dělá celou dobu vše pro to, aby ta Fremenka nezabřezla, má miliony sakra dobrých důvodů Paula k smrti nenávidět - a potom místo aby těm jeho bastardům, co zplodil s Chani, podřízla krk, tak se o ně začně obětavě starat? To si ze mě jako autor dělá srandu?
Kombinace sci-fi a detektivky, který vyšla na můj vkus na jedničku.
(SPOILER) Asimov patří mezi moje nejoblíbenější autory - a Nadace je pochiopitelně skvělá.
První díl velmi rychle odsýpá - a Salvor Hardin je moje nejoblíbenější postava. Škoda, že není nesmrtelný.
Kulhánek, který mě opět bavil.
Jen by se měl autor zbavit té své úchylky na lesby, které pro změnu vůbec nebaví mě.
Druhý díl Nočního klubu bavil stejně jako ten první, když jsem poprvé před léty četla, probděla jsem celou noc, abych jej dočetla - a do práce jsem pak šla jako zombie.
Ovšem ty lesbokurvy mě vážně děsně točily.
Kniha, kterou by si měl přečíst každý, kdo se jako historik chce zabývat 50. lety minulého století u nás, i ten, komu rodiče a prarodiče vykládají, jak ten minulý režim byl vlastně fajn. Pokud někdo pořád neví, proč nebyl, tady najde odpověď. Ale pozor, není to příjemné čtení.
Další z Asimovových románů, které mohu číst klidně několikrát.
A na to, že byl Asimov především racionální přírodovědec, je společnost v sousedním vesmíru popsaná zajímavě a velmi uvěřitelně.
Trhlinové války jsou jedna z mých nejoblíbenějších fantasy sérií.
První díl se sice rozjíždí poněkud pozvolna, ale nesmírně mě bavil.
Ano, v knížce je spousta komunistické propagandy, celé Sluneční město je taková velmi naivní představa, jak to údajně bude v komunismu vypadat, ale na můj vkus je to pořád ještě snesitelné. Je to celé v duchu technooptimismu ne nepodobného třeba první sérii Star Treku.
Pamatuji se stále velmi dobře, jak mě jako malou holku bavili šachoví roboti a proměnění osli.
Ne, ani u druhého dílu nenajal nakladatel literárního redaktora, který by z té slátaniny vytvořil něco aspoň trochu čitelného - přičemž vyděláno snad měl už dost na to, aby toho redaktora mohl zaplatit.
Je to hloupé úplně stejně jako první díl a navíc stylisticky stále příšerné, takže odloženo po přečtení 10 stran.
A ne, není to záležitost špatného překladu, anglický originál je neméně mizerný, autorka má anglickou slovní zásobu náčelníka lidojedů - a to možná ještě urážím lidojedy.
Není vhodné srovnávat se Saturninem, je to něco jiného, ale stejně vtipného. Poprvé jsem četla jako malá holka a nezřízeně se bavila, podruhé jsem přečetla jako dospělá a bavila se neméně.
(SPOILER) Klasický Kulhánek, který pobaví.
Jenom to trapné melodrama s ubohou (achich ach) děvkou chípající na AIDS si autor mohl nechat od cesty - respektive tu šlapku měl nechat v klidu chcípnout a upírku udělat z nějaké jiné ženské. V tomto daleko více cením Kotletu, jeho potřeštěná gothička je jako upírka mnohem zábavnější.
První Kulhánek, kterého jsem kdy četla. Tehdy jsem byla nesmírně nadšená. Ovšem všudypřítomné lesbokurvy mi po čase začaly strašlivě lézt na nervy.