Dela111 komentáře u knih

Kandidát je román o prezidentské kampani od autorky, která o tom z vlastní zkušenosti může psát nanejvýš zasvěceně. Jistě tu některé věci přehání, něco je dovedeno až do absurdna, ale některé věci a situace pravděpodobně nemají k reálu daleko.
Kniha je skvěle napsaná, perfektně jsou vykreslené postavy, zachycena náročnost práce televizního reportéra a především tiskové mluvčí kandidáta na prezidenta. Nikdy jsem nepochybovala o tom, že taková funkce vyžaduje velkou psychickou odolnost a tady je to výborně zachycené i to, jak taková práce ničí soukromý život, na ten prostě není čas.
Je tu i určitý vhled do práce televizních reportérů. Teď už tuším jeden z možných důvodů některých přihlouplých reportáží, které obzvlášť komerční televize docela často vysílají ;-).
Román Kandidát je v současné době nanejvýš aktuální, zákulisí prezidentské kampaně, různé politické intriky i bahno mediálního světa jsou tu výborně zpracované, celé je to maximálně poutavě napsané, já jsem se od toho nemohla odtrhnout, takže hodnocení je za 5* a doporučuji.

59 04.01.2023

Závěrečný díl Dublinské trilogie byl rozhodně lepší než druhý, ale první díl za mne nepředčil. Detektivní linka je ucházející, humor nechybí, ale vyvažuje ho vše kolem Bunnyho, to je v podstatě jedna velká deprese. Nejvíc mě tentokrát pobavily vrchní inspektorka Burnsová a fenka Maggie.
Hodnotím vysoko a přečtení nelituji, ale mrzí mne, že tu vysokou laťku, kterou autor nastavil v prvním díle, v následujících neudržel, tedy aspoň za mne ne.
Ke konci roku pár úryvků pro pobavení:
---
Seděli v rohovém boxu, který pravděpodobně zažil plánování většího počtu trestných činů než kterékoli jiné místo v celém Irsku, možná s výjimkou baru ve vládním komplexu.
---
Vrchní inspektorka Susan Burnsová nesnášela lítací dveře. Po poradě, kterou právě absolvovala, toužila vejít do rozlehlé kanceláře kriminální policie a pořádně za sebou prásknout dveřmi, což však ty zatracené lítačky neumožňovaly.
"Kde je sakra Rowe?"
Seržantka Moira Clarkeová vzhlédla od svého stolu s výrazem plachého lesního zvířete, které vycítilo blížícího se hladového medvěda. "Je v terénu, šéfová... Chcete ho teď?"
"Co asi myslíte, Moiro?"
Clarkeová chňapla po telefonu rychlostí, jakou se obvykle chytají děti padající do jícnu sopky.
"A co se týká vás ostatních," pronesla Burnsová zvýšeným hlasem, aby si zajistila patřičnou pozornost všech přítomných, "Tinder, rychlé rande pro nezadané, webové stránky, seznámení přes přátele nebo při popíjení v baru, v supermarketu, a klidně i tak, že napíšete svůj telefon na dveře záchodků, to všechno jsou způsoby získání nového partnera, se kterými nemám nejmenší problém. Ale svědci ve kterémkoli případu, na kterém pracujeme, jsou naprosto nepřípustní... Pokud má ještě někdo z vás chuť hrát si na Romea a Julii, tak by neměl zapomínat, že oba na konci zemřou."
"Ehm, šéfová... Rowe říká..."
"Je mi úplně jedno, co říká. Chci ho tady, abych ho mohla seřvat. Tentokrát neplatí, že když se bude šéfové vyhýbat dostatečně dlouho, tak ona se zklidní. Tentokrát platí, že čím déle na to budu muset myslet, tím to bude horší."
Vytrhla Clarkeové sluchátko z ruky. "Budu stručná, Alane, Buď budeš do hodiny stát před mým stolem, nebo si vyklidíš ten svůj." Práskla sluchátkem... Cítila se o něco lépe, když konečně mohla něčím prásknout.
---
Dveře se pootevřely a dovnitř nakoukla hlava seržantky Moiry Clarkeové. "Máte chvilinku, šéfová?"
"Ani ne, ale..." Burnsová se zarazila a věnovala seržantce plnou pozornost. "Ach jo, promiňte. Začněme to znovu a já budu předstírat, že jsem skutečná lidská bytost. Jak proběhla... svatba vaší neteře?"
"Pohřeb tetičky."
"Do prdele. Omlouvám se."
"V pořádku, vy jste ji nezabila."
"Upřímnou soustrast."
"Jo, je to těžké. Netuším, kdo se letos u štědrovečerní večeře postará o rasistické řeči."
"Ach tak."
"Vždycky tedy upekla biskupský chlebíček."
"No tak to je pěkné."
"Vy jste ho nemusela jíst. Tráví se ještě hůř než její politické názory. Předloni si její pes vyhrabal kus z odpadkového koše a sežral to. Na devadesát procent ho zabil právě ten chlebíček. Netuším, jestli jste někdy musela zároveň péct krocana a kopat hrob, ale jako sváteční událost to fakt stojí za to, to mi můžete věřit."

59 30.12.2022

Skvělé poutavě napsané povídky, všechny hned zaujmou. Není tu žádný spojující prvek, každý příběh má jiný námět.
Těžko vybrat nejlepší povídku, ale nejvíce mne pobavila Kuna, pravda, tomu se může smát jen ten, kdo to nezažil :-). Z těch dramatičtějších na mne nejvíce zapůsobila Zbraň. Toto je skutečně téměř neřešitelná situace a konec, který autor zvolil, je hodně reálný.
Tato povídková sbírka si zaslouží doporučení.

59 09.12.2022

Humor podaný formou dopisů, které strážce nádrže adresuje generálnímu řediteli povodí. O stavu přehrady se v dopisech zmiňuje minimálně, píše především o svých záležitostech nových i z minulosti, o pocitech, přidává různé postřehy ze svého okolí. Informuje i o takových detailech ze svého života, které zpravidla nikdo nejen že nehlásá do světa, ale nesvěřuje ani šeptem nikomu blízkému.
Forma knihy mne zpočátku zaskočila a několik kapitol trvalo, než se dostavila obvyklá spokojenost, jako u ostatních příběhů pana Svěráka. Nakonec musím jako vždy konstatovat, že jde o milé odpočinkové čtení plné laskavého humoru, které jsem si moc užila. Je to takové pohlazení po duši v dnešní době tolik potřebné.
Díky za to :-).

59 05.07.2022

Miluji detektivky (či thrillery) napsané tak, že detektivní žánr je v nich zastoupený stejnou měrou jako humor. Tato kniha je přesně taková a já děkuji svým oblíbeným, že mě na ni svými komentáři upozornili. Navíc jde o sérii, která má 3 (slovy: tři!) díly (hurá!).
Hlavní hrdina příběhu vyniká tím, že nevyniká ničím, má tak průměrný a nevýrazný zjev, tak obyčejnou tvář, že se může vydávat téměř za kohokoli. Nečekaně ho však tato průměrná nijakost dostane do víru nebezpečných situací. Jeho nechtěnými společníky jsou zde svéhlavá zdravotní sestra a později velmi nekonvenční policista se sklony k násilí.
V knize vystupuje úžasná spousta zajímavých podivínů, jejichž myšlenkové pochody a komentáře jsou neskutečně osvěžující. Celé to má až šílený děj, ale také je to šíleně vtipné, absurdní situace se střídají s ještě absurdnějšími. Příběh má spád a to, že pointa není nijak moc překvapivá, nevadí, vyrovnává to smích a dobrá nálada, kterou četba přináší.
Kniha v žádném případě nepatří mezi ty, které se líbí téměř všem, ty tzv. univerzálně líbivé. Tahle směska černého, ironického a bláznivého humoru nesedne každému. Pokud však patříte mezi ty, kteří tohle můžou, budete se královsky bavit.
Nepíši citáty a úryvky často, ale tady se prostě o pár šíleností k zasmání podělit musím :-), takže se omlouvám za výjimečně dlouhý komentář ;-)
---
"Bankovní loupeže byly tak časté, že některé banky zřídily samostatnou frontu k výběrům s namířenou zbraní."
---
"Ne, nenechám se znovu chytit. Lidi mě vždycky mají za debila. Jako tehdy ta ženská, která tvrdila, že je striptérka oblečená jako policajtka, ale ukázalo se, že je to policajtka oblečená jako policajtka."
---
Paul natáhl ruku a stiskl zvonek. Jeho sytý hluboký tón se k tomu impozantnímu domu naprosto hodil. Odněkud zevnitř se okamžitě ozval povýšenecký ženský hlas, který zakřičel: "Sakra, do zádele!"
Brigit se podívala na Paula, jenž se na ni povzbudivě usmál. "Ten dům patří Dorothy. Je to moc milá stará paní, sprostá jako dlaždič, ale většinou se to snaží maskovat... myslí si, že jsem její vnuk."
Otevřely se vnitřní dveře a v nich se objevila malá, asi osmdesátiletá žena... Jejímu křehkému vzhledu neodpovídaly pronikavé modré oči...
Paul: "Rád bych ti představil svou kamarádku..." Přerušilo ho otevření skleněných dveří, jimiž kolem něho nečekaně prošla Dorothy, výrazně čileji, než by Brigit z jejího křehkého vzhledu očekávala...
Zastavila se před Brigit... "Jste těhotná?"
"To určitě nejsem."
"Doufáte, že svatbou získáte majetek?"
"V žádném případě. Mám práci. Nejsem ničí majetek, který se dá koupit a prodat."
Dorothy o Brigit: "Líbí se mi... Má koule. Dneska se to už moc nevidí. Takže jak to je mezi vámi?"
"Jsme jenom kamarádi, babi," řekl Paul...
"Nemluv se mnou tak povýšeně... I když ta mladá dáma by mohla být lesbička."
"Nejsem lesbička," řekla Brigit.
"Na tom není nic špatného," pokračovala Dorothy. "... Jsou to velmi praktické osoby. Mám zkušenosti, že lesbička je nejlepší člověk do nepohody."
"Možná proto, že nemá nutkání provádět hlouposti, aby zapůsobila na chlapy," řekla Brigit...
Dorothy otočila hlavu doleva, odkud se ozvalo zabouchnutí dveří auta. "Brimsone, jste to vy?" Skrze mezeru v živém plotě Brigit viděla, jak soused odvedle, nějakých dvacet metrů daleko, ztuhl na své příjezdové cestě jako králík ve světle reflektorů.
"Ano, paní Grahamová, zdravím."
"Zdravte si koho chcete, ale jestli se ta vaše kočka ještě jednou vydělá na můj zatrápený trávník, tak tu malou potvoru odstřelím!" ... Dorothy vytáhla z kapsy županu pistoli a začala s ní mávat. "Naperu to do ní, to si pište," pronesla Dorothy... Brimson se snažil vejít do vstupních dveří svého domu tak rychle, že se od nich odrazil, jelikož třesoucí se rukou nedokázal napoprvé odemknout.
---

59 27.04.2022

Gillian Flynn napsala několik skvělých knih a já si ji oblíbila, ale toto mě moc nenadchlo. Holt není vždycky posvícení ;-).
Jako horor bych tuto povídku neoznačila. Ona je vůbec zvláštní - začátek se tváří jako trochu úsměvný a trochu lechtivý příběh, střední část vypadá nadějně, dokonce přibude tajemno, které ale dlouho nevydrží. Největší rozpaky budí závěr, kdy si čtenáři můžou lámat hlavu otázkou, kdo vlastně byl největší podvodník a manipulátor. Ale přesně o toto asi autorce šlo, ačkoliv u většiny čtenářů tím pravděpodobně moc plusových bodů nezískala.

59 02.03.2022

Tak jsme se konečně dočkali chybějícího 2. dílu série. Zpětně doplnil některá prázdná místa a přinesl odpovědi na dosud nevysvětlené skutečnosti ohledně Sharkova soukromí a jeho psychického stavu. Dozvíme se, jak začaly jeho zdravotní potíže, se kterými se bude potýkat ještě v dalších dílech.

Zápletka tohoto příběhu je spletitá, motiv je třeba hledat daleko v minulosti. Pachatel nechá hned u své první oběti podivnou věštbu, pomáhá si netradičními prostředky, libuje si v hmyzu, jako zvláštní stopu za sebou zanechává noční motýli, můry lišaje smrtihlava. Sharko se po jeho stopě vydává hned od začátku s velkým nasazením, protože však sám není psychicky úplně v pořádku, má téměř sebezničující chování. Dopadení pachatele proto semele tak trochu i jeho samotného.

Celý příběh uhání vysokou rychlostí, je akční, napínavý a výborný děj čtenáře k sobě připoutá. Konečné rozuzlení a vysvětlení všech záhad přijde až ve strhujícím téměř nervydrásajícím závěru.
Tady je hodnocení jasné včetně doporučení :-).

Kdo dosud tuto sérii nečetl, má teď možnost vychutnat si ji postupně od prvního dílu, na rozdíl od nás, kteří jsme četli příběhy tak, jak vycházely, tedy na přeskáčku. Zápletky a děj se díl od dílu lepší.

59 24.10.2021

Král psychothrillerů Sebastian Fitzek nám předkládá další úžasný příběh se strhujícím dějem, maximálním tempem a tolika zvraty, že se nedají ani spočítat.
Podnětem k napsání této knihy byly skutečné počty lidí zmizelých při výletních zámořských plavbách. Taková luxusní loď je svět sám pro sebe, tak trochu připomíná plovoucí město. Najdete tu vše, co potřebujete, jen policie tu chybí...

V tomto thrilleru odehrávajícím se v atraktivním prostředí obrovské zaoceánské lodi se hledají nejen ztracení pasažéři, ale postupně tu dochází k dalším zločinům, spousta věci nedává smysl a přibývají nové události, které vše zamotají ještě víc. Prostě taková autorova klasika jako vždy ;-), v tomto je mistr.
Kniha má opět parádní obálku, je líbivá na pohled i výstižná k ději. Nápadité je i číslování kapitol.
Tento strhující thriller, stejně jako ty ostatní od SF, rozhodně doporučuji, tady jsou napětí a akce zaručené.

59 20.09.2021

Stejně jako první díl byl i tento šílená jízda. Pokud jde o adrenalin, tak dokonce ještě větší. U prvního dílu jsem se ale mnohem více zasmála, ten byl plný jednoduchého ironického humoru, v tomto směru byl druhý díl pro mne trochu slabší.

Hlavní hrdina se hned na prvních stranách dostává do situace, která ho z řad policie může lehce katapultovat do protějšího tábora.
Zápletka je výborná, rozjezd pomalejší, ale další děj je už živý, akční a finále zvedá čtenářům tepovou frekvenci k nebezpečným výškám.

Křížová palba je vynikající akční thriller s reáliemi z domácího prostředí. Takových knih nevychází mnoho, proto by si cílová skupina čtenářů neměla nechat tuto ujít.

59 23.07.2021

Kniha Za zdmi nepatří mezi klasické thrillery. Příběh je zpočátku více psychologický, hlavním námětem je domácí násilí. Jde o typickou situaci, kdy se žena vdává za okouzlujícího milujícího a pracovitého muže, který se později projeví jako zdatný manipulátor a násilník. Více thrillerový je příběh od chvíle, kdy hlavní hrdinka Kristy zvolí nečekaně rázné řešení své situace.
Tato kniha obsahuje ještě jeden důležitý námět a to je trest smrti. Kristy pracuje v prostředí texaské věznice a k její práci patří styk s odsouzenými. Příběh ukazuje, že justiční omyl není vyloučený a trest smrti je konečné a nenapravitelné řešení. Toto téma je však jen lehce naťuknuté.
Tady dám za poutavé zpracování potřebných námětů nejvyšší hodnocení.

59 06.06.2021

Tato kniha byla pro mne výletem do žánru, který nenavštěvuji příliš často a má potřeba něčeho strašidelného tak byla na nějakou dobu uspokojena ;-).
V tomto hororu je použita nejoblíbenější rekvizita tohoto žánru a to je dům opředený tajemstvím stojící daleko za městem uprostřed lesů. Hlavní hrdinka je také typická - osamělá mladá dívka bez peněz, tedy bez auta a bez mobilu jen s jediným přítelem a to kocourem. Tajemná atmosféra jak vyšitá a ani duch nebude dlouho chybět...

Děj je jednoduchý, celkem předvídatelný, vše vychází z osvědčené šablony, ale i tak je to poutavé, napětí nechybí, večer jsem to raději nečetla ;-). Závěr byl možná trochu uspěchaný, ale celkově to hodnotím jako dobrou klasickou duchařinu napsanou hodně čtivě - příběhem se dá prolétnout za pár hodin.

59 24.04.2021

Noci běsů přináší příběh plný slovanské mytologie a legend odehrávající se ve vesnici, kde se čas zastavil a lidé tu udržují staré slovanské tradice a věří na jejich bohy.
Příběh, kde se postupně odkrývá tajemství záhadného zmizení dětí, je svižně napsaný, má spád a nechybí patřičná tíživá atmosféra. Je to výborně stvořený zvláštní svět, kde se ten skutečný prolíná s magickým.
Párkrát mě při četbě napadlo, zda je v určité chvíli chování některé postavy uvěřitelné, ale v žánru fantasy asi toto není tak důležité a vlastně je tu možné téměř vše.
Stejně jako u prvotiny Kateřiny Šardické i tady musím říct, že kniha zdaleka není jen četba pro děti a mládež.
Jen tak mimochodem - u hezké obálky této knihy je vidět, že ten, kdo ji vytvářel, dobře věděl o čem kniha je a to se mi líbí, v poslední době je to totiž spíš řídký jev :-).

59 18.01.2021

Tento působivý příběh je o tom, jaké to je vyjít po dvanácti letech z vězení, jak se člověk cítí, jak se znovu zapojuje v práci, jak navazuje vztahy s lidmi, zkrátka jaké to je začít úplně znovu.
Dají se vůbec po tolika letech navázat zpřetrhané vztahy s rodinou, když soud, kde hlavní slovo by měla mít spravedlnost, nahlížel na pravdu jen z jednoho úhlu pohledu? Navíc se o slovo znovu hlásí minulost...

Vířivka je příběh, kde nejen velké události, ale i drobné okamžiky dokáží zásadně člověku změnit celý život. Tato kniha se mně dobře četla, má výborný námět a snad jen jednu slabinu a to nízký počet stran. Příběh by se mi líbil ještě víc rozpracovaný.

59 04.01.2021

Tato detektivka má dobrý námět, ale je psána spíše jako literatura pro ženy. Tady sledujeme, jak komisař kriminálky spolupracuje více než se svými kolegy s patoložkou, která všude chodí s ním a společně pátrají po pachateli. Zároveň si oba začínají uvědomovat vzájemný obdiv...
Příběh se sice lehce čte, ale působí jednoduše, místy naivně, po detektivní stránce je to takové amatérské zpracování.
K přečtení se dá doporučit v případě, že hledáte jednoduchou, nenáročnou detektivku psanou více stylem pro ženy.

59 29.12.2020

Tento příběh se zpočátku jeví velmi nadějně, začátek mě upoutal. Zápletka je chytře vymyšlená a celé se to lehce čte. Postupně ovšem začíná být vidět, že zpracování je jednoduché, místy naivní a občas zavání hollywoodskou produkcí. Celé rozuzlení by se dalo označit za méně reálné.

Tato kniha je slabší průměr. Od čtení ale neodrazuji, protože někomu se to bude líbit hodně, tady záleží na osobní náročnosti v tomto žánru. Kdo má rád detektivky a thrillery a má jich skutečně hodně načtených, takže může bohatě srovnávat a jednoduché zpracování ho nenadchne, naopak má vysoké nároky, tady spokojený nebude.

59 08.11.2020

Šílené, zvrácené, ale výborně napsané a udělené ocenění si kniha bezesporu zaslouží. Je to jeden z těch příběhů, který ukazuje, že život mimo civilizaci a psychické onemocnění není dobrá kombinace a když postiženým je ten, kdo má v rodině hlavní slovo, je to hotová tragédie.
Jako vypravěči se tu střídají jednotliví členové rodiny, takže vidíme, jak se každý z nich cítí, jak vnímají život své rodiny. Sledujeme, jak se otec rodiny mění, vidíme, které události ho postupně dovedly až k abnormálnímu nemocnému chování.
Velmi silné jsou pasáže s malou Livií, která vyrůstá jako divoška a její vnímání je ovlivněno chorobným chováním otce.

Na tuto knihu jsem byla zvědavá ještě než vyšla, protože mi námětem trochu připomíná knihy Davida Vanna, které považuji za vynikající. Po přečtení musím říct, že Pryskyřice je mnohem lepší než jsem čekala, já jsem velmi spokojená.
Komu takové psycho nevadí nebo je přímo vyhledává, tady si určitě přijde na své. Právě těmto čtenářům rozhodně doporučuji.

59 15.10.2020

Chlapec v pruhovaném pyžamu je jedna z knih, kde se vše odehrává z pohledu dítěte, devítiletého chlapce, podle toho vypadá i děj. Nedozvíme se tu tedy žádná fakta o druhé světové válce, o holokaustu nebo koncentračních táborech. Celý příběh je trochu nereálný, ale o popis historických reálií tady nejde. Podle věku hlavních postav se může zdát, že je to příběh pro děti, ale není, myšlenka díla je složitější.
Je to příběh, v němž tu nejdůležitější roli má přátelství - dětské - čisté, nezatížené pohledem dospělých, jejich zkušenostmi, ale i předsudky a nenávistí. V prostředí koncentračního tábora se setkají dva chlapci, kteří mají stejné datum narození, stejné jsou i jejich sny, touhy a plány. Rozdíl je jen v tom, že každý sedí na jiné straně plotu... Nemohou si tedy spolu hrát, ale mohou si povídat. Tak vznikne přátelství mezi synem nacistického důstojníka a židovského chlapce.
Celý příběh je emotivní a v závěru se dočkáme přímo návalu emocí. Ve filmové verzi příběhu vyznívá konec ještě víc šokujícím dojmem než v knize, tam to přijde jak rána palicí mezi oči. Z mého pohledu je celý film velmi zdařilý, dokonce o něco lepší než kniha, což říkám málokdy.

59 07.09.2020

Poslední dítě je bravurní thriller, který si udělené ocenění rozhodně zaslouží.
Je to thriller a zároveň také úžasně vymyšlený příběh, který v sobě nese i kapku symboliky a mystiky. Zápletka se může zdát tuctová, ale není, naopak celé je to zamotanější než se na první pohled zdá. Po psychologické stránce jde o luxusní zpracování a vykreslení postav je perfektní.
Děj se rozjíždí zvolna, postupně nabere správné tempo, kterým jde vyrovnaně kupředu a před koncem začne i s napětím gradovat a finále je grandiózní. Rozuzlení je nečekané, je tu nejedno překvapení a vše je dotažené do konce, nic nezůstane bez vysvětlení.
Nějakou knihu od Johna Harta jsem měla v plánu přečíst už dlouho a teď se těším i na ty další :-).

59 02.09.2020

Kniha s krásným poetickým názvem Růže bílá, černý les přináší drama z druhé světové války. Je to příběh dvou lidí, jejichž osud nečekaně leží v rukou toho druhého a zachránit je může jen vzájemná důvěra...
Mimo děj ze současnosti je tu postupně odkrýván životní příběh obou postav. Zajímavý a zároveň těžký je příběh Franky a její rodiny. Právě na něm se autorovi podařilo dobře zachytit i dobu v Německu před válkou, jak se nacisté dostali k moci, jak se chovali k Němcům, kteří nebyli členy jejich strany národních socialistů. Zároveň je tu ukázáno jak bylo lehké ovlivnit a zfanatizovat mladé lidi.
V celé knize je cítit stísněná nálada v Německu před válkou i během války. Živě je vykreslená doba, kdy lidé pomatení nacistickou ideologií a ve strachu z gestapa udávali i členy vlastní rodiny. Atmosféra strachu, napětí a nedůvěry je skutečně výborně zachycená.
Za mě je to 90 %. Pokud budou přeloženy další knihy tohoto autora, ráda si je přečtu.

59 18.08.2019

Všude samí lháři je další dokonalé rodinné drama, Shari Lapena tohle umí mistrovsky. Opět je tu uzavřený okruh postav s patřičným vztahovým propletencem, jde tu o vztahy rodinné, sousedské i milenecké. Když se ztratí malá holčička, má každá z postav dobrý důvod ke lži a tak policie všechny vyslýchá a snaží se rozklíčovat, kdo co tají, kdo lže a proč.
Tady si Shari se čtenářem skvěle pohrála, zápletku vystavěla důmyslně a mezi postavami si zpočátku nemůžete být jistí nikým a ničím a tak vybrat viníka a najít jeho motiv trvá déle. Něco se postupně dá správně tipnout, ale ne celé rozuzlení, to odhalí až sama autorka. Najde se tu i něco málo méně reálného, ale to vyváží velká čtivost celého příběhu, lehce vás chytne od prvních stran.
Thrillery Shari Lapeny mám zařazené v takové zvláštní kategorii - je to pro mne vždy odpočinková četba, výborné odreagování a jako takové je i doporučuji.

58 12.05.2024